K o p ř i v n i c e (dam) - Lidé se silným zrakovým postižením, a dokonce i nevidomí mohou nyní využívat služby knihovního internetu. Čítárna je totiž nově vybavena výkonným počítačem se speciálním softwarovým vybavením. Komputer je tak schopen svému uživateli jakýkoliv text na obrazovce nejen výrazně zvětšit, ale také sám předčítat.

Pracovní stanice pro lidi s postižením zraku na první pohled vypadá jako zcela běžný počítač s připojením na internet a jako takový bude také v době, kdy jej nebudou používat ti, kterým je určen, fungovat. Rozdíl je v programovém vybavení, speciální software je schopen díky syntetickému hlasu předčítat text a také psané slovo až dvaasedmdesátkrát zvětšit. „To v praxi znamená, že jedno písmeno zabere celou plochu devatenáctipalcového monitoru a i lidé se zbytky zraku jsou schopni takovýto text číst a upravovat,“ doplnil Vít Mičkal z kopřivnické městské knihovny. Jen za nákup tohoto softwaru knihovna zaplatila přibližně pětatřicet tisíc korun, investici si mohla dovolit jen díky grantu ministerstva kultury.

Zařízení, které je v čítárně knihovny k dispozici již nějaký čas, se nemusejí bát přijít vyzkoušet ani slabozrací lidé, kteří s ním nemají vůbec žádné zkušenosti. „Jsme tady od toho, abychom uživatelům maximálně pomohli se zasvěcením do práce s tímto speciálním programem,“ vzkazuje Mičkal. Podle jeho slov by však bylo vhodné, aby se lidé, kteří mají o tuto bezplatnou službu zájem, dopředu telefonicky objednali.

Nový výdobytek techniky v kopřivnické knihovně je v okolí výjimečný. „Pokud se mi podařilo zjistit, je v okrese několik podobných zařízení, ale jsou v soukromém užívání. Jsme jediná knihovna Novojičínska, která čtecím zařízením disponuje,“ tvrdí Mičkal.

Přestože zatím ještě nikdo z nevidomých speciální počítačový program nevyužil, v knihovně doufají, že je to jen otázka času. „Zatím se o této možnosti málo ví. Chystáme ale propagaci, která by to měla změnit,“ uzavřel knihovník Mičkal.

K o p ř i v n i c e (hod) - Na to, že sirény umístěné na veřejných budovách se pravidelně spouští každou první středu v měsíci, kdy probíhá tzv. zkouška sirén, jsme si už zvykli. V poslední době, v Kopřivnici to bylo za prázdniny asi dvakrát, se rozezvučela siréna umístěná na budově městského úřadu, aby svolala místní dobrovolné hasiče k požáru. Poprvé to bylo, když hořel dvanáctipatrový dům, podruhé koncem prázdnin, kdy jeli pomáhat hasit sklad do Nového Jičína.

„Akustický signál “Požární poplach“ spouští Operační a informační středisko územního odboru Hasičského záchranného sboru v Novém Jičíně, a to dálkově. Naposledy byl spuštěn ke svolání kopřivnických dobrovolných hasičů z důvodu vyhlášení druhého stupně požárního poplachu při požáru haly v Novém Jičíně,“ uvedl na adresu spuštěných sirén Dušan Bartošák, pracovník kopřivnické radnice mající na starosti civilní ochranu obyvatel. „Kromě varovného signálu ‘Všeobecná výstraha’ existuje v České republice ještě signál ‘Požární poplach’. Tento signál je na elektrických sirénách vyhlašován přerušovaným tónem po dobu jedné minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón) a na elektronických sirénách napodobuje hlas trubky troubící tón ‘ho-ří’, ‘ho-ří’... rovněž po dobu jedné minuty a slouží ke svolání jednotek požární ochrany,“ dodal Bartošák.

