Formát pro tisk

N o v ý   J i č í n (dam) - Na návrat do Nového Jičína, odkud pochází, se jistě těší rocková kapela Eleison, která zahraje v sobotu večer v tamním klubu Happy End. Momentálně tříčlenná kapela, kterou kromě bratrů Ondřeje a Reného Rýparů (baskytara, kytara), tvoří ještě bubeník Roman Lomtatze, nyní působí v Praze. Jezdí však koncertovat nejen po republice, ale i do zahraničí. V dubnu by se pak jejich koncertní program měl přerušit. „Chceme si nechat čas na to, abychom mohli nahrávat nové písničky,“ prozradil Ondřej Rýpar. Cédéčko, které se kapela chystá natočit, by mělo vyjít na začátku roku 2002.

K o p ř i v n i c e (dam) - Rok od roku náročnější jsou koncertní sezony Městského dechového orchestru Kopřivnice. Zatímco jiné amatérské kapely odehrají jen několik koncertů ročně, MDO má již nyní diář vystoupení hustě popsaný. Už nyní je v programu orchestru třiadvacet veřejných vystoupení, a to prý zdaleka není všechno. „Velmi frekventovaný se nám zatím jeví červen. To budeme koncertovat dvakrát týdně,“ potvrdil nabitost programu kopřivnické dechovky její dirigent Alois Hrnčárek. Součástí programu MDO bude i letos řada soutěžních a festivalových vystoupení.

K o p ř i v n i c e (dam) - Určitě méně lidí, než by se podle věhlasu jeho jména dalo předpokládat, přilákal koncert jednoho z nejlepších tuzemských violoncellistů Daniela Veise v triu s jeho ženou a synem. Zhruba čtyři desítky lidí v hledišti patřily vůbec k nejslabším návštěvám letošního ročníku Kruhu přátel hudby, který Veisovi svým vystoupením uzavírali.

„Poslední koncert by si jistě zasloužil větší pozornost,“ poznamenal dramaturg kulturního domu Jiří Cachnín. Jinak však může být s uplynulým ročníkem předplatitelské série koncertů vážné hudby spokojen. Průměrná návštěvnost se pohybovala kolem padesáti až šedesáti lidí. „Divácky nejúspěšnější byl zřejmě koncert Traditional Jazz Studia Pavla Smetáčka. Největším zážitkem bylo podle pravidelných účastníků a hudebníků pravděpodobně České noneto,“ prozradil Cachnín s tím, že všechny koncerty měly své kouzlo a on sám jen nerad některý nadřazuje jiným.

Posledním sedmým koncertem sice skončil další ročník seriálu Kruhu přátel hudby, příznivci klasiky však nebudou muset na další komorní vážnou hudbu čekat až do září. „Plánujeme několik koncertů mimo předplatné. Sedmého května chystáme koncert ostravského seskupení Landek kvartet,“ řekl Cachnín. Na půlku června je rovněž připraveno další pokračování Juvenalis musica. Uvažuje se také o možném uspořádání několika koncertů během léta.

K o p ř i v n i c e (dam) - Legendě českého rocku bude ve středu jednadvacátého března patřit CO kryt pod kulturním domem. Po téměř dvou letech se do Kopřivnice vrátí Vladimír Mišík se svou kapelou ETC.

Naposledy bylo v Kopřivnici možné Mišíka slyšet v roce 1999, kdy zahrál na letním stadioně v rámci Šlahounů. Ve scénáři koncertu, jehož začátek je plánován na půl osmou večer, je sice několik novějších skladeb, ale většinu, zhruba půl druhé hodiny trvajícího koncertu, budou tvořit dnes již legendární písničky, jako ’Chvíle po setmění’, ’Proč ta růže uvadá’ a další. Po skončení koncertu bude zábava pokračovat oldies párty.

K o p ř i v n i c e (dam) - Koncert další brněnské experimentální kapely připravil na zítřejší večer klub Nora. Po posledním koncertu Pluta se pro změnu poprvé v Kopřivnici předvede komorně big beatová skupina Ty Syčáci. Přestože kapela bude mít v Noře svou premiéru, všichni tři její členové jsou místním vyznavačům umělecké alternativy známí.

Vůdčí osobnost Ty Syčáků Petr Váša zde svým fyzickým básnictvím zapůsobil natolik, že si tentokrát odveze cenu, kterou si vysloužil již na loňském ročníku Kopřivy, Tomáš Fröhlich (baskytara) s Petrem Zavadilem (kytara) jsou dnes již bývalými členy zmíněného Pluta.

