Kopřivnické noviny č. 27/2003
ze dne 7. srpna 2003

Koupaliště: za příznivého počasí otevřeno koupaliště (denně 9 - 20 hodin)

Malá kopaná: so 9. 8. Letní pohár, so 16. 8. 6. kolo - 1. liga, ne 17. 8. 6. kolo - 2. liga, so 30. 8. v 9 hod. Čtvrtfinále poháru, ne 31. 8. 5. kolo - 3. liga (začátky vždy v 8 hodin)

Atletika: so 16. 8. v 10 hodin Běh hukvaldskou oborou (Lašská běžecká liga, start i cíl u KD v Mniší, 10 km, M, Ž, V)

Fotbal: so 16. 8. v 10.15 a ve 12.30 hod. Kopřivnice - Uničov (1. kolo MSLD staršího a mladšího dorostu), v 15 hod. Kopřivnice - Straník (1. kolo III. třídy mužů)

Házená: přátelská utkání mužů: pá 8. 8. v 18 hod. Kopřivnice - Kostelec (H.I.L.), čt 14. 8. v 19 hod. Kopřivnice - Krems (Rakousko, I. liga), so 16. 8. Kopřivnice - Piekary (Polsko, I. liga) - vše hala ZŠ E. Zátopka

Tenis: so 9. 8. a ne 10. 8. vždy od 9 hodin tenisový turnaj starších žáků

Volejbal: so 16. 8. v 8.30 hodin volejbalový turnaj - kurty pod LS, účast minimálně deseti družstev z ČR, Slovenska a Německa (za nepříznivého počasí v hale SOU)

Plavání: výsledky kopřivnických plavců na Mistrovství ČR dorostu (Praha - Podolí, 5. - 6. 7.): mladší dorostenci (roč. 87/88): T. Kabut: 9. 100 VZ 57,41; 11. 200 VZ 2:07,36; 14. 400 VZ 4:32,00 a 50 P 33,97; 16. 200 P 2:40,75; J. Matuš: 5. 100 VZ 56,28; 7. 100 P 1:10,94; 8. 200 PZ 2:22,00; 9. 50 P 32,92 a 50 M 28,32; 11. 50 VZ 26,32; D. Spál: 9. 50 VZ 26,27; starší dorostenci (roč. 85/86): J. Botoš: 3. 200 VZ 1:56,63; 4. 400 VZ 4:11,69; 5. 100 VZ 53,90; 7. 50 M 26,90; M. Oczadly: 16. 50 P 35,24 a 200 P 2:51,29; J. Staník: 2. 200 Z 2:09,18 a 100 Z 1:00,19; 3. 50 Z 28,53; 6. 200 VZ 2:01,39 a 200 PZ 2:18,92; dorostenky (roč. 87/88): A. Petříčková: 6. 50 Z 34,12; 7. 100 Z 1:12,14; 10. 100 VZ 1:03,70; 13. 200 Z 2:37,56; 14. 50 M 31,72; 17. 100 M 1:12,83; M. Rusínová: 14. 50 Z 34,87 a 200 Z 2:38,35; 16. 100 Z 1:14,27; 19. 800 VZ 10:28,73; H. Staroňová: 2. 50 VZ 28,02; 4. 100 VZ 1:01,02, 50 M 30,43 a 200 PZ 2:32,41; 10. 50 Z 34,33; 14. 400 VZ 4:57,99; L. Žáčková: 10. 200 M 2:38,04; 11. 400 PZ 5:38,22; 17. 400 VZ 5:00,34; 20. 200 PZ 2:41,16; 22. 800 VZ 10:44,46; Š. Žižková: 9. 100 VZ 1:03,65; 13. 200 VZ 2:20,92; 15. 50 VZ 30,11; 16. 50 M 31,86; 17. 100 M 1:12,83; 18. 200 M 2:47,10; štafety: dorostenci KVS Skokan Kopřivnice: 4. 4 x 100 VZ (Matuš, Spál, Staník, Botoš) 3:44,13; 3. 4 x 200 VZ (Botoš, Kabut, Matuš, Staník) 8:10,19; 4. 4 x 100 PZ (Staník, Matuš, Botoš, Kabut) 4:11,46; dorostenky KVS Skokan Kopřivnice: 2. 4 x 100 VZ (Staroňová, Petříčková, Žáčková, Žižková) 4:13,81; 2. 4 x 200 VZ (Staroňová, Žáčková, Rusínová, Žižková) 9:25,41; 3. 4 x 100 PZ (Petříčková, Staroňová, Žáčková, Žižková) 4:47,70

K o p ř i v n i c e (jfk) - Ačkoliv poslední tenisové údery v rámci mistrovských utkání zazněly koncem června, stojí za to se k nim vrátit. Výsledky jsou totiž ve srovnání s loňskem daleko výstavnější.

