|
Město nechává
zjistit rizika ohrožení u dvou skládek
K o p ř i v n i c e (hod) - Poslední schůze členů rady města, která se
uskutečnila minulý týden v úterý 30. září, se zabývala mimo jiné i dvěma
smlouvami z oblasti životního prostředí. Jedna z nich se týká na zajišťování
rozborů vzorků vod. Město má za povinnost jako vodoprávní úřad zajišťovat úkoly
na úseku samosprávných činností spočívajících v odebírání vzorků odpadních,
povrchových, podzemních, pitných vod, výluhů a havarijních stavů na vodních
tocích, nechat zpracovat jejich laboratorní rozbory a stanovit obsah látek
včetně jejich vyhodnocení ve vztahu k povoleným limitům. „Rozbory v minulosti
pro město zpracovávala laboratoř Jany Svobodové z Příbora. Od letošního roku
přibyla k běžným povinnostem a požadavkům spolupráce s laboratoří v oblasti
havarijní služby, kterou má Městský úřad Kopřivnice jako obec s rozšířenou
působností ze zákona o vodách zajišťovat. Pro zvýšení akceschopnosti a rychlosti
byla s touto laboratoří uzavřena smlouva na dobu neurčitou,“ uvedl důvod
projednávání materiálu v radě místostarosta Milan Bureš.
Další smlouva z životního prostředí, kterou se rada zabývala, má zjistit
rizika, jak je potenciálně ohroženo životní prostředí v dalších vybraných
lokalitách, a to skládka průmyslového odpadu pod hlukovou dráhou a skládka v
oblasti sportu a rekreace nad průmyslovou školou na ulici Husově. „Bylo
rozhodnuto, aby se v těchto lokalitách provedla analýza rizik na zjištění
možných kontaminací podzemních vod. Tu bude provádět firma AQ-test, spol. s r.
o., Ostrava, která s městem spolupracovala při rozborech neutralizačních kalů u
ranče pana Kuboše,“ dodal Bureš.
To, že lidé začínají více třídit domovní odpad, a tím pádem jsou
ohleduplnější k životnímu prostředí, se projevuje i na zvýšeném sběru
nebezpečného odpadu. „Ředitel firmy Slumeko, s. r. o., Karel Březina upozorňoval
na problém, že svoz nebezpečného odpadu za první pololetí překročil finanční
prostředky o dvacet devět procent. Na svoz nebezpečného odpadu chybí asi čtvrt
milionu korun, na objemný odpad necelých sto tisíc a na tříděný odpad dvě stě
deset tisíc korun. Dohodli jsme se v radě, že není možné omezovat množství svozů
odpadů, a proto bylo navrženo rozpočtové opatření,“ dodal místostarosta.
Rada rovněž projednávala dodatek organizačního řádu. „Jeho smyslem byla
optimalizace výkonu práce v rámci městského úřadu. Zrušilo se jedno místo na
odboru interního auditu a přidalo se místo referenta na odboru kontroly,“ dodal
místostarosta.
Materiál, který nenašel v radě podporu a který nebyl schválen, byly zásady
pro tvorbu a použití sociálního fondu. „Tajemník chtěl motivovat pracovníky
úřadu příspěvkem ze sociálního fondu, aby si sjednali pojištění odpovědnosti
zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. K tomu se svedla velká diskuze a
většina členů rady zastávala stanovisko, že by se o to zaměstnavatel starat
neměl, a proto jsme tento bod neschválili,“ sdělil Bureš.
Do dozorčí rady Slumeka byl zvolen jako zástupce města Martin Hrnčárek,
vedoucí finančního odboru. Radní také řešili, jakým způsobem vyjádřit poděkování
za úspěšnou reprezentaci Sboru dobrovolných hasičů Mniší na mistrovství České
republiky v požárním sportu, kde získali 1. místo. „Pozveme je na radnici a
předáme jim finanční odměnu,“ uvedl na závěr místostarosta Milan Bureš.
