Kopřivnické noviny č. 17/2004
ze dne 29. dubna 2004

K o p ř i v n i c e (dam) - Prezident Václav Klaus se na podzim stane čestným občanem města. Zařadí se tak po boku olympionika Emila Zátopka či cestovatelů Hanzelky a Zikmunda mezi osobnosti, kterým se této pocty od Kopřivničanů už dostalo. Dvě třetiny z jednadvaceti přítomných zastupitelů se vyslovily pro udělení čestného občanství Václavu Klausovi, podle očekávání se členové KDU-ČSL a tři komunističtí zastupitelé zdrželi a jeden komunista byl proti.

Přestože kladný výsledek hlasování byl všeobecně očekáván, strhla se okolo udělení pocty ostrá diskuze. Hned na začátku jednání navrhl lidovecký senátor Jaroslav Šula stažení tohoto bodu z programu. „Při vší úctě k současnému prezidentovi, občanství je udělováno za zásluhy o město a Václav Klaus se o rozvoj Kopřivnice nezasloužil. Naopak okolnosti ukazují, že tomu bylo spíše naopak,“ řekl Šula a přečetl dopis, ve kterém vyjádřil názor, že Klaus je viníkem nezdařeného záměru privatizace automobilky Mercedesem ze začátku devadesátých let. „Mám to ověřeno z několika zdrojů,“ oznamoval senátor, ale jeho kolegové přesto projednání bodu odsouhlasili.

V samotné diskuzi o udělení občanství si vzal slovo předseda komunistů Karel Kuboš. „Jsme přesvědčení, že profesor Klaus nesplňuje městem schválená kritéria pro udělení čestného občanství a nebudeme pro ně hlasovat,“ řekl Kuboš. Vzápětí ale dodal, že prezidentovy kroky v poslední době, jako třeba návštěva Číny a s ní spojené obchodní příležitosti, by mohly mít pozitivní vliv i na Kopřivničany, ovšem ty by prý měla hodnotit až další zastupitelstva. Nezávislý zastupitel Roman Jelínek upozornil, že diskuze o udělení občanství už mezi komunálními politiky proběhla a zabývaly se jí také sdělovací prostředky. Právě hrozící ostuda při neschválení záměru, se kterým už hlava státu vyslovila předběžný souhlas, byla pro mnohé zastupitele strašákem. „Ani jsem pořádně nespal, neschválení by byla opravdu ostuda,“ přiznal před jednáním starosta Jiří Tichánek. Jeho stranický kolega místostarosta Zdeněk Krajčír z ČSSD prohlásil, že udělení čestného občanství bere také jako závazek pro budoucí prezidentovu práci ve prospěch Kopřivnice. „Jako čestný občan bude mít právo přicházet na zastupitelstvo se svými návrhy,“ řekl Krajčír.

Do rozpravy se zapojili také přítomní občané. Osmaosmdesátiletý Bohuslav Ficek se představil jako autor nápadu ocenit Klause občanstvím a také přiblížil historii jeho vzniku a realizace. Ivan Telařík, který hodlá prezidenta podarovat jednou akcií Tatry, zase vyzdvihoval jeho možný přínos při pomoci zkomírajícímu podniku.

Své čestné občanství by si prezident republiky měl převzít na začátku podzimu. Radnice hradní kanceláři nabídla dva termíny - 30. září nebo 25. října. Prezident si tak bude mít možnost vybrat datum, které lépe zapadne do jeho pracovního programu.

K o p ř i v n i c e (hod) - Nejprve rada a posléze zastupitelé schválili nová pravidla prodeje bytových domů, bytů a nebytových prostor. Nová pravidla byla koncipována tak, aby navazovala na předchozí dokument, jehož platnost skončila loni 30. června. „Nově bude prodejní cena bytové jednotky odvinuta od pevné sazby nikoliv od desetiletého nájmu. Dále byly doplněny koeficienty, podle nichž se vypočítává prodejní cena. Základní sazba za metr čtvereční byla stanovena do 30. června takto: u bytu I. kategorie činí 2 000 Kč a II. kategorie 1 600 korun,“ uvedl největší změny v nových pravidlech místostarosta Milan Bureš. Pracovníci odboru bytového hospodářství vybrali sedmnáct domů, které by se mohly začít prodávat. Pokud se k tomu vedení města rozhodne, musí nejprve určit, kdo bude privatizaci provádět, a také zda si prodej provede samo či vypíše veřejnou soutěž. Poté by byli osloveni nájemníci vybraných domů, kteří by se museli k prodeji vyjádřit tak, jak to určují schválená pravidla.

