Camerata pokřtila CD a ráda by dotočila další
Bohdan Wojkowský za asistence
kapelníka historickofolkové
kapely
Camerata Zdeňka Demla křtí
jejich druhé album ’Jdu světem’.
Foto: David Macháček |
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Původně pod širým nebem plánovala kopřivnická
Camerata pokřtít své v pořadí již druhé CD, nepřízeň počasí však muzikanty i s
jejich publikem zatlačila do poněkud stísněného prostoru uvnitř lyžařské chaty
pod Červeným kamenem.
„Výsledek naší práce na CD předčil naše očekávání, myslím, že je vidět, že
jsme od první desky ušli zase kus cesty,“ nechal se slyšet umělecký vedoucí
Cameraty Zdeněk Demel. Nová deska kapely nazvaná ’Jdu světem’ byla nahrána na
přelomu března a května ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě. Camerata zůstává i
na nové desce věrná pro ni typickému žánru historizujícího folku. Mezi šestnácti
písničkami posluchač nalezne úpravy lidových písní, melodie vybrané ze starých
zpěvníků, ale třeba také baladickou skladbu Záhadné ticho, která je celá dílem
zpěvačky a flétnistky kapely Lenky Minarčíkové.
„Nová deska je rozhodně pestřejší ve výběru skladeb. Nejsou tam jen písničky
z Čech, Moravy, ale zatoulali jsme se i do celé řady jiných zemí. Také po
instrumentální stránce je nová deska mnohem více propracovaná, máme totiž k
dispozici daleko širší škálu nástrojů včetně historických replik,“ řekl Demel.
Na nahrávce pořízené pěticí stálých členů kapely za hostování kytaristy Lubomíra
Halamíka je také patrná daleko větší sehranost kapely než na prvním CD Rozpomeň
se lidé, nahraném před třemi lety v roce vzniku Cameraty. V souladu s dnešním
trendem nenajde posluchač na stříbrném disku pouze hudbu Cameraty, ale také
multimediální stopu s informacemi o kapele ve třech světových jazycích, s texty
k písním, fotografiemi, a dokonce krátkým videosnímkem z vystoupení.
V současné době má Camerata před sebou ještě zhruba polovinu z pětadvaceti
vystoupení sjednaných na první polovinu roku, ale i přesto už zvažuje další
návrat do nahrávacího studia. „Rádi bychom dokončili rozpracovaný projekt a
ještě letos dokončili cédéčko koled,“ prozradil Demel s tím, že k již natočeným
šesti koledám kapela přidá minimálně dalších deset.
Kromě vlastního festivalu pomáhá Nora i s Colours
K o p ř i v n i c e (dam) - Na třiadvacátého srpna plánovaný kopřivnický open
air hudební festival stále ještě nemá jméno. Neznámé je také jméno kapely, která
bude v programu hrát roli jednoho z tahounů. Jisté však už nyní je, že na pódiu
se objeví Kurtizány z 25. avenue, ostravská parta Robson a kapely The Korf, Blue
Sofa, Kuličky Štěstí, NVN a Milano.
Příznivci koncertů pod širým nebem, kterým se stýská po Šlahounech, mohou
však už zítra vyrazit na dvoudenní festival Colours of Ostrava. Na přípravě
festivalu, který se celý uskuteční na několika scénách v oblasti Stodolní ulice,
se organizačně podílí také Nora a vidět a slyšet bude celá řada zvučných jmen
tuzemské i zahraniční scény. Mimo jiné zahrají Monkey Business, Kryštof, Buty,
Tata Bojs, Hypnotix.
Klub se s radnicí dohodl na nové čtyřleté smlouvě
K o p ř i v n i c e (dam) - Novou smlouvu upravující vztah mezi městem a
klubem Nora na další čtyři roky posvětili kopřivničtí zastupitelé. Klub Nora
Café, který je dominantním organizátorem alternativní kultury ve městě, bude
muset ještě více zprůhlednit způsob půlmilionového ročního příspěvku na provoz.
Podobně jako v případě kulturního domu existuje nově rámcová smlouva s
platností od prvního ledna příštího roku. Každý rok bude muset klub s radnicí
vyjednat ještě další samostatnou smlouvu.
„Pro nás se víceméně nic nemění. Nová smlouva bude znamenat jen trošku víc
papírování, je ale pochopitelné, že město chce mít co největší kontrolu nad
penězi, které na podporu kultury vydává,“ řekl o smlouvě, kterou s městem
vyjednával s přestávkami od března, šéf Nory Vítězslav Váňa.
Půlmilionová roční dotace od města představuje podle Váni zhruba třetinu
prostředků nutných k zajištění provozu klubu ve stávající podobě. Ve smlouvě se
Nora zavazuje pořádat ročně 16 - 20 koncertů, deset divadelních představení,
zhruba tři desítky tanečních party a mnoho dalších akcí. V nové smlouvě již není
zmiňován letní festival Šlahouny. Jeho náhradou by měl být letní Party Jem-es
speciál představující mladé skupiny a DJ’s.
