Na
festivalu Colours se bude podílet i Nora
O s t r a v a (dam) - Zítra a pozítří prožije Ostrava jeden z největších
letních festivalů u nás. Druhý ročník Colours of Ostrava přinese vystoupení víc
jak padesáti kapel na deseti scénách roztroušených v areálu Stodolní ulice a
Černé louky. Stejně jako na loňské premiéře i letos se na festivalu podílí také
kopřivnická Nora, její šéf Víťa Váňa je členem úzkého organizačního týmu a další
lidé z Kopřivnice budou zajišťovat fungování scény Telepache, na které zahraje
mimo jiné Traband či Hradišťan.
Muzeum
ukazuje neznámé Burianovy kresby
Š t r a m b e r k (dam) - V rámci dalšího ročníku akce Siddie Burka, na které
se první prázdninový víkend sešlo ve Štramberku na pět desítek vyznavačů díla
Zdeňka Buriana, byla v tamním muzeu, nesoucím jeho jméno, otevřena expozice
nazvaná Divy prasvěta. Výstava, pořádaná v rámci stého výroční narození Josefa
Augusty, mapuje umělcovu spolupráci s tímto paleontologem a spisovatelem. A
rozhodně je co obdivovat, vždyť během let společné práce a přátelství tandem
Augusta - Burian připravil přibližně pětadvacet knih, které byly postupně
přeloženy do dvaceti světových jazyků. „Jejich knihy vycházely několikrát v
upravených variantách. Některé byly dokonce pozměněny natolik, že je lze
pokládat za úplně nový titul,“ naznačil šíři spolupráce obou mužů autor výstavy
Aleš Durčák. V prostorách štramberského muzea bude až do konce září možné
obdivovat desítky ilustrací z mnoha společných vědeckých i beletristických knih.
Mezi ilustracemi, zhotovenými celou škálou Burianových oblíbených technik, se
najdou taky nepublikované práce, a dokonce i dva naprosté unikáty, o kterých
ještě ani burianologové před pár týdny nevěděli. Svou premiéru si totiž v
městečku pod Trúbou odbudou i dvě zcela neznámé ilustrace ke knize Lovci
jeskynních medvědů. „Věděl jsem, že mi pražský Památník národního písemnictví
zapůjčí kompletní soubor ilustrací k této knize, ale netušil jsem, že v něm
objevím i dvě zcela neznámé věci. Ten soubor nebyl nikdy vcelku vypůjčen ani
vystavován. To znamená, že nikdo nemohl vědět, že padesát let jsou mezi nimi i
dvě nepublikované kresby,“ prozradil Durčák. Celá věc je o to zajímavější, že
mezi neznámými perokresbami je také velmi zdařilý portrét pravěkého lovce,
přičemž Burian sám sebe považoval právě především za portrétistu.
Ze své lásky k Burianovi se ve Štramberku vyznal také známý cestovatel a
záhadolog Arnošt Vašíček, který v rámci dnů města přednášel o svých výpravách za
záhadnými tvory, kteří by mohli být přeživšími pozůstatky pravěku. „Burian je
bezesporu jedním z mých oblíbených malířů. Jeho ilustrace v knihách mě provázely
dětstvím,“ řekl cestovatel.
Na Fojtství vystavují
krajky
K o p ř i v n i c e (dam) - I letos bude v létě patřit výstavní síň muzea
Fojtství ručním pracím. Prodejní výstava nazvaná Nitka k nitce začala 2.
července a skončí až v říjnu. Svou paličkovanou krajku na ní předvedou Jarmila
Heimerlová, Božena Hambálková a Dagmar Chovancová.
Dětská cimbálovka ze ZUŠ uzavřela školní rok hraním
P ř í b o r (red) - Koncertem na vernisáži výstavy ’Valašské království v
dějinách světa’ v příborském muzeu ukončila ve středu 25. června letošní školní
rok dětská cimbálová muzika ZUŠ Zdeňka Buriana. Tento sedmičlenný soubor pod
vedením Vladana Jílka působí na zdejší škole již druhým rokem. Svůj repertoár
postupně skládá z lašských a valašských lidových písniček. Koncert na vernisáži
byl desátým koncertem cimbálové muziky v uplynulém školním roce.
Radostný
Revival-fest lákal zhruba stejně jako vloni
P ř í b o r (dam) - V pořadí druhý Radostný Revival-Fest přilákal minulou
sobotu do amfiteátru v příborském městském parku něco přes tisíc lidí.
Návštěvnost tak byla podle slov pořadatelů zhruba stejná jako v minulém roce.
„Možná bylo o pár lidí více a rozhodně se na festivalu objevilo daleko více
malých dětí, které vstupné neplatí,“ řekl hlavní organizátor akce Karel Rubáč.
Na pódiu se postupně vystřídalo všech dvanáct v programu slíbených kapel.
