|
OSBD
bude měnit své stanovy a zřejmě rozjede výrobu oken
K o p ř i v n i c e (dam) - Schválení nových stanov a volba vedení družstva,
to jsou nejdůležitější body programu blížícího se shromáždění delegátů
OSBD, naplánovaného na úterý šestadvacátého června. Ačkoliv někteří
družstevníci jsou přesvědčeni o opaku, podle předsedy Oblastního stavebního
bytového družstva Jiřího Rýdla by se nic z toho, co budou delegáti
schvalovat, nemělo citelněji dotknout nájemníků družstevních bytů.
„Faktických změn je v nových stanovách jen poskromnu, většinou jsou
tam jen kosmetické úpravy v právních formulacích vyžadovaných novým
Obchodním zákoníkem,“ tvrdí odcházející předseda družstva, který stále
ještě není rozhodnut, zda přijme kandidaturu na tento post i pro další
období. Na změny se budou muset připravit pouze vlastníci bytů, kteří
jsou i nadále členy družstva. Ti totiž nebudou mít možnost být členy těch
samospráv, ve kterých je jejich byt, ale budou mít vytvořenu samostatnou
samosprávu. „Původně jsme chtěli do stanov doplnit asi čtyřstránkový
dodatek, ale vzhledem k tomu, že by šlo již o čtvrtý, rozhodlo se nakonec,
že budou přepracovány,“ osvětlil důvod změny stanov Rýdel.
Největší obavy mezi některými z družstevníků vyvolává bod, ve kterém
se hovoří o tom, že družstvo může vykonávat i další vedlejší činnosti
schválené představenstvem, pokud si k jejich vykonávání opatří příslušné
opatření a přesáhne-li majetková účast družstva jeden milion korun, musí
být schváleno také shromážděním delegátů.
„Nechápu, proč by měl tento bod vzbuzovat obavy. Byl obsažen již v původních
stanovách a jejich dodatcích,“ uvedl Rýdel s tím, že v současnosti družstvo
pouze pronajímá nebytové prostory ve skladovém areálu v Šenově u Nového
Jičína. Zároveň ale připustil, že se družstvo chystá rozjet některé činnosti
nesouvisející přímo s bydlením. „V současné době se na nás například
obracejí nová malá družstva, vzniklá po prodeji obecních domů, a chtějí,
abychom pro ně vykonávali správu. Totéž děláme také pro devět společenství
vlastníků. Pokud takový záměr svým schválením posvětí představenstvo,
je možné, aby družstvo vyvíjelo také výrobní činnost, o čemž se také
velmi intenzivně uvažuje. „Máme evidentní zájem rozjet výrobu plastových
oken v našem areálu v Šenově,“ prozradil předseda Rýdel.
Při práci na tomto záměru přitom prý vedení družstva vychází z přání
samotných družstevníků. „Delegáti odhlasovali, že se šenovský areál
nesmí prodávat a vzhledem k tomu, že je ztrátový, neboť je pronajata
zhruba jen třetina jeho kapacity, hledali jsme způsob, jak by si na sebe mohl
vydělat,“ prohlásil Rýdel. Zavést výrobu plastových oken považuje Rýdel
za velmi zajímavý nápad. „Já sám mám na stole asi deset žádostí domů,
které chtějí výměnu oken provést a dokonce přesto, že vše je jen ve fázi
příprav, objevily se již čtyři firmy, které by od nás rády okna
nakupovaly. Obavy některých družstevníků z toho, že po zavedení výroby
bude družstvo trvat na výměně plastových oken ve všech svých domech, považuje
Rýdel za neopodstatněné. „Výměny oken se provádějí jen tam, kde si to
nájemníci přejí. Navíc družstvo už okna samo nevyměňuje, byla by tady
pouze možnost dodávat je firmě, která by je montovala,“ uzavřel Rýdel s
tím, že pokud k zavedení výroby v Šenově dojde, bude podle jeho názoru
zisková a neohrozí zájmy řadových nájemníků.
Nova dá
Salusu na nadstavbu milion korun
Domov Salus by možná ještě letos
mohl dostat střešní nadstavbu,
na kterou přispěje televize Nova.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Milionový dar od nadace nesoucí jméno
televize Nova získal kopřivnický azylový dům Salus. Peníze, které jsou částí
výtěžku zábavného pořadu Milionová babička, kterou komerční stanice
vysílala v sobotu devátého června. „O peníze se rozdělíme s jedním brněnským
zařízením,“ prozradil ředitel azylového domu Salus Jaromír Navrátil.
