|
Den Země již po jednatřicáté
Pohled z Pískovny
na extenzivně obhospodařované louky
v
Janíkově sedle.
V pozadí masiv Červeného kamene.
Foto: Jaroslav Gabzdil
|
|
|
|
Letos proběhne již třicátý první ročník oslav Dne Země ve světě,
první kampaň pod tímto názvem se uskutečnila 22. 4. 1970 ve Spojených státech
amerických. Žádala zvýšit energetickou účinnost a hledat obnovitelné
zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vyloučit z používání chemikálie
a odpady, které ničí ozónovou vrstvu Země a další. Kampaň, která měla
za cíl prosadit otázku ochrany životního prostředí do politické diskuze a
podpořit veřejný zájem o tuto problematiku, inicioval americký senátor
Gaylord Nelson za podpory ostatních amerických politiků, včetně prezidenta
J. F. Kennedyho. Akce se v roce 1970 zúčastnily miliony občanů USA, a to
zejména studentů základních, středních a vysokých škol. Kampaň měla
nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Země - 22. dubna - jako
mezinárodního svátku životního prostředí.
V roce 1990 se k americké tradici připojil zbytek světa. Dvě stě milionů
lidí ze sto čtyřiceti zemí světa znovu dokázalo, že se zajímají o
ochranu životního prostředí na Zemi. Zprávy z celého světa informovaly o
pochodech, soutěžích, koncertech, festivalech, ekologických trzích, úklidových
akcích a jiných aktivitách na 3 600 místech a ze Dne Země 1990 se tak stala
největší organizovaná aktivita v historii. Akci Den Země podporuje celá řada
významných organizací, osobností, vědců i politiků. Od roku 1990 je 22.
duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České
republice.
Největší význam Dne Země spočívá v tom, že umožňuje i té nejmenší
organizaci a jednotlivcům zařadit svůj malý příspěvek k péči o životní
prostředí do celostátního a celosvětového kontextu. Den Země umožňuje
spojit síly k výraznějšímu oslovení široké veřejnosti i představitelů
politické i ekonomické moci ve jménu ochrany přírody a životního prostředí.
Každým rokem takto probíhá velké množství akcí, do kterých se stále více
zapojují vedle nevládních organizací zejména školy, místní a státní úřady,
místní samospráva a velké množství jednotlivců.
Odbor životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici se pokusí Vám
touto cestou přiblížit alespoň částečně některé z problémů životního
prostředí v Kopřivnici a jejich řešení. Apelujeme na Vás, obyvatele Země,
abyste se věnovali svému životnímu prostředí nejen jednou v roce. Záleží
jen na nás, v jakém prostředí budou vyrůstat naši potomci, jaké dědictví
jim zanecháme…
Ochrana významných lokalit na Kopřivnicku
Okolí Kopřivnice je malebný kraj s řadou cenných přírodních lokalit.
Na katastrálních územích Kopřivnice, Větřkovice, Drnholec nad Lubinou,
Mniší a Vlčovice se nachází na sedmdesát významných krajinných prvků.
Jedná se o různé ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části
krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení
její stability. Mohou to být zejména mokřady, stepní trávníky, remízky,
meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené
skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních
útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou chráněny
podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Nejznámějšími významnými krajinnými prvky jsou zde například louky a
pastviny pod Červeným kamenem s potůčky, lesními lemy a rozptýlenou zelení,
Raškův kámen - významný vápencový útvar na úpatí Pískovny, který
slouží jako vyhlídkový bod s výhledem na údolí Kopřivničky a masív Červeného
kamene. Tato lokalita je významná zejména výskytem cenných společenstev
teplomilné květeny rostoucí na vápencovém podkladu. V roce 2000 byla
provedena na Raškově kameni prořezávka náletových dřevin, která
zajistila další ochranu významných společenstev.
Další cennou lokalitou jsou unikátní orchidejové louky v Janíkově
sedle, které jsou známé výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Tyto louky se podařilo v roce 1998 na poslední chvíli zachránit před zánikem.