Družstvo dospělých, které loni oblastní přebor zachránilo jen administrativní cestou, vybojovalo třetí příčku. Totéž umístění patří v soutěži stejné úrovně dorostu. „Oba výsledky považujeme za velký úspěch. Vždyť za námi skončily takové oddíly jako Baník Ostrava, TJ Vítkovice, VOKD Poruba nebo TJ Orlová,“ říká vedoucí družstva dorostu a zástupce vedoucího družstva dospělých Lumír Pospěch. Zároveň věří, že příští sezona by mohla být i vzhledem k nabytým zkušenostem ještě úspěšnější.

Hezké čtvrté místo v osmičlenné konkurenci oblastního přeboru vybojoval smíšený tým starších žáků A. Družstvo v soutěži zaznamenalo čtyři vítězství a tři porážky. Se shodnou bilancí i výsledkem prošlo sdruženým okresním přeborem družstvo starších žáků B, jehož hráči vesměs teprve sbírali první zápasové zkušenosti. S resumé obou celků starších žáků panuje v klubu spokojenost.

Skvělým úspěchem je vítězství mladších žáků v oblastním přeboru a postup do ligové soutěže této kategorie. Kopřivnice měla v přeboru bilanci, s níž se určitě může chlubit. Mezi osmi družstvy šestkrát zvítězila a pouze jednou těsně prohrála. „Všichni podávali po celou dobu soutěže kvalitní a vyrovnané výkony,“ pochválil tým vedoucí družstva Jiří Hajda.

Složení družstev: dospělí: Tomáš Ranoš, Adam Ondrašík, Robin Pospěch, David Martínek, Hana Dvorská, Danuše Slaninová, Veronika Jankovská, Kateřina Kolářová; dorost: Tomáš Ranoš, Adam Ondrašík, Ondřej Kovalák, Adam Konečný, Kateřina Kolářová, Kateřina Marešová, Kateřina Štrbavá; starší žáci A: Ondřej Kovalák, Petr Hajda, Martin Palider, André Herodes, Lucie Kačerová, Kateřina Štrbavá; starší žáci B: Kryštof Mareček, Jan Škapa, Roman Hladej, Jan Macíček, Jiří Klos, Pavel Nguen, Jiří Dědek, Michal Strnad, Eliška Bednářová, Vendula Dlouhá, Petra Karbanová, Lucie Kolářová, Petra Šiková; mladší žáci: Martin Palider, Jan Škapa, Petr Hajda, Jakub Marada, Eliška Bednářová, Petra Karbanová, Lucie Kolářová. Vedoucí družstev: R. Kačer, M. Palider, J. Škapa, P. Mareček. Trenéři: K. Fojtík, J. Vrba, L. Dočkalová, P. Dočkalová.

L i c h n o v (jfk) - Cyklistické dvojice a jejich divácké příznivce čeká ve dnech 8. - 9. srpna již 18. ročník závodu „Lichnov 24 hodin“. Jeho start je již tradičně v pátek v 17 hodin u lichnovské sokolovny. I letos se bude závodit v pěti kategoriích - registrovaní cyklisté, neregistrovaní cyklisté (součet let do 65), neregistrovaní cyklisté (součet let nad 65), ženy a dívky a vozíčkáři. Cílem závodu je ujet ve dvojici co nejvíce kilometrů. Loni se v Lichnově jelo pod taktovkou Slováků. Vítězi se stali Demko s Kovačikem, kteří ujeli 856,188 km. Dlouho se v základech otřásal i světový rekord, který tatáž dvojice vytvořila výkonem 875,79 km v roce 2001.

