Rozbory
hospodaření byly schváleny bez problémů
Práce v zastupitelstvu Kopřivnice se ujal
nový člen. Jan
Jalůvka (KDU-ČSL)
z Mniší zaujal místo po zesnulém
Jaromíru Maroňovi.
Foto: David Machaček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (hod) - Na začátku zasedání zastupitelstva města,
jež se konalo ve středu minulý týden, složil slib Jan Jalůvka z Mniší,
nový zastupitel za KDU-ČSL, který nahradil zemřelého Jaromíra Maroně. Poté
následovalo projednání a schválení rozborů hospodaření města za první
pololetí letošního roku a rozpočtová opatření, to bylo velmi rychlé,
neboť v pondělí se uskutečnil seminář zastupitelstva.
Větší diskuzi si vyžádalo schválení příspěvku ve výši sto tisíc
Jiřímu Navrátilovi na realizaci výstavy Betlémy v Kopřivnici - současná
tvorba na Moravě a ve Slezsku. Po vystoupení jejího organizátora a vysvětlení
všech připomínek byl příspěvek schválen. K samotné výstavě píšeme více
na straně 4 v samostatném článku.
Zastupitelé schválili finanční příspěvky z rozpočtu odboru školství,
kultury a sportu - volnočasových aktivit, ASK Tatra na sedm akcí v celkové výši
29 500 korun.
Dalším bodem, při jehož projednávání se živě diskutovalo, bylo schválení
uzavření dohody o poskytnutí finančního příspěvku ve výši dvě stě
padesáti tisíc korun na opravu místní komunikace Štramberk - Lichnov, ulice
Janáčkovy mezi městy Kopřivnicí a Štramberkem. Zastupitelé jednali ze začátku
o částce dvě stě tisíc korun, ale po vystoupení štramberského starosty
Jana Sochy, který byl na jednání přítomen, byly navrženy částky 250 tisíc
a tři sta tisíc korun. Zastupitelé nakonec odsouhlasili částku 250 tisíc
korun. „Mně bylo líto, že maličký Lichnov dal vloni tři sta tisíc
korun. Kopřivnice byla před dvěma lety požádána o totéž. Mohlo to být už
za námi, pomoc je účinná, když je včasná,“ komentoval schválení konečné
částky štramberský starosta Jan Socha.
Na zastupitelstvu byly schváleny prodeje domů č. p. 1316 na ul. Pod Morávií
a č. p. 771 - 773 na ul. Karla Čapka. Zastupitelé znovu projednávali pět
prodejů domů, které schválili na svém červnovém zasedání, a to z důvodu,
že se jejich kupcům - současným nájemníkům - nepodařilo dát dohromady
potřebnou částku peněz. V těchto smlouvách se měnily platební podmínky
a doplňovaly se o splátkové kalendáře.
Do té doby velmi svižné jednání zastupitelstva se zadrhlo v bodě Různé,
kdy se rozpoutala velká diskuze.
Ta byla hlavně o přihlášce Marie Pešlové do kontrolní a revizní
komise. Byť na posledním zastupitelstvu zaznělo, že členy komisí navrhují
jen zastupitelé, Marie Pešlová opět vystoupila s tím, že by chtěla v těchto
komisích pracovat a není jí to umožněno. Jiří Sumbal, předseda kontrolního
výboru, odpověděl, že ze zákona je počet členů lichý a že on nemá důvod
žádného člena z ní vyloučit. Diskuzi utnul až návrh zastupitele Petra
Chromečky, který navrhl, aby zastupitelé hlasovali o tom, zda chtějí, aby
se počet členů komise rozšiřoval. Hlasováním dali jasně najevo, že k žádnému
rozšiřování nedojde. Přesto je Marie Pešlová označila za uzavřené
mocenské centrum, které nechce, aby občané měli kontrolu nad jejich činností.
Jiří Sumbal jí odpověděl, že ve finanční komisi pracují tři zastupitelé
a čtyři občané.
