Dluhy radnice jsou vysoké, ale rok od roku se snižují
K o p ř i v n i c e (dam) - Zhruba 140 milionů korun v současnosti dosahují
celkové dluhy Kopřivnice vůči bankovním domům a dalším institucím.
Nejvyšší částku, necelých sto dvacet milionů, dluží město České spořitelně.
Peníze z tohoto úvěru byly použity jednak na dostavbu druhé části kulturního
domu a jeho proměnu v Technické muzeum a rovněž část prostředků na
plynofikaci místních částí.
„Pokud je zadlužení města větší než patnáct procent nákladů na
jeho provoz, je to pro hospodaření radnice vražedné. My se pohybujeme kolem
dvanácti procent, což znamená, že jsou města a obce, která jsou zadlužená
víc, ale není jich moc,“ přiznal místostarosta Alois Janek. Jednou z nevýhod
zadlužení je například důsledná kontrola hospodaření města ze strany věřitele.
„Česká spořitelna pravidelně dostává měsíční hospodářské uzávěrky
a každý větší pohyb peněz pečlivě monitoruje. Když jsme například
schválili mimořádný příspěvek házenkářům, banka se okamžitě zajímala
o to, jak bude tento výdaj kryt,“ prozradil Janek.
Právě dluh u spořitelny tíží městský rozpočet nejvíce. První roční
splátky se pohybovaly okolo 30 milionů. Postupem času se splácená částka
snížila v závislosti na platbě úroků. V letošním roce bude město muset
na umoření dluhu vydat z rozpočtu 20,5 milionu a dalších 3,6 milionu
spolknou úvěry z půjček. Podle Janka by se město mělo hlavní dluhové zátěže
zbavit do tří let. „V roce 2005 už nás čeká pouze poslední, ve srovnání
s výší celého úvěru, zanedbatelná částka,“ pochvaluje si místostarosta.
Ani po splacení pohledávky u spořitelny však město nebude od dluhů
zcela očištěno. V tomtéž roce bude totiž zahájeno splácení
dvacetimilionové půjčky od Českomoravské záruční a rozvojové banky na
průmyslový areál. Vzhledem k výši půjčky by to však nemělo mít na
rozpočet zásadní vliv.
„V příštím volebním období by Kopřivnice mohla být od dluhů oproštěna
a město bude mít volnější ruce ve vztahu k masivnějším investicím, například
do komunikací, které jsou díky stávající dluhové službě poněkud zanedbávány,“
tvrdí Alois Janek. Radnice se podle jeho slov hodlá dalšímu zadlužování
vyhýbat.
V případě, že by se však rozhodla pro větší projekt, jako je třeba
generální rekonstrukce ulice Štramberské, bez úvěru to nepůjde.
Kromě klasických půjček disponuje kopřivnická radnice každoročně také
kontokorentním úvěrem u České spořitelny, který je podle Janka jakousi záchytnou
sítí pro období, kdy se město dostane do krátkodobé platební
neschopnosti.
„Úroky z kontokorentního úvěru nejsou nijak významné, neboť se platí
pouze za ty dny, kdy je úvěr využíván, což bylo vloni asi 21 dnů,“
uvedl Janek. Pohledávky vůči městu se podle jeho druhého nejvyššího představitele
omezují prakticky jen na dlužné nájemné.
Zahrádkářům se nelíbí placení za odpad
Zahrádkáři se bouří proti povinnosti
platit poplatky z
odpadů.
Podle jejich názorů nejsou
zahrádkové chatičky rekreačními
objekty.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (ili) - Zástupci základní organizace Českého zahrádkářského
svazu se obrátili na vedení města se svým nesouhlasným postojem k aplikaci
zákona č. 185/2001 Sb. Cítí se dotčeni povinností platit poplatek za odvoz
odpadů ze zahrádkářských lokalit.
„Jsme přesvědčeni, že drtivá většina místních zahrádkářských
chatek naprosto neodpovídá zákonné terminologii o stavbách určených k
individuální rekreaci. Ve zdejších zahrádkářských osadách jde vesměs o
jednoduché stavby s podlahovou plochou od 4 do 16 m2 sloužící jako sklad nářadí,
výpěstků, umělých hnojiv a podobně,“ uvedl k nepřesné specifikaci termínu
předseda nejstarší zahrádkářské osady Oldřich Klos. Navíc zahrádkáři
argumentují tvrzením, že vyprodukovaný odpad je z 95 procent rostlinného původu
a je zpětně vrácen do půdy formou humusu. Zbývajících pět procent tvoří
obaly od hnojiv, postřikových látek apod., k jejichž likvidaci je využíván
sběrný systém města.
„Celou situaci chápeme jako vnucování placených služeb, které ve své
podstatě nepotřebujeme,“ uvedl Oldřich Klos.
„Za neuváženou a nezdůvodnitelnou pak chápeme samotnou výši třistakorunového
poplatku,“ dodal Klos, který své tvrzení opírá o následující příklad.
V zahrádkářské osadě číslo 1 ze 79 členů vlastní sedmdesát chatku.
