Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Hudbu, která překračuje hranice folku, ze kterého vychází, je možné si zajít poslechnout ve středu devětadvacátého ledna do kinosálu kulturního domu. Od půl osmé bude právě tam koncertovat Dagmar Andrtová-Voňková.

Do povědomí posluchačské veřejnosti vstoupila Dagmar Andrtová na počátku sedmdesátých let. V roce 1971 zvítězila v celostátní soutěži folkových písní. Jelikož patřila ke skupině interpretů, které tehdejší režim příliš nepřál, její nahrávky nevycházely a koncertovala jen sporadicky. Po několikaleté pauze se vrátila na pódia s repertoárem ještě naléhavějším a s vybroušenější kytarovou technikou. Vyhrála další soutěž, Vokalízu ´85, a poprvé se svými písněmi vycestovala do zahraničí, koncertovala v Rakousku, okouzlila návštěvníky dánského folkového festivalu ve Skagenu. O rok později se dočkala vydání své první desky, druhá s názvem Živá voda vyšla roku l989. První digitální záznam živých vystoupení na CD písničkářce vyšel až v roce 1996. Ranější tvorba Dagmar Andrtové se jen hemží odkazy na předkřesťanskou kulturu a východní folklor. Autorka a interpretka v jedné osobě se však postupem času vzdaluje folku v jeho čisté podobě a její písně se stávají náladovými kompozicemi s minimalistickými prvky jak v textu, tak i hudbě. Dagmar Andrtová koncertuje nejen u nás. Vystupovala už v Berlíně, Bruselu, Curychu, Luganu, Skagenu a Roskilde, ve Vídni, Tokiu, Sapporu a dalších místech. Na Dálném východě je její hudba velmi ceněná, pro japonské vydavatelství Alida dokonce natočila tři cédéčka přímo v zemi vycházejícího slunce.

O s t r a v a (dam) - V pondělí byla v předsálí zasedací síně krajského zastupitelstva v budově úřadu kraje zahájena retrospektivní výstava frenštátského sochaře Albína Poláška.

Expozice nazvaná ’Strůjce svého osudu’ mapuje nejen dílo, ale i umělcův život, který rozhodně není bez zajímavostí. Polášek totiž již v roce 1901 odešel do USA, kde jsou jeho sochy velmi ceněny. Albín Polášek již během svého života nasbíral řadu prestižních cen a na Floridě má vlastní muzeum. Výstavu bude možné zhlédnout do dvacátého února.

K o p ř i v n i c e (dam) - Možnost zařadit se do databáze návštěvníků kina, kterým bude elektronickou podobou rozesílán program, mají všichni, kdo od tohoto týdne navštíví jakoukoliv projekci v Pulsu a vyplní příslušný přihlašovací lístek, který dostane ke vstupence.

„Zkušenosti z jiných míst dokládají, že rozesílání programu e-mailem může zvýšit návštěvnost,“ vysvětluje šéfka kina Radka Korená, proč Puls k projektu nazvanému Rybky v síti přistoupil. Informace a pozvánky na jednotlivé programy budou lidem zařazeným do databáze chodit nejen elektronickou poštou.

Členové Filmového klubu budou na svá představení upozorňováni i krátkými textovými zprávami SMS přímo na mobilním telefonu. „Tato věc již od začátku roku funguje, bohužel vzhledem k chystanému zpoplatnění rozesílání esemesek z internetu nevím, jaká bude budoucnost této služby,“ uzavřela Korená.

K o p ř i v n i c e - Ve velkém stylu odstartovala Nora letošní koncertní rok. Hned první koncert, kterým bylo minulý pátek večer vystoupení ruské kapely Farlanders, nasadil laťku hodně vysoko a další interpreti, kteří mají v klubu hrát v následujících týdnech a měsících, budou mít co dělat, aby se mu alespoň přiblížili.

Kapela, která je v odborných časopisech hodnocena jako jedna z nejlepších na ruské hudební scéně a patří také k celoevropské špičce na poli hudby s etnickými kořeny, během svého prvního letošního turné koncertovala pouze v Praze, Brně a místním klubu, který také prodejem sto padesáti vstupenek hravě předstihl návštěvnost klubu v metropoli.

