Členství ve Filmovém
klubu opět výhodnější
K o p ř i v n i c e (dam)
- Celý balík výhod je letos připraven pro ty, kteří se rozhodli
obnovit své členství, nebo se stát novými členy kopřivnického
Filmového klubu.
Za šedesát korun, které
filmový fanoušek zaplatí, může nejen po celý rok 2001 uplatňovat
desetikorunovou slevu na veškerá představení filmových klubů nejen v
Kopřivnici, ale také v celé České republice a na Slovensku.
Další výhody lze
uplatnit již pouze v Kopřivnici. Každý člen Filmového klubu si může
například vyzvednout volnou vstupenku na libovolné představení kina
Puls v letošním roce nebo uplatnit padesátiprocentní slevu na zvolený
program v kulturním domě.
Stále ještě neotřelou
novinku kopřivnické kulturní nabídky, videokavárnu Filmového klubu,
jejíž dramaturgii utvářejí sami její účastníci, mohou členové
navštěvovat také s desetikorunovou slevou.
Dalším bonusem pro členy
Filmového klubu je volná vstupenka na kterýkoliv program klubu Nora v
první polovině tohoto roku. Také Projekt 100, který zpestří nabídku
kina v únoru, členové klubu zhlédnou levněji. Všechny tyto výhody
jsou připraveny s cílem zvýšit počet členů Filmového klubu, což
se, jak se zdá, zatím daří.
„Od zahájení prodeje průkazů
jsme získali 25 členů. Pro srovnání vloni měl kopřivnický Filmový
klub jen o pět členů více, navíc až na šest jsou to všechno lidé,
kteří se členy klubu stali nově,“ prozradila vedoucí kina Puls
Radka Korená.
V právě zahajující
sezoně bude v rámci Filmového klubu promítnuto zhruba šestadvacet
filmů, které se díky svému menšinovému charakteru nedostaly do běžné
distribuce, nebo jde o starší úspěšné tituly. V první polovině
roku se mohou filmoví fajnšmekři těšit celkem na čtrnáct představení.
V lednu sice Filmový klub
nabídl mimořádně čtyři představení, ale v následujících měsících
mu budou vyhrazeny průměrně dva večery měsíčně.
V programu se objeví například
životopisný snímek Oscar Wilde, černá komedie Strach a hnus v Las
Vegas, psychologické drama Kluci nepláčou nebo kultovní kousek britských
monthypythonů Monty Python a Svatý Grál.
Amatérští rockeři budou
v sobotu jamovat v Noře
K o p ř i v n i c e (dam)
- Hudební sál kopřivnické Nora Café se tuto sobotu večer stane dějištěm
večírku, v rámci kterého si spolu zahrají mladí muzikanti hned z několika
místních bigbeatových kapel. Koncert improvizované rockové hudby se
na půdě Nory nekoná poprvé, již vloni se podobná akce na jejím
programu objevila. „Tehdy ale měly kapely dohodnutou a nazkoušenou
alespoň část programu. Tentokrát se tady jen sejdou a začnou hrát,
bude to čistě jen improvizace,“ prozradil šéf Nory Víťa Váňa.
Podpora mladých začínajících
kapel je věc, které se Nora systematicky věnuje. Kromě možnosti zapůjčení
některých nástrojů a aparatury je pro hudebníky asi nejcennější možnost
vystupování v klubu. „Každá kapela potřebuje publikum a možnost
vyzkoušet si, jak bude na jejich hudbu reagovat,“ domnívá se Váňa.
To, že podpora zmíněných začínajících kapel je smysluplná,
dokazuje fakt, že jich ve městě působí celá řada. „Sám pořádně
nevím, jaké kapely se tady v sobotu sejdou. Ty projekty tak rychle
vznikají a zanikají, že to nestačím sledovat,“ uzavřel šéf Nory.
