Kopřivnické noviny č. 26/2002
ze dne 11. července 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Původně pod širým nebem plánovala kopřivnická Camerata pokřtít své v pořadí již druhé CD, nepřízeň počasí však muzikanty i s jejich publikem zatlačila do poněkud stísněného prostoru uvnitř lyžařské chaty pod Červeným kamenem.

„Výsledek naší práce na CD předčil naše očekávání, myslím, že je vidět, že jsme od první desky ušli zase kus cesty,“ nechal se slyšet umělecký vedoucí Cameraty Zdeněk Demel. Nová deska kapely nazvaná ’Jdu světem’ byla nahrána na přelomu března a května ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě. Camerata zůstává i na nové desce věrná pro ni typickému žánru historizujícího folku. Mezi šestnácti písničkami posluchač nalezne úpravy lidových písní, melodie vybrané ze starých zpěvníků, ale třeba také baladickou skladbu Záhadné ticho, která je celá dílem zpěvačky a flétnistky kapely Lenky Minarčíkové.

„Nová deska je rozhodně pestřejší ve výběru skladeb. Nejsou tam jen písničky z Čech, Moravy, ale zatoulali jsme se i do celé řady jiných zemí. Také po instrumentální stránce je nová deska mnohem více propracovaná, máme totiž k dispozici daleko širší škálu nástrojů včetně historických replik,“ řekl Demel. Na nahrávce pořízené pěticí stálých členů kapely za hostování kytaristy Lubomíra Halamíka je také patrná daleko větší sehranost kapely než na prvním CD Rozpomeň se lidé, nahraném před třemi lety v roce vzniku Cameraty. V souladu s dnešním trendem nenajde posluchač na stříbrném disku pouze hudbu Cameraty, ale také multimediální stopu s informacemi o kapele ve třech světových jazycích, s texty k písním, fotografiemi, a dokonce krátkým videosnímkem z vystoupení.

V současné době má Camerata před sebou ještě zhruba polovinu z pětadvaceti vystoupení sjednaných na první polovinu roku, ale i přesto už zvažuje další návrat do nahrávacího studia. „Rádi bychom dokončili rozpracovaný projekt a ještě letos dokončili cédéčko koled,“ prozradil Demel s tím, že k již natočeným šesti koledám kapela přidá minimálně dalších deset.

K o p ř i v n i c e (dam) - Na třiadvacátého srpna plánovaný kopřivnický open air hudební festival stále ještě nemá jméno. Neznámé je také jméno kapely, která bude v programu hrát roli jednoho z tahounů. Jisté však už nyní je, že na pódiu se objeví Kurtizány z 25. avenue, ostravská parta Robson a kapely The Korf, Blue Sofa, Kuličky Štěstí, NVN a Milano.

Příznivci koncertů pod širým nebem, kterým se stýská po Šlahounech, mohou však už zítra vyrazit na dvoudenní festival Colours of Ostrava. Na přípravě festivalu, který se celý uskuteční na několika scénách v oblasti Stodolní ulice, se organizačně podílí také Nora a vidět a slyšet bude celá řada zvučných jmen tuzemské i zahraniční scény. Mimo jiné zahrají Monkey Business, Kryštof, Buty, Tata Bojs, Hypnotix.

K o p ř i v n i c e (dam) - Novou smlouvu upravující vztah mezi městem a klubem Nora na další čtyři roky posvětili kopřivničtí zastupitelé. Klub Nora Café, který je dominantním organizátorem alternativní kultury ve městě, bude muset ještě více zprůhlednit způsob půlmilionového ročního příspěvku na provoz.

Podobně jako v případě kulturního domu existuje nově rámcová smlouva s platností od prvního ledna příštího roku. Každý rok bude muset klub s radnicí vyjednat ještě další samostatnou smlouvu.

„Pro nás se víceméně nic nemění. Nová smlouva bude znamenat jen trošku víc papírování, je ale pochopitelné, že město chce mít co největší kontrolu nad penězi, které na podporu kultury vydává,“ řekl o smlouvě, kterou s městem vyjednával s přestávkami od března, šéf Nory Vítězslav Váňa.

Půlmilionová roční dotace od města představuje podle Váni zhruba třetinu prostředků nutných k zajištění provozu klubu ve stávající podobě. Ve smlouvě se Nora zavazuje pořádat ročně 16 - 20 koncertů, deset divadelních představení, zhruba tři desítky tanečních party a mnoho dalších akcí. V nové smlouvě již není zmiňován letní festival Šlahouny. Jeho náhradou by měl být letní Party Jem-es speciál představující mladé skupiny a DJ’s.

