Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Již několik let v řadě je tradicí, že první divadelní představení sezony v kopřivnickém kulturním domě je zcela vyprodáno a ani letos se na tom, jak se zdá, nic nezmění. Ačkoliv by tento fakt mohl být připisován vyhladovělosti místní kulturní veřejnosti po prázdninové pauze, pravděpodobnější variantou je, že ji do hlediště přivádí specifický humor Divadla Járy Cimrmana.

„Jsem opravdu rád, že se nám podařilo Cimrmany získat i letos,“ pochvaluje si start do nové sezony dramaturg Jiří Cachnín. Populární soubor se po srpnové pauze vrací na jeviště právě na severní Moravě. Dnes večer zahájí šňůru v Havířově a přes Karvinou, Kroměříž, Valašské Meziříčí, Opavu a Frýdek-Místek dorazí až do Kopřivnice, kde je bude možné vidět ve středu 12. září od půl osmé večer.

Z repertoáru čítajícího třináct her byla pro Kopřivnici a vlastně celou druhou polovinu severomoravského turné vybrána jedenáctá v pořadí - Blaník. Cimrmanovo jevištní zpracování známého českého mýtu o rytířích spících v nitru hory mělo premiéru již v polovině května roku 1990 a od té doby má na svém kontě několik stovek repríz v divadlech a sálech po celé republice.

Jevištnímu ztvárnění života blanických rytířů uvnitř hory v době národního obrození předchází jako u dalších cimrmanovských her odborná přednáška na jedno z mnoha témat, kterými se fiktivní český génius zabýval. Před Blaníkem, který je v podstatě historickou hrou, se logicky našlo pro připomenutí mnoho zažitých dějinných omylů objevených právě Járou Cimrmanem.

Stejně jako pod většinou ostatních her z repertoáru divadla jsou i pod Blaníkem autorsky podepsáni Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, který je rovněž jeho režisérem. Ti, kdo viděli Blaník v Kopřivnici před čtyřmi lety, se mohou těšit na jiné obsazení hry. Zatímco posledně souboru vévodil Zdeněk Svěrák, tentokrát jeho text převezme Ladislav Smoljak a spolu s ním se na jevišti objeví Bořivoj Penc, Jan Kašpar, Pavel Vondruška, Václav Kotek a Michal Weigel.

Š t r a m b e r k (dam) - Místo plánovaného amfiteátru Pod Starou věží se museli amatérští divadelníci ze spolku Kotouč Štramberk spokojit s prkny kulturního domu. Od záměru uvést hru Truchlící pozůstalí pod širým nebem je odradila nepřízeň počasí. „Obávala jsem se, že pokud hra nebude uváděna venku, v novém prostředí, lidi už tento titul nezaujme. Nakonec jich však dorazilo zhruba šedesát,“ řekla režisérka představení Pavla Jurková. Novou hru by měl soubor začít zkoušet zřejmě na konci září, či na začátku října. „Půjde zřejmě o pohádku, konkrétní titul jsme ale prozatím nevybrali,“ prozradila režisérka ochotníků z Kotouče.

F r e n š t á t p . R . (dam) - Výstava malíře a kreslíře Richarda Konvičky startuje dnes v pět hodin odpoledne ve výstavní síni frenštátského muzea. Expozice je poněkud zkrácenou reprízou autorovy prezentace z pražského Muzea českého umění. Obrazy vystavené ve Frenšťátě jsou podle kurátora výstavy Jiřího Klučky viditelně ovlivněny malířovým pobytem v New Yorku. „Z jeho energické malby doslova čiší hektický život velkoměsta,“ láká potencionální návštěvníky Klučka.

N o v ý   J i č í n (dam) - V duchu oslav pěti set let existence novojičínské radnice se letos ponesou tamní městské slavnosti.

Oslavy radničního výročí sice začnou již zítra večer, ale samotné slavnosti odstartují až v sobotu o půl desáté dopoledne, kdy se na cestu městem vydá průvod vystupujících a zahájen bude taky dobový jarmark. Během dopoledne by na různých místech náměstí měla probíhat vystoupení několika šermířských skupin, kejklířů či koncerty kapel. „Součástí dopoledního programu bude také otevření výstavy věnované sídlu novojičínských konšelů, naplánované na deset hodin do rytířského sálu zámku,“ připomněl šéf organizátorů slavností Petr Orság.

