Kopřivnické noviny č. 44/2003
ze dne 18. prosince 2003

K o p ř i v n i c e (dam) - Téměř osm stovek lidí ztratilo během tohoto roku své zaměstnání v akciové společnosti Tatra. Tuto informaci potvrdila personální ředitelka automobilky Zuzana Jalůvková. Počet propuštěných je tak menší, než management automobilky oznámil na konci ledna.

Podle jeho tehdejších proklamací mělo mateřskou společnost opustit devět set šedesát a dceřiné společnosti asi šest set třicet lidí, což regionální politici označovali za katastrofu.

Automobilka se zaměstnanců zbavovala v souladu s takzvaným Akčním plánem, který ji má znovu zajistit prosperitu také prostřednictvím snižování mzdových nákladů a zvyšováním produktivity práce.

Stejně jako Tatra, a. s., i dceřiné společnosti propouštěly ve skutečnosti méně. Nejvíce lidí odešlo z Tawesca (135 zaměstnanců), následovalo Tafonco se 116 lidmi. Energetika propustila 84, Taforge 47 a Tatrarest dvacet svých zaměstnanců.

Celkem sedmdesát procent lidí, kteří brány automobilky opustili, přišlo o místo v důsledku organizačních změn, sedmnácti procentům lidí vypršela smlouva na dobu určitou a třináct procent lidí odešlo z Tatry za jiných podmínek. V osmi případech z desíti se propuštění týkalo režijních dělníků a technicko-hospodářských pracovníků, výrobní personál byl mezi propuštěnými zastoupen dvaceti procenty. Na odstupném propuštěným zaměstnancům zaplatil celý holding údajně asi sedmdesát milionů korun.

Jaká bude personální politika Tatry v roce 2004, se lze pouze domýšlet, vedení společnosti totiž své plány v této oblasti nehodlá prozradit.

Zda bude větší snižování stavů v kopřivnické automobilce, nevědí ani na úřadu práce. „O svých plánech nás zatím Tatra neinformovala. Každopádně situace v nezaměstnanosti je daleko příznivější, než jsme očekávali,“ řekl vedoucí místní pobočky úřadu práce Zdeněk Petr.

Míra nezaměstnanosti na Kopřivnicku se v současné době pohybuje okolo čtrnácti procent a do konce roku 2003 by prý měla stoupnout už jen nepatrně.

K o p ř i v n i c e (hod) -Minulý týden ve středu jednala vláda o způsobu odkoupení správní budovy automobilky Tatra pro město Kopřivnice. Konečné rozhodnutí, které vláda schválila, zavolal ministr financí Bohuslav Sobotka kopřivnickému starostovi Jiřímu Tichánkovi.

„Ministr financí Sobotka se rozhodl celou záležitost řešit přímou dotací, nikoli, jak bylo avizováno dříve, prostřednictvím úřadu pro zastoupení státu ve věcech majetkových. Ministr Bohuslav Sobotka také rozhodl, že přímá dotace bude ve výši třiceti milionů korun, nikoli v námi požadované částce, která byla o čtyři miliony vyšší. Stát si vymínil, že jedna třetina objektu bude využívána pro účely státní správy, což je pro nás výhodné,“ sdělil rozhodnutí ministra starosta Jiří Tichánek.

Na dotaz, kdy by město mělo koupit správní budovy, starosta odpověděl, že „podle předpokladu by k podepsání kupní smlouvy a následnému převodu financí mělo dojít nejpozději do poloviny ledna.“

Podle slov Jiřího Tichánka scházející čtyři miliony do požadované prodejní ceny za správní budovu a přilehlé pozemky radnice uhradí zřejmě z peněz získaných na reformu veřejné správy, nebo se najdou v rozpočtu města.

K o p ř i v n i c e (dam) - Dakarští rivalové na značce Tatra Karel Loprais a Tomáš Tomeček finišují v přípravách na šestadvacátý ročník nejtěžší terénní rallye světa. Na start závodu měřícího víc jak jedenáct tisíc kilometrů se oba týmy postaví prvního ledna.

„Chceme si pořádně zazávodit, ve zdraví dojet a co nejlépe se umístit. Místo na bedně by bylo skvělé, ale konkurence je veliká, ze šedesáti přihlášených posádek v kategorii kamionů může určitě patnáct myslet na vítězství,“ nechal se slyšet Tomáš Tomeček, jehož největším úspěchem v africké rallye bylo zatím loňské stříbro. Motivace Karla Lopraise a jeho vůle po vítězství je neméně silná. V loňském roce hrůzostrašně vypadající havárie zmařila jeho sny o sedmém vítězství a pokoření absolutního rekordu, letos bude tedy opět myslet na zlato. „Chceme vyhrát, jet s menším cílem by ani nemělo smysl. Konkurence bude sice silná, ale trať je vedena terénem, který je pro Tatru výhodou,“ tvrdí Karel Loprais, který bude stejně jako Tomeček spoléhat taky na asistenci druhého doprovodného kamionu. Oba závodníky ještě před odjezdem čeká řada povinností, kromě balení se budou také scházet s novináři a fanoušky. Loprais se už minulou sobotu rozloučil s Frenštátskými na tamním náměstí, kde mu hodně štěstí přišel popřát i olympijský vítěz Jiří Raška. Na samotnou cestu do Francie se Tomeček vydá na Štěpána a Loprais o tři dny později. Pořadatelé závodu letos pro účastníky připravili několik novinek, kromě přísnějších technických specifikací vozů musí být pro zvýšení bezpečnosti každá posádka vybavena satelitním telefonem. Vzhledem k tomu, že závod povede i zalidněnými oblastmi, přistoupili pořadatelé k použití nového GPS systému pro kontrolu rychlosti. Ten bude při průjezdu vesnicemi automaticky kontrolovat rychlost vozu a překročení povolené padesátikilometrové rychlosti. V cíli etap budou navigační přístroje kontrolovány a vyšší rychlost budou pořadatelé penalizovat. Daleko méně podrobné budou také itineráře, ty už nebudou upozorňovat na překážky na trati.

