K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města se na své v pořadí dvacáté schůzi v úterý 2. března zabývala i projednáváním stížností a peticí občanů. Těch bylo v loňském roce na kopřivnický městský úřad podáno jedenáct. „Všechny stížnosti byly prošetřeny. Především se týkaly nespokojenosti se stavbou, nesouhlasu s podnikáním, znečišťování místní komunikace, nevhodného chování, hospodaření města s veřejnými prostředky, hluku z dětského hřiště atd.,“ uvedl místostarosta Zdeněk Krajčír, na co si lidé nejvíce stěžovali.

Na městský úřad v roce 2003 byly podány celkem tři petice. „Předmětem petic bylo řešení školní kuchyně při MŠ Mniší, odložení provedení opravy komunikace a zrušení prodejního stánku na sídlišti Sever. Všechny tři petice byly projednány a všemi se radnice zabývala,“ dodal Krajčír.

Členové komise pro projednávání přestupků kopřivnické radnice vloni nezaháleli. „V roce 2003 bylo podáno 606 podnětů k projednání, z toho 256 přestupků bylo odloženo nebo předáno k řešení jiným správním orgánům. Navíc komise musela řešit 171 přestupků z roku 2002. Takže celkem bylo v loňském roce řešeno 521 přestupků. Nejvíce případů se řešilo z oblasti veřejného pořádku, ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Hodně přestupků se řešilo v oblasti občanského soužití, kdy jde především o sousedské spory,“ sdělil k projednávanému tématu místostarosta.

Radní byli také informováni o vymáhání splatných pohledávek za druhé pololetí roku 2003, které byly postoupeny právnímu odboru. „Pracovníkům právního odboru vymohli za období červenec až prosinec 2003 pohledávky ve výši téměř sto čtyřiceti tisíc korun,“ doplnil Krajčír.

Město zvažuje možnosti prodeje domu na ulici Sadové. „Jedná se o budovu mateřské školy v majetku města. Rada nakonec schválila uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o provedení dobrovolné dražby,“ rozvedl projednávanou zprávu místostarosta.

Na schůzi rady se projednávala a schvalovala také tři zadání projektových dokumentací, které město potřebuje k tomu, aby se mohlo ucházet o dotace. První z projektů má řešit opatření z energetického auditu na krytý bazén, na jehož realizaci získalo město státní dotaci. Další projekty se týkají rekonstrukce Lašské vily a výstavby haly Phare.

K o p ř i v n i c e (dam) - Stagnaci dalšího vývoje by mohlo pro místní vyšší školu znamenat na vládní úrovni zvažované zrušení školného na těchto vzdělávacích institucích. „Školné je velice podstatný příjem školy. V našem případě jde asi o milion korun ročně a je to naprosto odůvodněný milion. Vyšší škola má větší nároky na vybavenost, techniku či další odborný růst kantorů,“ tvrdí ředitel kopřivnické vyšší školy, střední odborné školy a středního odborného učiliště Jaroslav Ponec.

Prostředky ze školného jsou podle šéfa školy v plné výši investovány právě do dalšího rozvoje školy a jejího vybavení, a ani koruna není použita na běžné provozní výdaje školy.

Pokud by placení školného na vyšších školách bylo skutečně zrušeno, neznamenalo by rozhodně likvidaci školy. To, že by peněz bylo méně, by prý škola ustála také díky své velikosti nabyté spojením s učilištěm, ale bylo by citelným negativním zásahem do jejího rozpočtu

Přestože by se peněz ze školného Ponec nerad vzdal, uznává, že do současného systému nezapadá. „Stav, kdy se školné platí pouze na vyšších a nikoliv na vysokých školách, je pochopitelně podivný a je v něm jistý anachronismus. Na druhou stranu je všeobecně známé, že vysoké školy si tyto prostředky mají možnost získat z jiných zdrojů. Mají totiž možnost využívat celé řady poplatků,“ nechal se slyšet Ponec a podotkl také, že rozdíly ve financování bakalářských univerzitních programů a vzdělávání na vyšších školách jsou diametrální, přestože nabízené množství a kvalita vzdělání je v obou případech téměř identická.

Pokud bude přijat nový školský zákon, jehož příprava je momentálně v částečně patové situaci, je Ponec přesvědčen, že školné na vyšších školách skutečně již existovat nebude. „Teď je potřeba, aby se ministerstvo zamyslelo, jakým způsobem bude tuto záležitost kompenzovat. Nejde o nijak obrovské sumy, mluvíme o částce 3 000 korun na studenta a o tu by musel být zvýšen normativ vyšších škol,“ uzavřel Ponec.

K o p ř i v n i c e (dam) - Několik konkrétních případů už za dva měsíce svého fungování pomohla řešit kopřivnická romská asistentka Hilda Hangoniová. Zcela nová pracovní pozice byla ve městě zřízena díky dotačním programům ministerstva sociálních věcí a radnice si od ní slibuje změnu přístupu v komunikaci mezi úřady a romskou komunitou.

V současné době žije v Kopřivnici asi dvě stě padesát lidí romské národnosti a podle kopřivnické manažerky prevence kriminality Blanky Mikundové mnohdy úřady vůbec neznají jejich těžkosti.

„Poměrně často jsem se setkávala s tím, že Romové sice měli problém, ale odmítali s ním za někým jít se slovy: Jsem jenom Cikán a nikdo mi nepomůže. Právě romský pracovník v terénu, ke kterému mají důvěru, by měl být osobou, na kterou se mohou obracet,“ vysvětlila užitečnost funkce romského asistenta Mikundová.

