N o v ý   J i č í n ,  K o p ř i v n i c e (dam) - Celkem tři tisíce tři sta osmdesát tři trestných činů s celkovou způsobenou škodou přibližně 124 milionů korun řešili v uplynulém roce policisté novojičínského okresu. „Po sedmiprocentním poklesu kriminality v roce 2002 došlo vloni k zastavení několikaletého klesajícího trendu. Kriminalita se liší v meziročním srovnání jen o desetiny procenta,“ prohlásil okresní policejní ředitel Karel Třetina, když komentoval statistiky výsledků svých podřízených. Policii se podle jeho slov také opět podařilo zvítězit nad zločinem a přesto, že objasněnost případů klesla zhruba o dvě procenta, stále přesahuje padesátiprocentní hranici. Přes mírné zhoršení oproti loňskému roku se Novojičínsko v přepočtu trestných činů na jednoho obyvatele stalo v roce 2003 nejbezpečnějším okresem Moravskoslezského kraje.

Největším problémem zůstává oblast majetkové kriminality. Ta se na celkové zločinnosti podílí víc jak šedesáti procenty a její mírný nárůst je dán prý především stoupajícím počtem vloupání do automobilů. „Růst autokriminality je již tříletý a vedlo to k tomu, že jsme v druhé polovině minulého roku vytvořili speciální tým pro tuto problematiku. Věříme, že s jeho pomocí se nám růst těchto případů podaří co nejvíc omezit,“ řekl policejní ředitel s tím, že velkým problémem je stále podceňování bezpečnosti věcí uzamčených v zaparkovaných autech. Úspěchy policisté zaznamenali na poli boje s násilnou trestnou činností. Počet těchto případů klesl meziročně o osm procent. Klesl také počet vražd z předloňských pěti na jediný případ tohoto druhu, který se stal v září v jednom oderském bytě, kde pachatel ubodal svou družku. „Vrah byl dopaden a čeká na soud ve vyšetřovací vazbě,“ doplnil okresní policejní šéf Třetina s tím, že 88procentní objasněnost v této oblasti je nejlepším výsledkem v kraji. Také hospodářskou trestnou činnost, která je nebezpečná především vysokou mírou způsobených škod, se daří se sedmdesáti procenty objasňovat novojičínským policistům nejlépe v kraji.

Struktura pachatelů vloni nezaznamenala velkých výkyvů. Podíl recidivistů činil 48 procent. Mládež měla na svědomí dvacet procent prohřešků a cizinci 2,5 %. „Velmi znepokojující jev je nadále stoupající počet trestných činů souvisejících s drogovou problematikou. Zde evidujeme nárůst o 108 procent,“ řekl Karel Třetina.

Kopřivnice byla i vloni obvodním oddělením policie s druhým největším podílem kriminality, když se na jím spravovaném území událo celkem sedmnáct procent všech trestných činů v okrese. Celkem kopřivnický policejní obvod šetřil 580 trestných činů a úspěšně objasnil 293 z nich. To znamená, že oproti roku 2002 vzrostla vloni kriminalita na Kopřivnicku o 20,33 procenta, což je nejvýraznější růst v celém okrese a zároveň o téměř tři a půl procenta poklesla jejich objasněnost.

„Kopřivnice je oddělení, kde dochází k největším meziročním výkyvům v kriminalitě. Zatímco předloni zde byl zaznamenán největší pokles kriminality o 22 procent, tak vloni jsme zaznamenali růst kriminality. I přes toto momentální zvýšení je zde kriminalita o polovinu nižší než v roce 1993, kdy dosáhla svého vrcholu,“ uvedl Třetina.

Důvodů těchto výkyvů může být podle jeho slov celá řada. Nárůst kriminality mohl prý být způsoben návratem některých recidivistů z výkonu trestu, nebo může souviset se sociálním problémem nezaměstnanosti a dalšími jevy. Nejprudší nárůst zaznamenali kopřivničtí policisté v mravnostních trestných činech, jejichž počet se zdvojnásobil z předloňských tří na šest případů v roce 2003. Největší počet prohřešků pak byl mezi majetkovou kriminalitou (355 případů) následovanou prostými krádežemi (177 případů).

