Nový zákon udělal zmatky v placení školek a družin

K o p ř i v n i c e  (dam) - Zavedení nového Školského zákona provází řada nejasností a zmatků. Výjimkou není ani hrazení ‘školkovného’ a poplatků za školní družiny. S prvním lednem a se vstupem nového zákona v platnost se totiž změnil příjemce obou těchto poplatků.

Poplatek za dítě umístěné v mateřské škole ještě vloni vybírala přímo kopřivnická radnice, od 1. ledna je to již práce školky samotné. Změna příjemce platby zapříčinila také to, že na radnici skončily peníze, které již úřadu nepatří. V případě dvanácti mateřských škol eviduje finanční odbor městského úřadu celkem 374 případů přeplatků v celkové výši přes sto tisíc korun. Občané, kterým takový přeplatek vznikl, mohou v nejbližších dnech očekávat poštovní poukázku se svými penězi. Nová legislativa přidala práci příspěvkové organizaci Mateřské školy Kopřivnice. „Kromě toho, že musíme nově evidovat platby od rodičů, vyřizujeme také úlevy nebo prominutí platby školkovného, které až doposud uděloval sociální odbor radnice,“ řekla ředitelka kopřivnických mateřských škol Zdeňka Krišková. To, že úlevy ze ‘školkovného’ nově uděluje ředitelka mateřské školy, podle jejích slov možná také řada rodičů ještě nezaznamenala, neboť počet žádostí je poměrně nízký.

Ještě zamotanější je situace v případě školních družin. Poplatky za ně až do konce minulého školního roku vybíraly samy školy, od září 2004 se správcem poplatku stal městský úřad a s 1. lednem 2005 se tato povinnost vrátila zpět na školy. „Výběr poplatku za školní družinu byl řešen vyhláškou města. Ta však nebyla v tomto směru zcela v souladu se zákonem, který říkal, že poplatky vybírá obec,“ řekla vedoucí odboru školství kopřivnické radnice Radomíra Michálková. To, že město nechávalo v platnosti vyhlášku, která se zcela neshodovala se zákonem, vysvětluje Michálková jednak nejednoznačností právního výkladu a pak také snahou krajů i Svazu měst a obcí o legislativní úpravu, která by umožnila poplatky vybírat školám. „Slíbená úprava zákona se neustále oddalovala a vloni byl už výklad zákona jasný, proto jsme přistoupili ke změně ve výběru poplatků za družinu, která ovšem vydržela pouhé čtyři měsíce,“ uvedla Michálková.

Územní plán Beskydy omezuje rozvoj města

K o p ř i v n i c e  (hod) -  Pracovníci odboru územního plánování chtějí provést změny v nadřízeném územním plánu velkého územního celku Beskydy (dále VÚC Beskydy). Ten už sice schválila vláda České republiky v březnu v roce 2002, ale podle slov architekta města Milana Šmída je v něm spousta nesprávných informací o stavu území a výhledu rozvoje, které nekorespondují s podrobnějšími územními plány Kopřivnice a okolních obcí.

Dvě hlavní věci, u kterých chce město iniciovat změnu, jsou omezení rozvoje města plánovanou komunikací a změna nadregionálního územního systému ekologické stability. Jeden omezuje výstavbu bytů a rodinných domů, druhý sportovní využití svahu Červeného kamene.

„Pokud by totiž nedošlo ke změně, měli bychom v budoucnu problém s využíváním lyžařského areálu. Proto jsme navštívili ministerstvo životního prostředí, které naši iniciativu podporuje a souhlasí s tím, aby některá omezení, která vyplývají z ochrany životního prostředí, byla upravena,“ uvedl Milan Šmíd důvody k provedení změn.

Podle dokumentace VÚC Beskydy by mělo dojít ke změně spojnice komunikace mezi Kopřivnicí a Závišicemi, která by měla vést téměř přes lesní porost místně nazývaný ‘Benčák’. Tato územní rezerva trasy komunikace je pro město Kopřivnici nepřijatelná.

„Došlo by k odříznutí výhledových rozvojových ploch pro bydlení od města a tím pádem téměř k omezení budoucího rozvoje města, které lze do budoucna směřovat jen směrem k Závišicím,“ doplnil architekt města. Podle něj jsou ve schváleném plánu další drobnější nepřesnosti, u kterých bude město iniciovat změnu i za okolní obce.

Tři sta tisíc je vyčleněno na výsadbu nové zeleně

K o p ř i v n i c e  (hod) - V rozpočtu města je vyčleněno tři sta tisíc korun na výsadbu nové veřejné zeleně. Jedná se převážně o rekonstrukce a obnovy parkových ploch. „V parku u kostela byly realizovány probírky keřového porostu a letos na jaře bude provedena jejich částečná obnova. Zatím nebudeme řešit větší rozsah rekonstrukce, protože město má určité představy o využití tohoto prostoru,“ upřesnil Jaroslav Dvořáček, jenž má na starosti veřejnou zeleň ve městě.

Stromy se budou vysazovat v parku na ulici Pabla Nerudy a také v okolí rekonstruované Lašské vily v sadě dr. Beneše je plánována drobnější dosadba keřů. „Rozsáhlejší výsadba a rekonstrukce této plochy se ale bude provádět až v době, kdy bude zpracována plánovaná celková studie, abychom nedělali nějaké neuvážené kroky,“ doplnil Dvořáček.

V loňském roce byla uložena také náhradní výsadba, což je standardní postup, když se povolí skácení vzrostlých stromů. Letos se musí vysadit šedesát až sedmdesát stromů za ty, jež byly v předchozím roce povoleny ke kácení.

