K o p ř i v n i c e (hod) - Kopřivnice poprvé v roce 1996 požádala o dotace na prevenci kriminality, a od té doby nebyl rok, aby nezískala finance na programy, které by pomohly zvýšit bezpečnost ve městě. Od poloviny roku 1997 pracuje na kopřivnické radnici Blanka Mikundová, která se touto problematikou zabývá od samého počátku.

„Za tuto dobu jsme podali celkem šestašedesát projektů, z nichž ministerstvo vnitra podpořilo jednapadesát. Město tak získalo téměř pět milionů osm set tisíc a samo se na projektech podílelo dalšími třemi miliony tři sta padesáti osmi tisíci korunami,“ uvedla manažerka prevence kriminality Blanka Mikundová a dodala, že v příštím roce poběží poslední rok Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni souběžně s novým Programem partnerství, jehož podstatou je partnerská spolupráce Policie ČR s místními orgány veřejné správy při přípravě a realizaci projektů. „Policie ČR iniciuje řešení konkrétních negativních jevů a spolupodílí se na výběru adekvátních opatření. Realizátorem opatření a žadatelem dotace bude obec,“ doplnila Mikundová.

Ke konci loňského roku proběhlo sociologické šetření s názvem Pocit bezpečí obyvatel ve vybraných městech České republiky, jehož cílem bylo zjistit, zda se občané cítí bezpečně. Průzkum probíhal ve dvanácti městech, které byly více než pět let zapojeny v Komplexním součinnostním programu prevence kriminality, tedy mimo jiné i v Kopřivnici, a celkem bylo dotázáno 6 235 respondentů starších patnácti let. Samotný průzkum, jehož iniciátorem bylo ministerstvo vnitra, prováděla firma STEM - středisko empirických výzkumů.

Z průzkumu vyplynulo, že oblast kvality života ve městě, bezpečnosti a možnosti prevence kriminality respondenti jednotlivých měst hodnotili téměř shodně. Dotazy tázající hodnotili od jedničky až po šestku (nejhorší). Relativně nejoptimističtější hodnocení bylo v Kopřivnici, která získala nejlepší známku 2,86, zatímco poslední Karviná byla hodnocena číslem 3,41. V hodnocení celkové spokojenosti existují mezi městy rozdíly. Porovnání bezpečnostní situace ve svém městě s ostatními městy kraje hodnotili Kopřivničané pozitivně a třicet procent z nich si myslí, že je bezpečnostní situace lepší než jinde.

Kopřivničané, kteří v průzkumu odpovídali, se nejvíce obávají výtržnictví, kapesních krádeží a pomluv, ale nemají strach, že by mohli být zavražděni nebo by se mohli stát oběťmi organizovaného zločinu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Čtyři Kopřivničané byli na začátku minulého týdne dekorováni Medaili cti a vděčnosti.

Bohuslavu Fickovi, Lubomíru Hanzelkovi, Lumíru Pospěchovi a Lubomíru Sazovskému bylo ocenění uděleno za významné osobní zásluhy o udržování a šíření myšlenek T. G. M. stejně jako za čestné, tolerantní a přátelské soužití v duchu Jana Masaryka. Spolu s nimi Společnost Jana Masaryka ocenila svou výroční medailí také odcházejícího amerického velvyslance Craiga Robertse Stapletona. „O tom, že budeme nějakým způsobem oceněni, jsme věděli asi týden dopředu. To, že půjde o tak významnou věc, jsme ale do poslední chvíle netušili,“ shrnul překvapení oceněných Lubomír Sazovský. Hlavním důvodem cesty čtveřice Kopřivničanů do Prahy bylo zajišťování účasti významných řečníků na březnové setkání nad myšlenkami Tomáše Garrique Masaryka. Další cíl návštěvy byla osobní gratulace Antonínu Sumovi, který byl na návrh Kopřivničanů vyznamenán prezidentem.