K o p ř i v n i c e (jfk) - Seděl na zahradě obklopen nejbližšími, včetně domácích mazlíčků, a užíval si vzácného volna. Byla ovšem už polovina června, a tak se mu chvilky, které trávil doma v Krnově či u sestry v Kopřivnici, krátily. „Od zítřka se chci začít připravovat na další sezonu, trošku jsem si to tady užil a zase do práce. Budu trénovat a těším se i na práci s dětmi,“ přiznal sedmadvacetiletý útočník Ottawy Senators Radek Bonk. Zahraniční dovolená? „Kdepak. K moři nepojedu, cestování mám za ten rok dost. Jsem rád, že jsem doma. Ležení na pláži mě nikdy netáhlo, mám nejradši, když je dvacet stupňů a pod mrakem. Jen nemusí pršet,“ vysvětluje a dodává: „Bez pohybu moc dlouho nevydržím. Čtrnáct dní je akorát. Už to tomu tělu chybí, potřeboval bych se hýbat a protahovat.“

Vrací se k sezoně, ve které Ottawa už už sahala po finále Stanley Cupu. V sedmém zápase semifinále ale bohužel podlehla New Jersey, a to pak slavilo úspěch i ve finále. Play-off ovšem předcházelo velice úspěšné vystoupení Senátorů v základní části Východní konference. Podařilo se jim v ní nasbírat celkem 113 bodů, což bylo vůbec nejvíce a tím pádem získali Prezidentovu trofej. „Nevyhráli jsme to náhodou, podávali jsme vyrovnané výkony, myslím, že jsme si to zasloužili. Zároveň jsme ale věděli, že budeme do play-off nastupovat jako jeden z favoritů, což není vždy dobré. Je na vás vyvíjen tlak, každý předvídá, že byste mohli vyhrát, takže někdy je lehčí postoupit v roli outsidera. Ale my jsme si v play-off věřili a ta role nám vyhovovala,“ tvrdí Bonk. I přes sebevědomí podloženém výkony ale nakonec ve třetím kole Senátoři vypadli. Vylámali si zuby na New Jersey. „New Jersey je disciplinované, strašně špatně se proti němu hraje. Dokáže vytrvat ve svém stylu. My jsme vyhráli první zápas a potom jsme tři zápasy hráli špatně, tři poslední byly lepší, ale zvrátit to bylo těžké,“ vzpomíná na zřejmě nejsmutnější chvíle sezony.

Neodmyslitelné zklamání charakterizuje po svém. „Zklamání nepanovalo určitě z výkonu, ale z toho, že jsme měli dost dobré mužstvo na to, abychom to celé vyhráli. To bylo to nejhorší. Na druhou stranu jsme se dostali dál než kdy předtím a diváci, i když byli zklamaní, ocenili naše výkony za celý ten rok,“ popisuje závěr sezony, po níž na velké oslavy nebyla nálada. „Když se nevyhraje Cup, tak ani žádné velké oslavy být nemůžou, převažovalo spíše zklamání. S klukama jsme ale samozřejmě někam zašli,“ upřesňuje.

I příští sezonu s největší pravděpodobností bude Ottawa využívat jeho služeb. „Rád bych zůstal v Ottawě. Máme nového vlastníka, který má dost peněz na to, aby mužstvo udržel pohromadě. Pokud by se podařilo přidat dva tři zkušené hráče, určitě budeme myslet na víc než letos,“ nastiňuje vysoké ambice týmu a dodává: „Budu se tam honit desátou sezonu. Když vidím ty starší hráče, kteří Stanley Cup nevyhráli dvacet let, tak je to smutné. Doufám, že se mi to jednou podaří, čím dřív, tím líp.“

V Ottawě jej drží i česká parta. „Bylo nás tam hodně, teď ještě přišel Venca Varaďa, tedy nejen Čech, ale kluk, se kterým jsem kamarád. Je nás teď sedm, to je třetina mužstva, tak jsme si říkali, že by před zápasy mohli hrát kromě kanadské i českou hymnu,“ směje se. Snad příští sezonu zvládne bez zranění. Ta se mu letos zrovna nevyhýbala, zlobila jej záda, později prsní sval. I v nelehkých chvílích má ale příjemnou společnost. S přítelkyní Jill, která s ním přijela na Moravu, se letos zasnoubili. Svatbu prý zatím neplánují. „Zatím není čas,“ dodává.