„Výsadba bude provedena na pozemcích vhodných pro výsadbu v katastrálním území Kopřivnice. Náhradní výsadba za kácení bude probíhat také na ulici Husově, kde se kácelo sedmadvacet topolů. Tato topolová alej bude v horizontu sedmi až deseti let postupně celá nahrazena vhodnějšími dřevinami,“ uvedl Dvořáček místa, kde bude výsadba probíhat.

Město letos již neplánuje nějaké výrazné kácení. Odstraňovat se budou jen suché stromy a některé nevhodné druhy, které špatně snáší městské klima. Nadále budou probíhat probírky přehuštěných porostů.

Částka tři sta tisíc korun není podle Dvořáčka na obnovu výsadby zeleně ideální, neboť za nový strom s výsadbou se platí tři až čtyři tisíce korun. „Pokud bychom kupovali více stromů najednou, můžeme využít i množstevní slevy a dostaneme se na lepší cenu.

Do budoucna se budeme snažit, aby se počet skácených a nově vysazených stromů pohyboval v rozmezí jednoho až dvou procent všech evidovaných stromů v Kopřivnici. V číslech by to znamenalo asi 100 - 150 stromů skácet a stejné množství vysadit. Tím by došlo k postupné obnově zeleně ve městě,“ přiblížil záměry města Dvořáček.

U zápisů do prvních tříd rodiče často hovořili o odkladech

K o p ř i v n i c e  (hod) - Před jarními prázdninami, tedy ve dnech 10. a 11. února, se konaly na všech základních školách zápisy do prvních tříd.

Nejvíce předškoláků v doprovodu svých rodičů přišlo k zápisům na Základní školu Emila Zátopka, kde jich zaevidovali celkem dvaasedmdesát. Z toho u dvaadvaceti z nich rodiče předběžně avizovali odklad povinné školní docházky. Jen o deset dětí méně přišlo k zápisům do ZŠ dr. Horákové, z nichž asi sedmnáct bude mít odklad. Škola 17. listopadu zaregistrovala 58 dětí, z toho u třinácti požadují rodiče odklad. Na školu na Alšově ulici se zapsalo celkem 55 dětí a jen u osmi z nich by chtěli rodiče dosáhnout prodloužení předškolního věku.

Všechny čtyři jmenované základní školy tak budou od září otevírat po dvou prvních třídách.                

Jednu první třídu bude mít od září Základní škola sv. Zdislavy, na kterou přišlo k zápisům celkem třiadvacet dětí. Podle slov ředitele školy Pavla Janka jen asi dvě z nich budou mít odklad.

Nečekaný velký počet budoucích prvňáčků přišel do malotřídky v Lubině, kde se jich zapsalo dvacet. „Byli jsme překvapeni počtem dětí, které přišly k zápisům do naší školy. Jen asi u čtyř dětí by rodiče chtěli dosáhnout odkladu,“ uvedla Ivana Davidová, ředitelka lubinské základní školy.

Do druhé malotřídní školy spadající pod Kopřivnici - v Mniší - přišlo k zápisům celkem pět dětí. Všechny by měly v září nastoupit do školy.

Prázdniny krátila výroba keramiky i taneční maraton

K o p ř i v n i c e  (dam) - Výroba keramiky ve čtvrtek a nebo taneční maraton v pátek. Taková byla část programu připraveného pro návštěvníky Klubu Kamarád na prázdninový týden. Výtvarná dílna, jejíž vybavení doplnila keramická pec, je pro dětské návštěvníky klubu lákadlem. „Výroba keramiky se zalíbila a je populární, i když ne třeba tak jako zpívání nebo breake dance,“ řekl Michal Raška z Klubu Kamarád. V minulém týdnu už si návštěvníci Klubu Kamarád z hrnčířské hlíny zkusili vyrobit ozdoby s velikonočními motivy.

Knihovna vydala již sedmý almanach, v němž se žáci zaobírají budoucností

K o p ř i v n i c e  - Ve čtvrtek 10. února se konalo slavnostní vyhodnocení již sedmého ročníku almanachu, jenž vydává kopřivnická knihovna. S tímto nápadem přišel před osmi lety ředitel Kulturního domu Kopřivnice, p. o., Vladan Jílek. Od té doby pracovnice knihovny na počátku školního roku vyhlašují dvě témata - jedno pro výtvarnou a druhé pro literární tvorbu. Téma pro poslední ročník vyhlásila knihovna ve spolupráci s koordinátorkou Zdravého města Radkou Chalúpkovou. Jak bude vypadat naše město v blízkém i vzdálenějším budoucnu, o tom psali žáci v rámci literární tvorby a mladí výtvarníci ztvárnili své představy o ekologické dopravě.

„Oslovíme všechny základní a umělecké školy v celém mikroregionu. Do sedmého ročníku s názvem Cesta do budoucnosti se zapojilo celkem osm škol,“ upřesnila knihovnice Alena Pavelková, která má almanach na starosti.

Ve školách je proveden předvýběr a poté se vybrané texty a obrázky dostanou do knihovny. „Některá škola pošle deset, jiná třicet obrázků. Podobný postup je i s literárními pracemi. Pak už vybíráme v knihovně, které obrázky budou zařazeny do almanachu. Komisi tvoří členové knihovny a učitelka výtvarné výchovy a českého jazyka,“ dodala Pavelková.

Almanach v nákladu sto padesáti kusů je společným dílem pracovníků knihovny. „Paní Pavelková přepisuje texty, Vít Mičkal upravuje obrázky. Jen obálku si necháváme z technických důvodů tisknout v  tiskárně,“ popsala práci na almanachu vedoucí knihovny Eva Mikušková. Ta také dodala, že obrázky, které knihovna obdrží, jsou vystaveny v dětském oddělení, kde si je čtenáři mohou během měsíce prohlédnout.

Dana Hoďáková