Rovněž se hovořilo o zátěži cesty Záhumenní při rozšíření těžby
a výroby cementu v cementárně. Zastupitelé se shodli v tom, že by bylo
vhodné, aby se dalšího jednání zúčastnil zástupce firmy a vše jim
podrobně vysvětlil.
Na přetřes v hodinu a dvacet minut trvajícím bodu Různé přišly i vývěsní
skříňky, jež jsou určené pro politické strany, organizace, spolky či
sdružení a ne pro občana jako jednotlivce. O jednu totiž projevila zájem
Marie Pešlová a nebylo jí vyhověno, proto se o tom diskutovalo. Zda je ti,
jimž jsou určeny, využívají, záleží na nich.
Štramberk
bude opravovat průtah městem
Š t r a m b e r k (hod) - Na úterý 2. října bylo svoláno mimořádné
zastupitelstvo města Štramberka z důvodu podepsání smlouvy s firmou Strabag
ČR, a. s., České Budějovice, která bude provádět opravu průtahu cesty od
městského úřadu až po Palárnu.
„Oprava cesty byla stěžejní bod našeho volebního programu a chceme se
do toho hned počátkem října pustit,“ řekl Jan Socha, štramberský
starosta, a pokračoval, „převod místní komunikace na město je danajský
dar od státu. Pět let už prosíme správce inženýrských sítí a všechny
občany, aby si vyměnili přípojky, protože nebude možno do vozovky
vstupovat. Nový koberec by měl vydržet tak dvacet let. Město získalo pět
milionů korun z programu Sapard-test, což je zpráva velice radostná, než
zjistíme, že je to asi pětina peněz rozdělených v republice na tento
program. Všechny ostatní zprávy jsou špatné. Cena opravy celého průtahu
je spočítána na patnáct milionů korun, a my jsme dostali pět, musíme
proto opravu silnice rozdělit do dvou etap.
První etapa bude zhruba stát 7,5 mil. korun a opravíme jen živici a
obrubníky od úřadu až po Palárnu. Neumožní nám to ale opravit jednosměrku,
tedy cestu kolem hřbitova a školy, která není tolik postižená. Dále nám
také nedostatek finančních prostředků nedovolí položit asi třícentimetrový
koberec od úřadu ke zdravotnímu středisku a také nedojde k opravě hrbolatých
kostek od Dallasu. Do 10. prosince musí být tato akce hotova, zkolaudována a
vypořádána. Chodníky, přechody, retardéry, parkovací stání - to vše je
předmětem další etapy,“ uzavřel Socha.
Na otázku, kdy bude druhá etapa opravy silnice, odpověděl starosta Socha,
„že to vše záleží na penězích. My se několik let snažíme o získání
státní dotace a po třech neúspěšných pokusech nám to vyšlo. Není záruka,
že obdržíme další, spíš se budeme snažit domluvit, pokud se bude stavět
cementárna, s jejím vedením. Máme to v podmínkách.“
Domov
důchodců by mohl vyrůst již příští rok
Dostavbou tohoto objektu, sousedícího
s místním domem s pečovatelskou
službou,
by měl vzniknout domov důchodců s místy
pro zhruba čtyřicítku
seniorů.
Foto: David Machaček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Domov důchodců s kapacitou zhruba čtyřiceti
lůžek by mohl v Kopřivnici začít vyrůstat již příští rok. „Je tady
šance získat ze státního rozpočtu peníze na dostavbu a stavbu domova důchodců,“
řekl místostarosta Alois Janek. Podle jeho slov navíc politiky na radnici do
urychleného zahájení stavby netlačí jen předvolební sliby občanům, ale
také technické záležitosti.