Podle obecně závazné vyhlášky města č. 5/2002 o odpadech jsou občané povinni odkládat komunální odpad v objektech a zařízeních k tomu určených. Těmito objekty a zařízeními jsou kontejnery a popelnice na komunální odpad na místech, které je pro jejich stání upraveno. Pro objemný odpad jsou dvakrát ročně přistavovány velkoobjemové vany na osmatřiceti místech ve svozové oblasti podle zveřejněného plánu. Když je třeba, tak se vyvezou z jednoho místa i dvě vany za odpoledne. Pro osobní odvoz objemného odpadu je na dotřiďovací lince každé pondělí a čtvrtek připravena obsluha odebrat každý odpad, který tam občan Kopřivnice nebo místní části přiveze. Kdo se potřebuje nějakého většího odpadu z domácnosti zbavit, může jej zde předat. Za takto předaný odpad se neplatí nic.

Co občané do nádob mají odkládat je ve vyhlášce rovněž srozumitelně uvedeno. Ale stále častěji se objevují případy, že občané chápou jako vhodné místo k odložení zejména objemného a kusového odpadu okolí stanovišť kontejnerů. Vzniká tak kolem kontejnerů nepořádek a oprávněná kritika na vzhled města a nakonec vynucený mimořádný odvoz odpadů z různých míst samostatně dle výskytu odpadů. Náklady jsou na takový způsob svozu značně vyšší, než když odpady odváží Slumeko ve velkoobjemových vanách. Důsledkem toho, že občané vyhazují nábytek, koberce, kusový odpad, sporáky, chladničky a podobné věci kdykoli ke kontejnerům, je nyní zjištění, že částka na svoz odpadu ve velkoobjemových kontejnerech v rozpočtu Slumeka je v srpnu vyčerpaná na jednaosmdesát procent a pro tento vývoz bude do konce roku scházet asi sto dvacet tisíc korun.

Na svozu objemného odpadu se přiživují i ti občané, kteří provádějí stavební úpravy v bytě a neřeší odpady správně. Odpady jsou povinni z takovéto přestavby řešit samostatně ve spolupráci se stavebním úřadem a Slumekem, které jim zajistí nádoby i odvoz. Raději stavební odpad schovají v suterénech domů a kočárkárnách a při přistavení vany tuto celou odpady z demolice zaplní, nebo se dají do úprav v bytě těsně před přistavením kontejneru dle zveřejněného plánu.

Takové chování je v rozporu s vyhláškou města, v rozporu se systémem nakládání s odpady a konečně i ve vztahu ke spoluobčanům v rozporu s dobrými mravy. A jaký bude následek. Na svoz objemného odpadu do konce roku bude muset město peníze sehnat. Pro příští rok však tyto zvýšené náklady způsobí propočet poplatku pro nás všechny a je další důvod zabývat se otázkou zvýšení poplatku pro všechny občany města. Za takové jednání nebudou občané poškozovatelům systému asi nikterak vděčni.

K o p ř i v n i c e (hod) - Z trestného činu pomluvy je podezřelý šestapadesátiletý muž z Kopřivnice, který vloni v dubnu napsal dopis adresovaný jednomu z výše postavených pracovníků Depa kolejových vozidel v Ostravě - Přívoze.

„Psaní obsahovalo nepravdivé údaje o jistém osmapadesátiletém strojvedoucím, který pochází ze Vsetínska. Obviněný psal, že strojvedoucí je duševně vážně nemocný člověk, není schopen vykonávat svou profesi a dalším výkonem by mohl ohrozit bezpečnost železniční dopravy a životy cestujících. Vznesl požadavek, aby byl na základě těchto skutečností do týdne propuštěn ze zaměstnání.

Strojvedoucí se musel podrobit psychologickému vyšetření. Výsledek potvrdil, že je způsobilý funkci vykonávat. Podezřelý výše uvedeným jednáním sdělil o muži nepravdivý údaj, který mohl značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména ho poškodit v zaměstnání,“ uvedla Soňa Bradáčová, tisková mluvčí Severomoravské Policie ČR.

Dne 5. září krátce po půlnoci oznámila obsluha čerpací stanice v Lubině, že se jí do objektu dobývá nějaká žena, která je zřejmě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Hlídka městské policie na místě zjistila, že se jedná o 27letou ženu z Kopřivnice. Dotyčná byla na místě řešena za přestupek veřejného pohoršení a poté vyzvána, aby místo opustila.

