K o p ř i v n i c e (hod) - Minulý týden ve čtvrtek 25. září se sešli zastupitelé ke svému pravidelnému zasedání.

Nejčastěji skloňovaným slovem v rámci celého jednání byl bod Různé. Ten totiž nebyl uveden na zveřejněné pozvánce. Jeho zařazení do programu navrhla zastupitelka Dagmar Rysová (nezávislá). Návrh v rámci hlasování neprošel. Ivan Telařík to kritizoval, neboť občan tak ztrácí možnost se vyjádřit. Místostarosta Milan Bureš (ODS) se k tomuto bodu později vyjádřil: „Tím, že nebyl schválen bod Různé, nic špatného neděláme. Je třeba se podívat do zákona o obcích a do jednacího řádu zastupitelstva. Tam prostě bod Různé není. To, že tady byl zaveden, byla jakási ‘úlitba’. To, že se to zvrhlo v to, v co se zvrhlo, je jiná věc. Já si myslím, že pokud nás voliči volili, tak nás volili ne jako největší hlupáky a zloděje, jak jsme tady byli někteří občas ať už skrytě, nebo někteří někdy přímo nazýváni. Myslím si, že to, k čemu vedla některá vystoupení řečníků v závěru zastupitelstva, je ostudou Kopřivnice a ostudou všech slušných lidí.“ Po jeho vystoupení se znovu ozval Telařík a po udělení slova řekl: „Na chodbě mi Jan Navrátil řekl, že by se chtěl omluvit všem občanům, že tomu nerozuměl, že by určitě podpořil, aby ta diskuze do programu zařazena byla. Když už hlasujete, jestli teda víte a že tomu rozumíte.“ Navrátil (zastupitel za ČSSD) se ozval a řekl: „To usnesení by tam podle mne mělo být, je to demokratické.“ Na to se ho starosta zeptal, jaké usnesení má na mysli. Navrátil odpověděl, že „bod Různé by měl být automaticky v bodech programu.“ To už se přihlásil Jiří Sumbal (ODS) a řekl: „Diskuze je ke každému bodu programu.“

Rozprava se rozvedla při projednávání, zda se Kopřivnice zapojí do asociace Národní sítě Zdravých měst ČR s platností od 1. ledna 2004. To se nezamlouvalo Jaroslavu Šulovi (KDU-ČSL). „Když jsem si pročítal materiály k dnešnímu jednání, hledal jsem něco, co by mě utvrdilo, že chceme být zdravým městem. Čekal jsem, že tam bude uvedeno konkrétně, co chceme zlepšit v Kopřivnici. Chybí jasný cíl v projektu. Touto problematikou jsme se zabývali v první polovině devadesátých let a tehdy jsme do projektu nevstoupili,“ uvedl Šula, proč projekt nepodpoří.

Šula se také dotazoval, na čí impuls se do projektu město chce zapojit, navíc když město má hradit členský příspěvek ve výši 1,50 korun za obyvatele a rok po dobu svého členství. Vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek odpověděl, že konkrétní vize a cíle budou zpracovány na základě požadavků všech zájmových skupin, tedy občanů, odborných institucí, nevládních organizací a úředníků, do plánů zdraví a ty budou realizovány. Místostarosta Bureš vysvětlil přítomným, co se hradí z členských příspěvků. Dagmar Rysová k tomuto dodala, že „Zdravé město bychom měli chápat jako komunikující město.“ Jaroslav Šula vystoupil ještě jednou s tím, že nechce podporovat projekt, který je formální a pak bude město vymýšlet jeho obsah. Poté bylo přistoupeno k hlasování. Zastupitelé schválili, že Kopřivnice se zapojí do asociace Národní sítě Zdravých měst. Do funkce koordinátora projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Kopřivnice byla schválena Radka Chalúpková, pracovnice odboru životního prostředí kopřivnické radnice, a do funkce politika místostarosta Milan Bureš.