Okresní policejní ředitel přesto práci svých podřízených v Kopřivnici hodnotí vysoko, což doložil nejen výročním oceněním policistů Pavla Matery a Aleše Kociána působících v Kopřivnici, ale také vyhlášením šéfa zdejšího obvodu majora Josefa Jeřábka manažerem roku. Příkladná je podle Karla Třetiny také spolupráce Obvodního oddělení Kopřivnice se zdejší městskou policií.

K o p ř i v n i c e (hod) - Zápisy dětí do prvních tříd se uskutečnily v Kopřivnici a místních částech ve čtvrtek 12. a v pátek 13. února. Na všech základních školách děti přivítali a poté je učitelky zábavnou formou zkoušely, zda jsou připraveny zvládnout školní výuku. V některých případech doporučili rodičům, aby s dětmi navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu, která by měla rozhodnout, zda je dítě připraveno na vstup do školy.

Nejvíce budoucích prvňáčků přišlo k zápisům na Základní školu dr. Milady Horákové, kde jich za dva dny napočítali celkem osmdesát čtyři. Podle slov ředitele Lumíra Pospěcha jich ze seznamu, který škola obdržela, nepřišlo sedm. U dvou dětí už rodiče nahlásili odklad. Škola by tak měla otevřít tři první třídy.

Na ZŠ Emila Zátopka se zapsalo sedmdesát šest dětí, z toho u čtyř dětí je jisté, že do školy v září nenastoupí.

Kolik nakonec otevřou prvních tříd, se uvidí až po 30. dubnu. Do té doby by měli rodiče žádající odklad donést potvrzení.

Do ZŠ na ulici 17. listopadu se zapsalo pětašedesát dětí. Škola sv. Zdislavy si drží průměr a letos přišlo k zápisům pětadvacet budoucích prvňáčků.

Na ZŠ Alšovu se dostavilo celkem třiapadesát dětí a z toho osm bude mít odročenou školní docházku. K zápisům nepřišlo podle seznamu patnáct dětí.

Základní škola v Lubině zapsala osmnáct dětí, z toho možná tři budou mít odklad.

Nejméně dětí k zápisům přišlo do malotřídky v Mniší, a to osm, z nichž jedno bude mít odklad. „Jedni rodiče přišli z Vlčovic s tím, že jejich dítě je zapsáno v Lichnově, ale pokud bude škola, tak by chtěli, aby chodilo do naší školy,“ uvedla Ivana Volná, ředitelka ZŠ v Mniší.

K o p ř i v n i c e (hod) - Radnice letos v lednu vyhlásila čtyři témata pro přidělení grantů z rozpočtu města pro letošní rok. Na odbor školství, kultury a sportu přišlo do 28. ledna celkem sedmnáct projektů. Další čtyři, které přišly po stanoveném termínu, nebyly zařazeny do hodnocení grantové komise.

„Při rozhodování o grantech se rozvinula diskuze, že se nebudou podporovat akce, které už mají nějakou historii. Granty jsou určeny na vznik nových aktivit. Je však otázka, abychom tímto způsobem nepodpořili aktivity, které nebudou mít možnost v budoucnu žádat znovu o podporu. Bylo ale řečeno, že město má dalších tři sta tisíc korun, které jsou určeny na podporu již tradičních akcí,“ sdělil ke kritériím při rozdělování dotací místostarosta Milan Bureš.

První vyhlášené téma znělo Odkaz kopřivnických rodáků v současné tvorbě dětí a mládeže. O peníze se ucházely hned tři projekty. ZUŠ Zdeňka Buriana, která předložila projekt s názvem Hudební tradice města Kopřivnice, chce uspořádat sérii koncertů mladých talentů, jež by měly připomenout 85. výročí narození rodáka a hudebního skladatele Zdeňka Petra a také 50. výročí založení školy. Komise a rada projekt podpořily částkou 20 600 korun. Základní škola Kopřivnice - Lubina na projekt Svět očima dětí dostala přiklepnuto 1 500 korun. Pěvecké sdružení Kopřivnice, které rovněž chtělo připomenout odkaz hudebního skladatele Petra, nebylo komisí doporučeno, tudíž na peníze nedosáhlo.

Do druhé skupiny s názvem Kopřivnice - zdravé město se přihlásilo celkem šest projektů. Dům dětí a mládeže se přihlásil se čtyřmi projekty, přičemž ani jeden nezískal doporučení komise. Úspěšný byl naopak Tomáš Kostelník s projektem Kopřivnický obojživelník, kdy děti narozené v roce 1992 a mladší by měly soutěžit ve třech disciplínách, uplavat tři sta metrů volným způsobem v bazénu, na kole vyjet na čas do vrchu na Janíkovu louku a uběhnout dva tisíce metrů v přespolním běhu okolo Šostýna.