Š t r a m b e r k (dam) - Název Siddie Burka, který je vlastně trampskou přezdívkou muže, na jehož počest se scházejí, přisoudili svému každoročnímu setkání milovníci díla malíře Zdeňka Buriana. Vyznavači kouzla Burianových obrazů, který proslul nejen svým zobrazováním pravěkého života, ale i romantických hrdinů dobrodružných románů, se poslední červnový víkend sešli v sousedním Štramberku. „Datum našich pravidelných setkání není náhodné, pořádáme jej vždy o víkendu, který je nejbližší datu prvního července, dne, kdy si připomínáme výročí mistrova skonu,“ vysvětlil jeden z organizátorů akce Aleš Durčák.

Lidé s vášní pro Buriana se ve Štramberku scházejí každoročně již od roku 1992. Na setkáních je čas nejen pro sběratelskou burzu, ale také odborné diskuze a přednášky. Ty letošní byly věnovány osobám spisovatelů Alberto Vojtěcha Friče a Karla Maye, jejichž knihy Burian ilustroval. Zlatým hřebem akce bylo otevření nové výstavy v Burianově muzeu nazvané Pokrevní bratři - expozice složené téměř výhradně z ilustrací Fričových a Mayových románů. Stejně jako vloni mohou návštěvníci expozice, která bude k vidění až do 6. října, zhlédnout nejen Burianova díla, ale také práce jeho dlouholetého přítele Gustava Kruma. Druhý z jmenovaných autorů dokonce speciálně pro tuto výstavu vytvořil kolekci devíti kreseb s burianovskou tematikou.

Š t r a m b e r k (dam) - Knihy Karla Maye to nebudou mít jednoduché, ale své čtenáře si každopádně najdou i na začátku jednadvacátého století, tvrdí jeden z předních českých mayologů Karel Deniš. Ten ve Štramberku přednášel o světoznámém autorovi indiánek v době, kdy si připomínáme sto šedesát let od spisovatelova narození.

Zcela jistě. Německé vydavatelství, které se specializuje na jeho tvorbu, stále pokračuje v edici Mayových románů, která dnes čítá přes osmdesát titulů. Podstatná část z tohoto objemu jsou indiánky, ale mnoho knih je věnováno i Orientu a asijsko-africkým dobrodružstvím. Ze začátku jeho kariéry, ale i v průběhu první a druhé části jeho kariéry existuje také velká spousta prací ze Saska a Německa obecně. May pro mnohé možná překvapivě psal dost často různé vesnické selanky a vesnické romance. Věnoval se i prostředí, ve kterém vyrostl. A to je právě třetí část jeho díla. Možná u nás méně známá, nicméně zhruba stejně rozsáhlá, jako je ta věnovaná indiánům.

May je rozhodně vůbec nejvydávanější, nejčtenější a nejprodávanější německý autor přelomu devatenáctého a dvacátého století. V devadesátých letech 19. století v Německu neměl konkurenci. Počet výtisků, které se prodaly celosvětově, je zhruba dvě stě milionů, z toho zhruba 120 milionů jen v německy mluvících zemích, což, myslím, dostatečně ilustruje jeho oblíbenost. Karel May je konečně vedle Julese Verna druhý nejpřekládanější autor do cizích jazyků vůbec. Jméno May možná v lidech vyvolává pocit, že jde o autora dětských dobrodružných knížek, ale tak jednoduché to s ním samozřejmě není. Mimo jiné proto, že většina jeho knih nebyla určena dětem. On má série románů, které byly napsány pro dětského čtenáře, ale mnohé další, které jsme si označili za dětské, jsou určené dospělým. Proto se také mnohdy v jeho knihách dělají úpravy, které z textu vyřazují filosofické, náboženské nebo jiné pasáže tak, aby se to dětem lépe četlo.

Dělalo by mi obrovskou rozkoš, kdybych mohl říci, že to tak je, ale pravda je samozřejmě jiná. Jednak proto, že po roce 1989 začaly vycházet všechny knihy, které předtím na našem trhu nebyly k dostání. May byl v Čechách populární právě někdy v těch devadesátých letech devatenáctého století, potom nesporně ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Pak měl relativně dlouhou pauzu, protože neprošel jako německý autor, a pak měl velmi silná šedesátá a sedmdesátá léta. Na začátku devadesátých let vyšly jednak do té doby v Čechách nevydané knihy a teď se ukazuje odliv čtenářů

Je to myslím velmi logické. Nedávno Lidové noviny zveřejnily rozbor dětské čtenosti knih a tam autoři velmi typičtí jako Dumas, Verne či May ustupují do pozadí, protože proti nim se vynořují Harry Potterové a další noví hrdinové, kteří samozřejmě jednodušeji komunikují s dnešní mládeží.