Kulturní dům nabídne
syntézu lidových písní a rocku – Fleret
K o p ř i v n i c e (dam)
- Charakteristická syntéza lidových motivů, moravské melodiky a
rockových postupů bude ve středu čtyřiadvacátého ledna znít kopřivnickým
kinem Puls. Právě na tento večer totiž dramaturgové kulturního domu
připravili koncert vizovické folk-rockové kapely Fleret.
Pětičlenná kapela patří
mezi nejznámější seskupení zabývající se tímto druhem hudby u nás.
Na svém kontě mají bezpočet vystoupení a dokonce již devět cédéček.
Předchůdcem dnešního
Fleretu byly kapely Šperhák a Šperk, u jejichž zrodu stál kytarista,
zpěvák a autor řady fleretovských písní Zdeněk Hrachový. Ačkoliv
Hrachový stejně jako většina jeho spoluhráčů byl svým založením
spíše bigbeatový muzikant, začali hrát folk, a to jak nejen proto, že
s ním měli malé zkušenosti, ale hlavně z finančních důvodů, neboť
v začátcích zkrátka na vybavení nutné k provozování rocku prostě
nebylo. Během ubíhajících let kapelou prošla řada muzikantů, kteří
pak skončili v jiných kapelách, nebo se osamostatnili. Typickým příkladem
je Vlasta Rédl. Ten začal s kapelou spolupracovat v polovině osmdesátých
let, a jak sám tvrdí, právě Fleret z něj - rockera - udělal folkaře.
Jeden z největších Rédlových hitů, balada Sbohem galánečko, se
spolu s dalšími třemi písněmi objevil na první desce Fleretu. Od
roku 1994 spolupracuje s kapelou také zpěvačka valašského folklóru
Jarmila Šuláková. Ta s kapelou pracovala na čtyřech deskách a příležitostně
se s ní objevuje i na pódiích.
Děti čekají místo tří
jen dva ’plesy’ v kulturním domě
Dětský maškarní karneval
v kulturním domě
přilákal zhruba dvě stovky dětí.
Program zpestřila
řada soutěží a her.
Foto: David Macháček
|
|
|
|
K o p ř i v n i c e (dam)
- Nedělní Maškarní diskotékou se Žirafou odstartovala v kulturním
domě dětská plesová sezona. Premiérové karnevalové rejdění plné
soutěží, zpěvu a tance mělo původně být jedním ze tří programů
tohoto typu určeného dětem.
Původně plánovaná předvalentýnská
srdíčková diskotéka však byla zrušena, a tak se plesová sezona pro
nejmenší smrskla pouze na dvě nedělní odpoledne. Tím druhým bude dětský
country bál naplánovaný na pětadvacátý únor. Děti, které si budou
chtít navléknout své masky ještě jednou, mohou se svými rodiči zavítat
na dětský maškarní ples, který proběhne poslední lednovou neděli
odpoledne v Katolickém domě v Lubině.
Výstava na Fojtství
ukazuje zajímavé přírodní lokality
K o p ř i v n i c e (dam)
- Minulý pátek byla v Muzeu na Fojtství otevřena nová výstava, která
bude jeho podkroví okupovat až do začátku dubna.
Výstava nazvaná přiléhavě
Kamenná krása Novojičínska mapuje celou řadu zajímavých přírodních
oblastí okresu. Jak je patrno již z názvu, největší pozornost je věnována
neživé přírodě. K vidění jsou fosilie, minerály a horniny, nechybí
však ani zajímaví živočichové a rostliny žijící v blízkosti
jejich nalezišť. Do Kopřivnice se výstava pořádaná pod patronací
ministerstva životního prostředí přestěhovala z předešlé štace v
příborském muzeu. Výstava je pořádána u příležitosti Dne země.