Rada tento nápad a realizaci podpořila částkou pětadvaceti tisíci korunami. Občanské sdružení Máš čas, jež se o grant ucházelo projektem Aktivní těhotenství, získalo od města čtyřicet tisíc korun.

Celkem sedm projektů se přihlásilo do třetího tématu s názvem Kulturní a sportovní léto pro rozvoj cestovního ruchu, z nichž podporu města získaly pouze dva. První předložil David Monsport z tanečního souboru Dream, jenž chce uspořádat v červnu multikulturní přehlídku, na které by se předvedly zájmové soubory působící na území města Kopřivnice. Podle Monsporta by mělo jít o představení různých aktivit směřujících k podpoře zdraví a zdravého životního stylu pro všechny občany Kopřivnice. Radní tento nápad podpořili částkou devětapadesáti tisíc korun. Druhým úspěšným projektem bylo občanské sdružení Máš čas, které chce na začátku prázdnin pořádat in-linový a skateboardový závod v areálu Klubu Kamarád. Na tuto aktivitu dostali od rady přiklepnuto 15 800 korun.

Do poslední, čtvrté skupiny s názvem Automobilová tradice města Kopřivnice se přihlásil Lubomír Polášek. Ten na svůj projekt požadoval od města finanční podporu ve výši sto tisíc korun. Jeho projekt ovšem komise ani rada nepodpořily.

Rada rozdělila na granty celkem 161 900 korun, což ovšem ještě musí potvrdit na svém únorovém zasedání zastupitelé.

K o p ř i v n i c e (dam) - Další celostátní dramatický růst nezaměstnanosti v měsíci lednu se Kopřivnicku a také celému novojičínskému okresu v podstatě vyhnul. Na konci ledna evidovala kopřivnická pobočka 2 066 lidí bez práce, což představuje 14,11 procent práceschopného obyvatelstva. „Můžeme hovořit o poměrně stabilizovaném stavu, nárůst je opravdu malý. Také v celookresním měřítku se nezaměstnanost zvedla o čtyři desetiny procenta,“ uvedl šéf kopřivnické pobočky úřadu práce Zdeněk Petr.

Vyhlídky jsou navíc prý poměrně optimistické, do dvou měsíců by se prý počet nezaměstnaných měl začít snižovat. „Jednáme s radnicemi Štramberka, Závišic a kopřivnickým Slumekem o vzniku míst ve veřejně prospěšných pracích,“ prozradil Petr. Kolik lidí by takto mělo najít práci, však zatím nebyl schopen konkretizovat.

Přestože od konce ledna do začátku tohoto týdne opět v evidenci nezaměstnaných přibyla desítka jmen, situace na trhu práce ještě není nejhorší. Absolutní rekord v počtu nezaměstnaných kopřivnický úřad práce do svých statistik zanesl vloni na konci září, kdy práci hledalo celkem 2 173 lidí.

K o p ř i v n i c e (hod) - V lednu začal platit nový zákon, respektive novela zákona o dani z příjmu, a ze sdělovacích prostředků vycházely různé rozporuplné informace, jakým způsobem tento zákon postihne podnikatele.

„Lidé neměli přesné informace, a proto se snažili něco dovědět také u nás. I na našem živnostenském úřadě jsme se snažili dopídit k výkladu zákona. Samotné jeho znění nevyznívá jednoznačně. Samozřejmě jsem se obrátila s dotazem i na finanční úřad, který nám poskytl přesnější informace.

V tomto duchu je předávám dále,“ nastínila problematiku, která tíží malé a drobné podnikatele, Pavla Jurková, vedoucí živnostenského úřadu kopřivnické radnice.

Největším kamenem úrazu je zřejmě pro podnikatele minimální daň, kterou budou muset platit všechny osoby samostatně výdělečně činné, které podávají daňové přiznání. „To je věc, kterou si možná někteří podnikatelé neuvědomili. Dovětek, že daňové přiznání nepodávají ti, kteří mají příjmy z podnikání menší než šest tisíc korun za rok,“ upřesnila Jurková.

