Na
masarykovském fóru se letos hodně mluvilo o EU
Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek
byl jedním z diskutujících politiků
na sedmém ročníku fóra
Myšlenky T. G. M. a současnost.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Před týdnem se už posedmé v kulturním domě
setkaly osobnosti politického a společenského života, aby diskutovaly o
aktuálních tématech. Skutečně reprezentativní výběr diskutujících se tentokrát
pod podobiznou přísně shlížejícího Tomáše Garrigua Masaryka snažil najít odpověď
na otázku, co to vlastně jsou národní zájmy a jaký je jejich význam v současném
světě.
Se svými zamyšleními nad daným tématem před obsazeným sálem vystoupili
předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), hejtman Moravskoslezského
kraje Evžen Tošenovský (ODS), socioložka Jiřina Šiklová a ředitel rádia Svobodná
Evropa Pavel Pecháček. Další dva původně avizovaní hosté senátor Jan Ruml (US-DEU)
a publicista Jiří Jež svou osobní účast doslova na poslední chvíli ze
zdravotních důvodů odřekli, svá zamyšlení však do Kopřivnice poslali alespoň v
písemné podobě. Vzhledem k uvedenému tématu se ve všech příspěvcích nejčastěji
skloňovala Evropská unie a náš možný blížící se vstup do ní. Zatímco aktivní
politici vyjádřili své přesvědčení, že občané řeknou v červnovém referendu ano,
socioložka Šiklová již jejich optimismus nesdílela. Na diskuzním fóru také
několikrát a z několika úst zaznělo, že již Masaryk si uvědomoval nutnost nějaké
podoby evropské integrace a že se touto myšlenkou zabýval ještě dávno před
vznikem samostatného Československa. Jediný Pavel Pecháček svou úvahu nezaložil
pouze na Evropské unii. „Za sedm let, co do Kopřivnice jezdím, jsem zde zažil
převratné chvíle, jako například vstup do NATO. Ještě nikdy se nám ovšem
nestalo, abychom se tu setkali v blížící se předvečer takřka jisté války,“
začínal svou úvahu Pecháček, jenž mluvil o irácké krizi stejně jako o
teroristických hrozbách právě v kontextu národních zájmů.
Pořadatelé, kteří již vloni uvažovali o tom, že pozmění tvář akce s již
zakořeněnou tradicí, ještě letos ponechali fóru Myšlenky T. G. M. a současnost
jeho zaběhnutou tvář, mohli být rozhodně spokojeni. Nejen, že se jim podařilo
přesvědčit časově velmi zaneprázdněné osobnosti, aby do Kopřivnice přijely, ale
sami prý pozorují stále rostoucí prestiž akce.
„Na všech příspěvcích bylo vidět, že si s nimi jejich autoři dali hodně
práce. Chvílemi jsem si připadal jako někde na univerzitě,“ pochvaloval si
Lubomír Sazovský, člen organizačního výboru, jenž akci pod patronací Masarykova
demokratického hnutí a Konfederace politických vězňů připravuje. Spokojeni však
odjížděli i hosté.
Například Lubomír Zaorálek, který je po Petru Pithartovi druhým člověkem ve
vrcholné ústavní funkci, jenž akci navštívil, se prý do Kopřivnice vrátil velmi
rád. „Potěšilo mě, že jsem mohl přijmout pozvání do Kopřivnice, protože jsem
tady byl před rokem poprvé a zdejší velmi příjemné prostředí stejně jako koláče,
co jsem dostal, na mě udělaly veliký dojem,“ vzkázal s humorem organizátorům.
‘Berňák’
prodlužuje otevírací hodiny
K o p ř i v n i c e (ili) - Do konce měsíce března musí podnikatelé i osoby
samostatně výdělečně činné podat na příslušném finančním úřadě daňové přiznání.
Přestože se jedná o činnost, jejíž termín vyplývá ze zákona, většina dotčených
nechává podání daňového přiznání opakovaně vždy na poslední chvíli.
„Je to každoročně se opakující situace, na kterou se musíme připravit,“ uvedl
ředitel kopřivnického finančního úřadu Lubomír Križák. Za tímto účelem budou
úřední dny, včetně pokladny, rozšířeny na celý příští týden tak, aby zaměstnanci
zvládli očekávaný nápor. „V pondělí a ve středu zůstává finanční úřad otevřen od
osmi do sedmnácti, v úterý, čtvrtek a pátek pak od osmi do patnácti hodin,“
upřesnil ředitel Križák.
Poslední den pro podání daňového přiznání zůstává pondělí 31. března, a to
buď na podatelně finančního úřadu, nebo poštou. Ze zákona mohou být opozdilci
sankcionováni za pozdní podání přiznání desetiprocentním zvýšením daně. Za
pozdní úhradu daně bude vyměřeno penále, které tvoří jedno promile za každý den
prodlení.
