|
|
|
|
Ani všechny firmy ze zóny nenahradí automobilku
|
K o p ř i v n i c e (hod) - V současné době se dolaďují podmínky nájemní smlouvy s firmou Erich Jaeger, která bude kupovat pozemky v Průmyslovém areálu ve Vlčovicích. Ta bude již čtvrtou společností, která se rozhodla podnikat v průmyslové zóně, a přispět tak ke snížení nezaměstnanosti v Kopřivnici a blízkém okolí. „Současný stav nezaměstnanosti je v Kopřivnici 12,5 procent, což je lepší okresní průměr,“ komentoval míru nezaměstnanosti starosta Jiří Tichánek. Ten si také posteskl, že jestli dojde v Tatře k dalšímu masovému propouštění, situaci nezachrání ani podniky nabízející práci v průmyslové zóně.
„V současné době se konečně začíná po velké pauze rozjíždět firma Dura, kde došlo k výměně ředitele. S ním se chceme setkat, abych mohli hovořit o dalších záměrech společnosti. Máme informaci, že firma Dura začíná nabírat zaměstnance, kterých je v současnosti kolem stovky, a do konce roku 2007 by ve firmě mělo pracovat kolem čtyř stovek lidí,“ řekl s povděkem Tichánek.
Druhou firmou v průmyslové zóně je firma Cirex, kde v současné době pracuje přes sto lidí a do konce roku 2007 by to mělo být až sto padesát. Třetím investorem, který by měl od října rozjet výrobu, je firma Brose, která se stěhuje z Rožnova pod Radhoštěm. Část pracovníků s ní sice přejde, ale postupně asi dojde k nahrazení za místní. „Firma předpokládá, že do konce příštího roku zaměstná pět stovek lidí a o tři roky později by se počet zaměstnanců měl zastavit na čísle sedm set,“ doplnil starosta.
Již zmiňovaná firma Erich Jaeger by měla do konce roku 2007 zaměstnat dvě stě pracovníků a na konci roku 2009 by jich měly být až tři stovky. Poslední firmou, která potvrdila svůj zájem o pozemky v průmyslové zóně, je dánská firma Bang&Olufsen, která slibuje, že do přelomu roku 2005/06 chce zaměstnat dvě stě pracovníků s případnými dalšími etapami rozšíření výroby.
„Můžu říci, že probíhají jednání s americkou firmou podnikající v oblasti automobilového průmyslu. Pokud se rozhodne pro Kopřivnici, slibuje vytvoření tří set pracovních míst a v průmyslové zóně by zbylo pětadvacet procent, které bychom mohli nabízet dalším zájemcům. Jsem přesvědčen, že do tří čtyř let by mohla být zóna využita na 100 procent,“ dodal starosta.
V těsné blízkosti průmyslové zóny si firma, která se původně zajímala o pozemky u nákladového nádraží, odkoupila pozemek od Tatry na ulici Panské a po vybudování přístřihu by měla zaměstnat asi padesát lidí.
Vedení města se snaží řešit i problémy drobných firem podnikajících na pozemcích v areálu Tatry. „Automobilka bude městu dodávat seznamy objektů, u kterých uvažuje o likvidaci. Dá nám prostor k tomu, abychom hledali jejich využití, kupce apod., což prostřednictvím Centra podnikání a rozvoje (dále jen CPR) plníme. Máme nachystanou složku s firmami, které mají o konkrétní objekty zájem. Teď zbývá jen domluvit jednání s vedením firmy Tatra, kde bychom ji mohli předat. Město udělalo prostředníka, ale více jim pomoci nemůže,“ dodal Tichánek.
|
|
|
Závišice odvrátily hrozbu milionové sankce
Z á v i š i c e (dam) - Závišičtí si mohou oddechnout. Hrozbu, že obec bude muset vracet dotaci a ještě zaplatit pokutu a tučné penále, se podařilo odvrátit. „Částka, kterou nám ministerstvo financí vyměřilo, činila šest milionů korun, což je víc než celý roční rozpočet obce,“ připomněl starosta Závišic Zdeněk Vajda. Ministerští úředníci při kontrole využití státní dotace, již obec použila k vybudování chodníku okolo hlavního silničního tahu, zjistili nedodržení podmínek jejího použití a žádali nejen její vrácení, ale také příslušné penále.