Milion korun hodlá Salus vynaložit na delší dobu připravovanou střešní
nadstavbu zařízení. „Zabijeme dvě mouchy jednou ranou, zamezíme tomu, aby
nám do baráku zatékalo a navíc tím získám prostor pro rozšíření naší
kapacity,“ uvedl ředitel Salusu. Celá rekonstrukce včetně nadstavby však
bude stát zhruba dva miliony, a tak ředitel Navrátil stojí před úkolem
sehnat další sedmimístnou sumu. „Bude to velmi obtížné, musíme totiž
naplnit nejen rozpočet, ale ještě sehnat další velkou sumu,“ řekl Jaromír
Navrátil s tím, že se chystá oslovit velké podniky, ale nepohrdne žádným
darem. „Pomohou nám i drobnosti,“ tvrdí.
Se zafinancováním akce zřejmě pomůže i radnice, která hodlá záměr
rozšíření kapacity Salusu podpořit půlmilionovou částkou, ale až v době
kdy bude budova, ve které sídlí, převedena z majetku okresního úřadu na město.
Přestože jde o velkou sumu, je nutné ji sehnat v co nejkratší době. „Ještě
nevíme konkrétní termín, ale děláme všechno pro to, aby se mohlo začít
stavět ještě letos,“ řekl Navrátil. Ten taky připustil, že stavební práce
na střeše si vynutí krátkodobé uzavření zařízení. „Myslím, že je
lepší na měsíc zavřít a pak to znovu naplno rozjet s větší
kapacitou,“ domnívá se Navrátil a dodal, že delší než měsíční výluku
provozu nepředpokládá.
Do půdních prostor, které budou mít užitnou plochu asi pětadevadesát
metrů čtverečních, budou umístěny tři pokoje, jídelna s hernou, sušárna,
kuchyň a sociální zařízení. Do nejvyšší části domu se z provizorního
přístěnku v suterénu přestěhuje Krizové centrum pro děti ’Čtyřlístek’.
„Přístavbou se nám zvýší nejen kapacita, ale také standard poskytovaných
služeb. Děti, které se k nám dostanou, budou mít k dispozici slušné zázemí,“
uzavřel šéf azylového domu Salus Jaromír Navrátil.
Obavy
o osud polikliniky jsou prý zcela liché
K o p ř i v n i c e (dam) - Obavy z toho, že by budova kopřivnické
polikliniky po změně majitele přestala být zdravotnickým zařízením a lidé
z Kopřivnice i okolí by museli za zdravotní péčí dojíždět, jsou liché.
Vyplývá to alespoň z prohlášení Romana Kejzlara, předsedy představenstva
společnosti Therápon 98, která polikliniku provozuje. Přestože poliklinika
i nadále funguje pod stejnou hlavičkou, došlo zhruba na přelomu měsíce května
a června ke změnám ve struktuře vlastníků. Majoritním podílníkem se
stala ostravská akciová společnost Pharmos, která údajně drží přibližně
osmdesát procent akcií.
„Zájmem společnosti Pharmos, a. s., jako majoritního akcionáře společnosti
Therápon 98, je fungování polikliniky jako stabilního poskytovatele
zdravotnických služeb v rámci regionu na odpovídající úrovni. V žádném
případě není naším zájmem minimalizace provozovaných zdravotnických služeb
nebo využívání budovy polikliniky k jiným než zdravotnickým účelům,“
uvedl Kejzlar. Ten se také domnívá, že vstup nového majitele není v žádném
případě důvodem k obavám o osud polikliniky.
Firma provozující polikliniku prý naopak uvažuje o rozšiřování
sortimentu služeb, které zařízení v současnosti nabízí. „Jsou prováděny
kroky k dalšímu rozšiřování poskytovaných služeb tak, aby jejich nabídka
ze strany polikliniky byla komplexní, vyvážená a byla přínosem pro daný
region. Záměrem je maximální spolupráce s příslušnými orgány zdravotních
pojišťoven, Lékařské komory a okresního úřadu za účelem úspěšného
rozvoje polikliniky,“ tvrdí Roman Kejzlar. Jaké nové služby by se měly na
poliklinice objevit, však zatím odmítl upřesnit.
„Řada záměrů z oblasti rozvoje polikliniky je ve fázi jednání,
nepovažuji tento okamžik za nejvhodnější k jejich prezentaci. Je samozřejmé,
že v okamžiku ukončení těchto jednání bude o nich veřejnost náležitě
informována,“ slíbil šéf představenstva společnosti Therápon 98 Roman
Kejzlar.
V
Polsku projevili zájem
o spolupráci mezi pedagogy
M y s z k o w (hod) - Tři dny strávila od 8. června čtyřčlenná
delegace ve složení Zdeněk Krajčír, Josef Pavelka, Dagmar Jančálková a
Lenka Heráková v polském Myszkowe, kam odjela na pozvání tamní radnice.