Brose
kupuje pozemky a chce začít stavět
K o p ř i v n i c e (hod) - Zastupitelé, kteří se sešli ke svému mimořádnému
jednání minulý týden ve čtvrtek 2. října, měli na programu jediný bod, a to
schválení prodeje pozemků v Podnikatelském parku Kopřivnice firmě Brose Cz,
spol. s r. o., která zde chce vystavět svůj závod. „Koncem loňského roku
prostřednictvím Centra podnikání a rozvoje, s. r. o., se obrátil na město
zástupce společnosti Brose Cz Petr Herman s požadavkem na poskytnutí pozemku v
průmyslovém areálu o velikosti přibližně deseti hektarů pro výstavbu výrobního
závodu,“ řekl v komentáři místostarosta Vladislav Kryške. Firma si vybírala ze
tří možných variant, a to mezi Kopřivnicí, Frenštátem pod Radhoštěm a Valašským
Meziříčím. „V případě, že se zastupitelstvo se vysloví kladně a současně bude
udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory, je záměrem firmy započít stavební
práce v listopadu letošního roku a předpokládaný termín dokončení a uvedení do
provozu je listopad roku 2004.
Do konce roku 2005 by mělo ve firmě pracovat minimálně pět set lidí a do
konce roku 2008 osm set zaměstnanců,“ dodal Kryške. Ve smlouvě je rovněž
ošetřeno několik smluvních podmínek, například, že město má zřízeno předkupní
právo do doby kolaudace stavby výrobního závodu a také, že pokud nebude zahájena
stavba do 30. června příštího roku, může město od smlouvy odstoupit.
Místostarosta Kryške řekl, že ke zveřejněnému záměru města prodat pozemky
firmě přišla jediná připomínka, a to od Marie Pešlové. K nim na vysvětlenou
řekl, že „investoři nejsou v roli prosebníka. Jednání s nimi jsou velmi složitá,
jsou oblasti, kde nelze couvnout. Do průmyslového parku byly investovány nemalé
finanční prostředky a je na nás, aby byly zúročeny v co nejkratší době. Investor
může odejít za lepšími podmínkami. Za pár let se nás mohou občané zeptat, jak
to, že jsme nedokázali park zaplnit. My máme odpovědnost a chceme řešit
neutěšený stav ve městě s nezaměstnaností rychle, ale tak, abychom se vyvarovali
chyb a prázdných hal.“
Zastupitel Karel Kuboš (KSČM) k tomu dodal, že je složité shánět investory.
Je to pozitivní, že se zde hlásí tato firma. Milan Kapica (KSČM) se zeptal
přítomného zástupce firmy Brose Petra Hermana, proč si vybrali Kopřivnici.
„Průmyslová zóna Kopřivnice je nejblíže kritériím a požadavkům, které firma
Brose ve všech třiceti působištích po celém světě má. Je blízko hlavní dopravní
tepny, velkého průmyslového města. Navíc v Kopřivnici je stoletá automobilová
tradice. Kopřivnice je pro nás ta nejlepší,“ odpověděl Herman. Na otázku, proč z
Rožnova do Kopřivnice, řekl, že „v Rožnově jsme v pronájmu do konce roku 2004.
To je důvod, proč chceme mít vlastní prostory a chceme být vlastním pánem.“
Občan Ivan Telařík chce, aby se dobře ošetřily smlouvy, a dále dodal, že
město má hlavní kapitál v lidech. Chtěl, aby lidé věděli, co je ve firmě čeká a
jaká je průměrná mzda. Na to odpověděl Petr Chromečka (ODS), že „jsem rád, že
firma zde bude zaměstnávat lidí z Kopřivnice, Příbora a okolí. Já tu myšlenku
podpořím. Nezajímá mě v tuto chvíli plat. Na to jsou jiné zákony. Jsem rád, že
tady chce někdo investovat a podnikat a konečně zaměstnávat lidi, což bude pro
Kopřivnici přínosem.“ K tomu místostarosta Zdeněk Krajčír (ODS) dodal, že
„požadavky pana Telaříka jsou oprávněné, ale v celém procesu vyjednávání tvoří
asi setinu všeho jednání.“
Zastupitelé schválili prodej pozemků firmě Brose Cz za cenu 3 705 597 korun.
Ta byla stanovena průměrným kurzem eura za období leden až srpen 2005 - 31,665
Kč/m2. Schváleno bylo zřízení předkupního práva k pozemkům ve prospěch města do
doby kolaudace a předkupní právo ve prospěch firmy Brose na dobu dvaceti let ode
dne uzavření kupní smlouvy. Dále byla uzavřena kupní smlouva mezi městem a
firmou Brose, to vše za podmínky, že Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude
udělena výjimka o veřejné podpoře.
