Kopřivnické noviny č. 35/2003
ze dne 9. října 2003

K o p ř i v n i c e (hod) - Poslední schůze členů rady města, která se uskutečnila minulý týden v úterý 30. září, se zabývala mimo jiné i dvěma smlouvami z oblasti životního prostředí. Jedna z nich se týká na zajišťování rozborů vzorků vod. Město má za povinnost jako vodoprávní úřad zajišťovat úkoly na úseku samosprávných činností spočívajících v odebírání vzorků odpadních, povrchových, podzemních, pitných vod, výluhů a havarijních stavů na vodních tocích, nechat zpracovat jejich laboratorní rozbory a stanovit obsah látek včetně jejich vyhodnocení ve vztahu k povoleným limitům. „Rozbory v minulosti pro město zpracovávala laboratoř Jany Svobodové z Příbora. Od letošního roku přibyla k běžným povinnostem a požadavkům spolupráce s laboratoří v oblasti havarijní služby, kterou má Městský úřad Kopřivnice jako obec s rozšířenou působností ze zákona o vodách zajišťovat. Pro zvýšení akceschopnosti a rychlosti byla s touto laboratoří uzavřena smlouva na dobu neurčitou,“ uvedl důvod projednávání materiálu v radě místostarosta Milan Bureš.

Další smlouva z životního prostředí, kterou se rada zabývala, má zjistit rizika, jak je potenciálně ohroženo životní prostředí v dalších vybraných lokalitách, a to skládka průmyslového odpadu pod hlukovou dráhou a skládka v oblasti sportu a rekreace nad průmyslovou školou na ulici Husově. „Bylo rozhodnuto, aby se v těchto lokalitách provedla analýza rizik na zjištění možných kontaminací podzemních vod. Tu bude provádět firma AQ-test, spol. s r. o., Ostrava, která s městem spolupracovala při rozborech neutralizačních kalů u ranče pana Kuboše,“ dodal Bureš.

To, že lidé začínají více třídit domovní odpad, a tím pádem jsou ohleduplnější k životnímu prostředí, se projevuje i na zvýšeném sběru nebezpečného odpadu. „Ředitel firmy Slumeko, s. r. o., Karel Březina upozorňoval na problém, že svoz nebezpečného odpadu za první pololetí překročil finanční prostředky o dvacet devět procent. Na svoz nebezpečného odpadu chybí asi čtvrt milionu korun, na objemný odpad necelých sto tisíc a na tříděný odpad dvě stě deset tisíc korun. Dohodli jsme se v radě, že není možné omezovat množství svozů odpadů, a proto bylo navrženo rozpočtové opatření,“ dodal místostarosta.

Rada rovněž projednávala dodatek organizačního řádu. „Jeho smyslem byla optimalizace výkonu práce v rámci městského úřadu. Zrušilo se jedno místo na odboru interního auditu a přidalo se místo referenta na odboru kontroly,“ dodal místostarosta.

Materiál, který nenašel v radě podporu a který nebyl schválen, byly zásady pro tvorbu a použití sociálního fondu. „Tajemník chtěl motivovat pracovníky úřadu příspěvkem ze sociálního fondu, aby si sjednali pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. K tomu se svedla velká diskuze a většina členů rady zastávala stanovisko, že by se o to zaměstnavatel starat neměl, a proto jsme tento bod neschválili,“ sdělil Bureš.

Do dozorčí rady Slumeka byl zvolen jako zástupce města Martin Hrnčárek, vedoucí finančního odboru. Radní také řešili, jakým způsobem vyjádřit poděkování za úspěšnou reprezentaci Sboru dobrovolných hasičů Mniší na mistrovství České republiky v požárním sportu, kde získali 1. místo. „Pozveme je na radnici a předáme jim finanční odměnu,“ uvedl na závěr místostarosta Milan Bureš.