Od tohoto roku probíhá pravidelné sečení luk, které vede k postupné obnově
původní cenné flóry v těchto lokalitách. Zbytky původních lučních a
lemových společenstev najdeme například na svazích Větřkovické hůrky,
pod Kazničovem, pod Holým vrchem, rozptýlené drobné selské lesíky s původním
druhovým složením poskytují útočiště živočichům na celém území Kopřivnicka.
Mnozí procházející se občané jistě zjistili, že město v loňském roce
začalo s pracemi na zachování sadu U Hurských na Červeném kameni, kde se
vyskytují mnohé již mizející odrůdy jabloní.
Kromě ochrany významných lokalit je prováděna rovněž takzvaná druhová
ochrana, tedy ochrana jednotlivých druhů rostlin a živočichů. Jedná se například
o projekt ’Stabilizace populace čolka horského v oblasti Červeného
kamene’ - čolek horský patří mezi silně ohrožené druhy živočichů.
Motoristé jedoucí po cestě z Lubiny do Vlčovic si mohli všimnout sto
sedmdesát metrů dlouhé zábrany podél komunikace. Tato zábrana byla
postavena pro ochranu obojživelníků, táhnoucích k rozmnožování, před přejetím
automobily. V rámci akce, která trvala jeden měsíc, bylo přeneseno čtyři
sta jedenáct skokanů hnědých a pět ropuch obecných.
Významným počinem v rámci druhové ochrany bylo rovněž vytvoření vodní
plochy - hradního rybníka u zříceniny hradu Šostýna, v rámci revitalizace
Kopřivničky. Rybník není určen pro chov ryb, a proto je významnou
lokalitou výskytu obojživelníků, ale i řady druhů vodního hmyzu. Přestože
jde o mladou vodní plochu, je zde již dokumentován výskyt například silně
ohrožené rosničky zelené, skokana obecného, silně ohroženého čolka
horského a mloka skvrnitého, z hmyzu můžeme zahlédnout potápníka
dvouskvrnného, šídlo velké, z plžů plovatku toulavou.
Ačkoli krajina v okolí Kopřivnice je plná krásných koutů a přírodních
zajímavostí, neznamená to pro nás, že nepotřebuje naši ochranu. Právě
na nás je, abychom kulturní krajinu zachovali v její podobě do dalších let
pro naše děti a děti jejich dětí…
Markéta Kvitová, ochrana přírody a krajiny
Při kácení dřevin se musí dodržovat pravidla
Ve své krátké praxi jsem již zažila mnoho kuriózních a pro mě odstrašujících
přístupů ke dřevinám a slyšela jsem mnoho pro mě nepochopitelných důvodů
ke kácení. Uvedu jeden: Paní X si v roce 1 postaví plot v těsné blízkosti
téměř staleté vitální lípy a v roce 2 přijde, že požaduje lípu skácet,
že její kořeny narušují základy plotu a vyvracejí ho.
Takových a podobných důvodů ke kácení slýchám mnoho. Samozřejmě
jsou i důvody ’oprávněné’, neboť v Kopřivnici dodnes byly vysazovány
stromy bez dlouhodobějšího záměru a bez znalosti vysazovaných rostlin a
jejich funkce, a tak se stalo, že na sídlištích byly vysazovány alergeny,
aleje byly vysazovány na teplovody, stromy dorůstající v dospělosti patnácti
metrů byly nasazeny těsně k domům. Zde je však třeba říci, že zdravý a
stínící strom rostoucí u paty domu má stejnou ekologickou hodnotu, jako
tentýž strom v parku a navíc, roste-li v zastavěné části města, plní
mnoho dalších pozitivních funkcí, jako například zlepšení mikroklimatu.
Jelikož chci předejít podobným problémům v budoucnosti a zároveň si
uvědomuji, že mnoho z těchto ’špatně’ vysázených stromů si lidé vysázeli
k domům sami a nevěděli, ’že to bude tak velké’, nabízím svou radu každému,
kdo chce upravovat okolí svého domu výsadbou, a to každou středu odpoledne
od 14 do 17 hodin na odboru životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici,
na ulici Štefánikově 58.