K o p ř i v n i c e (dam) - Podobný průběh jako vloni mají mít letošní oslavy příchodu Nového roku v kopřivnickém kulturním domě. Zhruba v jedenadvacet hodin by před kulturním domem měla vypuknou diskotéka, na které budou pod taktovkou diskžokeje Stoupy znít hity od šedesátých let až po současnost. Diskotéka poběží nepřetržitě až do druhé hodiny ranní. Přerušena nebude dokonce ani během koncertu uvnitř kulturního domu, pouze intenzita zvuku by v době mezi jedenáctou a půlnocí měla být nižší. „V tu dobu nabídneme lidem koncert kapely Rolling Stones revival Band,“ prozradil produkční kulturního domu Jiří Cachnín. Do interiéru bude vystoupení revivalu přemístěno kvůli klimatickým podmínkám, ozvučovací a osvětlovací technika totiž v zimě velmi trpí. O půlnoci se dění ze sálu opět přesune před kulturní dům, kde dvojník Micka Jaggera zahájí novoroční ohňostroj.

K o p ř i v n i c e (dam) - Hit za hitem sázela posluchačům Marta Kubišová na svém kopřivnickém Vánočním koncertě.

Drtivou většinu koncertu tvořily písně z šedesátých let, kdy byla zpěvačka na vrcholu popularity. Až v závěru zaznělo několik písní, se kterými Kubišová navázala v devadesátých letech na svou dřívější kariéru. „Písničky pro program tohoto koncertu jsem si vybírala sama a jediným hlediskem bylo, jestli je zpívám ráda,“ přiznala se zpěvačka před koncertem, který uzavřela dvěma koledami a reprízou populární písničky Hej, Jude.
 
 
 
 
 

K o p ř i v n i c e - Tradiční předvánoční setkání uspořádalo Občanské sdružení Hájenka pro žáky Mateřské školy Jeřabinka a jejich rodiče ve svém ekologickém středisku v Janíkově sedle.

Třináct dětí se zatajeným dechem pozorovalo počínání bílé Lucie, která vymetla všechny kouty místnosti. „Když už setkání připadlo na 13. prosince, nemohli jsme tento starý zvyk nepřipomenout,“ vysvětlila průvodkyně celého dne Majka Honešová. Tento svátek je dnes téměř zapomenutý, ale na Valašsku dodnes na některých místech obcházejí bílé postavy Lucky. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak upít trochu noci, jednak plnit své poslání, totiž ztrestat nepořádek v domě. V den svaté Lucie musely být totiž domy jako ze škatulky. Lucka navíc ’roby’ klepala vařechou po prstech, aby lépe předly.

Za příjemného povídání o lidových zvycích, obyčejích a pověrách si děti a rodiči vyráběli ozdobné košíčky ze skořápek vlašských ořechů a slaměnek a netradičního andílka z přírodních materiálů. Na závěr přišla na řadu i výroba svíček. Zatímco rodiče spolu s učitelkou Alenou Žižkovou pomáhali při výrobě ozdob, v kuchyni mužská část organizátorů připravovala občerstvení.

Koláče, vánočka z kynutého těsta i tradiční oplatky s liturgickými motivy vyráběné ručně v oplatečnici ve Valašských Kloboukách si děti nenechaly ujít, mnozí rodiče pak poprvé v životě ochutnali pravou svatební vařonku, kterou pod vedením předsedy sdružení ekologů Dalibora Kvity vyráběl Michal Žižka. Vrcholem degustace byla hrachová polévka a slivková mačka, obojí součást štědrovečerní večeře našich předků.

Po zkušenostech z minulých let jídlo s předstihem připravila Majka podle receptu maminky doma, protože podle jejího mínění Kvitova mačka byla posledně kyselá a dětem nechutnala. Bylo to ovšem nepodložené a subjektivní nařčení, protože i loni stejně jako letos se po staročeských dobrotách jen zaprášilo.

Předvánoční domácí přípravy ani neštovice s chřipkou, které zdecimovaly stav školky na polovinu, neohrozily letošní účast. „Moc se nám tady s manželem líbí a Daneček je nadšen z košíčku. Andílek se už nám tak nepovedl. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí z našich zapomenutých tradic a ochutnali samé dobroty,“ hodnotila setkání ve stylovém prostředí Vladislava Musilová, maminka šestiletého chlapce.