K o p ř i v n i c e (dam) - Je téměř jisté, že kopřivnická Dura nebude mít na konci října 2004 počet zaměstnanců, ke kterému se zavázala při podpisu smlouvy, jež prvnímu investorovi vlčovické průmyslové zóny zaručovala investiční pobídky našeho státu.

„Množství zaměstnanců bude jediná podmínka, se kterou budeme mít problémy a kvůli které budeme muset jednat s ministerstvem. Všechny ostatní podmínky splníme, nebo dokonce překročíme,“ přiznal ředitel kopřivnické Dury Milan Černý.

V současnosti má místní pobočka Dury osmašedesát pracovníků a do konce roku by jejich počet měl stoupnout jen nepatrně. Na zatím jediné rozjeté výrobní lince pracuje ve dvou směnách pouhých osmnáct lidí. Ve smlouvě o investičních pobídkách se přitom investor zavázal dosáhnout do října 2004 stavu minimálně dvě stě devadesáti čtyř zaměstnanců.

„Podle toho, jak se začínají realizovat jednotlivé plány, a vzhledem ke zpoždění, ke kterému tady došlo, počítám, že se ve stanoveném termínu budeme pohybovat mezi sto padesáti až dvěma sty zaměstnanci,“ řekl Černý s tím, že firma bude jednat s ministerstvem průmyslu a obchodu o uzavření dodatku smlouvy, který by nastalou situaci řešil.

„Předložíme ministerstvu fakta, kromě počtu zaměstnanců totiž všechno jde, jak má. Například požadavek na investice byl sto sedmdesát pět milionů a my už teď na konci roku budeme mít proinvestováno přes dvě stě milionů a do konce příštího roku bude to číslo ještě daleko vyšší,“ uvedl ředitel Dury.

Přestože fabrika společnosti Dura Automotiv Systems stojí v průmyslové zóně už od konce roku 2001, stále je poloprázdná. Jak již bylo zmíněno, běží pouze jediná výroba, a to produkce řadicích systémů pro Škodu Mladá Boleslav a VW Bratislava.

Podle ředitele Černého je ale rozjezd dalších projektů na spadnutí. Ve vlčovické hale prý už stojí kompletní technologie na výrobu lanovodů pro řadicí systémy vozu VW Golf a VW Passat.

„Tady v Kopřivnici budeme vyrábět komponenty, které budeme dodávat sesterským závodům Dury, a ty je až po konečné montáži budou dodávat zákazníkovi,“ prozradil šéf Dury Kopřivnice a dodal, že závod má za sebou část zkoušek a testování a dodávky by měly být zahájeny v průběhu ledna 2004. V podobném stádiu jako výroba pro Golf a Passat je také příprava obdobného projektu pro Renault Clio. Jinak pro tuto výrobu bude během března a dubna rozšířena také o výroku produktu pro značku Nissan.

„Na všechny tyto projekty už tady máme výrobní technologie, které se rozbíhají a testují. Také se zapracovávají první pracovníci. Zatím ale nemáme kompletní stav. Linky jsou obsazené asi z poloviny, až od doby, kdy se rozjedou naplno výroby, budeme postupně přijímat,“ slíbil Milan Černý.

Po rozjezdu již potvrzených výrobních projektů by měla být plocha haly v průmyslovém parku zaplněna maximálně ze třiceti procent, dnes je obsazeno dokonce pouhých patnáct procent plochy. Během příštího roku by se údajně měly v Kopřivnici rozjet také další výrobní buňky dodávající komponenty Fordu, Renaultu, VW nebo Toyotě. Výrobní technologii pro linku Fordu chce navíc Dura nechat vyrobit přímo v České republice a využít služeb dodavatelů z našeho regionu.