A teď krátce k zákonu, neboť neznalost zákona, jak víme, neomlouvá. V
zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v § 7 říká, že
dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením podle tohoto zákona,
pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější. Tato ochrana se týká stromů
i keřů. Jako poškození dřeviny může být klasifikován i neodborný ořez
či ořez v klimaticky nevhodném termínu. Péče o dřeviny je povinností
vlastníků a vlastníkem dřeviny je ten, na jehož pozemku dřevina roste. Ke
kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (odbor ŽP-VLHZ
na městském úřadu) a povolení lze vydat ze závažných důvodů po
vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin (§ 8). Žádost příslušnému
orgánu podává vlastník pozemku či jeho nájemce se souhlasem vlastníka.
Ten, kdo kácí dřeviny, musí splnit povinnost náhradního opatření, a to
buď zajištěním náhradní výsadby nebo zaplacením odvodu do rozpočtu města
(§ 9). Pokácením dřeviny vznikne ekologická újma, jejíž finanční
ohodnocení se provádí podle metodiky ČÚOP Praha „Ohodnocování dřevin
rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“.
Uvedu-li příklad, tak pokácením jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior)
rostoucího u lokomotivy Strela by vznikla ekologická újma 153 594 Kč, i když
v tomto případě je tato újma penězi nevyčíslitelná, neboť vzrostlý
zdravý strom v centru města je beze-sporu ekologicky hodnotnější než ten
samý jedinec rostoucí v lese. Tyto a další disproporce týkající se zeleně
ve městě Kopřivnici a místních částech budou ošetřeny v připravované
vyhlášce o zeleni, která bude upravovat podmínky ochrany zeleně a zásahů
do ní.
Je-li kácení povoleno, provádí se v období vegetačního klidu, tj. od
1. října do 31. března. Povolení ke kácení je potřeba i na kácení na
soukromých pozemcích, není-li stanoveno jinak. Dojde-li k poškození dřevin
nebo k nepovolenému kácení, může příslušný orgán ochrany přírody uložit
pokutu podle § 87 zákona až do výše 1.000.000,- korun.
Lenka Němcová, správce veřejné zeleně
Při výsadbě zeleně je potřeba pečlivě plánovat a přizpůsobovat ji místu
Chtěla bych touto cestou připomenout lidem, že právě rostlinám vděčíme
za to, že na Zemi vznikl život, a tedy i za to, že je zde člověk - Homo
sapiens sapiens (člověk rozumný!?). Samozřejmě jim vděčíme také za to,
že zde dál můžeme žít a dýchat. Nevděčíme za to moci, penězům či
ekonomické efektivnosti a dalším, pro dnešní lidi, tak důležitým věcem.
Apeluji proto na vás, aby jste strpěli občasná omezení, které Vám
rostliny, a ve městě jsou to hlavně keře a stromy, přinášejí, jako je stín,
spadané listí, kořeny v chodníku či keře zasahující do něj, větve blízko
domů a podobně. Ráda bych zde také řekla, že krátkověký strom (často
lidé při požadavku na kácení uvádějí, že se stejně jedná o krátkověkou
dřevinu) se dožívá více let než extrémně ’dlouhověký’ člověk,
tzn. minimálně stopadesáti let. A doufám, že se mnou většina z vás bude
souhlasit, když řeknu, že to, že ze stromů na podzim padá listí, není
ani důvodem tento strom skácet a ani důvodem k tomu, abychom mu ořezávali
zdravé větve, aby listí bylo méně.
Stejné je to i s keři. Proč bychom měli seřezávat krásné vzrostlé keře?
Snad proto, že se pod nimi hromadí odpadky a v zimě je to nevzhledné? Je to
vinou keřů? Nebo lidí? Naštěstí v zákoně č. 114/92 Sb. o ochraně přírody
a krajiny, o kterém je zmínka na jiném místě v této příloze a který je
zde mimo jiné proto, aby chránil dřeviny, se v § 58 říká, že každý je
povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z
tohoto zákona. Tento paragraf mě potěšil.
