Odpolední
koncert představí novinky z dílny tanečníků
K o p ř i v n i c e (dam) - Na dvě stovky tanečníků a tanečnic, žáků
tanečního oboru zdejší Základní umělecké školy Zdeňka Buriana, se dnes
odpoledne představí v kulturním domě. Právě tam totiž o půl páté
startuje další z tradičních Jarních tanečních koncertů školy.
Zhruba dvouhodinový program představí všechny žáky oboru od těch
nejmladších až po končící děvčata, která si na pódiu odbydou svá
absolventská vystoupení. Připraveno je čtyřiadvacet tanečních čísel s
obrovskou žánrovou pestrostí. K vidění budou lidové motivy, klasický
tanec, současný tanec, pochody mažoretek či afrotanec v podání nejstarších
žaček tanečního oboru.
Taneční koncert je tradičně největší akcí oboru. O jeho náročnosti
svědčí mimo jiné i to, že program se začíná zkoušet již krátce po zahájení
školního roku. „V září vybíráme hudbu a tvoříme choreografii, od října
už se zkouší,“ tvrdí vedoucí tanečníků na ZUŠ Zdeňka Buriana Drahomíra
Vraspírová s tím, že všechna čísla, která budou v kulturním domě k vidění,
budou premiérami.
Kromě dnešního představení pro rodiče čeká žáky tanečního oboru
ještě uvedení zkrácené verze programu pro místní mateřské a základní
školy, které je naplánováno na zítřejší dopoledne.
První máj
přivítá dechovka a folklór
K o p ř i v n i c e (dam) - Nejdřív dechovka a později valašský folklór,
takový bude v hrubých rysech také letošní program prvomájového odpoledne
před kulturním domem. Celá akce odstartuje už ve dvě hodiny zhruba čtyřicetiminutovým
programem Městského dechového orchestru Kopřivnice. Připravený program
bude tentokrát podle kapelníka orchestru trošičku jiný, než je zvykem.
„Toto vystoupení jsme pojali především jako koncert, na kterém svá
nová čísla předvedou mažoretky. Hrát budeme především lehčí repertoár
a pochody. Slavnostnější program je pak připraven v souvislosti s oslavami
dalších květnových státních svátků,“ řekl dirigent MěDO Alois Hrnčárek.
Ještě před třetí by měly režii programu převzít žákyně tanečního
oboru ZUŠ Zdeňka Buriana. Ty předvedou zhruba pět zcela nových tanečních
čísel.
„Kolem třetí hodiny by měl dorazit Valašský soubor písní a tanců
Beskyd,“ slíbila autorka programu celého odpoledne Dagmar Rysová. Cimbálová
muzika a taneční soubory jak dětí, tak i dospělých by měly publikum bavit
zhruba půldruhé hodiny dlouhým pásmem složeným z valašských písní,
tanců a zvyků. „V rámci programu před kulturním domem vztyčí také
malou symbolickou májku. Velká májka bude totiž v centru města stát již o
den dříve,“ uvedla Rysová. Zhruba o půl páté by se na pódiu měl
objevit dětský pěvecký sbor z místní soukromé ZUŠ MIS music. O úplný závěr
se v podvečer sérií country melodií postará zdejší kapela Condor band.
Prvomájové odpoledne, na které je vstup volný, se podle pořadatelů
uskuteční za každého počasí. „Pokud bude hezky, proběhne program
pochopitelně před budovou, v opačném případě však bude možné totožný
program vidět uvnitř ve velkém sále kulturního domu,“ řekla Rysová.
Crossoverová
kapela The Korf pokřtí CD
K o p ř i v n i c e (dam) - Crossoverový dýchánek je v sobotu večer naplánován
do CO krytu pod kulturním domem. Právě na půdě zdejšího klubu Nora se
totiž hranická kapela The Korf rozhodla pokřtít své debutové album ’Cur
World’.
The Korf vznikl v roce 1998 jako pětičlenná kapela, ale brzy přestala
fungovat a obnovení se dočkala až vloni již jako tříčlenná formace. Ta
také vlastními náklady natočila cédéčko s osmi zcela autorskými
skladbami, které bude v Noře křtít. „Hrajeme na Hranicku, chtěli jsme původně
křtít tam. Bohužel tu ale není kde a v Noře jsme zažili skvělou atmosféru,
proto jsme se rozhodli právě pro ni,“ tvrdí Roman Studený z The Korf.
Hosty křestu debutu The Korf bude jednak spřátelená přerovská kapela Tchoři,
hrající ztřeštěný undergroundový rock, a punkový Mravouk z Ostravy.