M o š n o v (dam) - Na nová pracovní místa se v brzké době mohou těšit v Mošnově. Minulou středu tam byla slavnostně ukončena druhá etapa budování Průmyslové zóny Ostrava - Mošnov a společnost spravující areál už eviduje první zájemce o podnikání v této lokalitě. V rámci druhé etapy bylo rekonstruováno devět přízemních objektů vhodných jak pro výrobní, tak skladovací činnost, kompletně rekonstruována byla také čtyřpodlažní budova, ve které vzniklo přibližně 5 000 metrů čtverečních kancelářských ploch, a postaveny byly také nové chodníky, cesty a parkoviště v areálu. Celá akce přišla na 3,4 miliony euro. Dva miliony sto tisíc bylo z prostředků Evropské unie, půl milionu euro investoval stát a zbytek pak Ostrava, které zóna patří.

Rozjezd fungování právě dokončené průmyslové a obchodní zóny by měl být rychlý.

„Už teď evidujeme dvanáct zájemců o devět přízemních objektů. Takže poptávka převyšuje nabídku. O kancelářské prostory je zájem zatím nižší, ale i to se, myslím, brzy změní,“ hýřil optimismem ředitel Společnosti pro využití Letiště Mošnov Ivan Knížátko. První firmy se v někdejším vojenském areálu začaly usídlovat v roce 1995. Dnes jich už v Mošnově působí na čtyřicet a zaměstnávají asi tři sta lidí. „Úspěšné završení druhé etapy by mohlo počet pracovních míst i zdvojnásobit,“ nechal se slyšet Knížátko.

Další pracovní místa by mohl přinést vstup velkého investora na připravený a inženýrskými sítěmi vybavený pozemek, jenž byl vybudován v první etapě. „Rada města Ostravy už, pokud vím, podepsala smlouvu s jedním zájemcem, uvidíme, jak se vše bude vyvíjet,“ řekl Knížátko. Optimisticky vidí rozvoj mošnovského areálu také náměstek ostravského primátora Vít Ruprich, který prozradil, že se v poslední době setkal se sedmi investory, kteří se velmi živě zajímali právě o oblast okolo letiště.

Přednost při výběru nových nájemců v podnikatelském areálu budou prý mít především výrobní společnosti, u kterých je předpoklad většího počtu zaměstnanců. Právě řešení palčivých problémů s nezaměstnaností bylo prý hlavním motorem budování zóny. Projekt počítá, že v Mošnově bude probíhat hlavně výrobně montážní činnost, podporující leteckou dopravu, logistiku, obchodně kancelářská a administrativní činnost s vysokou mírou přidané hodnoty. Další rozvoj zóny by prý mohlo přinést sladění postupu s Moravskoslezským krajem, jenž se snaží získat letiště do svého majetku.

K o p ř i v n i c e (dam) - Premiérové melodie zněly přesně před týdnem Kulturním domem v Kopřivnici. Novinkový koncert, který provedla Ústřední hudba Armády České republiky posluchačům, přinesl sedm transkripcí známých partitur klasické muziky a pět původních skladeb tuzemských autorů. Podle původního plánu mělo být uvedeno dokonce čtrnáct skladeb, ale závěrečná píseň byla stažena pro náhlou indispozici zpěváka a další původně plánovaná skladba byla autorovi vrácena pro velké množství písařských chyb v partituře.

„Prioritní hledisko pro výběr skladeb na Novinkový koncert je kvalita muziky a otázka přínosu pro současnou koncertní dechovou hudbu. V dramaturgické komisi, která je vybírá, jsou přední dirigenti a skladatelé, vždycky volíme podle svého nejlepšího svědomí,“ osvětlil proces výběru repertoáru pro Novinkový koncert Evžen Zámečník.

Výběr programu pro letošní koncert byl usnadněn zařazením nových aranží skladeb Franze Schuberta, Sergeje Prokopjeva či Petra Iljiče Čajkovského, Leoše Janáčka a dalších klasiků. „Transkripcí se nám sešlo velké množství. Z dvaceti jsme vybrali pouze pět a reakce publika na tuto muziku jsou velice pozitivní,“ prozradil Zámečník. I v dalších letech tak zřejmě bude vždy polovina Novinkového koncertu věnována transkripcím a druhá polovina původní tvorbě.