Aby dřeviny ’nevadily’ a nebylo tedy důvodů ke kácení, je třeba výsadby
pečlivě plánovat a přizpůsobovat je místu, tedy volit správně vegetační
prvky a funkční typy zeleně. A také správně zvolit druh dřeviny tak, aby
na daném místě uspokojivě rostla a aby ’nevadila’ přílišným vzrůstem,
stínem, kořeny, spadaným listím, vůní květů, padajícími plody a podobně.
V současnosti je například vyšlechtěno mnoho stromů s malou korunou,
které se používají právě k obytným domům. Okrasné jablůňky,
malokorunné katalpy, javory, hrušky, jasany, akáty či keře roubované na kmínek
(šeřík, svída, slivoň). V Kopřivnici je bohužel použit jen jediný druh
- kulovitý javor. Je tedy jen otázkou času, a jako vždy v neposlední řadě
peněz, kdy se díky postupnému zefektivnění modelu ’kácení - náhradní
výsadba’ vymění ’vadící’ zeleň za zeleň vhodnou a plně funkční.
Žádám Vás tímto o trpělivost a v neposlední řadě o úctu k zeleni.
A poslední slovo nebo spíše vzkaz pro toho, kdo ukradl strom vysazený v
loňském roce za kostelem: „Jedná se o jedlý kaštan (Castanea sativa),
který se dorůstá výšky až třiceti metrů a má širokou korunu. Tak doufám,
že ho nemáte u domu.“
Lenka Němcová, správce veřejné zeleně
Stav znečištění ovzduší ve městě se zlepšuje
Stav znečištění ovzduší pro území Kopřivnicka byl v roce 2000 sledován
na automatizované imisní stanici Lubina - Drnholec provozované Českým
hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) - pobočkou Ostrava Poruba. Souhrnné měsíční
přehledy znečištění ovzduší jsou vyhledávány na internetových stránkách
ČHMÚ (www.chmi.cz/poboc/OS/ostrava.html), kde může informace o stavu ovzduší
získat kdokoliv. Údaje jsou vždy aktualizovány patnáctý den následujícího
měsíce.
ČHMÚ jako pověřená organizace Ministerstva životního prostředí České
republiky zajišťuje provoz automatizovaných monitorovacích stanic (AMS) státní
sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČR. Tento systém AIM byl
uveden do provozu v letech 1991 - 1994 a v současné době je v tomto systému
zahrnuto celkem šestadevadesát AMS, jejichž provoz plně zajišťuje ČHMÚ.
V oblasti severní Moravy a Slezska (Ostravska) zajišťuje pobočka ČHMÚ
Ostrava provoz celkem šestnácti AMS tohoto celostátního systému. Stanice
jsou osazeny analyzátory na měření koncentrací oxidu siřičitého SO2,
oxidů dusíku NOx a poletavého prachu PP.
Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší naměřené na stanici ČHMÚ
v Lubině - Drnholci (hodnoty jsou uváděny v mikrogramech na metr krychlový):
Průměrné měsíční koncentrace – PMK
(hodnoty v μg/m3) |
Měsíc |
SO2 |
NOx |
PP |
Leden |
18 |
26 |
27 |
Únor |
8 |
18 |
20 |
Březen |
7 |
19 |
23 |
Duben |
7 |
20 |
* |
Květen |
6 |
17 |
40 |
Červen |
4 |
12 |
29 |
Červenec |
3 |
10 |
23 |
Srpen |
4 |
17 |
32 |
Září |
6 |
23 |
31 |
Říjen |
8 |
23 |
32 |
Listopad |
8 |
25 |
23 |
Prosinec |
16 |
32 |
37 |
Průměr r. 2000 |
8 |
20 |
26 |
* je-li počet dnů s měřením < 16
nebo souvislý výpadek měření je
delší než 5 dnů,
PMK se neuvádí
|
Pro srovnání průměrné PMK
v předchozích letech:
(hodnoty v μg/m3) |
Rok |
SO2 |
NOx |
PP |
Rok1999 |
10 |
20 |
22 |
Rok 1998 |
14 |
23 |
24 |
Rok 1997 |
20 |
32 |
32 |
Rok 1996 |
26 |
38 |
42 |
Imisní limit |
60 |
80 |
60 |
|
Imisní limity pro průměrné roční koncentrace nebyly v
roce 2000 překročeny.