Svou Kytici předvede divákům
režisér a kameraman Brabec
K o p ř i v n i c e (dam)
- Nejen možnost zhlédnout jeden z nejzajímavějších českých filmů
poslední doby, ale také setkání s některými jeho tvůrci nabídne svým
návštěvníkům kopřivnické kino Puls. To během úterka 22. a středy
23. ledna promítne filmovou báseň Kytice na motivy sedmi balad ze
stejnojmenné sbírky Karla Jaromíra Erbena.
Do zfilmování čítankové
literární klasiky se odvážně pustil dvojnásobný držitel Českého
lva F. A. Brabec, ten se stejně jako u Krále Ubu chopil také režisérských
opratí. Ze čtrnácti dramatických příběhů si vybral ke zpracování
sedm - Kytici, Vodníka, Polednici, Svatební košili, Dceřinu kletbu, Štědrý
den a Zlatý kolovrat. Poetickou a mistrovsky zvládnutou Brabcovu kameru
podmalovává neméně zdařilá hudba Jana Jiráska. Velmi zajímavé je
také sledovat, jak se s neobvyklým zadáním popraly takové herecké
osobnosti jako Boleslav Polívka, Karel Roden a další.
Poslední promítání
filmu naplánované na středu večer bude navíc zpestřeno návštěvou
tvůrců Kytice v čele s režisérem F. A. Brabcem. Toho by do Kopřivnice
měla doprovázet také jeho manželka Jaroslava Pecharová, která je
autorkou kostýmů. „Ještě by měli dorazit další tvůrci, ale tam
není jisté, zda to bude třeba autor hudby, nebo někdo z herců,“
prozradila vedoucí kina Radka Korená. F. A. Brabec se svými
spolupracovníky nejdříve snímek uvede a po skončení projekce bude následovat
beseda s diváky.
Z programu kina si tentokrát
vyberou příznivci umění i komerčních filmů
K o p ř i v n i c e (dam)
- Široké spektrum diváků by měl přilákat do sedadel před stříbrné
plátno program kina Puls na další promítací cyklus. Náročnější
diváci si smlsnou na vizuálních lahůdkách režisérů Bessona a
Brabce. Příznivce Samuela L. Jacksona potěší krimi Drsnej Shaft a ti,
kdo chodí do kina za drásáním nervů, by neměli vynechat mystický
thriller Pod povrchem.
Dnešní a zítřejší
odpolední představení bude patřit francouzskému uměleckému snímku
Atlantis. Luc Besson, autor mnoha filmových hitů hollywoodského typu,
si odskočil pod mořskou hladinu, aby tam natočil sugestivní svědectví
o jiném světě pod hladinou. Natáčením Atlantis si režisér filmů,
jako je Leon, Pátý element nebo Johanka z Arku, splnil svůj sen a dokázal,
že své řemeslo dokonale ovládá. Úspěch filmu potvrzuje také to, že
se na programu kina objevuje již poněkolikáté.
Dnes začne svůj boj o diváka
také americký mystický thriller Pod povrchem. Ten natočil režisér
Robert Zemeckis (Forrest Gump, Kontakt, Smrt jí sluší) a produkoval jej
ve své nově založené společnosti ImageMovers. Pod povrchem je snímek
kombinující v sobě prvky psychologického thrilleru a duchařského
horroru. Do manželství Clarie (Michelle Pfeiffer) a Normana (Harrison
Ford), na první pohled dokonalého, se vloudilo něco, co roznáší
strach a ztrpčuje jim do té doby ideální život. V sobotu a v neděli
odpoledne bude kino okupovat černošský ochránce pořádku John Shaft.
Film Drsnej Shaft je poctou a zároveň volným pokračování série filmů
o svérázném detektivovi, který byl v sedmdesátých letech v USA
kultovním hrdinou. Pro českého diváka je sice slavná předloha vzdálená,
ale i tak jde o dobře natočenou ’drsnou’ krimi, kterou i v jejích
slabších momentech podrží tradičně vynikající Samuel L. Jackson v
titulní roli.
|