Osud Karla Maye na začátku jednadvacátého století nebude jednoduchý. Zdá se, že pro nejmladší čtenáře je to už autor z předminulého století, a to pro něj může být smrtící. Jsou tu však filmy, které pomáhají tu tradici nějakým způsobem prodlužovat. Myslím, že to není mrtvý autor. Je však pravděpodobné, že se zařadí do kategorie historických spisovatelů. Kouzlo romantiky a jednoduchosti vyprávění o pravdě a špatnosti je zárukou toho, že si tam vždy část lidí svého hrdinu najde.

Z l í n (dam) - Poslední červnový víkend pokračoval kopřivnický dechový orchestr ve svém nabitém koncertním programu na zlínském Evropském festivalu dechových hudeb. Kopřivnická kapela patří již k tradičním hostům akce, na kterou se letos sjelo třiadvacet dechových orchestrů a patnáct folklórních souborů z celé České republiky a celé řady jiných států. „Během víkendu jsme absolvovali samostatný koncert, vystoupení s mažoretkami, pochod městem a také závěrečný monsterkoncert, na kterém se sešlo bezmála třináct set muzikantů,“ nechal se slyšet dirigent zdejší dechovky Alois Hrnčárek. Minulý víkend byl MěDO Kopřivnice hostem nově vzniklého regionálního festivalu v Jistebníku a Studénce. Dvaadvacátého července pak orchestr odjíždí na desetidenní zájezd do jihoitalského města Cisternino, kde bude jediným českým zástupcem na tamních Dnech evropské hudby.

P ř í b o r (dam) - Po rockovém festivalu Pink Freud se amfiteátr městského parku v Příboře s Katolickým domem chystá na další dvě hudební akce pod širým nebem. První z nich vypukne již tuto sobotu v poledne.

Jména jako ZZ Top, Red Hot Chilli Peppers či The Doors a Elvis Presley na propagačních plakátech prozrazují, že půjde o festival revivalový.

Poledním koncertem revivalu legendárních The Doors odstartuje šňůra jedenácti koncertů. Lidé se mohou těšit na dvojníky The Cranberries, vousatých rockerů ze ZZ Top, metalové legendy Iron Maiden. Pamětníky a milovníky hudby šedesátých let potěší revival bluesové zpěvačky Janis Joplin. U2 POP si za svůj název vybrala parta muzikantů z Liberce. Koncert, který bude uvozovat večerní část programu, však nebude pouze ze stejnojmenného alba irské legendy, ale zazní na něm průřez celou tvorbou U2. Jedním z nejúspěšnějších revivalových seskupení u nás je bezesporu Elvis Presley revival Band s příborským zpěvákem Vladimírem Lichnovským. Jediný domácí vystupující dostane prostor o půl deváté večer. Finále večera bude patřit skvělým Czech Faith no More, kapele The Pink Panthers, která nenapodobuje konkrétního interpreta, ale kompletní atmosféru rock&rollových padesátých let, o závěrečnou tečku se postarají Red Hot Chilli Peppers.

„Chtěl jsem na festivalu mít kapely, které napodobování svých vzorů zvládly co nejdokonaleji,“ tvrdí šéf pořádající agentury Radost Karel Rubáč. Podle jeho slov již několik let popularita revivalových vystoupení roste a příborská akce by měla patřit mezi největší tuzemské festivaly nabízející napodobovače slavných kapel.

O čtrnáct dní později v sobotu 27. července bude stejný areál v Příboře patřit folk a country festivalu opět v režii agentury Radost. Během půl dne trvající akce se na pódiu objeví známé kapely jako Kamelot, AG Flek, písničkářka Dagmar Andertová - Voňková či dívčí country skupina Red Hats.

Nedílnou součástí obou festivalů je bohatý doprovodný program. Děti i dospělí se mohou těšit na celou řadu soutěží a dalších atrakcí. „Cílem je, aby se lidé v obou případech dobře bavili a tomu se budeme snažit podřídit vše,“ nechal se slyšet Rubáč a doplnil, že v případě úspěchu by se festivaly měly konat každoročně.