Na výsledcích měření z loňského roku je vidět další
snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Nejvyšší
koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytovaly v zimním období při
nepříznivých rozptylových podmínkách.
Upozornění pro občany
V roce 2000 nabyl účinnosti nový zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích, který ukládá všem občanům povinnost udržovat na svém nebo
jimi užívaném pozemku pořádek a čistotu tak, aby nenarušili vzhled obce.
Vyzýváme tímto všechny občany města Kopřivnice a místních
částí Lubina, Mniší, Vlčovice, aby udržovali na výše uvedených pozemcích
pořádek a čistotu, nezakládali na nich skládky odpadů a tím nenarušovali
životní prostředí a občanské soužití ve městě.
Nakládání s odpady je upraveno obecně závaznou vyhláškou
č. 1/1999 o nakládání s komunálním odpadem, stavebním a demoličním
odpadem, která stanoví zákonný systém nakládání s komunálním odpadem,
tj. sběr, třídění, využívání a zneškodňování odpadu na území města
Kopřivnice a místních částí.
Každý občan má tedy možnost zapojit se do tohoto sytému,
tzn. třídit a odkládat využitelné složky odpadu (sklo, papír, plasty),
nebezpečné odpady a velkoobjemové odpady i zbytkový komunální odpad na místa
k tomu určená.
Město Kopřivnice, odbor životního prostředí a VLHZ tímto
upozorňuje občany, aby si vlastní či pronajaté pozemky dali do náležitého
pořádku, neboť budou prováděny kontroly a hříšníkům může být podle
§ 57 zákona o obcích uložena pokuta až do výše 10 tisíc Kč.
Pavlína Blahutová, odpadové hospodářství
Černé skládky - problém všech obyvatel
Typická skládka nebezpečného odpadu,
která vyrostla za
garážemi Pod Bílou horou.
Foto: Dalibor Kvita
|
|
|
|
Nepovolené skládky odpadů představují pro životní
prostředí značnou zátěž. Jejich složení je velmi různorodé, často
obsahují nebezpečné odpady. Vzhledem k tomu, že skládky nejsou zabezpečeny
proti průniku dešťových vod a průsaku výluhů do půdy, dochází k uvolňování
nebezpečných složek odpadů do vodního výluhu a jejich volnému přecházení
do půdy a do spodních vod, a tím k jejich kontaminaci.
V roce 1995 byly zmapovány nepovolené skládky odpadů
vyskytující se na území Kopřivnice a místních částí Lubina, Vlčovice
a Mniší. Výsledkem mapování bylo zjištění 44 skládek v Kopřivnici, 37
v Lubině, 18 ve Vlčovicích a 7 v Mniší. V roce 1999 proběhlo nové mapování,
při kterém bylo objeveno jen v Kopřivnici 63 nepovolených skládek odpadů,
v Lubině 18, ve Vlčovicích 14 a v Mniší 10. Bylo odstraněno 49 skládek,
tj. 47 % z celkového počtu zmapovaných skládek. V květnu roku 2000 bylo
provedeno přemapování nepovolených skládek odpadů. V Kopřivnici bylo
nalezeno 69, v Lubině 28, ve Vlčovicích 19 a v Mniší 6 nepovolených skládek
odpadů. Celkově se tedy jejich množství od roku 1999 zvětšilo o 17 skládek.
Bylo nalezeno 51 nových - minimálně 50 procent z tohoto množství jsou skládky
staršího data, které se doposud nepodařilo při mapování nalézt. I přesto,
že mapování 2000 bylo provedeno po zkušenostech z předchozího roku kvalitněji,
odhadujeme, že počet nalezených skládek tvoří zhruba 80 % celkového počtu
skládek na území Kopřivnice a místních částí. V roce 2000 se odstranilo
52 skládek, což představuje 43 procent z mapovaných skládek.