Burianovi fanoušci zahájili další výstavu jeho ilustrací
Š t r a m b e r k (dam) - Název Siddie Burka, který je vlastně trampskou
přezdívkou muže, na jehož počest se scházejí, přisoudili svému každoročnímu
setkání milovníci díla malíře Zdeňka Buriana. Vyznavači kouzla Burianových
obrazů, který proslul nejen svým zobrazováním pravěkého života, ale i
romantických hrdinů dobrodružných románů, se poslední červnový víkend sešli v
sousedním Štramberku. „Datum našich pravidelných setkání není náhodné, pořádáme
jej vždy o víkendu, který je nejbližší datu prvního července, dne, kdy si
připomínáme výročí mistrova skonu,“ vysvětlil jeden z organizátorů akce Aleš
Durčák.
Lidé s vášní pro Buriana se ve Štramberku scházejí každoročně již od roku
1992. Na setkáních je čas nejen pro sběratelskou burzu, ale také odborné diskuze
a přednášky. Ty letošní byly věnovány osobám spisovatelů Alberto Vojtěcha Friče
a Karla Maye, jejichž knihy Burian ilustroval. Zlatým hřebem akce bylo otevření
nové výstavy v Burianově muzeu nazvané Pokrevní bratři - expozice složené téměř
výhradně z ilustrací Fričových a Mayových románů. Stejně jako vloni mohou
návštěvníci expozice, která bude k vidění až do 6. října, zhlédnout nejen
Burianova díla, ale také práce jeho dlouholetého přítele Gustava Kruma. Druhý z
jmenovaných autorů dokonce speciálně pro tuto výstavu vytvořil kolekci devíti
kreseb s burianovskou tematikou.
Karel Deniš: May není mrtvý autor, ale z dětských knihovniček mizí
Š t r a m b e r k (dam) - Knihy Karla Maye to nebudou mít jednoduché, ale své
čtenáře si každopádně najdou i na začátku jednadvacátého století, tvrdí jeden z
předních českých mayologů Karel Deniš. Ten ve Štramberku přednášel o světoznámém
autorovi indiánek v době, kdy si připomínáme sto šedesát let od spisovatelova
narození.
Když slyšíme jméno Karel May, většina z nás si vybaví příběhy z Divokého
západu. Jsou v jeho bibliografii i knihy jiného ražení?
Zcela jistě. Německé vydavatelství, které se specializuje na jeho tvorbu,
stále pokračuje v edici Mayových románů, která dnes čítá přes osmdesát titulů.
Podstatná část z tohoto objemu jsou indiánky, ale mnoho knih je věnováno i
Orientu a asijsko-africkým dobrodružstvím. Ze začátku jeho kariéry, ale i v
průběhu první a druhé části jeho kariéry existuje také velká spousta prací ze
Saska a Německa obecně. May pro mnohé možná překvapivě psal dost často různé
vesnické selanky a vesnické romance. Věnoval se i prostředí, ve kterém vyrostl.
A to je právě třetí část jeho díla. Možná u nás méně známá, nicméně zhruba
stejně rozsáhlá, jako je ta věnovaná indiánům.
Osmdesát vydaných svazků vypovídá o Mayově autorské plodnosti. Dalo by se
říci, že byl ve své době komerčním spisovatelem.
May je rozhodně vůbec nejvydávanější, nejčtenější a nejprodávanější německý
autor přelomu devatenáctého a dvacátého století. V devadesátých letech 19.
století v Německu neměl konkurenci. Počet výtisků, které se prodaly celosvětově,
je zhruba dvě stě milionů, z toho zhruba 120 milionů jen v německy mluvících
zemích, což, myslím, dostatečně ilustruje jeho oblíbenost. Karel May je konečně
vedle Julese Verna druhý nejpřekládanější autor do cizích jazyků vůbec. Jméno
May možná v lidech vyvolává pocit, že jde o autora dětských dobrodružných
knížek, ale tak jednoduché to s ním samozřejmě není. Mimo jiné proto, že většina
jeho knih nebyla určena dětem. On má série románů, které byly napsány pro
dětského čtenáře, ale mnohé další, které jsme si označili za dětské, jsou určené
dospělým. Proto se také mnohdy v jeho knihách dělají úpravy, které z textu
vyřazují filosofické, náboženské nebo jiné pasáže tak, aby se to dětem lépe
četlo.
Stále se mayovky čtou tak, jak tomu bylo před čtyřiceti padesáti lety?
Dělalo by mi obrovskou rozkoš, kdybych mohl říci, že to tak je, ale pravda je
samozřejmě jiná. Jednak proto, že po roce 1989 začaly vycházet všechny knihy,
které předtím na našem trhu nebyly k dostání. May byl v Čechách populární právě
někdy v těch devadesátých letech devatenáctého století, potom nesporně ve
třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Pak měl relativně dlouhou
pauzu, protože neprošel jako německý autor, a pak měl velmi silná šedesátá a
sedmdesátá léta. Na začátku devadesátých let vyšly jednak do té doby v Čechách
nevydané knihy a teď se ukazuje odliv čtenářů
Co podle vás ústup Maye do pozadí způsobilo?
