Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (hod) - Město chce pro příští rok požádat o dotaci programu sociální inkluze příslušníků romských komunit. Ta byla projednána na schůzi rady města, která se uskutečnila v úterý 11. listopadu.

„Jedná se o zřízení místa sociálního terénního romského asistenta, který bude organizačně začleněn do klubu Kamarád a který bude pracovat dvacet hodin týdně. Město se bude spolupodílet na úhradě nákladů ve výši 19 230 korun,“ řekl místostarosta Milan Bureš. Člověk, který bude zastávat funkci sociálního terénního romského asistenta by měl být vzdělaný, zkušený, aby stanovené úkoly byl schopen splnit. Za svou práci bude moci získat pouze šest tisíc korun hrubého. „Když jsme se v radě předkladatele projektu Michala Rašky, pracovníka klubu Kamarád, ptali, kdo by to měl dělat a zda už mají někoho vytipovaného, pan Raška nám řekl, jak to vypadá někde jinde, jaké s tím mají zkušenosti. Podle něj to musí být člověk, který má alespoň nějakou autoritu mezi Romy. Jestli to bude mít nějaký hmatatelný výsledek, se uvidí. Rada žádost o dotaci schválila, ale je otázka, zda ji město dostane,“ dodal Bureš.

Dále se rada města zabývala situací na odboru sociálních věcí a zdravotnictví. „Vedoucí odboru Jiřina Mikulenková popsala situaci, která na tomto úseku panuje. Počet pracovníků po ukončení roku se bude porovnávat s Městskými úřady v Odrách a Novým Jičínem. Na tomto odboru je problém také v tom, že tři pracovnice jsou umístěny v jedné kanceláři a klienti se nechtějí o svých problémech bavit před dalšími lidmi. Proto jsme se dohodli, že do další rady dostaneme další doplňující údaje,“ vysvětlil projednávanou problematiku Bureš.

Již několikátou radu se jednalo o Červeném kameni. Tentokrát se hovořilo o fyzickém předání lyžařského areálu společnosti Červený kámen, s. r. o., Kopřivnice. „Na minulé schůzi byla schválena nájemní smlouva do května roku 2005. Je tady návrh, jak by se dala rozšířit vrchní část sjezdovky, protože letos bude upravena jen spodní část. Vyskytl se problém s cestou kvůli svážení dřeva. Tento problém se dořeší v příštím roce,“ dodal místostarosta.

Rada mimo jiné projednala a schválila nový organizační řád městského úřadu, a to s účinností od 1. ledna 2004.

K o p ř i v n i c e (hod) - Koncept návrhu podpory podnikání v Kopřivnici předložil na poslední schůzi rady města Milan Šmíd, vedoucí odboru rozvoje města.

Zpracovaný materiál obsahuje i zhodnocení, co se zde dělo v minulých letech z hlediska pomoci jednotlivým podnikatelům. Součástí je koncept návrhu podpory podnikatelů, který je rozdělen do tří částí.

„První část se týká Centra podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopřivnice (dále jen CPR) - co by mělo dělat, co zajišťuje a také, jakým způsobem by se mělo CPR platit. Diskutovali jsme, jak CPR funguje a jaký je jeho smysl. Druhá část je podpora formou reklamy a propagace. Jsou zde popsány možnosti, ke kterým by mohlo dojít od katalogu jednotlivých kopřivnických firem přes webové stránky. Uvažuje se také o zvukovém informačním panelu, jaký mají v Novém Jičíně, což není zrovna levná záležitost, ať už se jedná o jeho zakoupení nebo samotný provoz. Otázkou je i jeho využití.

Třetí část hovoří o grantové politice města. Jde o otázku jazykového vzdělávání zaměstnanců různých podnikatelských subjektů na území města. Diskutovali jsme, jak řešit financování, jestli by město mělo přispívat nějakým procentem,“ vysvětlil projednávaný materiál na schůzi rady města místostarosta Milan Bureš.

K o p ř i v n i c e (ili) - Už od roku 2000 platí zákon č. 115/2000 Sb., který umožňuje poskytnout náhrady škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými druhy živočichů. „V povědomí občanů už tento zákon je, ale většina obyvatel není blíže seznámena s časovým postupem při nahlašování škod,“ uvedla Magdaléna Richtárová z odboru životního prostředí mající na starost ochranu přírody a krajiny.

Zákon ukládá ohlášení škody do osmačtyřiceti hodin od jejího zjištění příslušnému orgánu, což je obecní úřad s rozšířenou působností. Po zjištění škody příslušným úředníkem, zajištění fotodokumentace a vyplnění formuláře musí poškozený o poskytnutí náhrady škody písemně požádat Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a to do deseti dnů od zjištění škody.

Mezi vybrané, zvláště chráněné živočichy, za něž stát poskytuje náhrady škody, patří bobr evropský, los evropský, kormorán velký, vydra říční, rys ostrovid, vlk a medvěd hnědý. „V poslední době jsou mediálně nejčastěji sledované případy napadení ovcí vlky, ale může se jednat i o škody jiného charakteru,“ dodala Magdaléna Richtárová.