Domácí
ochotníci opět pobrali většinu ocenění
Š t r a m b e r k (dam) - Triumfem domácích divadelníků opět skončila
Štramberská přehlídka amatérských divadelních souborů. Kromě divácké
ceny, kde se před ochotníky z Kotouče dostal soubor z Drahotuš a jejich
Revizor, či méně sledované ceny za scénu, která putovala do Bílovce, si
Štramberáci odnesli, co mohli. Nejlepší herečkou přehlídky byla vyhlášena
Dagmar Benešová, nejlepším hercem pak její kolega ze štramberského
souboru Ondřej Šimíček. Cenu za nejlepší režii si odnesla rovněž domácí
Pavla Jurková a představení Jedna kalorie něhy bylo vyhlášeno i nejlepší
hrou přehlídky.
Šermíři
otevřou Trúbu tradičním kláním
Š t r a m b e r k (dam) - Tradiční průběh bude mít letošní, již deváté
šermířské klání, kterým bude v sobotu oficiálně zahájena turistická
sezona ve Štramberku.
Aby společným programem otevřeli Trúbu, do valašského betléma se
sjedou šermíři z celé Moravy. Celkem by mělo do Štramberka přijet sedm šermířských
souborů, tři hudební skupiny hrající dobový repertoár a jedna stylová
taneční skupina.
Celé šermířské klání odstartuje o půl desáté dopoledne průvodem všech
vystupujících od školy na náměstí. V deset hodin by měli rytíři
vybojovat první bitvu a vrátit klíč od Trúby starostovi města. Následovat
bude šestihodinový blok vystoupení, během kterého se publiku představí všechny
šermířské i hudební kapely. Pouze mezi polednem a jednou hodinou je
vyhrazena pauza, během které si děti budou moci vyzkoušet některé středověké
zbraně. Celá akce vyvrcholí v pět hodin, kdy všichni šermíři společně
zinscenují boj o město.
Těšínské
divadlo přijede s komedií
K o p ř i v n i c e (dam) - Někdejší častý host místních předplatitelských
představení, soubor divadla z Českého Těšína, zavítá na začátku května
do Kopřivnice. Představení těšínských herců má na programu Katolický dům
v Kopřivnici v neděli pátého května v pět hodin odpoledne. Diváci se
mohou těšit na komedii Rád to někdo horké? v nastudování režiséra Pavla
Palouše. Hra, která měla premiéru na začátku tohoto roku, vznikla podle scénáře
proslulého amerického filmu Někdo to rád horké s Marilyn Monroe v hlavní
roli. Příběh o tom, jak se dva hudebníci bez práce během krize ve třicátých
letech stanou členkami dívčího bigbandu, je notoricky známý. Těšínské
divadlo ho uvádí jako komorní hudební grotesku, přesně odpovídající
dispozicím souboru. Ústřední trojici postav ztvárnili Petra Plánková (Sugar),
Zdeněk Hrabal (Joe - Josefina) a Libor Olma v roli Jerryho alias Dafné. O
hudební stránku inscenace tvořenou vtipně aranžovanými swingovými hity se
stará orchestřík z posluchaček konzervatoře.
Kino
tentokrát vezme diváky na Výlet a také do Bradavic
K o p ř i v n i c e (dam) - Po Pánu prstenů přichází do kopřivnického
kina Puls další kasovní trhák, jehož předlohou je knižní hit. Také
tentokrát výpravný snímek zavede diváky do říše fantasy žánru, místo
do Tolkienovy Středozemě se však můžete vydat do kouzelnického světa
Harryho Pottera.
Harry Potter se zdá být docela obyčejný kluk, v den svých jedenáctých
narozenin se však dozví, že ve skutečnosti je čarodějem a v září má
nastoupit do kouzelnické školy v Bradavicích. Tak začíná příběh, který
učaroval milionům nejen dětských čtenářů po celém světě. Harry Potter
a Kámen mudrců je filmovým přepisem prvního ze čtyř již vydaných a
celkem sedmi plánovaných knih anglické spisovatelky J. K. Rowlingové. Režie
filmového Pottera byla svěřena hollywoodskému rutinérovi Chrisu Columbusovi
a drtivá většina rolí byla svěřena britským hercům, aby byla zachována
’ostrovní’ atmosféra předlohy. Malému kouzelníkovi bude plátno Pulsu
patřit ode dneška až do pondělí vždy od čtvrt na šest. Od pátku do neděle
navíc přibydou představení začínající o půl třetí, a během víkendových
dnů dokonce dopolední promítání se začátkem v deset hodin.
Večer budou tentokrát v Pulsu patřit novince scenáristky a režisérky
Alice Nellis. Ta do své hořké komedie Výlet stejně jako do svého debutu
Ene Bene obsadila Ivu Janžurovou, tentokrát dokonce s oběma jejími dcerami
Theodorou a Sabinou Remundovými.