„Program naší návštěvy byl zaměřen na školství a sport. Prohlédli
jsme si základní školu, která se věnuje speciální pedagogice, kde je pět
tříd žáků s mentálním postižením. Podívat jsme se byli i v nové mateřské
školce a zúčastnili jsme se slavnostního ceremoniálu pojmenování tamního
gymnázia jménem Roberta Schumana, jehož součástí bylo i posvěcení symbolů
školy.
Rovněž jsme byli přítomni ’předávání klíče od městských bran’
v rámci ’Dnů Myszkowa’, kdy starosta pověřil vládou nad městem žáky
a studenty myszkowských škol, kteří po jeden den mají v rukách vedení města.
Během pobytu jsme se také zaměřili na zařízení, které je svým posláním
podobné kopřivnické správě sportovišť a zúčastnili jsme se mezinárodního
turnaje dorostenců v boxu,“ komentoval program návštěvy partnerského města
místostarosta Zdeněk Krajčír.
„Projednali jsme další formy spolupráce mezi našimi městy. Polská
strana projevila zájem o spolupráci mezi našimi pedagogy. Předali jsme pozvání
polským plavcům na mezinárodní závody, které se budou v příštím roce
konat v Kopřivnici. Ještě do konce roku se uskuteční společné setkání
kopřivnických a myszkowských cyklistů v Myszkowe. Letos by nás měla navštívit
oficiální delegace Myszkowa,“ hodnotil průběh návštěvy Krajčír.
Ojedinělý
úspěch: Krávě z Lubiny se narodila čtyřčata
Tři Toničky a Toník, tak se budou možná
jmenovat čtyřčata, která se narodila
minulé úterý v Lubině na Antonína.
Reprodukce: Archiv
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (ili) - Rušné dopoledne zažili pracovníci mléčné
farmy v Lubině, když se minulé úterý v jedenáct hodin narodila krávě čtyřčata.
Takový počet mláďat je přitom velmi výjimečný. Průběh porodu tří
jaloviček a jednoho býčka byl vcelku normální, jen porodní váha se
pohybovala okolo 15 kilogramů, což je asi polovina běžné hmotnosti telete.
„Je to ojedinělý chovatelský úspěch. Teď je nejdůležitější udržet
telata při životě. Za přísných hygienických opatření jsou dvakrát denně
dokrmována,“ uvedl šéf mléčné farmy, která čítá pětisethlavé stádo
dojnic.
Poskytnutí
první pomoci by mělo být samozřejmostí pro všechny
K o p ř i v n i c e - Denně projdou vestibulem městského úřadu desítky,
výjimkou nejsou i stovky občanů, kteří si potřebují na úřadě vyřídit
svoje záležitosti. Ani čtvrteční dopoledne se neodlišovalo od normálního
pracovního dne. Ve vstupní hale stála fronta na pokladnu a čekatelé na nové
občanské průkazy a pasy posedávali na židlích.
Chvíli před devátou hodinou padl mezi lítacími dveřmi k zemi muž středního
věku se všemi příznaky epileptického záchvatu. „Když jsem slyšela ten
rámus, s jakým se sesunul, okamžitě jsem vytočila 155, ale bylo obsazeno.
Tak jsem se spojila s městskou policií, aby záchranku přivolali sami,“ jen
nerada líčí podrobnosti pracovnice podatelny. Muž s sebou v mezidveří házel
a nejen zmíněná pracovnice, ale i náhodně jdoucí pán se snažili dotyčnému
zajistit základní životní funkce a stabilizovat polohu. Lidé v zaplněné
hale jen netečně zírali a na adresu dvou zachránců padaly připomínky:
„Proč ho tak pevně svíráte, proč ho nepustíte?“ Na pomoc přispěchal
i příslušník městské policie, záchranná služba dorazila během dvanácti
minut. Postiženého muže odvezli a chod úřadu se pomalu vrátil zpět do
normálních kolejí. „Ještě dlouho si budu pamatovat tu lhostejnost lidí.
Někteří pouze zvědavě pokukovali, jiní naprosto nevzrušeně překračovali
ležící tělo, aby mohli pokračovat ve svém programu,“ dělí se o své
pocity pracovnice úřadu.
Na základě novely zákoníku práce byla všem zaměstnavatelům uložena
povinnost zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet
zaměstnanců schopných poskytnout první pomoc. Tato právní norma by se ovšem
ve vztahu k bližnímu měla stát pro všechny samozřejmostí.
Ilona Hoffmannová
|
|