Domov důchodců by měl vyrůst na nedostavěné společenské části stávajícího
domu s pečovatelskou službou. Tato hrubá panelová stavba je již dlouhou
dobu zakonzervována. „Jestli nebude objekt nejpozději do dvou tří let stát,
hrozí poškození stavby do té míry, že nebude použitelná a bude ji třeba
asanovat,“ varoval Janek. Podle něj již radnice požádala ministerstvo
financí o dotace, a to peníze zahrnulo do návrhu státního rozpočtu na příští
rok. Do náležitostí žádosti o státní peníze musí město doplnit již
pouze jméno vítěze tendru na zhotovení stavby, která by odhadem měla stát
sedmdesát milionů korun. Radnice již dokonce vypsáním výběrového řízení
pověřila brněnskou společnost RTS. Ta by již měla inzerovat v obchodním věstníku
a nejvýhodnějšího uchazeče o zakázku hledat.
Pokud by peníze ze státní kasy do města skutečně dorazily, mohla by být
stavba domova důchodců podle Janka zahájena už v polovině příštího
roku.
„Projektová dokumentace na stavbu je hotova již od roku 1997 a existuje i
platné stavební povolení,“ tvrdí Janek. Podle architekta města Milana Šmída
je projekt domova důchodců průběžně aktualizován a největší změny
doznaly finanční kalkulace.
Čtyři desítky lůžek a dvanáct míst plánovaných jako rezerva v
podkroví budovy by měly pokrýt potřeby Kopřivničanů. Podle šéfky sociálního
odboru radnice Jiřiny Mikulenkové je v domovech důchodců v novojičínském
okrese zatím rozmístěno asi třicet občanů Kopřivnice. Nejvíc kopřivnických
seniorů obývá domovy v Příboře, Frenštátu a Novém Jičíně.
Podle Mikulenkové by stavba nového domova mohla také zkrátit mnohdy
mnohaměsíční čekání v zařízení s celodenní péčí.
„Je nepravděpodobné, že by všichni kopřivničtí důchodci, kteří
bydlí v jiných městech, projevili zájem o přesun do Kopřivnice,“ tvrdí
vedoucí sociálního odboru.
V současné době evidují úředníci okresního úřadu, kteří mají umísťování
důchodců do domovů na starosti, celkem dvacet žádostí z Kopřivnice. Přírůstek
čtyřiceti nových lůžek je i vzhledem ke stárnutí populace vítaný.
Do
CO krytů se může schovat šedesát čtyři procent obyvatel
K o p ř i v n i c e (dam) - Víc jak patnáct tisíc z téměř čtyřiadvaceti
tisíc obyvatel Kopřivnice by se v případě nebezpečí mohlo uchýlit do
krytů civilní obrany na území města. Kopřivnice disponuje celkem
jednapadesáti úkryty s celkovou kapacitou patnáct tisíc dvě stě čtyřicet
osob. Víc jak polovina jich přitom existuje na území automobilky Tatra.
Sedmnáct tatrováckých krytů totiž pojme zhruba šest tisíc sedm set lidí.
Tatra s necelými šesti tisíci zaměstnanci je tak schopna poskytnout místo v
krytu všem.
„Kryty ve fabrice jsou pro město téměř nepoužitelné. Doběhová vzdálenost
je totiž plánována na 400 metrů. Jsou to kryty čistě pro zaměstnance,“
tvrdí odpovědný pracovník radnice Petr Mareček. Evakuační plány pro město
jsou navíc patnáct let staré a málokdo ví, kam by se v případě krize či
havárie měl ukrýt.
V případě krize by se občané prý všechny informace dozvěděli od
jednotek integrovaného záchranného systému, které by veškeré záchranné
práce řídily. Nový evakuační a krizový plán Kopřivnice by měl podle nařízení
vlády vzniknout do čtyř let, podle Marečka ale radnice udělá vše proto,
aby to bylo dříve.
Součástí civilní obrany jsou také ochranné plynové masky. V současné
době se na území města nenajde ani jediná. „Veškeré masky z místních
skladů byly převezeny do okresního skladu, kde taky prošly revizí. V případě
hrozící krize by pak byly dopraveny do Kopřivnice,“ tvrdí Mareček. Podle
něj není nutné, aby masky byly přímo ve městě.