Je to myslím velmi logické. Nedávno Lidové noviny zveřejnily rozbor dětské
čtenosti knih a tam autoři velmi typičtí jako Dumas, Verne či May ustupují do
pozadí, protože proti nim se vynořují Harry Potterové a další noví hrdinové,
kteří samozřejmě jednodušeji komunikují s dnešní mládeží.
Jakou bude podle vás mít May pozici v blízké budoucnosti?
Osud Karla Maye na začátku jednadvacátého století nebude jednoduchý. Zdá se,
že pro nejmladší čtenáře je to už autor z předminulého století, a to pro něj
může být smrtící. Jsou tu však filmy, které pomáhají tu tradici nějakým způsobem
prodlužovat. Myslím, že to není mrtvý autor. Je však pravděpodobné, že se zařadí
do kategorie historických spisovatelů. Kouzlo romantiky a jednoduchosti
vyprávění o pravdě a špatnosti je zárukou toho, že si tam vždy část lidí svého
hrdinu najde.
David Macháček
Dechový orchestr objíždí festivaly a chystá se do Itálie
Z l í n (dam) - Poslední červnový víkend pokračoval kopřivnický dechový
orchestr ve svém nabitém koncertním programu na zlínském Evropském festivalu
dechových hudeb. Kopřivnická kapela patří již k tradičním hostům akce, na kterou
se letos sjelo třiadvacet dechových orchestrů a patnáct folklórních souborů z
celé České republiky a celé řady jiných států. „Během víkendu jsme absolvovali
samostatný koncert, vystoupení s mažoretkami, pochod městem a také závěrečný
monsterkoncert, na kterém se sešlo bezmála třináct set muzikantů,“ nechal se
slyšet dirigent zdejší dechovky Alois Hrnčárek. Minulý víkend byl MěDO
Kopřivnice hostem nově vzniklého regionálního festivalu v Jistebníku a Studénce.
Dvaadvacátého července pak orchestr odjíždí na desetidenní zájezd do
jihoitalského města Cisternino, kde bude jediným českým zástupcem na tamních
Dnech evropské hudby.
V Příboře na lidi čekají revivalové kapely a o dva týdny později bude znít
country
P ř í b o r (dam) - Po rockovém festivalu Pink Freud se amfiteátr městského
parku v Příboře s Katolickým domem chystá na další dvě hudební akce pod širým
nebem. První z nich vypukne již tuto sobotu v poledne.
Jména jako ZZ Top, Red Hot Chilli Peppers či The Doors a Elvis Presley na
propagačních plakátech prozrazují, že půjde o festival revivalový.
Poledním koncertem revivalu legendárních The Doors odstartuje šňůra jedenácti
koncertů. Lidé se mohou těšit na dvojníky The Cranberries, vousatých rockerů ze
ZZ Top, metalové legendy Iron Maiden. Pamětníky a milovníky hudby šedesátých let
potěší revival bluesové zpěvačky Janis Joplin. U2 POP si za svůj název vybrala
parta muzikantů z Liberce. Koncert, který bude uvozovat večerní část programu,
však nebude pouze ze stejnojmenného alba irské legendy, ale zazní na něm průřez
celou tvorbou U2. Jedním z nejúspěšnějších revivalových seskupení u nás je
bezesporu Elvis Presley revival Band s příborským zpěvákem Vladimírem
Lichnovským. Jediný domácí vystupující dostane prostor o půl deváté večer.
Finále večera bude patřit skvělým Czech Faith no More, kapele The Pink Panthers,
která nenapodobuje konkrétního interpreta, ale kompletní atmosféru rock&rollových
padesátých let, o závěrečnou tečku se postarají Red Hot Chilli Peppers.
„Chtěl jsem na festivalu mít kapely, které napodobování svých vzorů zvládly
co nejdokonaleji,“ tvrdí šéf pořádající agentury Radost Karel Rubáč. Podle jeho
slov již několik let popularita revivalových vystoupení roste a příborská akce
by měla patřit mezi největší tuzemské festivaly nabízející napodobovače slavných
kapel.
O čtrnáct dní později v sobotu 27. července bude stejný areál v Příboře
patřit folk a country festivalu opět v režii agentury Radost. Během půl dne
trvající akce se na pódiu objeví známé kapely jako Kamelot, AG Flek, písničkářka
Dagmar Andertová - Voňková či dívčí country skupina Red Hats.
Nedílnou součástí obou festivalů je bohatý doprovodný program. Děti i dospělí
se mohou těšit na celou řadu soutěží a dalších atrakcí. „Cílem je, aby se lidé v
obou případech dobře bavili a tomu se budeme snažit podřídit vše,“ nechal se
slyšet Rubáč a doplnil, že v případě úspěchu by se festivaly měly konat
každoročně.
|