Největší úspěch zaznamenali kladenští The Beatles Revival, uznání publika si ale
vysloužili také muzikanti z The Cranberries revival a plzeňského Whitesnake.
„Velkou atrakcí byli také Katapulti v podání tří malých kluků z Pustějova. Řada
lidí se dokonce podivovala nad tím, proč právě oni festival zahajovali,“
prozradil Rubáč.
Novinkou letošního ročníku byl taneční stan s muzikou od padesátých let až po
současnost, jeho návštěvnost sice nebyla tak vysoká, jak pořadatelé
předpokládali, své místo ale na festivalu měl. „Celý tento festival je velká
zábava, nejde jen o muziku, proto ji vždy prokládáme řadou doprovodných
vystoupení,“ vysvětlil Rubáč. Další růst festivalu je podle jeho slov
nepravděpodobný, víc jak dvanáct kapel v jednom dni prý není možné organizačně
zvládnout, cílem pořadatelského týmu je však lákat do Příbora ty nejkvalitnější
revivaly tuzemské scény.
V Golemovi
zářili Šimíček a Navrátil
Jiří Navrátil a Ondřej Šimíček byli
hlavními hvězdami první
letošní premiéry
ochotnického souboru Kotouč Štramberk.
Štramberští divadelníci
inscenovali Golema.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
Š t r a m b e r k (dam) - Možná jako dárek za vysvědčení zamýšleli ochotníci
ze štramberského souboru Kotouč svou první letošní premiéru. Tou se stala známá
hra Jiřího Voskovce a Jana Wericha Golem. Štramberští inscenátoři si hru éry
Osvobozeného divadla částečně upravili a době poplatné narážky nahradili
replikami mířícími například k evropské integraci. Nejen nejlepší kousky textu,
ale také suverénní herecké výkony udělaly hvězdy představení z Jiřího Navrátila
a Ondřeje Šimíčka. Ti v rolích šlechticů Pracha a Popela zaplněnému amfiteátru
Pod věží dokázali, že jsou skutečně stoprocentními muži.
Irena
Kopecká: Báseň je jako krásný šperk
Příborská básnířka Irena Kopecká
básně nejen píše, ale na
literárních
večerech
po okolí také přednáší publiku.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e - Žije v Příboře, pracuje v Kopřivnici jako učitelka na
ZŠ Alšově a její velkou celoživotní vášní je poezie. Řeč je o Ireně Kopecké.
Příborská autorka své básně nejen píše a v poslední době také pilně vydává, ale
sama je také na literárních večerech publiku přednáší. Docela nedávno zněly její
zasněné verše kopřivnickou čajovnou a právě tam vznikl také následující
rozhovor.
Básně píšete již od patnácti let, své vlastní sbírky jste se ale dočkala
teprve před sedmi lety. Co za tím bylo?
Publikovala jsem v periodikách. Básně mi vycházely v Učitelských novinách, ve
Vlastě a dalších časopisech. Dokonce Alfréd Strejček recitoval moje verše v
rádiu a mám od něj krásný dopis, ve kterém mi děkuje za poezii, kterou dávám. Na
vydání samostatné sbírky však nebyl čas ani peníze. Psát je jedna věc, ale druhá
věc je skloubit to s funkcí matky a učitelky. Sbírky jsem začala vydávat až po
odchodu do důchodu.
Působíte jako učitelka matematiky a chemie, což jsou předměty, které podle
mne s poezii vůbec nejdou dohromady. Můžete mi to vyvrátit?
Je to hrozně jednoduché. Aby člověk mohl fungovat, musí v něm být rovnováha.
A právě poezie vyrovnává matematickou strohost exaktních věd. Úžasně se to
doplňuje. Pokud v sobě člověk nemá harmonii, tak je to špatné. Je to také i
příčina nemocí člověka.
Ve svých sbírkách máte ilustrace kopřivnického výtvarníka Zdeňka Babince. Jak
vznikla vaše spolupráce?
Setkali jsme se v práci. Je to velmi zdatný výtvarník a požádala jsem ho i o
ilustrování své sbírky. Dokonce jsem na něj napsala jednu báseň. Pak jsem to
chtěla zkusit po jiné linii a objevili jsme báječného člověka, který svýma
rukama tvoří něhu ve dřevě. Řezbáře Ladislava Boráka z Velkých Karlovic a
fotografie jeho prací zdobí mou sbírku Pavoučci myšlenek.
Věnujete se výhradně básním, nebo píšete i prózu?
Coby babička pěti vnoučat vím, že krásně usínají při mých pohádkách, tak jsem
je začala psát, namlouvat a pracuji na nich. Ráda bych je také vydala, ale
nakladatel chce padesátitisícový sponzorský dar. Pokud neseženu dostatek peněz,
tak vyjde sbírka poezie, pokud se mi bude dařit, vydám pohádky. Bohužel všechno
se to točí kolem financí, kdo nemá jméno, těžko proráží.
Drtivá většina vašich básní je lyrických, epická poezie vás neláká?