Sehnat pedagogického asistenta stojí velké úsilí
K o p ř i v n i c e (ili) - O pedagogické asistenty na základních školách je
nouze. Alespoň tak současnou situaci hodnotí ředitelka Základní školy v Lubině
Ivana Davidová. Pedagogického asistenta, který bude tzv. k ruce učiteli a
zároveň bude přímo při výuce pomáhat dítěti, shání ředitelka pro svou žákyni.
Finanční prostředky na zaplacení pedagogického asistenta sice ředitelka má k
dispozici, ale jedná se o směšnou částku. „Jde vlastně o poloviční úvazek a
hrubá mzda takto honorovaného člověka se pohybuje v rozmezí od 3 100 po 4 100
korun,“ povzdechla si ředitelka školy nad nedostatečným oceněním. „Z dvanácti
doporučených adeptů z úřadu práce se mi po telefonickém kontaktu už neozval
žádný,“ poukázala na osobní zkušenost Davidová, „taková mzda není zkrátka pro
nikoho zajímavá.“
Navíc se jedná o odpovědnou práci, která klade na případného uchazeče vysoké
nároky. „V každém případě by se mělo jednat alespoň o středoškoláka, který má
vztah k dětem a bude ochoten denně dojíždět do Lubiny,“ vypočítává další
požadavky ředitelka lubinské malotřídky. S doporučenými adepty z úřadu práce
však nemá dobré zkušenosti. Jednalo se o lidi buď se základním, nebo učňovským
vzděláním. V případě, že už se vhodná osoba našla, skončila beze slova
vysvětlení po několika dnech. „Když viděla, co to všechno obnáší, zkrátka
jednoho dne nepřišla,“ dodala Ivana Davidová. Sama přiznává, že největší
pravděpodobnost získat vhodného asistenta se rýsuje z řad věřících spoluobčanů,
kteří považují tuto práci jako službu bližnímu.
Marie Čablová, speciální pedagožka z Dětského centra v Novém Jičíně, vidí
statut pedagogického asistenta jako složitý problém. „Pedagogický asistent totiž
není uzákoněn ve školském zákoně, navíc je oceňován podle tarifů jako jiní
nepedagogičtí pracovníci,“ uvedla Marie Čablová s tím, že celá problematika je
ve skutečnosti ještě daleko složitější, než se na první pohled může zdát.
Žák, který je normálně samoobslužný, může získat pedagogického asistenta
pouze na doporučení speciálního poradenského zařízení.
„V praxi to obnáší úzkou spolupráci s vyučujícím a samotným dítětem,“ uvedla
ředitelka Davidová, „takové dítě potřebuje zcela individuální přístup, který by
mu při vyučování nemohl pedagog, vzhledem k nárokům na výuku ostatních dětí,
zajistit. To je pak úkolem pedagogického asistenta.“
Mimo lubinské malotřídky funguje v současné době pedagogický asistent ještě
na základní škole v Příboře.
Na střeše
školy je kolektor, slouží jako učební pomůcka
K o p ř i v n i c e (dam) - Solárním systémem pro ohřev vody disponuje od
začátku letošního roku Základní škola na ulici 17. listopadu. Pomůcku pro
ekologickou výchovu žáků získala škola v rámci projektu Slunce do škol
organizovaném ministerstvem životního prostředí.
„Do programu jsme se přihlásili asi před půldruhým rokem, pak záležitost
dlouho spala a až v závěru prázdnin došlo k realizaci,“ řekl ředitel školy Jiří
Stoško. Solární systém Megasun ST 160 složený z kapalinového kolektoru a
zásobníku ohřáté vody byl na balkon školy instalován na začátku září. Součástí
zařízení je ale také elektronický monitorovací systém. Ten umožňuje žákům přímo
na speciální tabuli na chodbě školy sledovat nejen momentální teplotu vody v
nádrži, ale také okamžitý výkon systému, teplotu vzduchu či sluneční radiaci.
Údaje, které kolektor vysílá, jsou rovněž archivovány a zpracovávány v
počítači, který je k tomu určen. Zařízení bylo kompletně pořízeno za 79 tisíc
korun, přičemž sto procent nákladů bylo hrazeno z prostředků Státního fondu
životního prostředí. „Naši žáci se budou s funkcí zařízení seznamovat v rámci
výuky fyziky a také v hodinách informatiky, ve kterých budou na počítačích
zpracovávat naměřené údaje. Solární systém bude rozhodně sloužit také
ekologickému kroužku, který tady máme,“ uvedl Stoško.