Farlanders nastoupili na pódim v komorně upraveném CO krytu zhruba s hodinovým zpožděním, jež omluvili únavou po dlouhé cestě. Ta však ze šestice hudebníků spadla v prvních minutách vystoupení a bouřlivě reagujícímu publiku nabídli bezmála dvě hodiny energií nabité muziky. Farlanders v Noře dokázali nejen, že jsou skvělými muzikanty, ale také, že jejich repertoár je široký stejně jako příslovečná ruská duše. Klubem během jediného koncertu zněla hudba mnoha různých stylů od blues, přes reggae, funky, rok jazz až po folklor či vysloveně tanečně laděnou hudbu. Uznání publika si právem vysloužili především Sergej Klevensky hrající na dechové nástroje a zpěvačka a kytaristka Inna Zhelannaya, jejíž charakteristický hlas a interpretaci si posluchači vychutnali také ve třech přídavcích, které si vynutili.

K o p ř i v n i c e (hod) - I letos obstáli pracovníci kulturního domu při přípravě programu Velkého obecního plesu na výbornou. Ten poslední, v pořadí již dvanáctý, se uskutečnil v sobotu 18. ledna. Moderátora plesu organizátoři v minulosti hledali mezi známými i méně známými osobnostmi show businessu, objevujícími se na televizních obrazovkách. Letos byl touto funkcí pověřen taneční mistr a kopřivnický rodák Miroslav Gillar, který se svého úkolu zhostil na výbornou. Jako třešinka na dortu v připraveném programu bylo před půlnocí vystoupení Michala Kmenta, imitujícího Eltona Johna, a vystoupení skupiny Gonfanon s ohňovou show a orientálním tancem.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

K o p ř i v n i c e (dam) - Zatímco minulý týden se program kina Puls leskl vydařenými a divácky úspěšnými filmy, tento týden nabídne alespoň v prvních dvou případech hlušinu z hollywoodské továrny na sny.

Jako první přichází na řadu krimikomedie Bombakšeft. Jejím hrdinou je zlodějíček Cosim, který zrovna sedí za krádež auta. Za katrem se dozví o zaručeném typu na vloupačku. Aby mohl vybrat údajně napěchovaný sejf, musí se však dostat z vězení a prostřednictvím své přítelkyně se snaží najmout někoho, kdo by jeho přečin vzal na sebe. Právě při hledání ’náhradníka’ do vězení se ovšem o onom bomba kšeftu dozví spousta dalších kriminálních živlů, a když se Casimovi podaří z vězení konečně uprchnout, má na jeho sejf zálusk už slušná banda... Zmatený scénář a nedotažená režie je asi největší slabinou filmu, který má být předělávkou italské komedie z roku 1958. Režii a scénář Bombakšeftu mají na svědomí bratři Russoovi. Těm se také podařilo obsadit film řadou kvalitních herců, kteří sice neplní první stránky bulvárů, ale ovládají své řemeslo, bohužel ani to snímku příliš nepomohlo.

Také Pluto Nash, sci-fi komedie, kterou bude Puls hrát v neděli a v pondělí, trpí už nekvalitním scénářem. Kosmický dobrodruh Pluto Nash (Eddie Murphy) zachrání špatného zpěváka a majitele baru na Měsíci před mafií. Pak jeho podnik koupí a udělá z něj vyhledávané zábavní místo. Všechno vypadá naprosto ideálně až do doby, kdy Nashův bar zničí gangstři. Tehdy musí hrdina hodit poklidný život za hlavu a zjistit, kdo že po něm jde a proč. Mnoha vtipů se diváci v tomto filmu nedočkají. Ty, co se tam objeví, jsou zase mnohdy dosti hrubozrnné. Na celkovém dojmu nepřidají ani triky, kterých je ve filmu spousta. Vizuální efekty sice nevypadají nijak lacině, ale zároveň jsou nenápadité jako zbytek filmu.

O třídu lepší podívanou než oba předchozí filmy pak v pondělí a úterý nabídne především dětským divákům animovaná Planeta pokladů. Tím, kolem koho se všechno točí, je v tomto případě patnáctiletý Jim Hawkins, chlapec toužící po dobrodružství, který si však v matčině hostinci mnoho neužije. Vše se změní ve chvíli, kdy od záhadného umírajícího muže dostane balíček se šifrovanou mapou k obrovskému pokladu ukrytému pirátem Flintem. Taková je zápletka známého příběhu Roberta Louise Stevensona, který byl na filmové plátno převeden animátory Disneyho studií.

