Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Přesně před týdnem byla v průmyslové zóně slavnostně otevřena druhá výrobní hala. Uvedením objektu, který bude mít dalších deset let v nájmu holandská slévárenská společnost Cirex, do provozu byla také ukončena druhá etapa budování zóny ve Vlčovicích. Její další rozvoj přitom zástupci města vidí více než pozitivně. „Doufáme, že už za rok bude v naší zóně stát nový závod německé firmy Brose,“ nechal se slyšet místostarosta Kopřivnice Vladislav Kryške. O vstupu dalšího investora do zóny by měli zastupitelé rozhodovat druhého října, ale už dnes je v průmyslovém parku vykolíkován pozemek, o který Němci jeví zájem.

Příchodem Brose se ovšem plány radnice nenaplňují. Starosta města Jiří Tichánek v rámci slavnostního otevření nájemní haly vyslovil přání vybudovat další v podstatě shodnou stavbu hned vedle té stávající a nabídnout ji dalšímu investorovi. „Tento záměr je zatím ve fázi příprav. Především je pak potřeba zajistit financování projektu. Vím, že dvakrát sáhnout do stejného balíku peněz může být problém, ale na druhou stranu, pokud se kompetentní lidé zamyslí nad tím, že předcházející finanční podpora splnila svůj účel beze zbytku, tak by náš záměr mohl dostat zelenou,“ uvedl Tichánek.

Snahu přilákat do města investory, a dát tak jeho obyvatelům možnost uplatnění, ocenil šéf poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který byl slavnostnímu přestřižení pásky nové haly rovněž přítomen. „Tento přístup komunálních politiků je, myslím, do budoucna jedinou možnou cestou, jak řešit problémy s nezaměstnaností v tomto regionu. Tady v Kopřivnici je možná díky Tatře a tradici automobilové výroby kvalifikace vyšší než v jiných částech kraje. To, že se radnice chopila příležitosti a snaží se udělat maximum pro to, aby vytvořila nabídku pracovních míst, je politika, která si zaslouží ocenění,“ prohlásil Zaorálek.

Objekt, který byl minulý týden slavnostně uveden do provozu, tvoří kromě samotné výrobní haly také administrativně sociální stavba. Realizace začala před necelým rokem a už v polovině července byla zkolaudována budova o velikosti 5 184 metrů čtverečních. Její stavba spolykala 200 tisíc kubíků betonu a 219 tun železa.

Celý jedenapůlhektarový areál včetně haly byl financován ze tří zdrojů. Tři čtvrtiny nákladů, tedy přibližně čtyřiapadesát milionů korun, poskytla Evropská unie v rámci předstupních dotačních programů, město do stavby investovalo 5,9 milionů korun a zbytek uhradil stát. Další peníze, přibližně čtyřicet milionů korun, do budovy vložil také její nájemník Cirex CZ. „Naše technologie je velmi specifická, a tak bylo třeba vnitřek haly vybavit různými vestavbami, potrubními systémy a dalšími záležitostmi,“ vysvětlil ředitel kopřivnického závodu Lumír Blažek. Cirex, který ještě na začátku prázdnin fungoval v areálu Tatry, se do nových prostor v průmyslovém parku přestěhoval kvůli plánované expanzi. Ta prý v objektech pronajatých od automobilky nebyla možná. Rozšiřování výrobních kapacit prý už začalo. Zatímco v Tatře Cirex provedl dvě stě třicet taveb týdně s osmdesáti výrobními zaměstnanci, dnes už zvládá dvě stě sedmdesát taveb za stejné období a práci přímo v provozu našlo dalších čtyřiadvacet zaměstnanců.