Poprvé se Ty Syčáci objevili na scéně vloni na jaře. Už v září pak kapela v pražském Paláci Akropolis křtila své první album ’Máj v dubnu’ vydané Indies Records. Teď jsou již v plném proudu přípravy druhého CD, které by mělo vyjít v květnu pod názvem Lék a jed.

Zakladatel skupiny Petr Váša se v big beatových vodách projevoval již v osmdesátých letech, tehdy jako hlavní představitel skupiny Z kopce a Ošklid. V posledních zhruba desíti letech se pak věnoval hlavně svému fyzickému básnictví. Vznik Ty Syčáků byl jeho návratem k hudbě. Kromě celé řady nových písniček navíc kapela oprášila také několik starších písniček od Z kopce a Ošklidu. Koncert brněnské formace je nevšedním zážitkem již proto, že jako rockové kapele v její sestavě chybí klasická bicí souprava. Tu Váša a spol nahrazují tím, že buší do židlí a zpěvákova ústa a tělo jsou nepřebernou zásobárnou zvukových efektů. V projevu Ty Syčáků jsou patrné vlivy snad všech hudebních žánrů. Cvičené ucho rozezná jazz, blues, rockové riffy, ale i postupy charakteristické pro trampské písničky.

Předskokanem Ty Syčáků by měla být skupina Hudba hraje.

K o p ř i v n i c e (dam) - Možnost bezplatného seznámení s možnostmi a fungováním internetu nabídne v rámci Března - Měsíce internetu kopřivnická městská knihovna. Akce, která má být zaměřena především na zájemce z řad seniorů a nezaměstnaných, bude připravena na středu 21. a 28. března. Každý z uvedených dnů bude možné uspokojit osm lidí.

Také internetová kavárna v Technickém muzeu přichází s výhodnou nabídkou. Mezi 27. březnem a 1. dubnem bude přístup zdarma.

K o p ř i v n i c e (dam) - Loutkoherecká skupina Rolnička, která dodnes plní sál loutkového divadla, letos slaví půl století své existence. Pro připomenutí tohoto jubilea chystají zdejší loutkáři poměrně rozsáhlou brožuru.

„Každý, kdo bude mít zájem, by v ní měl najít kompletní přehled o naší padesátileté činnosti. Podařilo se nám získat spoustu materiálu o historii souboru a vzpomínky lidí, kteří byli u jeho vzniku. Součástí publikace by měla být také úplná statistika počtu představení a všech premiér,“ slíbila umělecká vedoucí Rolničky Alena Svobodová s tím, že termín dokončení dílka, které by jako první mělo zmapovat loutkářskou tradici ve městě, zatím není jistý. K výročí loutkáři rovněž nastudovali svou zatím nejvýpravnější pohádku Tygřík Petřík, která měla premiéru již v loňském roce.

Samotná Rolnička byla založena v lednu roku 1950 a už o rok později, 28. ledna 1951, odehrála na nově vybudované loutkové scéně v tehdejším Závodním hotelu Tatra své vůbec prvním představení. Tím byla pohádka O zlaté rybce v režii Františka Červenky. Od doby svého vzniku soubor bez problémů fungoval patnáct let do roku 1965, kdy se na čtyři roky odmlčel. Znovu se začali loutkáři scházet až o čtyři roky později jako Loutková scéna Závodního klubu ROH Tatra Kopřivnice a řada tehdejších členů se objevuje na jevišti dosud. Dalším významným mezníkem pro kopřivnické loutkáře byl rok 1977, kdy Závodní hotel, ve kterém byla jejich tehdejší scéna, musel ustoupit stavbě správní budovy Tatry.

„Tehdy jsme se přestěhovali do stávajících prostor, které bylo nutné upravit k provozování divadla. Ale již na začátku března roku 1978 jsme v novém Loutkovém divadle odehráli první představení pro veřejnost,“ vzpomíná současná vedoucí Rolničky Alena Svobodová. Dalším zlomem v historii souboru byl rok 1980, kdy došlo k jeho rozdělení na dvě části. „Pan Červenka tehdy odešel s tím, že se bude věnovat mladším loutkářům. Tehdy vznikl dětský soubor Schůdky a my dospělí jsme se vrátili k původnímu jménu Rolnička,“ prozradila Svobodová. Zhruba v té době začali místní loutkáři intenzivně spolupracovat s profesionály z ostravského Divadla loutek. Na počátku devadesátých let se vedení Rolničky ujala Alena Svobodová, která v jeho čele stojí dodnes.