Odpolední část programu bude patřit především novojičínským souborům. Kromě městské dechovky zazpívá sbor Ondrášek a další. Oficiální část programu spojená s průvodem ’Ve znamení lva’ proběhne zhruba ve čtyři hodiny odpoledne. Vrcholem slavností však mají být večerní představení. Od osmi hodin by na efektu většině vystoupení mělo přidat použití ohně. Ohňové tance a Ohňová show Gryff pak plynně přejde ve slavnostní ohňostroj a speciální videoprojekci. Chybět bude tradiční studentský happening. „Letos nemají slavnosti žádné pevné téma, ale točí se okolo výročí založení radnice, což je téma, které by studenty zřejmě příliš nezajímalo,“ vysvětlil Orság. V deset hodin večer by měl celé slavnosti ukončit koncert slovenské kapely Vidiek.

K o p ř i v n i c e (dam) - Taneční soutěž Tatra v sobotu oslaví pětatřicáté narozeniny. Akce, která má v místním kulturním kalendáři jednu z nejdelších tradic, se uskuteční v nezvykle brzkém termínu, to však nic neubere na kvalitě soutěže. „Právě abychom udrželi nejvyšší soutěž, kterou je taneční liga třídy ’M’, jsme přistoupili na zářijový termín,“ uvedla Dagmar Rysová z kulturního domu s tím, že pořadatelé očekávají účast tuzemské špičky v latinsko-amerických i standardních tancích. Večerní, již beznadějně vyprodanou, i odpolední část programu zpestří i letos doprovodná taneční vystoupení.

F r e n š t á t , K o p ř i v n i c e (dam) - Dvěma výstavami ve zhruba stejném termínu se může pochlubit frenštátský fotograf Libor Fojtík. Zatímco stěny čajovny Múza ve Frenštátě zdobí soubor zhruba třiceti černobílých zvětšenin pořízených během jeho sedmiměsíční cesty do východních zemí, v kopřivnické Noře je možné vidět fotografie pořízené na druhé straně planety na festivalu v Nevadské poušti.

Frenštátská výstava je výběrem nejlepších záběrů pořízených především v Indii. „Cestou jsme s mou přítelkyní projeli i jiné země, kde jsem taky fotil, ale ty nejsou ve výstavě tak hojně zastoupeny. Bylo třeba zachovat nějakou kontinuitu,“ tvrdí autor výstavy s tím, že si z cest přivezl samozřejmě mnohem větší množství materiálu než využil. „Fotil jsem taky na diapozitivy a z těch vznikl takový audiovizuální program, kdy diaprojekci doprovází muzika mých bratranců z kapely Reynok. Taky uvažuju o tom, že by mohla vzniknout fotografická publikace, kde by bylo možné umístit víc fotek, než bylo na výstavě,“ plánuje Fojtík, jehož cesta po exotických zemích byla z poloviny zapříčiněna touhou je spatřit a z druhé poloviny přáním v těchto krajích fotografovat, což znamenalo vláčet s sebou zhruba dvanáct kilogramů vybavení. Největším Fojtíkovým problémem bylo, jak přiznává, ubránit se pokušení cvakat spouští fotoaparátu neustále a vyplýtvat tak omezenou zásobu filmů. „Věděl jsem, že jedu na dlouhou dobu a že nemůžu fotit všechno, co uvidím. Je to ale strašně těžké, hlavně ze začátku. To totiž člověku v Asii připadá zajímavé a jiné úplně všechno. Až když tam pak stráví delší dobu, tak začne odlišovat to, co stojí za zmáčknutí spouště a co ne,“ uvedl fotograf s tím, že jako námět svých snímků jasně preferoval tamní obyvatele. „Je tam toho k vidění a focení opravdu hodně. Úžasné památky nebo hory, mě ale nejvíc upoutali tamní lidé a jejich život, což je, myslím, na těch fotkách také vidět,“ řekl Libor Fojtík.

Fotograf, jehož první výstavy byly zaměřeny spíš na akty a ateliérovou fotografii, teď stále více tíhne k dokumentu. „V poslední době mě, myslím, víc zajímá dokument. Snažím se ale věci fotit tak, jak je vidím já. Foťák je jen krabička, která zaznamenává, co bude na fotce, záleží jen na tom, kdo jej drží v rukou. Je možné totiž zachytit nejen to, co je reálné, ale taky náladu a atmosféru,“ řekl Fojtík s tím, že rozhodně na výtvarnou fotografii nezanevřel. „To, že tyhle věci nedělám, je taky tím, že momentálně nemám ateliér. Mám ale vyhlídnutý jeden vhodný prostor, a dokonce mám v hlavě i jeden projekt,“ takže uvidíme. Podle Fojtíkových slov je možné, že výstava ’Cesta na východ’ se z Frenštátu přesune do Kopřivnice. Bude to ještě třeba dohodnout, ale to by neměl být problém,“ uzavřel Fojtík.