Stevensonova předloha nedoznala při filmovém zpracování mnoha změn, jednu si však tvůrci neodpustili, a tím bylo posunutí příběhu z 18. století do daleké budoucnosti. Nejzajímavějším na celém filmu je bezesporu jeho výtvarná stylizace, v mezihvězdném prostoru vytvořeném počítači plují vznešené plachetnice a animační umění je v duchu Disneyho tradic dotaženo až k dokonalosti.

K o p ř i v n i c e (dam) - Známé snímky i méně proslavené filmy, které však mají jedno společné, jsou odborníky řazeny mezi skvosty světové kinematografie, opět zamíří i do kopřivnického kina Puls. Poslední lednový podvečer tak milovníci filmů mohou strávit na zahajovacím představení předposledního, devátého Projektu 100.

Ještě než se příští rok kolekce jednoho sta jedinečných filmových děl uzavře, mohou Kopřivničané v Pulsu od jednatřicátého ledna do 26. února zhlédnout všech deset snímků letošního ročníku. Jako první na řadu přijde po zahajovacím koncertu OP Jazz Bandu francouzský film Mléčná dráha režiséra Luise Buňuela. Největší taháky letošního Projektu 100 budou bezprostředně následovat. Prvního února bude Puls promítat slavného Formanova Amadea ve vylepšené verzi z loňského roku. Nová edice filmu byla však uváděna pouze v multiplexech a až nyní se dostává do běžných kin. Druhým velkým lákadlem plánovaným na druhého února je vůbec první uvedení satirického Diktátora Charlieho Chaplina v českých kinech. Na milovníky stříbrného plátna čeká v průběhu února ještě například Felliniho Amarcord, sci-fi Terryho Gilliama Brazil a mnoho dalších filmů. Jejich zhlédnutí navíc nemusí být nikterak finančně náročné, permanentka na všechna představení bude stát 280 korun, členové Filmového klubu a Filmového klubu pro seniory mohou žádat slevu i na jednotlivé vstupenky.

K o p ř i v n i c e (dam) - Už od minulého pátku je návštěvníkům kopřivnického kina Puls dopřáno užít si film v lepší technické kvalitě. Umožnila to modernizace zvukového vybavení promítacího sálu.

„Modernizace spočívala především ve výměně budičů zvuku, což jsou části promítacích strojů, které z filmových pásů čtou zvukovou stopu a přenášejí ji přes procesor do reproduktorů,“ řekla vedoucí Pulsu Radka Korená. Kromě výměny opotřebovaných součástek za lepší typ umožňující čtení zvuku laserem, přibyla v promítací kabině ještě nová procesorová karta.

„Ta zvýšila kvalitu zvukového vybavení našeho kina ze základního Dolby A na Dolby SR, které je posledním stupněm před digitálním zvukem,“ pochvaluje si Korená.

Modernizaci promítacích strojů v Pulsu zaplatilo ze svého rozpočtu město, které je majitelem kina. Náklady na nákup nových součástek se sice vyšplhaly až k částce sto padesáti tisíc korun, pokud však město chtělo filmové projekce v Kopřivnici zachovat, nebylo jiné východisko.

„Už po poslední povinné revizi jsme byli upozorněni, že budiče zvuku v našich promítačkách jsou v katastrofálním stavu a je nutné pořídit nové, nejen z toho důvodu, že při příští kontrole bychom osvědčení nedostali a museli bychom zavřít,“ řekla Korená. Dalším důvodem nutnosti modernizace je prý avizovaný přechod výrobců filmů na novou technologii zápisu zvuku, která vyžaduje čtení laserovým světlem. „Pokud bychom neměli možnost číst zvuk z filmových novinek, byli bychom odsouzeni pouze k neustálému reprizování starých titulů,“ tvrdí Radka Korená.

Výměna součástek v promítacích strojích prý proběhla doslova za pět minut dvanáct nejen proto, že již v únoru v Pulsu očekávají revizního technika.

„Budiče zvuku v našich promítačkách byla v tak žalostném stavu, že nebyly schopny správně číst audio stopu promítaných filmů a kvalita zvukové stránky promítání prudce kolísala. Mnohdy jsme dokonce nepromítali ani se stereo zvukem,“ uvedla Korená a doplnila, že stávající investice do kina dělá o něco reálnější budoucí přechod Pulsu k Dolby Digital. Bez součástek, kterými je Puls dnes již vybaven, by totiž taková změna nebyla možná.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:24