Během pěti desetiletí dokázali amatéři z Rolničky nastudovat přes sto dvacet premiér. S mnohými svými inscenacemi sbírali nejrůznější ocenění na soutěžích a festivalech. „Poměrně bohatá byla i naše zájezdová činnost. Několikrát jsme byli v bývalém Sovětském svazu, v Německu a Francii,“ řekla Svobodová. Mezi nejúspěšnější patřil právě zájezd do Francie v roce 1987, pro který byla dokonce nastudována hra ve francouzštině a v jehož průběhu bylo hercům dokonce nabídnuto angažmá v Irsku. Pravděpodobně nejúspěšnější hrou padesátileté historie Rolničky je adaptace Čapkova textu O pejskovi a kočičce. Přestože pohádka měla premiéru již v listopadu 1991 a má za sebou notně přes stovku vyprodaných repríz, je stále na repertoáru a diváky žádaná.

K o p ř i v n i c e (dam) - Jako týden s vítězi Českého lva byl pojat dnes začínající promítací cyklus v kině Puls. Již dnes a zítra v odpoledních časech dostane prostor hořká komedie režiséra Jana Hřebejka ’Musíme si pomáhat’, kterou Česká akademie ocenila hned pěti křišťálovými soškami a navíc jej nominovala také do souboje o Oscary.

O víkendu a navíc ještě v pondělí budou odpolední promítací časy patřit Samotářům. Ti sice u akademiků nebyli tak úspěšní, jak se dalo z desíti nominací předpokládat, sošku Českého lva si totiž odnesl pouze Jiří Macháček, nominovaný v kategorii mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

Kromě již zmíněných tuzemských hitů uplynulého roku nabídne kino Puls svým divákům také jeden americký a jeden britský snímek. Prvním je hollywoodská akční sci-fi 6. den, na kterou je možné zajít každý večer ode dneška až do pondělí.

Děj Šestého dne se odehrává v blízké budoucnosti. Díky technologii klonování se stal svět rájem na Zemi. Smrtelné choroby přestaly existovat a můžete si nechat vypěstovat domácí miláčky přesně podle svých představ. Aby se vědecký pokrok jako už tolikrát v historii neobrátil proti lidstvu, upravuje pravidla klonování přísný ’Zákon šestého dne’, pojmenovaný podle Starého zákona. Podle něj totiž právě šestého dne od počátku světa stvořil Bůh člověka. Ovšem ani v budoucnosti se zákony ne vždy dodržují. A tak se bývalý pilot bojové helikoptéry Adam Gibson (Arnold Schwarzenegger) jednoho večera vrátí domů a zjistí, že na jeho místě uprostřed milované rodiny se ocitl jeho dokonalý dvojník. Dříve než se válečný veterán stačí vzpamatovat z přímé konfrontace se svým klonem, musí čelit vražednému útoku nelidsky dokonalých zabijáků. Kdo a proč může mít zájem na smrti bezvýznamného pilota? Jediné, co je jasné, že Adam Gibson nedá svou kůži zkušeného válečníka lacino.

Šestý den je sci-fi thrillerem z nedaleké budoucnosti. Po avizovaném ukončení kariéry se jím vrací na plátno akční superhvězda Arnold Schwarzenegger, a to přímo do prostředí, které mu nejvíce sedí. Režisér Roger Spottiswoode, jehož zatím nejznámějším titulem byla bondovka ’Zítřek nikdy neumírá’, natočil lehce nadprůměrný, svižný akční snímek s poměrně uvěřitelnou sci-fi zápletkou.

Úterý 20. března bude patřit členům Filmového klubu, ale především potěší příznivce Monthy Pythonů. Na programu je totiž jejich film Monthy Python a Svatý Grál. Druhý celovečerní snímek skupinky Britů se skutečně charakteristickým humorem předcházel Životu Briana, který byl již několikrát v Kopřivnici promítán. Natáčení Svatého Grále natočený v roce 1974 se natáčel zhruba pět týdnů a náklady oproti jejich celovečerní prvotině stouply o 150 000 liber. Režijní taktovku si půjčovali Terry Jones a Terry Gilliam, kteří razili teorii, že nikdo nemůže být režisér, když se nejmenuje Terry. Jak název napovídá, je Monthy Python a Svatý Grál netradičním zpracováním klasické artušovské legendy O rytířích kulatého stolu pátrajících po bájném poháru, ze kterého při poslední večeři pil Ježíš Kristus. Vzhledem k tomu, že tvůrci svůj znesvěcující humor nijak nebrzdili, vysloužil si snímek zhruba stejný počet odpůrců i obdivovatelů.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25