Martin
Čihák: Příště ještě víc přitlačím na pilu
K o p ř i v n i c e (dam) - Po loňské premiéře se i letos v programu Kopřivy
objevily projekce krátkých filmů vybraných a uváděných Martinem Čihákem.
„Vloni to bylo spíš takové oťukávání. Nevěděl jsem, do čeho jdu a
jaké publikum mě čeká, proto se vloni promítala spíš taková všehochuť,“
vzpomíná na zrod ’filmových pauz’ na Kopřivě Čihák. Pro letošní rok
již byla sestavena smysluplnější dramaturgie, jejímž cílem bylo uvést
diváky v pěti blocích do tajů abstraktního filmu. Nedějové a převážně
nefigurální snímky, které se mnohdy omezují jen na střídání různých
geometrických útvarů na plátně, Čihák zvolil záměrně. „Jsem tady
jako program k vyplnění přestávek mezi divadlem a chtěl jsem, aby si lidé
vnímající děj na divadle mohli u těch filmů odpočinout a využít jiný
způsob vnímání. Abstraktní film je totiž nutné vnímat spíš jako hudbu
než klasický film,“ nechal se slyšet Čihák. Ten záměrně v jednotlivých
blocích postupně představoval snímky jednodušší až k těm opravdu náročným.
„Kopřiva jako festival netradičního divadla je ideálním prostředím pro
promítání podobných filmů. Mnohem snáz si porozumím s člověkem, který
jde na alternativní divadlo než s konzervativním filmařem,“ tvrdí Čihák.
Ten pro příští Kopřivu připravuje ještě něco náročnějšího. „Myslím,
že už si tady můžu dovolit ještě víc přitlačit na pilu.“
Luděk
Richtr: Loutky v programu přehlídky odráží trend
K o p ř i v n i c e (dam) - V sedmi z osmi představení letošní Kopřivy
si ve větší či menší míře zahrály loutky. Užívání neživých herců
je u divadelníků, jak se zdá, stále populárnější, a proto právě loutkářství
bylo tématem rozhovoru s dlouholetým porotcem přehlídky a loutkohercem Luďkem
Richtrem.
Je podle vás ’zahlcení’ Kopřivy loutkami odrazem trendu v současném
divadelnictví?
Odráží to ten trend tak ze tří čtvrtin. Existují totiž taky čistě
činoherní divadla, která by zapadala do té škatulky netradičních a mají
zajímavá představení, ale většinou jsou tak prostorově náročná, že by
se na Kopřivu prostě nevešla.
Přesto je užívání loutek na jevišti asi hodně častým jevem.
Je to tak. Je to vývoj zhruba posledních dvaceti let, který teď zřejmě
vrcholí. Do osmdesátých let na českých jevištích vládla děsná chudoba
a nebarvitost, z čehož vystupovalo jen pár divadel. No, a teď jako by se to
převrátilo na druhou stranu. Právě výrazová barvitost je tím nejdůležitějším
a nejpreferovanějším a mnohdy je to na úkor dramaturgie a smyslu těch představení.
V souvislosti se snahou o co největší barvitost se pochopitelně nabízí užití
loutky a velká část divadelníků na to slyší. Loutka je prvek pro oko.
Posiluje výtvarné prvky, bohužel mnohdy na úkor prvků dramatických.
Souvislost oslabení funkce příběhu a užití loutek je mnohdy opravdu výrazná.
Je používání loutek na jevišti doménou alternativních souborů, a nebo
je používají i velká kamenná divadla?
Řekl bych, že to není specifikem menších skupin. Je ale fakt, že v pravém
smyslu slova velká kamenná divadla nemohou loutky užívat už jen proto, že
lidé v posledních řadách je prostě neuvidí. U menších skupin hraje roli
také to, že loutka umožňuje zmnožit síly. Jeden dva lidi Hamleta nezahrají,
ale loutkami je to naprosto reálné. Od osmdesátých let se špičky loutkových
divadel kvalitativně vyrovnaly se špičkami hraného divadla, což dřív
nebylo. Loutkářství bylo vnímáno jako druhá liga.
Na jevištích se objevují objekty nejrůznějších technických řešení.
Co všechno lze považovat za loutku a co je už pouze rekvizitou?
Klasická definice je, že loutka je objekt, který se chová jako jednající
subjekt. Zdali tím objektem je figura nebo jen špalek dřeva, je úplně
jedno. Vše záleží na tom, jestli divák ten předmět začne vnímat jako
jednající postavu nebo jen jako výtvarný prvek.
Masové využití žánru na jevišti vyvolává otázku, zda soubory mají
zvládnutou technickou stránku loutkářství?
Nemají. To je bohužel největší bolest celého tuzemského loutkového
divadla bez ohledu na to, zda jde o amatéry nebo profesionální soubory.
|