Dne 7. září kolem půl šesté ráno přijala stálá služba městské policie telefonické oznámení, že na ulici A. Dvořáka bijí nějakého kluka. Hlídka MP, která se ihned dostavila na místo, zjistila, že dva muži fyzicky napadli jiného muže, protože údajně jednomu z nich odcizil mobilní telefon a peněženku. Strážníci prohledali okolí a našli jak mobilní telefon, tak i peněženku. Po konzultaci s Policií ČR bude trojice mužů pozvána na služebnu MP k dořešení přestupku.

K o p ř i v n i c e (ili) - Ekologická organizace Občanské sdružení Hájenka mapuje genofond starých krajových odrůd ovoce. Před třemi roky se s úspěchem rozjela poměrně rozsáhlá akce na záchranu odrůdy jablka, tzv. kopřivnický kuželek, a letos sdružení svou pozornost rozšířilo na další odrůdy ovoce, zvláště letní jablka a hrušky.

„Z archivních podkladů máme vytipované už od loňska odrůdy, které se v tomto kraji pěstovaly. Z jablek to jsou odrůdy, které se skrývají pod lidovými názvy, jako jsou například sklenky, žňůvky, hedvábné a svatojánské, z hrušek pak ovesňanky, markétky, jakubínky, tvarůžky, limonky, hnojůvky a pak i některým hruškám se říkalo žňůvky,“ vyjmenoval odrůdy, o které má Občanské sdružení Hájenka zájem, jeho předseda Dalibor Kvita.

„Byli bychom rádi, kdyby se s námi majitelé těchto odrůd zkontaktovali, nebo i majitelé jiných letních ovocných odrůd, které doposud nemáme podchycené,“ vyjádřil svou prosbu Kvita, „zvlášť nás zajímají informace, které by nám pomohly najít odrůdu hrušně zvanou krvavka, která má červený plod i dužinu, ale která nespadá do kategorie letních odrůd,“ doplnil Kvita.

Kromě jabloní a hrušní ekology zajímá i raná odrůda vinné révy, která se v naší oblasti prokazatelně pěstuje od konce 19. století. Zraje v období kopřivnické pouti a jedná se o bílou, poměrně sladkou, konzumní odrůdu, která se nehodí na moštování. „Má nepravidelný roztřepený hrozen a protože neznáme název odrůdy, dali jsme mu pracovní název bartolomějské,“ upřesnil Dalibor Kvita, který prokazatelně ví pouze o čtyřech hlavách této vinné révy. Následně ověřené odrůdy budou zaneseny do kartotéky lašských odrůd, která začala vznikat v loňském roce a v současné době má přes padesát položek. „Budou-li peníze, rádi bychom pokračovali i ve školkování těchto odrůd, stejně jako je tomu v současnosti u kopřivnického kuželku,“ dodal Kvita.

S informacemi o letních krajových odrůdách jablek, hrušek a vinné révy se obraťte na telefonní číslo 604 526 114 nebo písemně na adresu Občanské sdružení Hájenka, Janíkovo sedlo 36, Kopřivnice nebo e-mailem hajenka@centrum.cz.

K o p ř i v n i c e (ili) - Letošní sezona v areálu kopřivnického koupaliště začala v závěru května, přesně 24. května, a trvala prakticky do konce prázdnin. „Poslední víkend nám sice už počasí nepřálo, ale pár jedinců přišlo i v sobotu. Pokud to shrnu, trvala plavecká sezona něco málo přes tři měsíce,“ uvedl ředitel správy sportovišť Milan Gilar.

Návštěvnost koupaliště hodnotí ředitel Gilar vzhledem k pěknému počasí jako velmi dobrou. „Už červen byl slušný, přišla spousta lidí, což vydrželo prakticky po dobu celých prázdnin,“ zhodnotil návštěvnost areálu Milan Gilar. Koupaliště navštívilo zhruba padesát pět tisíc návštěvníků, z toho třicet tisíc byly děti. Oproti minulým létům to je nárůst téměř o patnáct tisíc lidí. Rekordních dní bylo dost, ale absolutní špičku drží poslední červencový víkend, kdy se návštěvnost na koupališti 26. a 27. pohybovala okolo dvou a půl tisíce vodomilů.