V
kraji se ruší jedenáct lékařských pohotovostí
O s t r a v a (ili) - Polovinu, tedy jedenáct z dvaadvaceti lékařských služeb
první pomoci (LSPP), bude zrušeno k 31. březnu Krajským úřadem Moravskoslezského
kraje. „Prvním impulsem k tomuto opatření byly zvýšené finanční požadavky
lékařů, kteří požadovali namísto průměrné částky sto osmdesát korun za hodinu
při službě na LSPP navýšení na tři sta až čtyři sta korun. Tím by neúměrně
vzrostly rozdíly mezi platy lékařů v nemocnicích, zdravotních záchranných služeb
a dalších zařízeních,“ uvedl na tiskové konferenci zástupce hejtmana
Moravskoslezského kraje Jiří Carbol a dodal, že navíc kraj tyto peníze ve svém
rozpočtu nemá.
Podle odhadů zdravotníků je nejméně šedesát procent výkonů poskytnutých na
tzv. pohotovosti zneužitím této služby, protože občan zpravidla přichází s
banálními záležitostmi. Z provedené analýzy LSPP za rok 2002 vyplynulo, že
průměrná denní návštěvnost za kraj je jedenáct pacientů na jednom stanovišti za
čtyřiadvacet hodin, u některých LSPP je však návštěvnost výrazně nižší.
Podle slov hejtmana Evžena Tošenovského je LSPP historickým dědictvím, které
nelze dále uměle udržovat. Návrh vyšel z doporučení ministerstva zdravotnictví,
které ve Věstníku č. 1/2003 doporučuje, aby šedesát procent spádového území
ordinace LSPP mělo mít dostupnost do šedesáti minut běžnými dopravními
prostředky a dále zřídit LSPP v místě sídla střediska zdravotní záchranné
služby. Současně návrh respektuje doporučení České lékařské komory, aby jedno
stanoviště lékařské služby první pomoci s nepřetržitým provozem bylo v bývalých
okresních městech a zároveň připadlo na sto tisíc obyvatel. Proti rozhodnutí
vedení Moravskoslezského kraje z jedenácti starostů vyslovili svůj nesouhlas
starostové z Rýmařova a Českého Těšína.
Redukce stanovišť lékařské služby první pomoci bude vyvážena zkvalitněním
služeb zdravotní záchranné služby (lidově nazývaná ’rychlá’), která bude v rámci
kraje posílena o deset míst.
Podle slov ředitele Okresního střediska zdravotní záchranné služby v Novém
Jičíně Jaromíra Aleše by jedno z nich mělo být v brzké době i v Kopřivnici. „To
výrazně přispěje ke zkvalitnění zdravotnických služeb a péči o občany, protože
nepřetržitá lékařská služba první pomoci v Kopřivnici zůstává,“ dodal ředitel
Aleš.
Do hry
o sídlo městského úřadu vstupují noví majitelé ’včelínu’
K o p ř i v n i c e (ili) - Po návrhu akciové společnosti Tatry Městskému
úřadu Kopřivnice o prodeji ředitelské budovy za účelem sjednocení úřadu pod
jednu střechu přišla s nabídkou společnost Conti Real. Zástupcům města byla
předložena nabídka buď na prodej celé budovy č. p. 1151 na ulici Záhumenní (tzv.
včelínu) bez jakýchkoliv zástavních práv za 22 milionů korun, nebo části budovy
v rozsahu osmi podlaží za 12,5 milionu korun.
„Funkčnost využití prostor pro potřeby kanceláří je již ověřena například
jedním ze stávajících nájemníků, Městským úřadem v Novém Jičíně, který tyto
prostory využívá. Pokud by se zástupci městského úřadu rozhodli pro druhou
variantu, zrekonstruujeme horní patra na bytové jednotky, které nabídneme
stávajícím uživatelům i dalším zájemcům,“ podělili se o své představy jednatelé
společnosti Petr Arnet a Miloš Mach.
„Přednosti naší nabídky spatřujeme především v nízkých pořizovacích nákladech
i nízkých nákladech na adaptaci budovy, protože zůstane v provozu současná
budova radnice a nové prostory budovy budou umístěny do budovy v dobrém
technickém stavu, která stavebně navazuje na dnešní radnici. Původní prostory
budou proto tvořit s novými prostory jeden kompaktní celek se všemi potřebnými
parametry. Náklady na adaptaci se pohybují v řádech milionů. Jsme také
připraveni nové prostory uvolnit ještě do čtyř měsíců,“ vyzdvihli klady navržené
alternativy jednatelé společnosti Conti Real.
A jak vidí celou situaci kolem budoucího sídla radnice starosta městského
úřadu Jiří Tichánek? „Původních variant bylo hodně - od Základní školy - náměstí
přes mateřskou školu vedle poštovního úřadu až po vybudování přístavby radnice.
Ve finále nakonec zůstala bývalá ubytovna, tzv. včelín, a ředitelská budova
automobilky Tatra. Za tímto účelem byla vytvořena zvláštní komise, která
doporučí zastupitelstvu ke schválení optimální variantu,“ uvedl starosta
Tichánek.
Zvažuje se hlavně finanční náročnost, kterou představuje jak samotný odkup
budovy, tak následná rekonstrukce objektu. „Na spekulace o závěrech je
každopádně brzy, vše závisí na rozhodnutí městských zastupitelů,“ dodal Jiří
Tichánek.