„Proběhla řada jednání a na kompetentní místa jsme odeslali žádosti o prominutí. Nakonec bylo ministerstvem přihlédnuto k tomu, že chodník stojí a slouží svému účelu a zaplatili jsme jen 80 tisíc, což je radostná zpráva, ale pořád to negativně pocítíme,“ řekl Vajda. Dopady na obec budou ovšem výrazně mírnější, než se očekávalo. Závišičtí dokonce na vyřešení situace blokovali v rozpočtu plných 300 tisíc, které nyní mohou být využity k jiným účelům.
|
|
|
Zájem o revitalizace paneláků prudce stoupl
K o p ř i v n i c e (dam) - Zájem o kompletní revitalizaci panelových domů Oblastního stavebního družstva se mezi jejich nájemníky prudce zvýšil. „Ještě před pár lety byl problém vůbec někoho přesvědčit, aby s rekonstrukcí souhlasil. Dnes už je zájem takový, že nejsme schopni uspokojit všechny lokality, které by si revitalizovat přály,“ tvrdí předseda OSBD Jiří Rýdel. V nejbližší době chystá družstvo kolaudaci pěti domů, jejichž revitalizace začala zhruba před rokem. Zároveň se zahajuje kompletní rekonstrukce zahrnující výměnu veškerých oken, úpravu domovních vstupů, zateplení pláště a střechy a generální opravu lodžií a v některých případech i jejich zasklení u dalších šesti domů.
Už pro příští rok se ovšem stejné práce připravují u celkem 15 objektů v Kopřivnici. „Je to rekordní počet a zároveň je to maximální množství revitalizací, které je v silách družstva během roku připravit,“ řekl Rýdel s tím, že tento počet nebude překročen ani v následujícím roce. Pro zahájení revitalizací v roce 2006 už dnes OSBD eviduje sedm podepsaných žádostí a v nejbližší době jsou domluveny schůzky s obyvateli dalších tří domů.
„To znamená, že volných je maximálně ještě pět míst. A pro rok 2007 zatím nic neprojednáváme ani nebereme žádné požadavky,“ uvedl předseda družstva. Důvodem tohoto omezení je podle jeho slov především chystaný konec výjimky a přeřazení DPH u stavebních prací pro bydlení ze snížené pětiprocentní sazby DPH do základní 19procentní sazby.
„Vzhledem k tomu, že náklady na celkovou revitalizaci osmipodlažního domu se pohybují okolo desíti milionů, představuje to prodražení minimálně o 1,4 milionu a navíc také nejsme schopni odhadnout, jak se do té doby změní dotační systém státu,“ vysvětlil Rýdel.
Stáří revitalizovaných domů se pohybuje od osmnácti do pětatřiceti let. Revitalizace jejich životnost prodlouží zhruba o dalších čtyřicet let.
„Cílem revitalizace je nejen snížení energetické náročnosti a estetické zlepšení, ale především zamezit panelové konstrukci dále absorbovat vlhkost. Staticky jsou paneláky velmi odolné, beton vydrží hodně. Nebezpečné je pouze korodování ocelových částí. Jestliže zkoroduje ocelová výztuž, beton nemá na čem držet,“ vysvětlil Rýdel.
Vlastnosti používaných materiálů a dlouhodobé záruky prý zaručují, že mnoho let nebude nutné do domu investovat větší částky. Problémem je prý pouze vandalismus a úmyslné poškozování fasád. „Mechanické poškození fasád vandaly se objevuje všude, ať je tam použita technologie omítnuté polystyrénové izolace nebo hliníkového obložení,“ uzavřel Rýdel.
|
|
|
Cementáři čekají na povolení, Kotouč v I. pololetí zvýšil zisk
Š t r a m b e r k (dam) - Společnost Lasselsberger, která hodlá stavět cementárnu pod Kotoučem, je nucena stále vyčkávat. Dílčí část řízení o stavebním povolení, jež investorovi stále chybí, se nyní ze štramberského stavebního úřadu přesunula na Krajský úřad do Ostravy. Krajští úředníci totiž musejí potvrdit nebo zrušit rozhodnutí svých štramberských kolegů, kteří ze stavebního řízení vyloučili v dílčím procesním řízení konkurenční cementárenskou společnost Holcim. „Nesplňují podmínky pro přiznání statutu účastníka stavebního řízení, nemají vlastnické ani jiné právo ke stavebnímu pozemku ani sousedním pozemkům a stavbám. Společnost Holcim zde má pouze obchodní zájmy, zdůvodnil rozhodnutí Miroslav Lošák ze stavebního úřadu ve Štramberku s tím, že na věci se sice pracuje, ale k výraznějšímu postupu dojde až po rozhodnutí kraje.
Těžařské společnosti Kotouč Štramberk, v jejímž areálu vznikne cementárna, která by měla zpracovávat méně kvalitní vápenec, pro nějž dnes není využití, se zatím daří dobře bez ohledu na průtahy s povolením stavby Lasselsbergeru.