Z dat získaných při mapování lze vyčíst, že největší
množství nepovolených skládek v Kopřivnici vytváří ’garážníci’ a
zahrádkáři. Konkrétně skládky v okolí garáží jsou z 90 procent tvořeny
nebezpečnými odpady - tyto jsou ohrožením nejen pro životní prostředí,
ale i pro obyvatele. Skládky v okolí zahrádek sice přímo neohrožují např.
vytékajícími chemickými látkami, ale rozhodně jde o záležitost, která
nepůsobí na okolojdoucí estetickým dojmem jak po stránce zrakového vnímání,
tak zejména v letních měsících po stránce čichového vnímání.
Odstraňování nepovolených skládek odpadu je, jak se zdá,
nikdy neustávající práce. Bohužel, naše společnost ještě nedospěla do
stadia, ve kterém je považována ochrana životního prostředí za samozřejmost
a ekologické chování za životní standard. Věřím, že nám toto dospívání
nebude dlouho trvat.
Markéta Kvitová, ochrana přírody a krajiny
Výsledky systému nakládání s odpady na území Kopřivnice
Nakládání s komunálním odpadem na území města Kopřivnice
a místních částí Lubina, Vlčovice, Mniší zajišťuje na základě mandátní
smlouvy s městem Kopřivnice společnost Slumeko, s. r .o.
Od 1. ledna 1999 je zaveden nový systém nakládání s
odpady na území města Kopřivnice, který zajišťuje komplexní služby pro
obyvatele, kteří jsou do tohoto systému zapojeni.
Systém zahrnuje tyto služby:
- pravidelný vývoz všech nádob na zbytkový
komunální odpad v intervalu maximálně 1x za 14 dní a jeho uložení na skládku,
- rozmístění 2x ročně na 37 stanovištích
vany o objemu 7 m3 na velkoobjemový odpad, včetně uložení na skládku,
- svoz nebezpečných složek komunálního odpadu
mobilní sběrnou 2 x ročně a zajištění jeho zneškodnění v souladu s
platnými právními předpisy,
- možnost využití nádob na tříděný sběr
využitelných složek komunálního odpadu (papír, plast, sklo) v počtu 225
ks, pravidelně vyvážených s dotříděním na dotřiďovací lince,
- možnost využití stálého sběrného místa v
areálu dotřiďovací linky pro odložení velkoobjemových a nebezpečných
složek komunálního odpadu.
a) Sběr zbytkového komunálního odpadu (svoz popelnic a
kontejnerů)
Svoz zbytkového komunálního odpadu od nájemních domů
byl prováděn stejným způsobem jako v předchozím roce s tím, že byla
sledována místa trvalého přeplňování nádob. V těchto místech byl
zaveden vývoz 2x týdně, případně byly přidány další sběrné nádoby.
V roce 2000 bylo uloženo na skládku 3 958 t zbytkového
komunálního odpadu, tj. o 24 tun komunálního odpadu více než v roce předchozím.
b) Sběr velkoobjemových složek komunálního odpadu
Pro odložení velkoobjemového odpadu (starý nábytek,
matrace, kočárky, textil apod.) mohli občané využívat velkoobjemových
van, které byly podle zveřejněného harmonogramu přistavovány po celém území
obsluhované oblasti. Celkem bylo na 74 stanovištích rozmístěno a naplněno
91 van a uloženo na skládku 104 tun odpadu. Zároveň občané využívali možnost
odložit svůj odpad ve sběrném místě na dotřiďovací lince, kde bylo předáno
ke zneškodnění dalších 33 tun velkoobjemového odpadu.