„I při tak vysoké návštěvnosti se nám dařilo udržovat kvalitu vody na takové úrovni, že jsme za celé léto neměli problém s hygienou. Dokonce si troufám říct, že její kvalita byla ještě lepší než v minulých letech,“ vysvětlil ředitel Gilar, který se přiznal, že jej vždycky potěší, když vidí, že se do kopřivnického areálu chodí koupat i pracovnice hygieny.

Na závěr letní sezony byl naplánován Kopřivnický plavecký maraton, určený zejména pravidelným návštěvníkům koupaliště, ale vzhledem k nepřízni počasí se akce přesunula do krytého bazénu. Areál koupaliště během léta využila spousta firem, ale i zájmových skupin, k různým sportovním aktivitám, nejčastěji bylo využíváno hřiště pro plážový volejbal.

„Oproti předcházejícím sezonám, kdy jsme se pohybovali na hranici mírné ztrátovosti nebo výdaje a příjmy byly v rovnováze, bude letošní rok po účetní uzávěrce určitě ziskový,“ pochvaloval si přízeň počasí i návštěvníků Milan Gilar. Obratem však dodal, že výše zisku nebude tak ohromující, protože zvýšená návštěvnost s sebou nesla zároveň i zvýšené náklady na údržbu areálu, ale hlavně vody tak, aby vyhovovala přísným hygienickým normám.

K o p ř i v n i c e (ili) - Letní provoz na přehradě Větřkovice probíhal od počátku května do konce prázdnin. „Počasí letos pobytu u vody opravdu přálo, a proto se návštěvnost rovnoměrně rozdělila do celého letního období,“ pochvaloval si provozovatel areálu Dalibor Řehák vysokou návštěvnost, na které se spolu s počasím podílí i pěkné přírodní prostředí, možnost plavání ve velkém prostoru, provozování vodních sportů a v neposlední řadě i příznivé ceny služeb. Pozitivem zůstává, že během celé sezony nebyl zaznamenán žádný vážnější úraz ani utonutí.

Přes určité problémy s vodními rostlinami, kterým se vlivem dlouhodobě vysokých teplot neobyčejně dařilo, nedošlo ke zhoršení kvality vody nad dané hygienické limity. Ty byly pravidelně kontrolovány Hygienickou stanicí v Novém Jičíně. Na přehradě ve Větřkovicích, jako jediné v širokém okolí, nedošlo ke zhoršení kvality vody natolik, aby na nežádoucí stav musela být upozorněna veřejnost.

Rovněž další aktivity provozované v lokalitě přehrady, jako je půjčovna plavidel vodáckého oddílu, provoz kempu u restaurace Pod přehradou, dětský koutek a pořádání různých kulturních a společenských akcí, přispěly k příjemnému prožití léta a staly se už jeho nedílnou součástí.

K o p ř i v n i c e (ili) - Hygienická služba v souladu s požadavky Evropské unie sledovala kvalitu koupacích vod ve volné přírodě na jednatřiceti místech Moravskoslezského kraje. Na území okresu Nový Jičín byly sledovány tyto lokality - Čerťák (Nový Jičín), Kacabaja (Hodslavice), Kletné (Suchdol n. O.), Údolí Mladých (Bílovec), Vítkovka (Odry) a větřkovická přehrada. Ta vévodila v kvalitě vody nejen v rámci okresu, ale i celého kraje. Pouze během sedmi dní od 10. do 17. července vykazovala zhoršující se kvalitu vody, ovšem bez zdravotních rizik.

K o p ř i v n i c e (ili) - Ještě do 30. září mohou občané odevzdávat anketní lístky týkající se regenerace sídliště Sever, a to v lékárně na Severu nebo na podatelně městského úřadu, kde si lze tiskopisy také vyzvednout.