Pracuji i na epických básních. Některé vyšly i v mých sbírkách. Dávám ale
přednost lyrice. Upřednostňuji krátké básně, ve kterých se nesmí nic vynechat,
ale nesmí tam být ani jedno slovíčko navíc. Krásná báseň je jako šperk, ve
kterém jsou zasazeny diamanty přesně každý na svém místě. A nemusí být velký,
aby byl krásný.
Zkoušela jste některé specifické básnické tvary, jako je třeba sonet?
Zkoušela jsem i sonety. Jde sice o vrchol tohoto umění, ale člověka velmi
svazují. Snad vůbec nejvíc se mi daří volný verš. Každopádně upřednostňuji
myšlenku metafory před formou.
Báseň, kterou dokončíte, považujete definitivně za hotovou, nebo ji později
přepracováváte?
Mnohokrát se k nim vracím. Nikdy nejsem spokojená. Já k básni přistupuji jako
k nějakému sochařskému dílu. Pořád na ní něco opravuji a vylepšuji. Nikdy nejsem
stoprocentně spokojena, dokonce i když báseň vyjde, tak v ní někdy najdu něco,
co bych upravila.
Jací jsou vaši oblíbení autoři?
Já si nesmírně cením lidové písně, v níž je obrovská moudrost řečená naprosto
jednoduše. Mým nejmilovanějším básníkem je Fráňa Šrámek. Zbožňuji i Seiferta a
další naše básníky. Nedoceněný je podle mě i Karel Čapek.
David Macháček
Žákovský Big
Band MIS music opět zabodoval na festivalu
K o p ř i v n i c e (dam) - Už podruhé ve své historii se žákovský Big Band
soukromé základní umělecké školy MIS music zúčastnil litvínovského celostátního
festivalu jazzových orchestrů uměleckých škol. Vloni však na akci vystupoval
ještě v jiném složení a s poněkud jednodušším repertoárem.
Od začátku školního roku pak školní Big Band přijal za svou sestavu
klasického Big Bandu obsazeného trombony, trubkami, flétnami, saxofony, klavírem
a bicími. Třiadvacetičlennou sestavu doplňuje i dívčí vokální sextet.
„Pořadatelé velmi oceňovali, jaký kus práce náš orchestr za rok udělal. Příští
rok bychom se do Litvínova chtěli probojovat znovu a předvést ještě náročnější
program obsahující i těžké aranže současné muziky,“ prozradil ambice chlouby
školy ředitel MIS music Petr Suttner.
Kopřivnický Big Band se v konkurenci čtrnácti dalších orchestrů rozhodně
neztratil, odborná porota v čele s kapelníkem Big Bandu Českého rozhlasu
Václavem Kozlem jej vybrala do pásma osmi nejlepších kapel, které se zúčastnily
natáčení živého CD z festivalu. K výbornému výsledku kapele dozajista pomohlo i
čtyřdenní soustředění v květnu věnované právě přípravě na festival.
Podle kapelníka souboru Pavla Písteckého byl festival pro jeho svěřence
velkým přínosem už proto, že v zahajovacím koncertu se představil Big Band
Českého rozhlasu. „Žáci tak měli možnost posoudit, co všechno se dá naučit, a
kde ještě mají rezervy.
Vedení školy teď čeká poměrně náročný úkol, a to zajistit svému Big Bandu
sponzora. Podle Suttnera potřebuje orchestr doplnit nová aranžmá a zakoupit
hudební nástroje. V novém školním roce se totiž chce zúčastnit soutěže ZUŠ, kde
by rád uspěl a postoupil co nejdál.
Puls ještě promítne
pět filmů
K o p ř i v n i c e (dam) - Ještě pět filmů stihne kino Puls promítnout, než
se poslední červencový týden uzavře, aby bylo možné provést nutné opravy a
čištění.
Mezi 10. a 14. červencem budou plátno okupovat dva taháky. Ten první, českou
komedii Pupendo, má na svědomí tvůrce veleúspěšných Pelíšků Jan Hřebejk. Druhý
díl Matrixu, Matrix - Reloaded, pak do tmy kina přivede vyznavače kyberpunku,
dokonalých vizuálních efektů a propracovaných akčních scén.
Pouze 17. července pak bude Puls patřit repríze snímku 8 Mile s populárním
raperem Eminemem v hlavní a částečně autobiografické roli.
Mezi 18. a 20. červencem pak přijde na řadu další česká komedie nazvaná Nuda
v Brně o erotických dobrodružstvích tamních obyvatel. Večer je pak možné zajít
na válečné drama Hlubina odehrávající se za druhé světové války na palubě
ponorky.
V rámci letního režimu kino začalo promítat později, a tak odpolední
představení začínají o půl sedmé, respektive v sedm hodin večer a večerní
představení až v jednadvacet hodin. Dočasně je také omezen provoz pokladny,
která je otevřena vždy hodinu před každým představením.
|