Celkem bylo takto občany odloženo a následně na skládce
zneškodněno 137 t velkoobjemového odpadu, což je o 45,6 t méně než v předchozím
roce.
c) Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu
V roce 2000 byly provedeny dva svozy pojízdnou sběrnou a občanům
bylo k dispozici sběrné místo na dotřiďovací lince, kde mohli odkládat
nebezpečné odpady
Této služby využilo celkem 356 rodin. Občané odevzdali
do pojízdné sběrny 16 114,5 kg nebezpečných odpadů, což je o 1 642 kg více
než v předchozím roce. Nejvíce bylo odevzdáno vyřazených televizorů,
ledniček, olověných akumulátorů a barev.
Na stabilním sběrném místě v areálu dotřiďovací
linky bylo do konce roku 2000 odevzdáno 14 751 kg odpadů, což je o 3 225,5 kg
více než v roce předchozím.
Celkem, s využitím mobilní sběrny a sběrného místa na
dotřiďovací lince, bylo občany odevzdáno a v souladu s platnými předpisy
zneškodněno 30 865,5 kg odpadů majících jednu nebo více nebezpečných
vlastností, což je nárůst o 4 868 kg oproti předchozímu roku. Při počtu
22 854 obyvatel zapojených do systému to činí 1,3505 kg na osobu a rok. Pro
srovnání v roce předchozím to bylo 1,11 kg na osobu.
d) Tříděný sběr využitelných složek komunálního
odpadu
Využitelný odpad jako sklo, papír a plast mohli občané
odkládat do 225 ks barevně rozlišených sběrných nádob. Nádoby jsou
pravidelně vyprazdňovány a jejich obsah je odvážen k dotřídění.
Odděleným sběrem bylo shromážděno 432 tun odpadu v
tomto složení:
Plast 93 t
Papír 194 t
Sklo 145 t
Na dotřiďovací lince je navezený odpad ručně roztříděn
na jednotlivé druhy podle požadavků odběratelů takto:
Odpadní plast: odpadní plast je tříděn do čtyř frakcí.
- PET láhve bezbarvé
- PET láhve barevné
- směsný komunální plast
- pěnový polystyrén
Odpadní papír: odpadní papír je tříděn do tří frakcí.
- karton a lepenka
- směsný papír
- kombinované obaly (tetrapack)
Odpadní sklo: odpadní sklo je tříděno do dvou frakcí.
Na třídicí lince je v menším množství shromažďován
i kovový odpad.
Po vytřídění bylo uloženo na skládky 126 t nevyužitelného
odpadu.
V roce 2000 se nadále snižoval podíl skla na úkor nevratných
plastových obalů, což mělo za následek přeplňování kontejnerů na
plasty. Proto byly upravovány kontejnery určené ke sběru skla na sběr plastů,
čímž bylo včetně nákupu nových nádob umístěno dalších 15 nádob na
plast.
e) Odpad z údržby veřejné zeleně
Za hodnocené období r. 2000 bylo vyprodukováno 563,8 t
odpadu z veřejné zeleně. Z tohoto množství bylo 520,9 t zpracováno na
kompostárně Točna v Příboře a zbylých cca 43 tun odpadu nevhodného ke
kompostování bylo uloženo na skládce. Zneškodňování odpadu ze zeleně na
kompostárně je z ekologického i ekonomického hlediska jednoznačně nejvýhodnější.
Množství a složení navezeného
separovaného odpadu v r. 2000 |
Druh |
Kopřivnice |
Celkem |
Papír a lepenka |
194,16 t |
262,68 t |
Sklo |
145,33 t |
299,12 t |
Plast |
93,19 t |
196,78 t |
Pěnový polystyrén |
15,00 m3 |
18,00 m3 |
Ostatní kov |
24,64 t |
28,44 t |
Celkem |
457,32 t |
787,02 t |
|
|
Množství vytříděných využitelných složek
komunálního odpadu předaných
k dalšímu využití v r. 2000 (v tunách) |
Druh |
Množství |
Skladem zůstalo |
Papír a lepenka |
184,76 |
25,50 |
Tetrapack |
0,00 |
5,00 |
Sklo |
248,00 |
39,50 |
Směsný plast |
23,22 |
12,00 |
PET láhve |
80,79 |
13,80 |
Ostatní kov |
26,71 |
1,73 |
Celkem |
563,48 |
97,53 |
|
|
|