Jedná se o tyto domy: č. p. 431 a 432 na Masarykově náměstí, č. p. 960 a 961 na ulici Pod Bílou horou, č. p. 1075 na ul. Kpt. Nálepky, č. p. 1078, 1079, 1080, 1104 na ul. I. Šustaly, č. p. 1098 na ul. A. Dvořáka, č. p. 1102 na ul. Krátké, č. p. 1116 a 1118 na ul. Erbenově, č. p. 1126 a 1127 na ul. Máchově a č. p. 1219 na ul. 17. listopadu. V těchto domech město vlastní 437 bytů, z nichž 81 je jednopokojových, 212 dvoupokojových, 141 třípokojových, 1 čtyřpokojový a dva jsou 1+0. Nová pravidla vstupují v platnost 1. května a byla schválena na dobu neurčitou. Celé znění bude zveřejněno na webových stránkách města a na úřední desce.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ke ztrátám z minulých let bude připočítána loňská 485milionová ztráta Tatra, a. s., minulý týden o tom na valné hromadě rozhodli akcionáři automobilky. Vypořádání ztrát z předchozích let si vyžádá zvýšení základního kapitálu společnosti, k tomu by mělo dojít na mimořádné valné hromadě pravděpodobně v červenci tohoto roku.

Kopřivnická automobilka dokázala v roce 2003 prodat 1 521 automobilů a náhradní díly za zhruba 640 milionů korun, to ovšem znamená pokles tržeb. V roce 2002 činily tržby společnosti 3 365 milionů korun, vloni to bylo o 311 milionů méně. „Malý objem dosažených tržeb byl způsoben zejména nedostatkem disponibilních prostředků na výrobu,“ řekl předseda představenstva a obchodní ředitel Tatry Zbyněk Keisler s tím, že právě nedostatek výrobního kapitálu táhl podnik do ztráty a ohrožoval především řádné plnění dodacích termínů podle zákaznických požadavků.

Přestože tržby vloni Tatře klesaly, ztráta podniku je v meziročním srovnání nižší, a to díky razantním úsporným opatřením. Už na začátku minulého roku došlo k zeštíhlení top managementu a firmu začalo místo dřívějších patnácti řídit šest ředitelů, následovala řada restrukturalizačních kroků, jen na mzdách zaměstnanců, kteří z továrny odešli, Tatra vloni ušetřila 146 milionů, dalších významných úspor se podařilo dosáhnout také v oblasti režijních nákladů, energií či spotřeby materiálu. Současné vedení společnosti na valné hromadě rovněž potvrdilo, že hledání dalších úspor bude pokračovat.

V rámci programu valné hromady bylo také schváleno zrušení registrace jedné z emisí akcií společnosti podle zvláštního právního předpisu. Tento krok navržený majoritním vlastníkem se setkal s nevolí drobných akcionářů. Podle drobného akcionáře Alexandra Seidela byl tento krok veden snahou poškodit drobné akcionáře, ti totiž nebudou mít možnost se svými akciemi normálně obchodovat.

Také v dalších bodech došlo k ostrým výpadům mezi vedením valné hromady a drobnými akcionáři, nejostřejší kritici Tatry na valné hromadě Seidel a Telařík dokonce pohrozili žalobami a trestními oznámeními.

V prvním čtvrtletí se Tatře údajně daří poměrně dobře. Za první tři měsíce roku vznikla v automobilce ztráta ve výši třiceti milionů, ale společně s dceřinými společnostmi se již skupina Tatra dostala do kladných čísel. Vrcholný management je navíc optimistický i do budoucna. Podle Keislera má Tatra kontrakty na nové vozy a náhradní díly v celkovém objemu asi 1,6 miliardy korun, také díky tomu prý šéfové podniku očekávají, že se letos hospodářský výsledek vyhoupne z červených čísel a bude vyrovnaný.

Před 15 lety vzdálené přání většiny našeho obyvatelstva, dnes skvělá skutečnost i přesto, že mnozí občané s kratší pamětí zpochybňují účel tohoto vstupu. Skeptické názory charakterizují tu skupinu našich občanů, kteří mají na mysli okamžitý efekt, aniž by si uvědomovala nelehký vývoj tohoto společenství a důvody jeho vzniku v poválečných letech. Nejdůležitějším bylo zabránit možnosti válečného konfliktu - už 60 let bereme mír v Evropě jako samozřejmost. Výrazným argumentem z kategorie ekonomických je srovnání budoucnosti našeho vnitrozemského státu vně a uvnitř EU. Nejsme ani Norsko s ropnými zásobami na okraji Evropy, ani Švýcarsko s bankami a cestovním ruchem. Za celou dobu vývoje od listopadu 1989 je mravní úroveň a právní vědomí občanů i vymahatelnost práva v naší republice na nejnižším stupni vývoje ve srovnání s již členskými státy Evropy.