K o p ř i v n i c e (hod) - Zastupitelé, kteří se sešli ke svému mimořádnému jednání minulý týden ve čtvrtek 2. října, měli na programu jediný bod, a to schválení prodeje pozemků v Podnikatelském parku Kopřivnice firmě Brose Cz, spol. s r. o., která zde chce vystavět svůj závod. „Koncem loňského roku prostřednictvím Centra podnikání a rozvoje, s. r. o., se obrátil na město zástupce společnosti Brose Cz Petr Herman s požadavkem na poskytnutí pozemku v průmyslovém areálu o velikosti přibližně deseti hektarů pro výstavbu výrobního závodu,“ řekl v komentáři místostarosta Vladislav Kryške. Firma si vybírala ze tří možných variant, a to mezi Kopřivnicí, Frenštátem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím. „V případě, že se zastupitelstvo se vysloví kladně a současně bude udělena výjimka ze zákazu veřejné podpory, je záměrem firmy započít stavební práce v listopadu letošního roku a předpokládaný termín dokončení a uvedení do provozu je listopad roku 2004.

Do konce roku 2005 by mělo ve firmě pracovat minimálně pět set lidí a do konce roku 2008 osm set zaměstnanců,“ dodal Kryške. Ve smlouvě je rovněž ošetřeno několik smluvních podmínek, například, že město má zřízeno předkupní právo do doby kolaudace stavby výrobního závodu a také, že pokud nebude zahájena stavba do 30. června příštího roku, může město od smlouvy odstoupit.

Místostarosta Kryške řekl, že ke zveřejněnému záměru města prodat pozemky firmě přišla jediná připomínka, a to od Marie Pešlové. K nim na vysvětlenou řekl, že „investoři nejsou v roli prosebníka. Jednání s nimi jsou velmi složitá, jsou oblasti, kde nelze couvnout. Do průmyslového parku byly investovány nemalé finanční prostředky a je na nás, aby byly zúročeny v co nejkratší době. Investor může odejít za lepšími podmínkami. Za pár let se nás mohou občané zeptat, jak to, že jsme nedokázali park zaplnit. My máme odpovědnost a chceme řešit neutěšený stav ve městě s nezaměstnaností rychle, ale tak, abychom se vyvarovali chyb a prázdných hal.“

Zastupitel Karel Kuboš (KSČM) k tomu dodal, že je složité shánět investory. Je to pozitivní, že se zde hlásí tato firma. Milan Kapica (KSČM) se zeptal přítomného zástupce firmy Brose Petra Hermana, proč si vybrali Kopřivnici. „Průmyslová zóna Kopřivnice je nejblíže kritériím a požadavkům, které firma Brose ve všech třiceti působištích po celém světě má. Je blízko hlavní dopravní tepny, velkého průmyslového města. Navíc v Kopřivnici je stoletá automobilová tradice. Kopřivnice je pro nás ta nejlepší,“ odpověděl Herman. Na otázku, proč z Rožnova do Kopřivnice, řekl, že „v Rožnově jsme v pronájmu do konce roku 2004. To je důvod, proč chceme mít vlastní prostory a chceme být vlastním pánem.“

Občan Ivan Telařík chce, aby se dobře ošetřily smlouvy, a dále dodal, že město má hlavní kapitál v lidech. Chtěl, aby lidé věděli, co je ve firmě čeká a jaká je průměrná mzda. Na to odpověděl Petr Chromečka (ODS), že „jsem rád, že firma zde bude zaměstnávat lidí z Kopřivnice, Příbora a okolí. Já tu myšlenku podpořím. Nezajímá mě v tuto chvíli plat. Na to jsou jiné zákony. Jsem rád, že tady chce někdo investovat a podnikat a konečně zaměstnávat lidi, což bude pro Kopřivnici přínosem.“ K tomu místostarosta Zdeněk Krajčír (ODS) dodal, že „požadavky pana Telaříka jsou oprávněné, ale v celém procesu vyjednávání tvoří asi setinu všeho jednání.“

Zastupitelé schválili prodej pozemků firmě Brose Cz za cenu 3 705 597 korun. Ta byla stanovena průměrným kurzem eura za období leden až srpen 2005 - 31,665 Kč/m2. Schváleno bylo zřízení předkupního práva k pozemkům ve prospěch města do doby kolaudace a předkupní právo ve prospěch firmy Brose na dobu dvaceti let ode dne uzavření kupní smlouvy. Dále byla uzavřena kupní smlouva mezi městem a firmou Brose, to vše za podmínky, že Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude udělena výjimka o veřejné podpoře.