K o p ř i v n i c e (dam) - Nenápadná bílá brožura nazvaná Hořké loučení s Kopřivnicí se nedávno objevila mezi zbožím nabízeným v muzeu Fojtství. „Považuji to za mimořádně zajímavou věc. V publikaci jsou zapsány vzpomínky vnučky zakladatele místní kočárovky Gertrude Schustala na roky 1945 a 1946, kdy došlo k odsunu Němců z Kopřivnice,“ řekla ředitelka muzea Lenka Hodslavská s tím, že unikátní je na publikaci především pohled na věc ze strany odsunutého. „Myslím, že by to mohlo vyvolat zvláštní polemiku mezi lidmi, kteří zmíněnou dobu zažili,“ uvedla Hodslavská.

Společně s Hořkým loučením s Kopřivnicí se na Fojtství i v Technickému muzeu objevil také dotisk knihy Jiřího Tichánka Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. O tu byl v době její první edice velký zájem a po několika měsících již nebyla na pultech k dostání.

K o p ř i v n i c e (dam) - Kompletní menu nabízí v tomto promítacím týdnu kopřivnické kino Puls. Na jeho programu je možné vybrat si mezi romantickou komedií, hudebním filmem, hororem a psychologickým thrillerem.

Dnes a zítra v podvečer bude kino opakovat film Rebelové. Ti, kdo ještě neviděli hudební film, jehož děj zasadil režisér Filip Renč do pohnutého léta roku 1968, tak mají šanci.

Zcela jiný žánr bude čekat ve čtvrtek a v pátek ty, kdo vyrazí do kina na osmou večerní. To totiž bude plátno patřit kultovnímu americkému hororu Vymítač ďábla. Jeden z nejznámějších hororů filmové historie byl sice natočen již v roce 1973, ale přesto je uváděn mezi premiérovými filmy, a to ze dvou důvodů. Verze Vymítače ďábla, která do českých kin přišla letos v létě, je doplněna několika původně vystřiženými scénami a navíc v českých kinech ještě tento film promítán nebyl. Vidět ho bylo možné pouze na videu, a to ještě pěknou řádku let po jeho premiéře. Vymítače ďábla natočil režisér William Friedkin podle scénáře spisovatele Williama Petera Blattyho. Film po svém uvedení v kinech trhal návštěvnostní rekordy a ve své době se stal po mafiánské sáze Kmotr druhým nejnavštěvovanějším titulem hollywoodské historie. Značnou zásluhu na úspěchu filmu měly také protesty mravokárců před jeho uvedením či výroky kritiků, kteří film označovali za ’náboženskou pornografii či ’divošský a brutální’. Z desíti nominací na cenu akademie si film nakonec odnesl pouze dvě sošky Oscarů za scénář a zvuk. Příběh dvanáctileté dívky Regan posedlé démonem Pazuzu a boje jezuity Karrase a zkušeného vymítače, otce Merrina, o záchranu její duše má však stále velký počet příznivců a velmi dobře obstojí v konkurenci dnešního hororů.

Pod názvem Animální přitažlivost se poněkud překvapivě skrývá hollywoodská romantická komedie, kterou bude Puls promítat v neděli a v pondělí odpoledne i večer. Film vypráví příběh Jane Goodale (Ashley Judd), mladé Newyorčanky, která chce získat úspěch jak na obrazovce televize, ve které pracuje, tak ve svém osobním životě. Když však slibný vztah s jejím kolegou skončí v troskách, pátrá po vysvětlení a domnívá se, že ho našla v animálním světě. Jane, která objevila záhadnou souvztažnost mezi lidmi a jejich zvířecími druhy, začne zkoumat animální společenské zvyky. O svou teorii se Jane podělí se svou přítelkyní Liz (Marisa Tomei), redaktorkou v pánském časopise, která ji přesvědčí, aby psala pod pseudonymem do sloupku o sexu. Janin sloupek se brzy stane senzací a ona se bezděky stane ženou, o které se nejvíc mluví. Přes veškeré pokusy odhalit tajemství romantického vztahu Jane přece jen nakonec zjistí, že lidské srdce - dokonce i mužské - je komplikovanější než pouhý instinkt.

Třetí film Anthony Goldwina je svěží, ale nijak objevnou komedií o různých pohledech žen a mužů na vzájemné vztahy.

Filmový klub nabídne v úterý 11. září Lost Highway režiséra Davida Lynche. Režisér, který má po celém světě početnou skupinu fanoušků, natočil zřejmě nejpodivnější film od svého surreálného debutu Mazací hlava. Psychologický thriller Lost Highway je především záznamem emocí a nepříliš jasných příběhů. I samotní herci z filmu v rozhovorech přiznávají, že si sami nejsou jistí, o čem vlastně hráli. Lynch sám přirovnává stavbu svého filmu k hudebnímu tvaru fugy.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25