„V případě, že by měly zabránit nějakému nečekanému nebezpečí,
musel by je každý člověk nosit neustále za pasem,“ prohlásil Petr Mareček.
Ten také přiznává, že masek je stejně jako ve zbytku republiky nedostatek.
Vodotrysk
u pošty nahradí malý odpočinkový park
Slumeko začalo zavážet vanu vodotrysku
u pošty sutí. Příští
rok by na jeho místě
měl vzniknout malý parčík.
Foto: David Machaček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Léta nefunkční a nepříliš estetický
vodotrysk v prostoru před kavárnou u hlavní kopřivnické pošty by měl
nahradit parčík.
K rozhodnutí zrušit dosavadní stavbu bylo přikročeno pro její neutěšený
stav. „Vana bazénu byla prasklá a její oprava není možná. Pokud bychom
chtěli vodotrysk zachovat, bylo by třeba jej zbourat a postavit celý znovu,
což by si vyžádalo obrovské náklady,“ řekl ředitel firmy Slumeko, s. r.
o., Karel Březina. Podle jeho slov někdejší opakované pokusy o opravu
selhaly, a proto přišly ke slovu bagry.
Vana vodotrysku bude během následujících dnů vybavena drenáží a
zavezena sutí a následně zeminou. S budováním parku se pak počká do jara.
V současnosti se již dokončuje příslušný projekt, který počítá s tím,
že na místě vodotrysku vznikne klidová zóna, kde bude možné posedět na
lavičkách ve stínu pergol. Je možné, že prostranství bude vybaveno i zařízením
pro hru dětí a případně i nějakým drobnějším vodním prvkem, to však
záleží na množství peněz, které budou v rozpočtu k tomuto účelu
vyhrazeny. Osázení zelení je samozřejmostí.
Rodiče
bafají celý život, tak mi přece nebudou kázat, že to škodí zdraví
K o p ř i v n i c e - Adam chodí do deváté třídy základní školy a
patnáctiny oslavil v květnu. Svou první zkušenost s cigaretami datuje do
první třídy.
„No, to jsme s klukama kouřili od slámy, rákosu až po rodičům kradené
cigarety všechno, co jenom trochu hořelo. Ale první potáhnutí jsem zvládl
ještě v plínkách,“ vzpomíná na své kuřácké začátky Adam. Jeden z
rodičů, oba silní kuřáci, nechal zapálenou cigaretu v dosahu malého děcka,
a to využilo situace. „Tehda prý z toho byla velká sranda, jak jsem
napodoboval staříky, a dodnes to všem dávají k lepšímu. Škoda, že jim
ten humor nevydržel,“ konstatuje Adam. Vzpomíná přitom na nekonečnou řadu
výprasků, které následovaly poté, co byl přichycen.
„Pak už jsem si dával většího majzla, ale jak mamka čekala bráchu a
kouř z cigaret ji natahoval, tak přesně poznala, že jsem si jednu práskl,“
přibližuje problémy nezletilých kuřáků Adam, „teď už na to jdu jinak.
Nekouřím v uzavřených místnostech, aby mi nesmrděly hadry, a ’winterfreška’
se postará o svěží dech.“
Od třinácti jeho denní spotřeba vzrostla z deseti na patnáct cigaret.
Cigarety krade rodičům přímo z otevřených krabiček, a že jim ubyde pár
drobných v peněžence, většinou taky nepoznají.
Adam od malička trpí častými záněty dýchacích cest, každoročně
jezdí do lázní v Jeseníku. S kouřením rozhodně skončit nehodlá: „Rodiče
bafají celý život, i babka s dědou, tak mi přece nebudou kázat, že to škodí
zdraví. A do těch lázní se vždycky těším. S sebou dostanu dost peněz na
útratu a tam nás rozhodně nehlídají tak, že bych si nemohl zakouřit.“
Ilona Hoffmannová
|