K o p ř i v n i c e (ili) - O pedagogické asistenty na základních školách je nouze. Alespoň tak současnou situaci hodnotí ředitelka Základní školy v Lubině Ivana Davidová. Pedagogického asistenta, který bude tzv. k ruce učiteli a zároveň bude přímo při výuce pomáhat dítěti, shání ředitelka pro svou žákyni.

Finanční prostředky na zaplacení pedagogického asistenta sice ředitelka má k dispozici, ale jedná se o směšnou částku. „Jde vlastně o poloviční úvazek a hrubá mzda takto honorovaného člověka se pohybuje v rozmezí od 3 100 po 4 100 korun,“ povzdechla si ředitelka školy nad nedostatečným oceněním. „Z dvanácti doporučených adeptů z úřadu práce se mi po telefonickém kontaktu už neozval žádný,“ poukázala na osobní zkušenost Davidová, „taková mzda není zkrátka pro nikoho zajímavá.“

Navíc se jedná o odpovědnou práci, která klade na případného uchazeče vysoké nároky. „V každém případě by se mělo jednat alespoň o středoškoláka, který má vztah k dětem a bude ochoten denně dojíždět do Lubiny,“ vypočítává další požadavky ředitelka lubinské malotřídky. S doporučenými adepty z úřadu práce však nemá dobré zkušenosti. Jednalo se o lidi buď se základním, nebo učňovským vzděláním. V případě, že už se vhodná osoba našla, skončila beze slova vysvětlení po několika dnech. „Když viděla, co to všechno obnáší, zkrátka jednoho dne nepřišla,“ dodala Ivana Davidová. Sama přiznává, že největší pravděpodobnost získat vhodného asistenta se rýsuje z řad věřících spoluobčanů, kteří považují tuto práci jako službu bližnímu.

Marie Čablová, speciální pedagožka z Dětského centra v Novém Jičíně, vidí statut pedagogického asistenta jako složitý problém. „Pedagogický asistent totiž není uzákoněn ve školském zákoně, navíc je oceňován podle tarifů jako jiní nepedagogičtí pracovníci,“ uvedla Marie Čablová s tím, že celá problematika je ve skutečnosti ještě daleko složitější, než se na první pohled může zdát.

Žák, který je normálně samoobslužný, může získat pedagogického asistenta pouze na doporučení speciálního poradenského zařízení.

„V praxi to obnáší úzkou spolupráci s vyučujícím a samotným dítětem,“ uvedla ředitelka Davidová, „takové dítě potřebuje zcela individuální přístup, který by mu při vyučování nemohl pedagog, vzhledem k nárokům na výuku ostatních dětí, zajistit. To je pak úkolem pedagogického asistenta.“

Mimo lubinské malotřídky funguje v současné době pedagogický asistent ještě na základní škole v Příboře.

K o p ř i v n i c e (dam) - Solárním systémem pro ohřev vody disponuje od začátku letošního roku Základní škola na ulici 17. listopadu. Pomůcku pro ekologickou výchovu žáků získala škola v rámci projektu Slunce do škol organizovaném ministerstvem životního prostředí.

„Do programu jsme se přihlásili asi před půldruhým rokem, pak záležitost dlouho spala a až v závěru prázdnin došlo k realizaci,“ řekl ředitel školy Jiří Stoško. Solární systém Megasun ST 160 složený z kapalinového kolektoru a zásobníku ohřáté vody byl na balkon školy instalován na začátku září. Součástí zařízení je ale také elektronický monitorovací systém. Ten umožňuje žákům přímo na speciální tabuli na chodbě školy sledovat nejen momentální teplotu vody v nádrži, ale také okamžitý výkon systému, teplotu vzduchu či sluneční radiaci.

Údaje, které kolektor vysílá, jsou rovněž archivovány a zpracovávány v počítači, který je k tomu určen. Zařízení bylo kompletně pořízeno za 79 tisíc korun, přičemž sto procent nákladů bylo hrazeno z prostředků Státního fondu životního prostředí. „Naši žáci se budou s funkcí zařízení seznamovat v rámci výuky fyziky a také v hodinách informatiky, ve kterých budou na počítačích zpracovávat naměřené údaje. Solární systém bude rozhodně sloužit také ekologickému kroužku, který tady máme,“ uvedl Stoško.