Vzhledem k tomu, že voda z kolektoru je navedena pouze do jednoho jediného
umyvadla, je jeho ekonomický přínos zanedbatelný. Podle šéfa školy by ovšem
kolektor se zásobníkem na 160 litrů vody mohl bez problému pokrýt spotřebu teplé
vody minimálně na celém jednom patře. „Celé zařízení je především učební
pomůckou, a to mimochodem rozhodně nejdražší, jakou na škole máme,“ vysvětlil
Jiří Stoško. Vzhledem k tomu, že ZŠ 17. listopadu je toho času jedinou školou,
která podobným zařízením disponuje, nabídl Stoško prostřednictvím ředitelů
dalších škol jeho prezentaci také ostatním kopřivnickým školákům.
Po
rekonstrukci má být MIC víc na očích
Bezbariérový vstup je jednou z novinek,
které přinesla v pondělí ukončená
rekonstrukce prostor informačního centra.
Foto: David Macháček |
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Rekonstrukce sídla kopřivnického informačního
centra se protáhla. Firma, která měla stavbu dokončit už 26. září, svou práci
předala s desetidenním zpožděním. Obnovení provozu je tak plánováno od začátku
příštího týdne. Náklady na rekonstrukci prostor informačního centra v kulturním
domě se vyšplhaly k částce sto pětasedmdesáti tisíc korun. „Šlo nám o to, aby
informační centrum mělo větší a důstojnější prostory,“ tvrdí Vladan Jílek,
ředitel příspěvkové organizace Kulturní dům Kopřivnice.
Nejdůležitější změnou je prý fakt, že informační centrum bude mít nový vchod
přímo z ulice, a stane se tak daleko viditelnější pro turisty. Novinkou bude
také bezbariérový přístup, díky kterému se služby centra stanou dostupné pro
lidi s tělesným handicapem.
V upravených prostorách podle Jílka na občany i turisty čekají kvalitnější
služby a také rozšíření jejich záběru. „Propagační a informační materiály, které
máme k dispozici, budou přehledněji vystaveny, což byl doposud značný problém.
Časem přibude také další internetová stanice, jejichž vytížení je v odpoledních
hodinách opravdu vysoké,“ řekl ředitel KDK.
Hledání dobrovolníků a nadšenců pro práci s dětmi je stále větší problém
K o p ř i v n i c e - Pro Dům dětí a mládeže v Kopřivnici pracuje v letošním
školním roce na sedmdesát externistů. „Při výběru spolupracovníků je
rozhodujícím kritériem jejich odbornost, vztah k dětem a určitá forma nadšení,
protože se dětem věnují ve svém volném čase za takřka symbolickou finanční
odměnu,“ uvedla ředitelka domu dětí a mládeže Eva Müllerová.
Přes všechny nároky a podmínky nemá kopřivnická organizace výrazný problém
při vyhledávání externistů. Ti se rekrutují z různých věkových i profesních
skupin. „Máme tady studenty, ženy na mateřské dovolené, pracující i důchodce,“
vypočítává ředitelka zařízení.
Nekorunovaným králem externích spolupracovníků je Václav Langer, který se
leteckým modelářům věnuje už devětadvacet let. „Vaška si už léta dobíráme tím,
že ho zveme na inventuru zařízení, aby nám při sčítání nechyběl,“ dodala se
smíchem Eva Müllerová. Délka spolupráce Václava Langra s domem dětí a mládeže je
až neskutečná, ale podle statistiky o dlouhodobé nadšence nemá kopřivnický dům
dětí nouzi. Více než padesát procent jich spolupracuje přes deset let.
„Ale situace není úplně růžová. Každoročně hledáme nové spolupracovníky
pomocí inzerátů a vítáme s otevřenou náručí každého, kdo může cokoli nového,
zajímavého nabídnout. Na oplátku se mu dostane kromě symbolické odměny radost
dětí, vděčnost interních zaměstnanců a náš neskonalý obdiv a dík, který se
snažíme každoročně zhmotnit na závěrečné schůzce všech spolupracovníků,“ dodala
ředitelka Müllerová. Schůzka se minulý rok konala ve stylu veřejných heren v Las
Vegas a setkala se právě u externistů s mimořádně kladnou odezvou.
Ilona Hoffmannová
|
|