Prodloužením doby ankety o jeden měsíc zareagoval odbor životního prostředí na projev zájmu přímo ze strany obyvatel. „Všem občanům, kteří se dosud dotazovací akce zúčastnili, děkujeme za cenné podněty. Rovněž vybízíme obyvatele sídliště, aby nám dali vědět, pokud jim v srpnu nebyl doručen anketní lístek do schránky,“ vzkazuje pracovnice odboru ŽPVLHZ Radka Chalúpková.

Š t r a m b e r k (ili) - Kapitálního kapra vytáhl z Mušovské nádrže o letošních prázdninách Petr Dousek, který je veřejnosti spíše než jako vášnivý rybář znám ze své funkce předsedy Asociace zdravotně postižených. Kapr lysec vážil úctyhodných osmnáct kilogramů, na délku měřil dvaadevadesát a na výšku dvaačtyřicet centimetrů. Dobrých čtyřicet minut trvalo, než se podařilo kapra o čtvrt na jedenáct v noci vytáhnout z vody do loďky.

„Každý rok jezdím s kamarádem na týden na ryby zpravidla k Mikulovu na Nové Mlýny. To, co se mi podařilo letos ulovit, považuji za životní úlovek. To se opravdu poštěstí pouze jednou za život,“ vypráví nadšeně Petr Dousek. Stáří úlovku Dousek odhaduje na třiadvacet let, přičemž se kapr může dožít až třiceti let. Ani s návnadou, jejíž složení většinou rybáři přísně tají, nedělá Dousek okolky: „Chytal jsem na jahodové boiles.“

Lysce Dousek vyudil, sezval přátele a zbytek uložil do mrazáku. Trofej - požerákové kosti - ještě bělí v savu. Až dosáhnou požadovaného odstínu, budou mít své stálé místo ve vitríně v obývacím pokoji.

Přestože si je Petr Dousek vědom skutečnosti, že takový úlovek už nelze zopakovat, měl před patnácti léty možnost vidět ještě většího kapra. „Bylo to v nádrži ve Štramberku a ten kapr měřil šest centimetrů přes metr, vážil čtyřiadvacet kilogramů, ale, bohužel, byl leklý,“ dodal.

P ř í b o r ,  T r n á v k a (ili) - Letošní slunečné počasí přišlo vhod všem provozovatelům koupališť. Nejinak tomu bylo i u Rudolfa Korčáka v Příboře, který se však neostýchal upozornit i na negativní stránku věci. „Zatímco od roku 1993, kdy jsme začali koupaliště provozovat, vzrostl počet koupacích dní v uplynulé sezoně 1,6krát, s návštěvností už to tak růžové nebylo. Tím, že jsme sezonu zahájili už v polovině května, byli návštěvníci vody už tak přesyceni, že od poloviny srpna klesla návštěvnost na desítky,“ zhodnotil situaci Rudolf Korčák s tím, že poslední výrazný ’koupací’ den v Příboře zaznamenali 18. srpna. „Spousta lidí z takové sezony vidí pouze zisk, málokdo si však uvědomí, že náklady na provoz koupaliště vzrostly dvojnásobně. Ta režie je jedním slovem obrovská - cena za energie, vodu, chemické přípravky na udržení kvality vody, to jsou neuvěřitelné položky,“ dodal provozovatel Korčák, že pokud má letošní tepelně nadprůměrnou sezonu zhodnotit, tak stačí jedna věta - zisk byl úměrný naší dřině.

I na koupališti v Trnávce byli rádi, že se konečně v letošní sezoně něco málo vydělalo. „Ale co se nestihne vydělat do poloviny srpna, to je ztracené,“ poukázal Karel Demel na stejnou zkušenost jako v Příboře. „Kdyby se červencové počasí prohodilo se srpnem, patrně bychom na tom byli lépe, ale ani tak si není na co stěžovat,“ rychle dodal provozovatel trnavského koupaliště. Návštěvní rekord ze sezony ve čtyřiadevadesátém roce i přes optimální teplotní podmínky však překonán nebyl.

S k o t n i c e (ili) - Vyhodnocení krajského kola soutěže Vesnice roku 2003 je připraveno na zítřejší odpoledne. Tradiční soutěž vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí.