Vstupem se zlepší ochrana klientů bank, pojišťoven i dalších institucí proti nesolidnímu jednání. Těm, co současný stav vyhovuje, členství jistě moc nevoní a maskují to jinými důvody. Je třeba si uvědomit, že 1. květen 2004 se stane významným mezníkem ve dějinách Evropy i v dějinách našich. Dojde poprvé od osvícenství ke sjednocení Západu a Východu. Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu se bude týkat 450 milionů občanů, přičemž počáteční omezení a výjimky jsou z hlediska budoucnosti zanedbatelné. Firmy z kteréhokoli státu Unie budou moci poskytovat své služby po celém prostoru společného trhu. Podstatně se však na ně zvýší tlak, aby lépe chránily životní prostředí. Vstupem do EU se zjednoduší cestování našich občanů uvnitř EU a časem odpadnou i celní a pasové kontroly.

Jistě se vyskytnou problémy, spojené s tak významným rozšířením EU, ale její principy solidarity v sociálně tržním hospodářství jsou dobrou prognózou i pro naši republiku. Diskuze o budoucím uspořádání - volnějším nebo užším - na tom nic nemění. Obavy škarohlídů, kteří nás straší jakousi ztrátou národní identity, rozptýlil již před referendem ‘valašský král’ Bolek Polívka, řka: „V Brně jsem ten z Vizovic, v Praze jsem ten z Brna, ve Francii jsem ten Čech, v Americe jsem už ten z Evropy.“

K o p ř i v n i c e (ili) - V pátek zavítal do Kopřivnice ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na pracovní návštěvu, jejíž součástí bylo i setkání s členskou základnou ČSSD a beseda s občany.

S vedením města projednal jako prioritní výstavbu domova důchodců, které nejen přislíbil plnou podporu, ale zařazení do finančního rozpočtu vlády na příští rok. „Na pořad jednání se dostala i otázka přilákání investorů do vlčovické průmyslové zóny,“ doplnil místostarosta Zdeněk Krajčír.

Beseda se zhruba třicítkou občanů se po projednání výše rodičovských příspěvků a dětských přídavků včetně dostupného bydlení pro mladé rodiny svezla na prezentaci vlastních problémů zúčastněných, které byly v mnoha případech ministru předány písemnou formou. Zdeněk Škromach každému, komu nemohl odpovědět na místě, přislíbil vyjádření kompetentních orgánů k danému problému.

O závěr besedy se postaral „místní patriot“ Lubomír Hanzelka, který s úsměvem vytkl ministru Zdeňku Škromachovi, že ČSSD nedostatečně využívá odkazu TGM, který byl do Vídeňského sněmu v roce 1907 zvolen třinácti městy, mezi jinými i vesnicí Kopřivnicí, Lašska a Valašska právě za sociální demokraty.

K o p ř i v n i c e - Mnoho lidí se těší na poslední dubnový večer, kdy se sejdou u ohně, opečou buřty a upálí látkovou postavu čarodějnic. Filipojakubská noc (nebo Valpuržina) je významná přechodem k máji jako vstupu do faktického letního slunovratu. I když letos připadá na 3. května, většina lidí slaví ’noc čarodějnic’ stejně 30. dubna. K předvečeru křesťanského svátku Filipa a Jakuba se váže řada zvyků a symbolických činností. Některé mají zcela praktický účel - jarní úklid, jiné patří k vítání jara - stavění májů, zdobení domů zelenými haluzkami. Specifikem této noci jsou také praktiky směřující proti čarodějnicím a zlým, nečistým silám, aby nepronikly do světa lidí a neškodily jim.

Za zakladatele tradice jsou označováni Keltové. Ti poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal tento svátek název Beltine - zářící oheň.

Vymetala se nečistota z chlévů a obydlí, vyklizené prostory se zdobily zelenými haluzemi, pokud možno pichlavými, zabraňujícími vstupu nečistých sil. Stavěly se máje a po západu slunce se pálily čarodějnice. Před ’uhranutím’ čarodějnicemi se venkované bránili různými praktikami. Před vrata domu i chléva se například položily narýpané drny. Dříve než mohla čarodějnice vstoupit do stavení, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její zlá moc pominula. Domy se kropily svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila. Mládenci také na zahnání čarodějnic práskali bičem nebo stříleli z pušek.

Byla to noc, kdy se sbírají léčivé byliny, zejména jitrocel. Říkalo se také, že této noci se otevírá země a vydává své poklady. Bylo však nutné mít při sobě květ kapradí, svěcenou křídu nebo hostii.