Kopřivnické noviny č. 2/2004
ze dne 15. ledna 2004

K o p ř i v n i c e (dam) - Bezmála pět milionů šest set tisíc korun přiklepli zastupitelé ještě na posledním loňském zasedání firmě Ludvík Moravia jako účelový příspěvek na zajištění kulturněosvětové činnosti a provoz kulturního domu. Částka, která svou výší odpovídá příspěvku na rok 2003, však podle všeho není konečná. Již podepsaná roční smlouva totiž obsahuje článek, ve kterém se obě strany dohodly, že nejpozději do prvního dubna letošního roku uzavřou dodatek smlouvy, který by měl kompenzovat očekávaný nárůst cen služeb, energií či minimální mzdy.

„Věděli jsme, že tyto provozní náklady půjdou nahoru. Ovšem jen těžko se dalo odhadnout, o kolik. Proto jsme se dohodli, že o navýšení budeme jednat, až zjistíme skutečné navýšení nákladů,“ řekl Sazovský. Ten zatím nechce o částce odpovídající zvýšení nákladů spekulovat, je však zřejmé, že půjde o několik set tisíc korun. Samo zvýšení minimální mzdy o 500 korun měsíčně bude totiž provozovatele kulturního domu stát asi 220 tisíc korun za rok. Neuzavření dodatku by pravděpodobně mělo výrazný vliv na programovou nabídku kulturního domu. Pokud zvýšení cen tepla, elektřiny nebo DPH zvýší provozní náklady, a ty nebudou odpovídajícím způsobem kompenzovány, odsají prostředky určené k nákupu divadelních, hudebních a zábavných pořadů.

Novou smlouvu o půlmilionovém příspěvku na svou kulturní činnost uzavřela také Nora. Ve smlouvě o podpoře klubu, který je centrem alternativní kultury ve městě, nebyla ani čárka a také částka pěti set tisíc korun je již několik let neměnná. „I když všechno zdražování hraje proti nám, rozhodli jsme se letos o zvýšení nežádat. Pokud bude změna nutná, budeme o ní jednat až za rok,“ nechal se slyšet šéf klubu Vítězslav Váňa.

K o p ř i v n i c e (dam) - Cestovatel Vilda Dvořák bude ve středu 21. ledna vyprávět o svých zážitcích z cest. První letošní beseda v kulturním domě bude věnována Albánii. Půldruhé hodiny trvající program nazvaný Albánie, země orlů, hor a bunkrů, bude promítání zhruba dvou set padesáti diapozitivů pořízených během několika cest do nejdivočejší balkánské země.

„Bude to takové porovnání Albánie z roku 1995 a jejího současného stavu. Řeč bude o všem, co ta země nabízí - od hor přes antické památky až po specifika místních lidí. Budu mluvit o životním stylu tamních obyvatel a třeba i o krevní mstě, která je stále součástí tamních konvencí,“ slíbil Dvořák. Cestovatel do Kopřivnice možná přiveze také video a řadu zajímavých předmětů, které na svých cestách nasbíral. Program, který kulturní dům připravil ve spolupráci s cestovní kanceláří Kudrna, začíná v osmnáct hodin v kinosále.

K o p ř i v n i c e (dam) - V sobotu odstartuje letošní plesová sezona. O zahájení se tradičně postará Ples absolventů tanečních kurzů. Ti budou mít možnost své nově nabyté dovednosti uplatnit při muzice taneční kapely L&P.

Jen o den později v neděli 18. ledna si mohou do kulturního domu přijít zatančit také nejmenší děti. Jejich Candrbál startuje ve tři odpoledne a kromě reprodukované muziky na děti v maskách i bez nich čeká také řada her, soutěží a tombola.

V sobotu čtyřiadvacátého pak na parket pozve Kopřivničany starosta města. Velký obecní ples začíná v sedm večer a v jeho průběhu se na pódiu budou střídat kapely TNT a O.P. Jazz. Hosty večera budou revivaloví imitátoři Robieho Williamse a populární Abby. Organizátoři slibují příchozím také další překvapení.

Tradičně největší událost plesové sezony čeká na své návštěvníky v poslední lednovou noc. Osmý Foxácký ples má letos přídomek Barevný a opět spojí v jedno kulturní dům a Technické muzeum. Jako vždy bude možné vybírat z řady hudebních žánrů, kromě Yo-Yo Bandu a ostravské skupiny Buty se v programu objeví taneční vystoupení, módní přehlídka, erotika a další atrakce.