Poměrně velká diskuze byla při schvalování připomínek Marie Pešlové k jednání zastupitelstva. Někteří ze zastupitelů se dotazovali, proč se nevyvěšují usnesení ze schůze rady a z jednání zastupitelstva. Tajemník úřadu Josef Jiřík odpověděl, že je to z důvodu nedostatku místa, neboť zákon ukládá, která usnesení či sdělení musí být uveřejněna. Radnice už má tři úřední desky, a přesto to nestačí. Obě zmiňovaná usnesení mezi ně nepatří, přesto se zastupitelé dohodli a uložili tajemníkovi, aby usnesení byla na úřední desce zveřejňována. Marie Pešlová, která přišla na zasedání zastupitelů později z důvodu svého zaměstnání, nařkla vedení města, že s projednáváním tohoto bodu na ni měli počkat a že ji diskriminují. Na to se ozval tajemník a řekl, že tento bod byl v programu zařazen jako předposlední a na jeho projednávání došla řada.

K o p ř i v n i c e (ili) - Stanoviště výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP) bylo v Kopřivnici otevřeno 1. května 2003. O své zkušenosti s půlročním provozem střediska se podělil ředitel Okresního střediska Záchranné služby Jaromír Aleš. „Zkušenosti jsou za dobu šestiměsíčního provozu velmi příznivé. Kopřivnice je rozsáhlá a s takovou hustotou obyvatelstva, že je zde častý výskyt mimořádných událostí ve smyslu závažných poruch zdravotního stavu. Takže posádka, která zde slouží čtyřiadvacet hodin denně, je tedy maximálně vytížená. Průměrně evidujeme pět zásahů denně. Pro Kopřivničany to znamená, že se jim dostane pomoci v daleko kratší době,“ uvedl ředitel Aleš.

Posádka RZP nemá v týmu lékaře, na což někteří občané poukazují. „Posádka RZP je zcela legitimní součást záchranné služby, má své přesné indikace. Hodně závisí na filtraci tísňových výzev od občanů, které provádí dispečer zdravotnického operačního střediska v Novém Jičíně.

Ten určí, pro kterou posádku je výjezd určen. I když se v Kopřivnici vyskytne zásah, který je určen pro rychlou lékařskou pomoc, tedy posádku s lékařem, tak pro zdejší občany je plus, že místní odborně vyškolená posádka je na místě do tří až čtyř minut od přijetí výzvy, a než se dostaví posádka s lékařem, může zahájit oživovací pokusy, zajistit žilní přístup, podat kyslík apod. Navíc má tato posádka stále na telefonu lékaře konzultanta, takže může podat i některé léky.

Problém je potřeba posuzovat komplexně. V okrese není tolik kvalifikovaných lékařů, abychom pokryli všechna stanoviště posádkou s lékařem. Dalším problémem jsou finanční prostředky,“ zhodnotil situaci Jaromír Aleš.

Rozhodně jsme zaznamenali nárůst počtu výjezdu, ale není to markantní, zhruba o deset procent. Lidé, kteří chodili na pohotovost v nočních hodinách, jsou zodpovědnější. Když mají příznaky nemoci přes den, zajdou za svým praktickým lékařem, a pokud mají opravdu vážné poruchy zdraví nebo závažný úraz, je tento stav určen pro záchrannou službu. Redukcí pohotovostních služeb se péče o občany rozhodně nezhoršila. Naopak ušetřily se finanční prostředky, které mohou být věnovány na záležitosti pro zdravotnictví mnohem potřebnější, než je lékařská služba první pomoci, která byla v době, v jaké fungovala, přežitkem. Pohotovosti byly často zneužívány ve velké míře alkoholiky, chodili tam lidé, kterým se nechtělo u svého lékaře čekat v pracovní době a podobně. Ale k tomu pohotovost určena nebyla.

Ve Fulneku od 1. října začne fungovat další posádka rychlé zdravotnické pomoci. Jsme jeden z mála okresů v republice, který má tak husté pokrytí, a tak dobrou zastupitelnost posádek v případě, že se stane naléhavá událost u dvou pacientů ve stejný okamžik ve stejné lokalitě. Celkem je v rámci okresu šest stanovišť záchranné služby - v Novém Jičíně, Kopřivnici, Fulneku, Studénce, Odrách a Frenštátu pod Radhoštěm. Stanoviště RZP jsou pouze v Kopřivnici a ve Fulneku, rychlá lékařská pomoc je na ostatních stanovištích.