Podle § 4 zákona o škodách se nahrazuje škoda způsobená na životě a zdraví fyzické osoby a na vymezených domestikovaných zvířatech, mezi něž patří skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli, králíci a kožešinová zvířata. Dále se nahrazuje škoda na psech sloužících k hlídání domestikovaných zvířat, na rybách, včelstvech a včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech a dalších.

„V našem regionu je sice výskyt zmiňovaných druhů ojedinělý, ale není výjimkou, že někteří obyvatelé mající v Beskydech rekreační zařízení se zabývají chovem včel nebo mají drobné hospodářství. Hlavně těm je určena informace, aby nedocházelo k časovým prodlevám při nahlašování způsobených škod,“ upozornila Richtárová na nezbytnost dodržování postupu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Až na začátku příští turistické sezony vrátí Regionální muzeum půjčku od města. Zastupitelé totiž schválili dodatek ke smlouvě, kterou v únoru letošního roku půlmilionem pomohlo muzeu překonat ekonomickou krizi způsobenou jednostranným odstoupením Tatry od smluv zajišťujících jeho financování. Důvodem, proč ředitelka muzea požádala město o prodloužení lhůty splatnosti, jež měla vypršet na konci listopadu, je fakt, že muzeum nemělo z čeho vytvořit dostatečné peněžní rezervy, které by umožňovaly profinancování provozu v prvních měsících roku, tedy v době, než muzeum může počítat s penězi z přislíbených dotací. „Nejde o to, že bychom zaplatit nemohli. Potřebnou sumu máme k dispozici, ale na začátku roku bychom si možná museli půjčovat znovu,“ vysvětlila ředitelka muzea Lenka Hodslavská.

Zastupitelé rozhodli, že muzeum bude moci peníze vrátit až v červnu roku 2004. Alois Janek dokonce navrhoval, aby se poskytnutá půjčka změnila v dotaci na provoz muzea a město ji zpět nežádalo, k tomuto nápadu se při hlasování ale většina nepřiklonila.

Ve financování největší turistické atraktivity města se možná blýská na lepší časy. Muzeu se podařilo dohodnout se s Tatrou, která zaplatila dvě stě tisíc korun. Přestože jde asi o desetinu celkové dlužné částky, považuje ji Hodslavská za průlom. „Nyní jsme na začátku jednání o splátkovém kalendáři na zbytek dluhu,“ potvrdila ředitelka Regionálního muzea.

K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města přiznala na návrh letopisecké komise Josefu Martinimu titul Významná osobnost města Kopřivnice. Slavnostní akt předání titulu a dárku se uskutečnil v úterý 11. listopadu v rámci schůze rady města. Starosta Jiří Tichánek řekl, že rada panu Martinimu vyznamenání přiznala za jeho celoživotní přínos v oblasti výtvarné činnosti. Slavnostní akt byl završen podpisem do kroniky města. Josef Martini, který v lednu oslaví devětaosmdesáté narozeniny, začal malovat už v dětství. Jak Martini uvedl, namaloval přes šest set obrázků.
 
 
 
 
 
 

K o p ř i v ni c e - Před pětatřiceti roky uviděl Miroslav Sklenovský Svět ticha průkopníka podmořského potápění Jacquesa Yvese Cousteaua a svému koníčku nadobro propadl. Před měsícem se vrátil z čtrnáctidenní potápěčské expedice po korálových ostrovech Rudého moře.

Z Prahy se deset účastníků přepravilo do Hurgády, aby v cestě pokračovalo dvěma pronajatými mikrobusy. Teprve po čtyř stech kilometrech dorazili k pronajaté lodi s devítičlennou egyptskou posádkou. A pak už se plavili až do Súdánu, aby cestou navštívili nejznámější korálové lokality. Nejvíc se potápěli až do hloubky pětašedesáti metrů. K těm nejsilnějším zážitkům však patří setkání s čtyřmetrovými žraloky kladivouny a žraloky bělocípými.

„Abychom se s nimi mohli setkat, potápěli jsme se těsně před svítáním, kdy žraloci vyrážejí na lov. Jsou v podstatě velmi plaší, a to je jedna z mála možností, kdy je lze spatřit,“ vysvětlil Sklenovský, který stejnou měrou obdivuje podmořskou flóru i faunu. Teplota přes den dosahovala padesáti stupňů a teplota vody ve všech hloubkách neklesla pod třicet stupňů. „I viditelnost byla skvělá - třicet čtyřicet metrů,“ pochvaloval si úspěšnost celé expedice Sklenovský.

Ten měl navíc možnost zúročit svou mnohaletou praxi záchranáře, když majitele lodi při opravě generátoru zasáhl elektrický proud. „Podařilo se mi ho resuscitovat a pomocí satelitního telefonu přivolat další loď, která by ho odvezla do nemocnice, protože si pádem do strojovny navíc způsobil zlomeninu nohy,“ vzpomíná na neplánovaný zásah. Fotky z Rudého moře ještě nemá Miroslav založené a už plánuje další expedici do zatopených jeskynních systémů v Mexiku.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25