V prvním pololetí dosáhla společnost nezdaněného zisku 10,7 milionu korun, což představuje meziroční nárůst o 14,7 procenta. Tržby za prodej výrobků a služeb výrobce vápna a vápenců se zvedly o dvě procenta na 187,1 milionu korun. Kotouč je navíc společností nezatíženou bankovními úvěry a čile investující do svého rozvoje.
Jen za šest měsíců letošního roku štramberská firma proinvestovala 78 milionů korun, přičemž asi čtvrtina směřovala do ekologie. „Letos jsme dokončili rekonstrukci mlýnice vápence, která si vyžádala náklady více než pětapadesáti milionů korun. V květnu podnik také dokončil investiční akci rozšíření kapacity skladování vápenného hydrátu za jednadvacet milionů korun a zahájil práce na protihlukových opatřeních vlečky, které budou realizovány do roku 2006 a stát budou 20 milionů,“ uvedl ředitel firmy Bohumír Volný.
Kotouč, který je s dvěma sty padesáti lidmi největším zaměstnavatelem ve Štramberku, vloni vytvořil auditovaný zisk 22,7 milionu korun a letos jeho ekonomové očekávají hrubý zisk ve výši 27,5 milionu korun.
|
|
|
Pomerančová sobota lidi dobře pobavila
|
Š t r a m b e r k (dam) - Jako úspěšnou premiéru označují organizátoři sobotní první ročník akce nazvané Štramberský pomeranč. „Vyšlo nám počasí, program se povedl a lidí přišlo dost. Myslím, že je zaděláno na další pokračování,“ nechal se slyšet Vladimír Gajda z pořádající firmy Šmíra-print.
Organizátoři rozdali příchozím na osm stovek pomerančů. Ty byly původně určeny jen těm, kteří na akci dorazí na kole, cyklistů ale dorazilo asi tři sta, a tak se oranžových symbolů akce dostalo i na další příchozí.
Po celý den bylo připraveno mnoho soutěží, asi vůbec nejúspěšnější byl cyklistický trojboj. V netradičních disciplínách, jako je nejpomalejší jízda do kopce nebo stání na kole bez hnutí, soupeřilo dvaatřicet lidí všech věkových kategorií. Výtěžek ze startovného a také prodeje triček a dalších propagačních předmětů pořadatelé věnují na opravu štramberských schodů.
„Symbolický šek s částkou předáme starostovi a jeho kopie také podnikatelům, kteří se na úspěchu akce podíleli,“ řekl Gajda.
Organizátoři Štramberského pomeranče chystají již brzy také další podniky na náměstí pod Trúbou. Hned 4. září připravují akci Štramberská kolobka s řadou soutěží na koloběžkách a 18. a 19. září náměstí ožije Burčákovými slavnostmi.
|
|
|
V hasičském sportu v Moravskoslezském kraji boduje dívčí družstvo z Vlčovic
V l č o v i c e - V každé, byť i sebemenší obci má své nezaměnitelné místo sbor dobrovolných hasičů. Stodesetiletou tradici ve Vlčovicích už čtvrtým rokem na soutěžích hájí hasičské družstvo žen.
Věkový průměr sportovně založených hasiček se pohybuje okolo jednadvaceti let, nejmladší je teprve patnáct, nejstarší o deset let více. V klubovně nad hasičárnou se na policích tísní na padesát pohárů, které si ze soutěží děvčata přivezla. „Holky nám dělají opravdu samou radost,“ nemůže si vynachválit sportovní úspěchy děvčat starosta Alois Kahánek.
Původním impulzem pro založení dívčího družstva byla podle slov jednatelky Jany Kahánkové skutečnost, že nebylo co dělat. Až na výjimky byla děvčata bez předchozích zkušeností ze žákovských družstev, a co víc, žádná z nich nenavázala na rodinnou tradici. V současné době jsou Vlčovjanky v žebříčku Moravskoslezské ligy žen na druhém místě, ale do uzavření soutěže zbývají ještě tři kola. „Pokud skončíme do třetího místa, byl by to pro nás úspěch,“ kalkuluje Jana Kahánková, pro kterou dobré umístění bude navíc znamenat i potvrzení trenérských kvalit jejího manžela.
Děvčata se na tréninku scházejí jednou týdně, pokud jim čas a hlavně dvousměnný provoz v zaměstnání dovolí, trénují i individuálně. „Vídáme se však častěji. Jsme kamarádky a všechny chodíme s hasiči, tak se ani při taneční zábavě o ničem jiném nemluví,“ přibližuje situaci Jana. Na druhou stranu připouští, že patrně jiný vztah než s hasičem by v případě pravidelně obsazených víkendů soutěžemi neměl naději na delší trvání. „Společně jezdíme po soutěžích, kluci nám pomáhají s technikou a celý sbor nás všemožně podporuje,“ nešetří chválou jednatelka.
Ilona Hoffmannová