K o p ř i v n i c e (dam) - Nejen technický stav některých panelových domů, ale také zpřísnění norem po vstupu do Evropské unie si v průběhu několika příštích let vyžádá poměrně značné investice. Již teď je jasné, že v celé řadě domů budou muset být vyměněny nebo rekonstruovány výtahy a téměř všechny domy projdou také výměnou elektrorozvodů.

„Vstup do EU nás v tomto směru nijak nepřekvapí. Většinou jde o věci, které bychom museli udělat tak jako tak,“ tvrdí předseda Oblastního stavebního a bytového družstva Jiří Rýdel. Například problematikou zpřísnění norem pro výtahy se zabývalo už letošní shromáždění delegátů. To uložilo představenstvu zmapovat stav výtahů ve všech družstevních domech a navrhnout řešení. Evropské normy zásadně neumožňují existenci výtahů umístěných v šachtách ohraničených pletivem, musí být totiž absolutně vyloučen jakýkoliv vnější zásah zvenčí. V bezvadném stavu musí být také pojistky zabraňující rozjetí kabiny s otevřenými vnitřními dveřmi. Kompletní výměna výtahu v osmipodlažním domě představuje zhruba milionovou investici a kromě splnění všech bezpečnostních norem nové výtahy odpovídají také svou výbavou a designem současným trendům. „Náš vstup do unie ovšem neznamená, že budeme muset měnit všech sto sedmnáct výtahů v našich domech. Některé bude stačit jen zrekonstruovat a budou moci sloužit dál. Zprávy o nutnosti kompletní výměny všech výtahů jsou jen lobbistickou snahou výrobců a dodavatelů,“ tvrdí Rýdel. Nutnost výměny elektroinstalace se údajně týká daleko většího počtu domů. Téměř všechny objekty spravované družstvem mají elektrické rozvody z hliníku a budou muset být nahrazeny mědí. Navíc celá řada bytů disponuje pouze jedním světelným a jedním zásuvkovým okruhem, což je nedostatečné. „V době stavby těchto domů to vyhovovalo, ale dnes každá domácnost disponuje daleko větším počtem spotřebičů a mnohde je elektrický rozvod přetížen,“ uvedl Jiří Rýdel.

Náklad na rekonstrukci elektrorozvodů v domě s třiadvaceti byty se pohybuje řádově okolo osmi set tisíc korun.

„Vzhledem k tomu, že o těchto budoucích nákladech víme, už nyní se začínají promítat do nájmů. Shromáždění delegátů určilo, že v každém našem domě musí nejpozději do konce roku dosahovat částka pro fond oprav sedmnáct korun na metr čtvereční a měsíc. Této úrovně dosáhneme a mnohé domy jsou už dnes i výš.

Do roku 2007 máme ještě poměrně dost času, a pokud se budeme nutnými rekonstrukcemi vážně zabývat, vše by se mělo bez problémů stihnout,“ uzavřel předseda OSBD Jiří Rýdel.

K o p ř i v n i c e (hod) - V měsíci srpnu schválila rada města zveřejnit záměr pronajmout pozemky v lokalitě Červeného kamene za účelem provozování lyžařského areálu. Na to reagovaly dvě firmy, z toho jedna místní, a ve čtvrtek 11. září prezentovaly své záměry nejen s areálem.

„Obě firmy předložily velice kvalitní dlouhodobé záměry o provozování lyžařského areálu. Vzhledem k tomu, že příprava takového záměru stojí firmy nemalé finanční prostředky, jsme se dohodli, že by rada města měla co nejdříve rozhodnout, s kterou firmou pokračovat dále. Proto se uskutečnila zmíněná prezentace, které se zúčastnili také zastupitelé a odborní pracovníci. Po vyslechnutí obou firem se uskutečnila mimořádná schůze rady, která rozhodla a vybrala místní firmu,“ sdělil k bodu programu schůze rady místostarosta Zdeněk Krajčír.

Rada uložila odboru školství, kultury a sportu připravit nájemní smlouvu k 15. říjnu s firmou Tandler Jindřich & spol. na základě její nabídky z 18. září letošního roku o pronájmu pozemků na jeden rok. „Na rok proto, že během této doby bude firma zajišťovat lyžování mobilními prostředky a také proto, aby se otevřel čas na přípravu dlouhodobé nájemní smlouvy na desítky let, protože firma chce v areálu investovat nemalé finanční prostředky v řádu desítek milionů. Čas lyžování by se měl prodloužit. Rovněž areál by měl být využit v rámci letních aktivit. K tomu je nutné zvýšit kapacitu ubytování a parkoviště,“ řekl Krajčír a dodal, že firmy nechtějí podrobně prezentovat své záměry před veřejností z toho důvodu, aby informace nemohla zneužít konkurence.