„V současné době jsme ve zkušebním provozu a očekáváme, že v listopadu dostaneme povolení k provozu trvalému a následovat budou investice do technologie tak, abychom byli schopni uspokojovat rostoucí požadavky našich zákazníků,“ řekl o nejbližších plánech Cirexu Blažek. Konečná kapacita firmy ve stávajících prostorách je údajně šest set taveb týdně a počet přímých zaměstnanců se bude pohybovat mezi garantovanými sto padesáti až dvěma sty. Vznik dalších míst pak slévárenská společnost očekává u svých subdodavatelů v regionu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Zdá se, že s velkými ambicemi přicházejí do Tatry noví vlastníci z amerického koncernu Terex. Své smělé plány noví majitelé managementu a odborům předložili 12. září. „Den po dni se musíme soustředit na to, abychom se dostali k cíli a produkovali dvě stě padesát nákladních aut měsíčně,“ řekl manažerům Tatry Fil Filipov, prezident a generální ředitel společnosti Terex Craner, který ke svým funkcím přidal také post předsedy dozorčí rady Tatry. Vyrobit a expedovat 250 vozů za měsíc chce Filipov už v říjnu, uvádí to alespoň podnikový list Tatrovák.

Vedení kopřivnické automobilky jistě uklidnilo prohlášení nových vlastníků, kteří si prý přejí, aby Tatra zůstala českou firmou a aby ji Češi také vedli.

Vstup nového většinového vlastníka prý rozhodně nebude pro Tatru spásou sám o sobě. Terex do Tatry vložil prý už třicet milionů dolarů a tatrováci byli upozorněni, aby neočekávali žádné zázraky zvenčí, ty prý totiž nepřijdou.

„V krátké době přineseme peníze, ale musí se nám vrátit zpět. Nebude to, jako když si půjčujete od rodičů,“ prohlásil Filipov.

Stejně, jak to proklamuje dnešní vedení podniku, i Terex chce tlačit na úsporu nákladů. Zeštíhlet by měla byrokracie a organizace podniku by měla být plošší. „Ve světě jsou tři typy lidí, jedni umějí věci uskutečňovat, druzí se dívají, jak se co děje, a dalším je jedno, co se děje. Myslím, že tady je mnoho lidí, co se jen dívají. Chtěl bych proto všechny zaměstnance Tatry podnítit k tomu, aby se věci dělaly,“ řekl pro Tatrovák Filipov.

Majitelé z Terexu hodlají údajně udělat pořádek se stravováním v Tatře a analyzovat situaci v oblasti bezpečnosti práce. Velký důraz chtějí Američané klást také na kontrolu kvality a využívána by měla být také zkušební dráha. Američané přiznávají, že nepřicházejí do Tatry v ideální době. „Víme, že stav ekonomiky ve světě není nejlepší. V některých firmách nejsou zakázky na víc jak tři týdny. Tatra má ale to štěstí, že je má šest měsíců,“ pochvaloval si Filipov.

V rámci setkání s tatrováckým vedením její nový, přibližně jednasedmdesátiprocentní vlastník prezentoval také sám sebe. Terex je třetím největším výrobcem těžkých strojů na světě a od počátku devadesátých let se mu daří zvyšovat prodej svých produktů.

O s t r a v a (ili) - Na tiskové konferenci, která se konala v úterý 16. září, informoval hejtman kraje Evžen Tošenovský společně s náměstkem Jiřím Carbolem o problematice zdravotnictví a sociální péče.

Patrně nejhorší situace je se zpožďováním plateb od Všeobecné zdravotní pojišťovny, která svým finančním závazkům dostává až třicet dní po splatnosti faktur. „Pokud se doba splatnosti prodlouží ještě více, vznikne kolaps toku financí a nemocnice nebudou mít na výplatu mezd zaměstnancům,“ poukázal na jeden ze současných problémů Evžen Tošenovský.

Pozitivnější zprávou je stabilizace hospodaření nemocnic a zaslání sto patnácti milionů korun ministerstvem financí na účet Moravskoslezského kraje na zajištění provozu záchranných služeb v našem kraji.

V současné době se jedná v rámci kraje o přeměnu jednoho tisíce akutních lůžek na lůžka určená pro následnou lékařskou péči, kterých je stále nedostatek.