Hildu Hangoniovou si ze šesti uchazečů o pozici asistenta vybrali sami Romové. Důvěra, které se mezi Romy těší, ji prý její práci nejen ulehčuje, ale je její prvořadou podmínkou. „Znají mě a komunikují se mnou bez problémů, i když všude existují výjimky. Mým cílem je poradit a pomoct vyřešit to, na co sami nestačí,“ prozradila Hangoniová s tím, že mezi Romy se informace o její práci rychle rozšířila a stále častěji se na ni někdo se žádostí o pomoc obrací. Sama asistentka říká, že počet lidí, se kterými se při práci setkává, je velmi různorodý. „Záleží případ od případu, někdy je možné věnovat se jen jednomu nebo dvěma klientům, ale už jsem jich měla na domovní schůzi také třicet,“ uvedla Hangoniová.

Přesto, že četnost kontaktů s asistentkou se zvyšuje, ta se v praxi zatím ani jedinkrát nesetkala s tím, že by její práce někdo chtěl zneužít. „Na mě se obracejí opravdu až v případech, že sami nemohou nebo nevědí, jak problém řešit. Rozhodně mě nevolají k tomu, abych pomáhala s věcmi, které běžně zvládají,“ tvrdí Hangoniová.

Romskou asistentku v nejbližší době čeká školící kurz, který by ji měl připravit nejen na záludnosti terénní práce s lidmi, ale také do hloubky obeznámit s některými zákonnými předpisy.

Právě orientace v zákonech a nařízeních je totiž mnohdy to, co Romům schází, a asistentka by jim je měla být schopna srozumitelnou formou interpretovat.

Romská asistentka se snaží získat také praktické zkušenosti od svých kolegů v Ostravě a Novém Jičíně. Kromě toho, že je Hilda Hangoniová arbitrem v případných sporech, pomocníkem při styku s úřady a podobně, věnuje se také volnočasovým aktivitám romských dětí v Klubu Kamarád.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ivan Telařík stále nevzdává svůj boj o to, aby se prezidentský pár stal akcionářem automobilky Tatra. Hodlá dokonce znovu přesvědčovat zastupitelstvo, aby symbolický vstup Klausových do Tatry posvětilo tím, že akcie budou jedním z darů, který první pár převezme v případě udělení čestného občanství. „Nečekal jsem, že zastupitelé budou první, kdo se chytne do tohoto testu. Pokud řeknou, že dát Klausovým akcie by vyznělo jako ironie, samo to nejlépe vypovídá o tom, jak si firmy váží,“ hřímá Telařík. Drobný akcionář Tatry čeká také na schůzku se zástupcem vlastníka Filem Filipovem, od kterého se chce dozvědět, zda by automobilka měla zájem o Livii Klausovou v dozorčí radě. „Sejdeme se asi až někdy v polovině března, ale neoficiálně jsem se dozvěděl, že šéfové Tatry předpokládají, že místo v dozorčí radě odmítne,“ tvrdí Telařík.

Svůj návrh chce Telařík znovu předložit na dalším jednání zastupitelstva v souvislosti s hlasováním o udělení čestného občanství, a to přesto, že na minulém zastupitelstvu se komunální politici k jeho nápadu nestavěli vstřícně.

„Chci do toho zapojit i další. Už jsem o tom hovořil s poslancem Pavlem Hrnčířem a tomu se ten nápad zamlouvá,“ tvrdí Ivan Telařík.

K o p ř i v n i c e (hod) - Ani mrazivé počasí neodradilo občany, kteří přišli spolu se členy Masarykova demokratického hnutí a vedením radnice vzdát h prvnímu prezidentu naší republiky. Ba naopak, v letošním roce se vzpomínkové akce u příležitosti 154. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka zúčastnilo více lidí, než bývá obvyklé.

Ladislav Cvíček ve svém projevu tentokrát vzpomněl na to, jak Masaryk za každou úsluhu poděkoval. Také on podle jeho vzoru, že člověk by měl alespoň za den desetkrát poděkovat, děkoval lidem z města, kteří se o něco zasloužili.

K o p ř i v n i c e - Mezinárodní den žen se po létech od sametové revoluce dočkal své rehabilitace, když byl poslanci i přes odpor senátorů opětovně zařazen do českého kalendáře mezi významné dny. Přesto je v povědomí národa spojován s komunistickým režimem, kdy ženy dostaly od odborářů osušky a pro muže byl svátek vítanou záminkou ke zvýšené konzumaci alkoholu.

Po roce 1989 se na Mezinárodní den žen poněkud zapomnělo a místo něj se začal slavit každou druhou květnovou neděli Den matek. Ten se slavil zhruba od dvacátých let minulého století do doby, než jej komunisté zcela zrušili.

V letošním roce obě televize, státní a komerční, vzaly Mezinárodní den žen na milost a věnovaly dva večery estrádním pořadům. Jedna si dala práci s premiérovým vystoupením, druhá vsadila na reprízu archivních pořadů. I na rádiových vlnách se o MDŽ, tentokrát však jako o Mezinárodním dni živnostníků, živě diskutovalo. Cílem bylo vyvolání diskuze o tom, jak se v Česku podniká a zdali se tady vůbec podnikat dá.

Klasické oslavě v Kavárně zůstali věrni zastupitelé a poslanci místní organizace Komunistické strany Čech a Moravy, kteří tuto tradici nepřerušili po celou dobu existence svátku. Malá pozornost, poděkování a pestrý kulturní pořad s živou hudbou zajistil i v letošním roce plnou návštěvnost.

Ať jsou názory na Mezinárodní den žen jakkoli protichůdné, skutečností zůstává, že svátek žen za šest let oslaví sté výročí. O svátku MDŽ bylo rozhodnuto na konferenci žen socialistek už v roce 1910 v Kodani. Od těch dob se 8. březen slaví jako svátek pracujících žen a den solidarity žen v boji za mír a rovnoprávnost.