Přestože hostující orchestr měl na secvičení programu pouhé tři dny, jeho profesionální hudebníci si dokázali bezchybně poradit i s velmi náročnými partiturami, jakou byla třeba Meditace a Scherzo ze Suity pro trubku Otakara Pihrta. Původně měla koncert odehrát Posádková hudba Brno, ta však nakonec odmítla a pořadatelé byli velmi vděční armádnímu tělesu z Prahy, že program nastudovalo.

Místní organizátoři v čele s dirigentem domácího dechového orchestru Aloisem Hrnčárkem byli s průběhem akce také nad míru spokojeni. Do hlediště se jim podařilo přivést necelé tři stovky diváků, což je nesrovnatelně více, než kdy dorazilo na Novinkové koncerty pořádané v sálech v Praze či Brně.

„Jsem rád, že přijela také většina autorů, jejichž muzika se zde hraje, a dirigenti dechových orchestrů mnohdy až z velké dálky,“ pochvaloval si Hrnčárek. V sále opravdu seděla řada osobností české orchestrální dechové hudby. Svou muziku si přijeli poslechnout Pavel Staněk, Bohuslav Sedláček nebo Evžen Zámečník, který taky přijal roli průvodce večerem. Další skladatelé se z účasti omluvili především ze zdravotních důvodů.

Další akce pro milovníky hudby velkých dechových orchestrů bude tradiční slavnostní koncert domácích muzikantů. Ten se tentokrát uskuteční těsně před Vánocemi 20. prosince a kromě vánočního ladění program bude také oslavou desátých narozenin souboru.

K o p ř i v n i c e - Deset let uplynulo od prvních pokusů vyznavačů paraglidingu nad Kopřivnicí. Než se později spojili pod názvem Letecký club Kondoři, padaly návrhy jako spolek kopcošlapců apod., protože víc času než ve vzduchu trávili výstupem na Červený kámen. „Když se někdo z nás udržel ve vzduchu patnáct dvacet minut, byl to důvod k oslavě,“ vzpomíná na průkopnické začátky předseda Jiří Procházka. Se zvýšenou kvalitou padáků a sbíráním zkušeností se postupně lety Kondorů prodlužovaly a víc než délka pobytu ve vzduchu se začala hodnotit vzdálenost přeletu. Klubový rekord z 25. dubna letošního roku drží Petr Kuhn, kterému se podařilo z Velkého Javorníka odletět osmadevadesát kilometrů na hraniční přechod do Sudoměřic. A jak popisoval den D?

„To jsme v poledne s Ondrou Holubem vyjeli na Javorník, poflakovali se po startu, odhadovali termiku a snažili se vybídnout tzv. zkušebního chrousta ke startu, aby za nás otestoval stoupavé proudy. Následovalo vytýčení cílového letu do šedesát sedm kilometrů vzdáleného Uherského Brodu. Postupně se nám podařilo oběma odstartovat, ale než jsem nabral potřebnou výšku, ztratil se mi Ondra z dohledu. Po dvou a půl hodinách pouze rádiového kontaktu jsme se kolem půl páté setkali tisíc metrů nad Brodem. Počasí nám přálo, a tak jsme se rozhodli, že zkusíme překonat stovku.“ Své osobní rekordy sice oba Kondoři posunuli, ale magická stovka nepadla. Ondra uletěl devadesát kilometrů, Petr o osm více.

K dalším nezapomenutelným Petrovým zážitkům pod padákem určitě patří kroužení v termickém proudu mezi deseti orly v italských Alpách a jeden nepodařený start s mladou a pohlednou klientkou při tandemovém létání.

Té sice přivodil odřeniny na noze, když se vyprošťovali z vršku desetimetrového smrku, ale na druhou stranu Petr Kuhn získal tolerantní, možná dokonce životní partnerku.