Zastupitelstvu kraje budou předloženy tři varianty řešení o právní formě nemocnic. První varianta ponechává všechny nemocnice zřizované Moravskoslezským krajem ve formě příspěvkové organizace, druhá navrhuje vytvoření obchodních společností namísto všech nemocnic. Záměrem třetí alternativy, ke které se nejvíc přiklání pracovní skupina předkládající návrhy transformací nemocnic, je vytvoření obchodních společností jen některých nemocnic, a to nemocnic v Třinci, Havířově, Bílovci a Vítkově, ostatním - Krnovu, Opavě, Karviné, Novému Jičínu a Frýdku-Místku - by zůstala právní forma příspěvkové organizace.

V této souvislosti Jiří Carbol přítomné ujistil, že přechodem nemocnic na akciové společnosti nedojde k potlačení základní péče o pacienty, ale jednotlivé subjekty se vyprofilují k užší specializaci. Zároveň vyloučil ve výhledu nejméně dvou let jakoukoli privatizaci.

O navrhovaných alternativách byli ředitelé nemocnic předem informováni. Konečné rozhodnutí by mělo padnout 25. září.

K o p ř i v n i c e (hod) - V letošním roce město Kopřivnice rozšířilo počet pracovníků na odboru bytového hospodářství a vytvořilo pozici referenta, který se bude zabývat zejména úhradou pohledávek za nájemným a službami spojenými s užíváním obecních bytů. Pracovnice, která tuto funkci zastává, také zabezpečuje součinnost mezi jednotlivými subjekty majícími vztah k této problematice.

„Odbor bytového hospodářství úzce spolupracuje s odborem sociálních věcí a zdravotnictví na Městském úřadu v Kopřivnici, dále také s odborem státní sociální podpory na MÚ v Novém Jičíně a v neposlední řadě se správcem bytového fondu, kde jsou v současné době pohledávky evidovány. Cílem této spolupráce je zabezpečit snižování pohledávek v bytové oblasti města Kopřivnice.

Snižování pohledávek se snažíme realizovat zejména díky vytváření cíleného tlaku v rámci osobních jednání s dlužníky, kdy jsou jim vysvětlovány možné důsledky svého nezodpovědného chování. Dalším nezanedbatelným přínosem této organizační změny je fakt, že s dlužníky je okamžitě jednáno již při relativně malém dluhu, kdy jsou schopni svoji situaci řešit. V případě velkých dluhů dlužníci již nejsou schopni v reálném čase garantovat úhradu pohledávky a většinou požadujeme vrácení bytu po uplynutí doby, na kterou byl nájem sjednán, nebo následuje výpověď z nájmu,“ sdělil k této problematice Igor Kocurek, vedoucí odboru bytového hospodářství.

K dalšímu snižování pohledávek by měl podle pracovníků radnice přispět i nový systém přidělování ‘zadlužených’ bytů, o kterém jsme informovali v předešlých číslech Kopřivnických novin. „V současné době jsou připravovány ke zveřejnění první byty zatížené dluhem. Podrobné informace k těmto nabízeným bytům budou uveřejněny jak v novinách a v kabelové televizi, tak také na úřední desce,“ dodal Kocurek.

K o p ř i v n i c e (dam)- Pětapadesát motoristických nadšenců minulý víkend v Kopřivnici soupeřilo, kdo rychleji urazí dvě stě metrů. Po dvouleté přestávce se totiž na ulici Panskou vrátilo soukromé mistrovství ve sprintech.

„Našeho závodu se může zúčastnit vlastně kdokoliv. Neexistují žádná technická ani věková omezení,“ vysvětlil organizátor závodu Dalibor Šíma, proč se na start vedle sebe mohou postavit děti na minimotocyklech i dospělí závodníci na speciálních strojích nebo naopak na úplně běžných sériově vyráběných autech.

Poslední podnik série osmnácti závodů v celé republice vyhrál kopřivnický Miloš Bernátek. Ten na svém speciálním motocyklu typu draxter urazil dvě stě metrů za 6,72 sekundy.