Vzhledem k tomu, že voda z kolektoru je navedena pouze do jednoho jediného umyvadla, je jeho ekonomický přínos zanedbatelný. Podle šéfa školy by ovšem kolektor se zásobníkem na 160 litrů vody mohl bez problému pokrýt spotřebu teplé vody minimálně na celém jednom patře. „Celé zařízení je především učební pomůckou, a to mimochodem rozhodně nejdražší, jakou na škole máme,“ vysvětlil Jiří Stoško. Vzhledem k tomu, že ZŠ 17. listopadu je toho času jedinou školou, která podobným zařízením disponuje, nabídl Stoško prostřednictvím ředitelů dalších škol jeho prezentaci také ostatním kopřivnickým školákům.

K o p ř i v n i c e (dam) - Rekonstrukce sídla kopřivnického informačního centra se protáhla. Firma, která měla stavbu dokončit už 26. září, svou práci předala s desetidenním zpožděním. Obnovení provozu je tak plánováno od začátku příštího týdne. Náklady na rekonstrukci prostor informačního centra v kulturním domě se vyšplhaly k částce sto pětasedmdesáti tisíc korun. „Šlo nám o to, aby informační centrum mělo větší a důstojnější prostory,“ tvrdí Vladan Jílek, ředitel příspěvkové organizace Kulturní dům Kopřivnice.

Nejdůležitější změnou je prý fakt, že informační centrum bude mít nový vchod přímo z ulice, a stane se tak daleko viditelnější pro turisty. Novinkou bude také bezbariérový přístup, díky kterému se služby centra stanou dostupné pro lidi s tělesným handicapem.

V upravených prostorách podle Jílka na občany i turisty čekají kvalitnější služby a také rozšíření jejich záběru. „Propagační a informační materiály, které máme k dispozici, budou přehledněji vystaveny, což byl doposud značný problém. Časem přibude také další internetová stanice, jejichž vytížení je v odpoledních hodinách opravdu vysoké,“ řekl ředitel KDK.

K o p ř i v n i c e - Pro Dům dětí a mládeže v Kopřivnici pracuje v letošním školním roce na sedmdesát externistů. „Při výběru spolupracovníků je rozhodujícím kritériem jejich odbornost, vztah k dětem a určitá forma nadšení, protože se dětem věnují ve svém volném čase za takřka symbolickou finanční odměnu,“ uvedla ředitelka domu dětí a mládeže Eva Müllerová.

Přes všechny nároky a podmínky nemá kopřivnická organizace výrazný problém při vyhledávání externistů. Ti se rekrutují z různých věkových i profesních skupin. „Máme tady studenty, ženy na mateřské dovolené, pracující i důchodce,“ vypočítává ředitelka zařízení.

Nekorunovaným králem externích spolupracovníků je Václav Langer, který se leteckým modelářům věnuje už devětadvacet let. „Vaška si už léta dobíráme tím, že ho zveme na inventuru zařízení, aby nám při sčítání nechyběl,“ dodala se smíchem Eva Müllerová. Délka spolupráce Václava Langra s domem dětí a mládeže je až neskutečná, ale podle statistiky o dlouhodobé nadšence nemá kopřivnický dům dětí nouzi. Více než padesát procent jich spolupracuje přes deset let.

„Ale situace není úplně růžová. Každoročně hledáme nové spolupracovníky pomocí inzerátů a vítáme s otevřenou náručí každého, kdo může cokoli nového, zajímavého nabídnout. Na oplátku se mu dostane kromě symbolické odměny radost dětí, vděčnost interních zaměstnanců a náš neskonalý obdiv a dík, který se snažíme každoročně zhmotnit na závěrečné schůzce všech spolupracovníků,“ dodala ředitelka Müllerová. Schůzka se minulý rok konala ve stylu veřejných heren v Las Vegas a setkala se právě u externistů s mimořádně kladnou odezvou.

Ilona Hoffmannová