K o p ř i v n i c e (ili) - Neobyčejně poutavou a zábavnou formou představili žákům Základní školy Alšovy členové společnosti na ochranu dravých ptáků Zayferus život našich opeřenců stejně jako orla skalního či exotického karanča jižního z Jižní Ameriky. Punc profesionality dodalo projevům vystupujících i bezdrátové ozvučení.

Přímo na školním hřišti byly k vidění více než tři desítky dravých ptáků, které si mohli žáci nejen zblízka prohlédnout, ale dokonce v případě výra velkého i pohladit po bříšku.

To proto, aby děti poznaly, jak jemné peří sovy mají, což jim umožňuje neslyšný noční let. Co dravec, to spousta zajímavostí - v pohádce Tři oříšky pro Popelku hrál Rozárku puštík obecný, sova pálená je podle odborníků nejkrásnější evropskou sovou, největší sova na světě výr velký spolkne ježka i s bodlinami, které dodatečně vyvrhne. U dravců není nebezpečný zobák, ale pařáty, v kterých jestřáb lesní vážící jeden kilogram udrží čtyřkilového zajíce.

Jiří Hrotek uváděl celou akci s dravci s nenapodobitelným stylem, kdy dokázal skloubit humor i odbornost. Jeho historkám, kdy například při ukázce orel ulovil jezevčíka, kterého ze spárů vysvobodila duchapřítomně majitelka svou berlí, se mnohdy nechtělo ani věřit. Hrotek však po vystoupení poznamenal: „To uvádím jen ty veselé příhody. Ty krvavé před dětmi nepublikuji.“ Čehož jsou možná dokladem i jeho zjizvené ruce.

Zlatým hřebem devadesátiminutového vystoupení byla ukázka letů a lovů některých dravců. Dva žáci, kteří správně odpověděli na soutěžní otázky, si mohli sami vyzkoušet přivolat dravce na ruku, další si odnášeli drobné dárky.

P e t ř v a l d - To, co občas předvádějí machři na kole, není ani slabým odvarem odvážných figur, stojek, přeskoků a piruet, kterými se prezentovali závodníci při Velké ceně Petřvaldu v krasojízdě. Místní sokolovna hostila nejen republikovou špičku, ale i mistryni světa Martinu Štěpánkovou z Brna Heršpic, stejně jako petřvaldské bratry Bartůňkovy, kteří si už z mistrovství světa dvojic přivezli bronzovou medaili.

Během šestiminutové jízdy musí dvojice stihnout čtyřiadvacet povinných cviků, jednotlivci pak ještě o čtyři více. Vnímavé publikum sestávající převážně z rodinných příslušníků a bývalých krasojezdců potleskem oceňovalo jednotlivé figury. Při vystoupení domácích závodníků se občas ozvalo při náročné figuře i slovní povzbuzení. Podle slov trenéra petřvaldského oddílu krasojízdy Kamila Bartůňka je prvním krokem při výuce krasojízdy naučit se správně z kola padat. I soutěžní jízdy se neobešly bez pádů. Ten se ostatně nevyhnul ani mistryni světa Štěpánkové. Nutno podotknout, že se tak stalo při nejtěžším prvku, tzv. Maute skoku, což je přeskok vestoje ze sedla na řídítka.

Jen pro zajímavost - speciálně upravená kola přijdou závodníky na padesát tisíc, jedna galuska stojí tisíc korun.

Ředitel závodů a zároveň trenér petřvaldského oddílu byl s úrovní závodů a výkonem svých svěřenců nadmíru spokojen: „Všichni zajeli velmi zdařilou sestavu, teprve čtrnáctiletá Lenka Chúdová a mladý Lukáš Machanec si dokonce vytvořili osobní rekord v dosaženém bodovém ohodnocení.“ Kamila a Petra Bartůňkovy čeká za týden kvalifikační závody na mistrovství Německa a v polovině října pak všechny místní závodníky nultý ročník mistrovství Evropy družstev.