Zdražení jízdného ovlivňuje mimo jiné i cena ropy
Lidé cestující autobusem musejí sáhnout
hlouběji do peněženky, může za to prý
i rostoucí cena pohonných hmot.
Foto: David Macháček |
|
|
|
K o p ř i v n i c e (ili) - Autobusový přepravce, společnost Connex Morava,
a. s., zvýšil od 2. března 2003 ceny jízdného v pravidelné osobní dopravě.
Zvýšení se týká obyčejného i předplatného jízdného. Do vzdálenosti padesáti
kilometrů se jedná o 6,7 procenta, tzn. že v jednotlivých pásmech jde převážně o
navýšení ceny o jednu korunu.
Z kopřivnického nádraží do Nového Jičína zaplatí cestující namísto původních
devatenácti korun dvacet, měsíční jízdenka se zvýšila o čtyřicet korun na šest
set osmdesát korun.
Jak uvedla přepravní společnost Connex, za důvodem zvýšení cen jízdného stojí
nepříznivý vývoj cen pohonných hmot a dalších souvisejících nákladů.
V případě společnosti Connex se jedná o první cenovou úpravu od ledna 2001.
Kopřivničan Lubomír Hanzelka přihlížel odhalení své vlastní busty
Pavel Pecháček odhalil bustu
místního patriota Lubomíra Hanzelky.
Slavnost mu k osmdesátinám
připravili jeho přátelé.
Foto: David Macháček |
|
|
|
K o p ř i v n i c e - Vedle slavných kopřivnických rodáků Zdeňka Buriana či
Emila Zátopka se před týdnem přiřadila další osobnost, která se může pyšnit tím,
že mu jeho přátelé a spoluobčané odhalili plastiku. Zatímco slavný malíř a atlet
se pocty v podobě pamětní desky či pomníčku dočkali až po smrti, pro činorodého
Kopřivničana Lubomíra Hanzelku bylo odhalení jeho busty překvapením k
osmdesátinám.
Nejen oslavenec, ale celý sál kulturního domu plný lidí viděl zlatavou bustu
na podstavci označenou písmeny T. G. H. (Tomáš Garrigue Hanzelka - poznámka
redakce) v závěru tradičního diskuzního fóra Myšlenky T. G. M. a současnost.
Akce, která je každoročně největším počinem místního Masarykova demokratického
hnutí, nebyla k slavnostně recesnímu aktu vybrána náhodou. „Nešlo jen o to, že
Luba je předsedou MDH, ale na odhalení každého pomníku se sluší mít řadu
významných osobností a toho se nám podařilo docílit,“ vysvětlil Lubomír Sazovský,
který se společně s dalšími lidmi v celé záležitosti angažoval. Symbolické bylo
také místo odhalení. Právě v místech, kde se dnes nachází kulturní dům, totiž
před lety stával Hanzelkův rodný dům.
Přestože celou taškařici Hanzelkovi o mnoho let mladší přátelé připravovali
poměrně dlouhou dobu, vše se podařilo perfektně utajit a oslavencovo překvapení
bylo nepředstírané. „Myslel jsem si, že pod tou bílou plachtou je ta knížka,
která se tu křtila,“ divil se Hanzelka poté, co ředitel Svobodné Evropy Pavel
Pecháček bustu odhalil.
Variant, jak podobným způsobem oslavit narozeniny velkého kopřivnického
patriota, syna místního obchodníka a vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky,
bylo několik.
„Uvažovali jsme dokonce o odhalení sochy v životní velikosti u něj na
zahradě, nakonec to dopadlo ale tak, jak jsme to viděli,“ tvrdí Mojmír Čermák,
který spolu se Sazovským a Lumírem Pospěchem u odhalené busty také zazpíval
parafrázi oblíbené Masarykovy písničky Ach Lubo, Lubo.
Všichni, kdo se na všem, co bylo určeno oslavenci Lubomíru Hanzelkovi,
podíleli, se však shodují na jednom: „Nebyla to jen bohapustá recese, opravdu
jsme chtěli důstojně oslavit jeho jubileum a taky všechno to, co udělal. Všichni
ale víme, že Luba je chlap, co má rád srandu, a tak jsme se rozhodli pro tenhle
způsob,“ řekl za všechny Sazovský.
To, že se v osmdesátiletém Hanzelkovi nepřepočítali, dokazoval během večera
on sám. „Nikdy jsem nebyl fešák, ale že jsem tak škaredý, jsem netušil,“
zhodnotil oslavenec dílko amatérské výtvarnice ze Štramberka zhotovené ze sádry
a kašírovaného papíru poté, co vedle něj pózoval fotografům.
Na adresu těch, co mu toto překvapení přichystali, poznamenal jen jediné. „Je
to společnost s rozumem omezeným, tak co od nich můžu čekat. Starý člověk je těm
mladým jenom pro srandu, ale mám je rád, jsou to šikovní kluci.“
David Macháček
|