P r a h a (dam) - Kopřivnická formace Nierika zítra večer v pražském paláci Akropolis pokřtí svůj albový debut Hydrophonicum. Deska, která s jistým zpožděním oproti původnímu plánu spatřila světlo světa ještě v závěru minulého roku, obsahuje sedm písní a je prvním titulem kopřivnického vydavatelství Piperrecords. Cédéčko obsahující sedm skladeb vyprovodí do světa Jan P. Muchow a Sifon z kapely EOTC. Koncert a křest desky se v Akropoli uskuteční v rámci série EuroConnection, jež představuje domácímu publiku mladé progresivní kapely z celé Evropy. Druhou skupinou, která zítra bude společně s Nierikou v Praze vystupovat, je slovenská formace Abuse. Začátek akce je o půl osmé večer.
 
 

K o p ř i v n i c e (dam) - Celkem čtyři filmy nabídne tentokrát svým divákům kino Puls. Obě dnešní představení budou patřit další filmové adaptaci románu Stephena Kinga. Pavučina snů sice nepatří mezi nejlepší díla mistra hororu, ale jeho fanoušky i přesto zaujme. Příběh několika lidí, kteří si chtějí užít trochu volna na lovecké chatě uprostřed hlubokých lesů a ocitnou se uprostřed mimozemské invaze, natočil Lawrence Kasdan a v roli zabijáka vetřelců se představí Morgan Freeman. Po tři odpoledne od pátku až do neděle bude Puls uvádět koprodukční animovaný film Trio z Belleville. Příběh sirotka, ze kterého jeho obětavá babička vychová cyklistického šampiona a pak jej také zachrání ze spárů mafie, je určen nejen větším dětem a rozhodně také dospělým. Od 16. do 17. večer se diváci mohou ponořit do Špíny Londýna. Přesněji do hotelu na periferii obydleného mnoha ztracenými existencemi, které se s krutým životem vypořádavají pomocí drog, násilí a kriminality. Neděle a pondělí bude patřit akčnímu žánru, konkrétně filmu Neprůstřelný mnich. V hollywoodském akčním béčku plném bojových umění se nacista Karel Roden snaží získat kouzelný svitek a s jeho pomocí ovládnout svět, tomu pochopitelně zabrání skupina kladných hrdinů v čele s Chow Yun-Fatem.

N o v ý   J i č í n (dam) - Vyznavači svižného jazzu a funkové muziky by měli zítra večer vyrazit do novojičínského klubu Galerka. Právě tam bude totiž od osmi hodin koncertovat Funková brigáda. Čtyři roky fungující kapela z Pržna disponuje ve svém obsazení kromě nutné kytary, baskytary, bicích a kláves také trojčlennou dechovou sekcí ve složení trubka, pozoun a saxofon. Kapela má za sebou řadu vystoupení v klubech po celé Moravě a natočila už také vlastní CD.

K o p ř i v n i c e - Těsně před Vánocemi oslavil Městský dechový orchestr desáté narozeniny. Na prahu jedenáctého roku je tak čas nejen se ohlédnout za předchozím obdobím, ale také podívat se na budoucnost nejpočetnějšího uměleckého souboru působícího v Kopřivnici. Od vzniku kapely až do dnešních dnů stojí v jejím čele dirigent Alois Hrnčárek, a je tedy asi tím nejpovolanějším, kdo může o dechové hudbě v našem městě mluvit.

Vzhledem k tomu, že naše kapela se transformovala z mládežnického orchestru, který tady působil už předtím dvacet let, tak se nedá říct, že jde o úplně mladý orchestr. Ale ve stávající podobě, kdy máme v obsazení muzikanty od dvanácti do dvaasedmdesáti roků, hrajeme opravdu teprve deset let. Přirovnal bych orchestr k dospívajícímu jinochovi. Jsou i orchestry se stoletou tradicí a proti nim jsme samozřejmě nováčci. Také tady v Kopřivnici má koncertní dechová hudba tradici už z dob před druhou světovou válkou.

Jako dědictví po dechové hudbě závodního klubu jsem objevil stovky skladeb. Tyto partitury se ale dnes už nedají použít. Všechny ty sklady jsou instrumentovány velice zastaralým způsobem, kdy všichni hrají melodii a všichni hrají doprovod. Nejsou tam žádné melodické protipohyby, chybí modernější rytmy a harmonie. Skladby počítají i s nástroji, které se už dneska téměř nepoužívají, jako jsou třeba S-trumpety, nebo basstrumpety, které jsou už zcela nahrazeny moderními pozouny a horny. Celý tento hudební žánr se hodně změnil, skladby jsou náročnější a zvukově daleko barvitější a zajímavější než dřív. Nastoupila celá řada nových skladatelů, kteří při komponování používají současné trendy, a my uvádíme jejich skladby. Městský dechový orchestr je navíc na rozdíl od mládežnického tvořen víceméně stabilním kádrem, a je proto daleko vyhranější a kvalitnější, což nám umožňuje pouštět se i do skladeb symfonického ražení.