Ročně by museli uhradit 21 tisíc korun. Při ceně 1 500 korun za jeden vanový
kontejner by ročně naplnili čtrnáct kontejnerů. Za čtyřicet let trvání
osady by podle této teorie bylo vyprodukováno 580 kontejnerů odpadu. Přesto
žádný odvoz podle tvrzení předsedy odsud nebyl realizován díky samoobslužnému
systému.
S touto teorií nesouhlasí předseda Občanského sdružení Hájenka
Dalibor Kvita, který s dalšími ekology pravidelně likviduje černé skládky
na území Kopřivnice a místních částí. „Není jediná zahrádkářská
kolonie, v jejíž blízkosti by se v posledních letech nenacházela nepovolená
skládka, která se prokazatelně skládá z bioodpadu pocházejícího ze zahrádek,“
poukazuje na neukázněnost některých zahrádkářů Kvita.
Ten také po letošním roztání sněhu nafotil pro potřeby odboru životního
prostředí další fotodokumentaci. „Jsou na ní patrny ořezané větve
stromů, moniliózou napadená jablka, dokonce obaly z postřiků,“ uvedl
Kvita, „nechci se vyjadřovat k oprávněnosti poplatku, ale existenci
nepovolených skládek, včetně vyčíslení nákladů na jejich odstranění máme
zdokumentovanou od roku 1999.“
Zástupci města - vedoucí odboru životního prostředí, vedoucí finančního
odboru a vedení města se sejdou na společné schůzce se zástupci zahrádkářů
v anexu městského úřadu 27. února, aby společně projednali sporné otázky.
Na prevenci kriminality jde víc peněz, než se zdá
K o p ř i v n i c e (dam) - Daleko více peněz, než by se na první pohled
mohlo zdát, jde podle kopřivnického místostarosty Zdeňka Krajčíra na
prevenci kriminality ve městě. Sto padesát tisíc korun, se kterými město
ve svém rozpočtu počítá na spoluúčasti na projektech Komplexního součinnostního
programu prevence kriminality, nejsou jediné peníze, které mají působit
proti nežádoucím jevům ve městě. Dalšího čtvrt milionu bude stát
provoz klubu Kamarád a provozní výdaje na prevenci. Celková suma, která je
v návrhu rozpočtu skryta pod kolonkou ’Prevence kriminality’, tak dosahuje
částky čtyř set tří tisíc korun. Ani to však není podle Krajčíra všechno.
„Peníze, které jdou na podporu kultury, příspěvky sportovním klubům,
na volnočasové aktivity a další věci, se dají všechny zařadit do
prevence kriminality. To jsou potom sumy, které jdou do milionů,“ tvrdí místostarosta.
Doby, kdy drtivou většinu nákladů na předcházení vzniku zločinnosti
ve městě neslo prostřednictvím dotací ministerstvo vnitra, jsou zřejmě
nenávratně pryč. „Částka, kterou ministerstvo na programy vyčleňuje, je
pořád zhruba stejná, ale počet obcí a měst, které se o dotace ucházejí,
se mnohonásobně zvýšil. Konkurence je teď opravdu velká a navíc Kopřivnice
je v programu již dlouho a získala z něj značné prostředky, je proto i
pochopitelné, že je dávána přednost jiným uchazečům,“ nechal se slyšet
Krajčír s tím, že radnice počítá v návrhu rozpočtu s větší sumou, než
je nezbytně nutná k pokrytí plánované spoluúčasti města na preventivních
projektech. „Zkušenosti nám říkají, že ne všechno, co bychom chtěli,
dostaneme,“ řekl místostarosta. Specializovaná komise doporučila radním a
následně zastupitelstvu k odsouhlasení čtyři projekty a od ministerstva by
jejich autoři rádi viděli podporu ve výši 177 tisíc korun. „Při
rozhodování v radě jsme se řídili doporučením komise a ani v
zastupitelstvu neočekávám nějaké problémy,“ odhaduje Krajčír šance,
že plány na papíře se časem promění v realitu.
Počet vydaných cestovních dokladů se zdvojnásobil
K o p ř i v n i c e (hod) - Na své poslední únorové schůzi se radní
zabývali i problematikou agendy občanských průkazů a cestovních dokladů.
„Od 1. července 2000 nabyl účinnosti zákon č. 328/1999 Sb. o občanských
průkazech a č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech a od tohoto data bylo možno
požádat o vydání nového občanského průkazu či pasu na kterémkoliv
okresním úřadě nebo na obecním či městském úřadě pověřeném vedením
matrik. V průběhu této doby došlo na oddělení občanských průkazů k několika
změnám, například byly upraveny úřední hodiny, které byly rozšířeny z
původních dvou dnů na čtyři. Ustálil se také způsob předávání žádostí
na okresní úřad,“ řekla Pavla Jurková, vedoucí kanceláře tajemníka,
pod kterou evidence pasů patří.
Zatímco v roce 2000 bylo vydáno 1 226 občanských průkazů a 332 cestovních
dokladů, vloni si žadatelé vyzvedli již 2 592 občanek a 1 209 pasů.