Slavnostní vyhlášení provede předseda krajské hodnotící komise Dalibor Dvořák za přítomnosti hejtmana Moravskoslezského kraje a dalších významných činitelů. Veřejnosti přístupnou akci zpestří kulturní program a občerstvení.

Skotnice postupující do celostátního kola očekává příští týden dvanáctičlennou celostátní hodnotitelskou komisi.

P ř í b o r (dam) - K mnoha historickým zajímavostem, kterými disponuje město Příbor, byla nedávno připsána další, a to existence poměrně rozsáhlého podzemí. „O tom, že pod městem nějaké chodby jsou, se vědělo a někteří starší lidé si dokonce vzpomínají, že se do nich spouštěli, teď o nich ale víme více než dřív,“ tvrdí příborský místostarosta Bedřich Turek. Díky skupině amatérských speleologů z okolí a jejich kolegů z Brna a Prahy dnes Příbor disponuje poměrně přesnou mapou sítě podzemních štol. Ty vznikly zhruba před třemi sty léty, tedy v době, kdy v Příboře vyrůstal piaristický klášter.

Pod městem se dnes vine asi sto padesát metrů chodeb, je však předpoklad, že vedly mnohem dál, protože jednou z jejich funkcí bylo také odvádět dešťovou vodu podzemními tunely, tak zřejmě ústily až někde u řeky Lubiny. Turistická využitelnost této technické památky je bohužel mizivá. Zmínka se sice objeví v propagačních materiálech města a publikacích o Příboru, ale 115 cm výšky v nejvyšších úsecích zcela vylučuje prohlídky pro laickou veřejnost. „Každopádně jde o výjimečnou technickou památku. Speleologové z brněnské Starty, kteří štoly zkoumali před čtrnácti dny, byli nadšení. Svou zachovalostí a využitím kamene jako stavebního materiálu jsou prý v republice unikátní,“ chlubil se Turek.

Na případnou záchovnou rekonstrukci a opravu jednoho krátkého poškozeného úseku chodeb si však příborské podzemí ještě počká. Piaristický klášter se totiž začal před devíti lety opravovat od střechy a podzemí se řemeslníků dočká až v rámci sanace sklepů.

Š t r a m b e r k (dam) - Místo v bazénu na Libotíně se letošní horké léto Štramberští ‘koupali’ v představách o jeho budoucí podobě, nyní už mají jasno. Na začátku minulého týdne se na radnici objevila dokumentace k územnímu řízení pro generální rekonstrukci libotínského areálu.

Dokumentace z dílny brněnské projekční firmy dorazila do Štramberka s menším zpožděním, ale má v sobě již zapracované některé připomínky

Zrekonstruované koupaliště by mělo být aquaparkem s ohřívanou vodou s dokonale vyřešenou technologií čištění bazénové vody, s rekreačním, plaveckým a dětským bazénem. Ke zvýšení atraktivity by mělo být koupaliště vybaveno také tobogánem a skluzavkou. Chybět nebudou také sportoviště a zázemí. „Nechceme budovat něco podobného, co mají ve Frenštátě. Náš areál bude skromnější a také vstupné bude lidovější,“ podotkl starosta Štramberka Jan Socha. Vybudování areálu by mělo stát orientačně padesát milionů korun. Ovšem cena realizace komplexního projektu počítající i se zvýšenou sazbou daně z přidané hodnoty by se mohla vyšplhat až na sto třicet milionů. „Za takovou částku Štramberk pochopitelně odmítá budovat. Ovšem v projektu je mnoho věcí, které s koupalištěm přímo nesouvisejí a které se dají z projektu vyškrtnout,“ řekl Socha a měl na mysli například stavbu koupaliště za osm milionů či rekonstrukci restaurace za šest milionů. Štramberští se pro financování projektu hodlají ucházet o prostředky z fondů Evropské unie a státních dotačních programů, prostředky na koupaliště budou vyčleněny také z rozpočtu města na další tři roky dopředu. Pokud vše půjde podle plánu, mohli by se první koupající do vody nového libotínského areálu ponořit nejpozději na prvního máje roku 2005.