V případě, že někdo podniká a zároveň je v pracovním poměru, tedy je plátcem ze závislé činnosti, tak podává daňové přiznání za oba příjmy dohromady a tam se podnikání může a nemusí vyplatit. Záleží na tom, jakých příjmů ze závislé činnosti dosahuje. To už je věc rozboru daňového poradce. Daň neplatí poživatel starobního důchodu a mladí lidé do šestadvaceti let.

„Na počátku roku, jsme radili podnikatelům, kteří se na nás obraceli, aby živnost nerušili, ale jenom přerušili a vyčkali na další informace, neboť výklad zákona může být časem jiný. Pokud nemají příjmy v letošním roce, pak nemusí platit ani minimální daň, neboť mají přerušenou živnost. To ovšem nebude platit, pokud jim přijde nějaký příjem, byť za práci z předcházejícího roku. Tímto naším výkladem jsme asi docílili toho, že v našem obvodu zrušilo živnostenské oprávnění od začátku roku do 10. února sedm podnikatelů, což je podprůměr. V loňském roce jsme na našem úřadě v průměru měsíčně zrušili dvanáct živnostenských oprávnění. Tím se lišíme od jiných obvodů, neboť, co vím ze sdělovacích prostředků, docházelo k většímu rušení,“ dodala šéfka živnostenského úřadu.

Za celý loňský rok podnikatelé zrušili sto devatenáct živnostenských oprávnění a 791 jich bylo přerušeno. Zato od začátku roku do 10. února vydali jednasedmdesát živnostenských listů a šest koncesí a 187 podnikatelů přerušilo svou živnost.

K o p ř i v n i c e - ’Staň se Šerpou’, zval lakonický titulek pozvánky na netradiční sportovně recesistickou akci, která se uskutečnila první únorovou sobotu. Dva roky stará myšlenka Ládi Frendla a Jirky Sochy tak dostala konkrétní podobu.

„Naším cílem bylo zdolání Velkého Javorníku se zátěží. Ženám jsme stanovili minimální limit dvanáct kilogramů, mužům dvojnásobek,“ přiblížil podmínky získání ’licence k provozování všech činností spojených s výkonem funkce šerpy’ Jiří Socha, pracovník Domu dětí a mládeže Kopřivnice, pod jehož patronací se akce konala.

Osmnáct účastníků z řad vedoucích táborů a jejich přátel vyrazilo s batohy obtěžkanými pet láhvemi naplněnými vodou. Jeden ze zájemců o získání šerpského titulu, který se o akci dozvěděl na poslední chvíli a nepřipravil si doma požadovaný náklad, si ze zoufalství koupil u benzinové pumpy dva kanystry nemrznoucí směsi. Třebaže teplotně nadprůměrný prázdninový týden rozpustil většinu sněhové pokrývky, expedice dodržovala všechny horolezcům běžné bezpečnostní praktiky. Ochranné přilby, cepíny, případně teleskopické hůlky, úvazky, sedáky, expresky, karabiny, zkrátka veškerá lezecká výzbroj včetně nezbytnosti navázání na lano. Na zbytcích zledovatělého sněhu přišla ke slovu nakonec i stoupací železa.

„Cestou jsme vybudovali dva výškové tábory a vrchol zdolala všechna družstva bez újmy na zdraví,“ radoval se nad úspěchem expedice její duchovní otec. Na vrchol bylo vyneseno dvě stě padesát dva litrů tekutin, které byly až na nemrznoucí směs obětovány bohům. Zároveň absolventům akce bylo přiznáno dosažení základních znalostí a dovedností.

To je opravňuje užívat titul ’šerpa’ (šer.) na území České republiky.

Vzpomínky na podařenou akci ještě nevybledly a už se v hlavách jejich protagonistů zrodil nápad o překonání dosavadního rekordu. „Rozhodně neuvažujeme o překonání dvou set dvaapadesáti kilogramů cestou zvyšování zátěže, ale spíše o masovější účasti,“ podělil se se svými plány Jiří Socha, který připouští brzkou možnost reprízy. Fotografický materiál dokumentující průběh netradiční akce je k vidění před domem dětí a mládeže.

S kamarádem Láďou Frendlem tvoří tzv. FreSo Company a šerpská aktivita rozhodně nebyla jejich první, kterou pro přátele připravili. Pivní běh a Blízká setkání třetího druhu si své příznivce našly také.