Když si porovnáme čísla a vydělíme počtem měsíců, tak u občanských
průkazů došlo ke zvýšení měsíčního průměru, a to o dvanáct kusů,
zatímco u cestovních dokladů se tento průměr zvyšuje, a to o pětačtyřicet
kusů.
Bowlingové dráhy by měly být hotovy před začátkem léta
Objekt stojící v těsném sousedství
místního koupaliště
by měl první vyznavače
bowlingu přivítat ještě do léta.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - V květnu nebo na začátku měsíce června by
měl být zahájen provoz nového bowlingového centra nad kopřivnickou průmyslovkou.
Čtyři dráhy s veškerým příslušenstvím na ’zelené louce’ staví
frýdecko-místecký podnikatel Kamil Příhoda se svým společníkem. „Už
se pracuje v interiérech, na elektroinstalacích a zateplení. Trošku nás zdrželo
počasí, ale plán otevřít do léta se nám zřejmě zdaří,“ prozradil Příhoda.
Podle jeho slov většina bowlingových drah vzniká ve starších budovách a
umístění v novostavbě je spíše výjimkou.
„Nemusíme bowling přizpůsobovat stavbě, ale naopak stavbu jejímu účelu,“
pochvaluje si podnikatel.
Dráhy, na kterých bude možné kuželky srážet, budou mít veškeré
velikostní parametry a budou v UV provedení, přesto v Kopřivnici nebude možné
pořádat oficiální závody.
„Podmínky Českého bowlingového svazu jsou v důsledku lobbingu pražských
klubů velmi přísné a vyžadují šest drah,“ vysvětlil Příhoda.
Podle jeho slov ale v Kopřivnici s velkou pravděpodobností vznikne místní
amatérská ligová soutěž.
Bezprizorní děti v ukrajinském Kyjevě jsou oběťmi domácího násilí a
drog
K o p ř i v n i c e - Těžko očekávat v době konání zimní olympiády
větší účast na besedě, byť sebezajímavější. Ti, kdo přišli do křesťanského
centra Apoštolské církve, však rozhodně nelitovali. Misionář Václav Bednář
z Havířova přednášel o svých zkušenostech z cest po zemích bývalého
Sovětského svazu s humanitární pomocí. Jeho aktivity se postupem času
specializovaly. Dnes se naplno věnuje pomoci dětem, které žijí bez domova a
prostředků v kanálech ukrajinského Kyjeva.
„Důvody, proč děti utíkají od rodin, jsou různé - neutěšené
rodinné poměry, alkoholismus, hlad, sexuální zneužívání, někdy i obyčejný
dětský vzdor,“ seznamuje s příčinami Bednář, „není výjimkou, že se
na ulici objevují předškolní děti, které prakticky okamžitě začínají
fetovat, žebrají, vedou promiskuitní život, kradou, dostávají se do dětských
vězení anebo záhy umírají. Málokteré z nich se však dožije dvaceti
let.“
Křesťanská charitativní organizace pro takto postižené děti, kterých
je jenom v Kyjevě podle odhadu patnáct tisíc, vaří jídlo, které v době
od osmnácti do tří do rána rozváží po kanálech. Přes léto se spolupodílí
na pořádání tříměsíčních rehabilitačních pobytů na ostrově na řece
Dněpru, kde děti alespoň na chvíli poznají, co je to základní hygiena,
pravidelná strava, ale i obyčejné lidské slovo a pohlazení.
Základem práce zůstává provozování soukromého dětského domova pod názvem
Otcův dům. Tam se snaží pomoci dětem najít smysl života, umožnit jim vzdělání
a vrátit vlastní identitu. Jenom získání dokladů totožnosti bývá ve většině
případech zcela nadlidský výkon, ne nepodobný detektivnímu pátrání.
Mezi šťastlivce, který našel azyl v Otcově domě, patří například
dnes už patnáctiletá Diana, kterou matka pořezala po celém těle, obličeji,
vlasy spálila v troubě, oslepila na jedno oko a rozdrtila nos baseballovou pálkou.
Tři roky strávila prostřednictvím Červeného kříže v USA, kde
podstoupila třináct plastických operací.
Mášu Zakrevskou matka od devíti let nutila k sexuální prostituci, aby si
zajistila prostředky na drogy, Saša Čygarov osiřel poté, co všichni v
rodině zemřeli na předávkování drogami nebo alkoholem. Ne každému dítěti
se však podaří přivyknout ústavnímu režimu, výjimkou nejsou případy,
které po dvou třech letech utíkají zpět na ulici.
Co dítě, to osud nahánějící hrůzu i dospělým. A zároveň lítost
nad lhostejností a sociálními poměry země, která do takové situace děti
uvrhla. O to víc pak ční nezištný zájem lidí z křesťanské organizace,
podobných Václavu Bednářovi, kteří se snaží v rámci svých možností
alespoň snížit tragický úděl těch nejmenších.
Ilona Hoffmannová
|