Podle šéfa závodu se Kopřivnice může na sprinty těšit i v dalších letech, kdy by právě místní rovinka za Tatrou měla být jedním ze tří míst, kde se privatsprinty pojedou v příštím roce.

Počet závodníků i přihlížejících byl ve srovnání s minulými ročníky o poznání nižší, podle Šímy je patrný menší úpadek zájmu o toto netradiční soupeření. „Situace v motoristickém sportu není dobrá, souvisí to s ekonomikou,“ tvrdí organizátor sprintů.

K o p ř i v n i c e - Kopřivnický starosta Jiří Tichánek v současné době ve svém volnu finišuje práce před vydáním své čtvrté knihy. Ta by měla vyjít podle jeho slov a příslibu vydavatele koncem října. První tři se věnovaly především Kopřivnici, poslední se zaobírá historií šlechtických sídel v rámci bývalého novojičínského okresu. „Materiál ke knize jsem sbíral asi třicet let. Hlavní práce na knize jsem udělal v době, kdy jsem ještě nezastával funkci starosty. Co se týče textové části, tu jsem psal sám, ale počítačové zpracovávání dobových výkresů a stavebních plánů objektů, které byly v zoufalém stavu, a rovněž erbů, to je dílo mého kolegy, spoluautora Zdeňka Šerého,“ sdělil Jiří Tichánek.

Vydat knihu je finančně velmi náročné. Město zaplatilo vydání knih o Kopřivnici, publikaci věnující se kočárům zafinancovalo samotné vydavatelství. Peníze na poslední čtvrtou knihu se podle slov starosty sháněly těžce, neboť kniha nemá celostátní působnost a z toho důvodu je omezen i počet prodejních míst.

„V hrubé podobě napsaná kniha odpočívala dlouhou dobu v šuplíku. Aby mohla vůbec spatřit světlo světa, hledali jsme způsob, jak ji financovat. Nakladatel nabídl, že poskytne jednu třetinu finančních prostředků, na další díl jsme získali peníze z grantu Moravskoslezského kraje. Oslovili jsme také obce, na jejichž katastrálním území se lokality uvedené v knize nacházejí, aby nám vypomohly. Některé přispěly částkou od dvou do pěti tisíc, jiné příspěvek zamítly. Proto jsme museli korigovat množství dokumentačního materiálu. Vyřadili jsme věci, které už byly někdy publikovány, a hledali jsme další cesty úspor, přesto počet stránek bude mezi pěti až šesti sty,“ rozvyprávěl se Tichánek.

„V připravované knize jsou i některé materiály, které doposud publikovány nebyly, např. získali jsme výhradní právo k otištění dobových vedut fulneckého hradu, které dosud odpočívaly v archivu, dále jsou to různé rukopisy a rodokmeny šlechty. Kromě historie jako takové je kniha zaměřena i na architekturu, plánky, nákresy, mapy, erby šlechty a rodokmeny. Na konci knihy je otištěn také slovník pojmů, protože publikace je určena pro širokou veřejnost a nejen pro lidi, kteří se historií zabývají,“ doplnil starosta Tichánek.

Jak to vypadá se psaním dalších knih a sbíráním materiálů, si Tichánek povzdechl, že v současnosti z publikační činnosti zvládá funkci výkonného redaktora archeologického zpravodaje, který vychází jednou ročně. Navíc v šuplíku má připraven druhý díl o Kopřivnici, ale na jeho dokončení jednak není čas a dále také schází potřebné finance na jeho vydání.

„Nechci připravovanou knihu chválit, ale takto podrobně pro určitý okres zpracovaná kasteologická literatura nikdy nebyla a já bych si přál, aby se takových knížek vydalo co nejvíce. Jedna se už rýsuje, a to z okresu Frýdek-Místek,“ uzavřel své vyprávění o nové knize Jiří Tichánek.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25