Znamená to obrovské rozšíření zvukových a výrazových možností. Kdysi byla v orchestru jedna flétna a já jich mám dneska sedm. Kdysi nebyly hoboje, fagoty a dnes je potřebujeme. Pozouny kdysi hrály pouze doprovod a dneska je to plnohodnotný sólový nástroj plnící melodickou funkci. Naopak trošku ustupuje role kdysi nejdůležitější křídlovky. V orchestru máme baskytaru, některé kapely používají na vytvoření optimální bary zvuku třeba i harfu. Kdysi nic takového nebylo. Velmi pozměněna je také sekce bicích, která je také daleko rozmanitější.

I my se s tím v určité míře potýkáme. A to především u netradičních nástrojů, jako jsou hoboje a fagoty. V poslední době mi trošku začínají chybět B-trumpety a křídlovky. Rozhazuji sítě po celém okolí, ale zatím většinou neúspěšně. Musíme to proto řešit výpomocemi našich přátel z jiných kapel nebo profesionálních hráčů, jako je třeba trumpetista Pavel Hromádka.

Je to už asi maximální počet. Pokud se ale přihlásí mladí hráči, nikdy je neodmítneme. Musíme myslet do budoucnosti. Někteří zkušení hráči totiž mohou orchestr kvůli věku opustit. Proto udržujeme kontakt s uměleckými školami a muzikanty se pro nás snažíme získat. Náš orchestr je v průměru velice mladý, a to znamená, že nějakou budoucnost před sebou má.

Z koncertního hlediska to je asi série koncertů v okolních městech, ale absolutním vrcholem bylo naše vystoupení ve španělské Valencii, kdy po jeho skončení stouplo asi tisíc posluchačů, aplaudovali vestoje a dožadovali se přídavků. To byl opravdu skvělý pocit. V soutěžní oblasti si nejvíce považujeme asi titul absolutního vítěze a laureáta na Mezinárodní soutěži v Praze v roce 2002, kde jsme uspěli v konkurenci 22 orchestrů. Celkem jsme se zúčastnili šesti mezinárodních soutěží, čtyři z nich jsme vyhráli a dvakrát jsme byli druzí.

Zkoušíme jednou týdně, ale cítím, že je to málo. Jsme ale amatéři a já po hráčích nemůžu chtít víc. Na druhou stranu jsem velmi vděčný, že i při mnoha povinnostech máme opravdu silně navštěvované zkoušky. Některým kapelníkům chodí do zkoušek pár lidí, u nás je to v průměru padesát lidí. To je obrovská devíza a také základ našeho úspěchu. Pokud lidi nechodí do zkoušek, nácvik se prodlužuje, komplikuje a produktivita je malá. My zkoušíme tvrdě tři hodiny nonstop a možná mi to i někteří muzikanti mají za zlé. Jestli ale chceme mít výsledky, musíme makat.

Skladatelé Evžen Zámečník a Pavel Staněk jsou přesvědčeni, že by tento orchestr měl jet soutěžit někam do zahraničí. Už jsme si to vyzkoušeli v Německu a na Slovensku a myslím, že úspěšně. Jsou také soutěže světové nebo evropské, ale tam jet nemůžeme. To jsou akce obsazené pouze špičkovými profesionály. Soutěžit ale chceme dál. V repertoáru máme mnoho náročných skladeb, které jen oprášíme, a proto nás příprava na soutěže nebude stát už tolik času jako dřív. Chceme spíš dělat populárnější repertoár pro lidi. To je hlavní poslání orchestru. Nebudeme hrát nějakou lacinou muziku, ale jsou některé skladby, které nacvičujeme opravdu jen čistě pro poroty a lidem je hrát nemůžeme.

Budeme cvičit hudbu, která se lidem příjemně poslouchá, ale stále to bude koncertní dechová hudba. Muzikanti chtějí hrát třeba i nějaké swingové a rockové melodie. Každopádně klasická hudba z našich koncertů rozhodně nevymizí už jen proto, že letošní rok je v české hudbě plný významných výročí. Dvořák, Janáček, Martinů, Smetana, ty všechny si budeme připomínat a my jejich skladby zařadíme do repertoáru stejně jako několik náročných skladeb dnešních českých autorů.

Jsou to spíš výjimečné věci, které nás navíc poměrně velmi časově vyčerpávají. Nácviku totiž věnujeme řadu hodin a pak to použijeme třeba jen jednou. Ale rozhodně se spolupráci nebráníme, a mám dokonce i několik nápadů, například bych docela rád společně se sborem uvedl Verdiho triumfální pochod z Aidy.