M š e n o (vlk) - Plochodrážník Adrian Rymel ze Štramberka se může pyšnit dalším úspěchem své kariéry: v dramatickém a vyrovnaném finále mistrovství ČR jednotlivců, konaném 26. července ve Mšeně u Mělníka, získal stříbrný věnec a titul prvního vicemistra. Ve finálové jízdě byl nad jeho síly jen domácí Tomáš Topinka.

Při neúčasti zraněných účastníků Grand prix mistrovství světa Lukáše Drymla a Bohumila Brhela patřil 27letý kopřivnický odchovanec spolu s Topinkou, Antonínem Švábem a Josefem Francem k favoritům. To také potvrdil skvělými výkony. V základní části ztratil jen dva body, po porážce od France v úvodní jízdě večera nestačil jen ve čtvrté sérii na rychlého Miroslava Fencla. Naopak se blýskl v závěrečné sérii, kdy jako jediný získal skalp pozdějšího šampiona Topinky. „Měl jsem rychlé motorky, a co je důležité, věřil jsem si. Byla tu spousta dobrých závodníků, ale dokázal jsem se i po horších startech prokousat dopředu,“ hodnotí.

Ve finále si Rymel vybral první dráhu u vnitřního okraje. „Finále je hop nebo trop. Chtěl jsem první nebo druhou dráhu. Přede mnou vybíral Topinka, zvolil druhou, tak jsem si stoupnul na kraj. Start se mi povedl, dostal jsem se do čela, ale na konci první zatáčky mě to vytáhlo ven, přetočil jsem to a Topinka i Šváb mě podjeli,“ líčí Rymel. Po stíhací jízdě podjel Švába, když ve stokilometrové rychlosti vyhrál tvrdý souboj loket na loket, Topinka ale byl už příliš vpředu. „Škoda, titul byl blízko, ale druhé místo je i skvělý úspěch. Už jsem byl čtvrtý a dvakrát pátý, tak konečně k titulům z družstev a dvojic i medaile z jednotlivců,“ pochvaluje si. „Co se nepovedlo letos, možná příští rok, kdy chceme finále do Kopřivnice,“ doplňuje.

Na velké oslavy ale čerstvý vicemistr neměl čas. Závod skončil k půlnoci a už ráno letěl zpět do Británie, kde působí v profesionálním klubu Berwick Bandits. „Po jarní zlomenině lopatky jsem přes měsíc hledal formu, ale teď se mi daří. Doufám, že to potvrdím v pondělí, kdy jedeme ligu v Readingu,“ dodává. Skvělý výsledek a vzrůstající forma mu navíc vynesly nominaci pro mistrovství světa družstev v Dánsku.

B o h u m í n (jfk) - Páté místo se na mezinárodní scéně podařilo vybojovat smíšenému družstvu kopřivnických vzpěračů. Úspěchu dosáhli 28. června na Velké ceně Bohumína, kde se kromě českých družstev představili i Slováci, Poláci a Maďaři. Vítězství celkem jasně dobyl celek Wroclavi.

Kopřivnický tým měl trochu problémy s poskládáním družstva, to totiž kromě hochů ze čtyř různých kategorií muselo čítat i ženu. Nakonec na hostování angažovalo Lucii Zabrzeckou z Bohumína. Ta se z patnácti startujících žen umístila na desáté příčce. Z dalších členů týmu skončil nejvýše Tomáš Gaži, který mezi patnácti borci do 14 let vyválčil třetí příčku. Pátá příčka trenéra vzpěračů Ludvíka Kašpárka vcelku uspokojila. „Škoda, že jsme neměli lepší ženu, mohlo z toho být i třetí místo. Každopádně jsem rád, že jsme porazili Maďary a Slováky,“ poznamenal.

Jako jednotlivci v soutěži startovali Miroslav Macháč a Radek Enčev. Macháč obsadil třetí příčku, Enčev šestou.

Umístění kopřivnických závodníků: kat. do 15 let: 3. T. Gaži, kat. do 16 let: 6. R. Hrušovský, kat. do 18 let: 4. T. Číp, kat. do 20 let: 4. P. Rusek. Výsledky soutěže družstev: 1. Wroclaw 1 135 b., 2. ŽD Bohumín 1 110 b., 3. Sl. Ostrava 1 109 b., 4. Baník Havířov 1 049 b., 5. Tatra Kopřivnice 1 040 b., 6. Budapešť 1 039 b., 7. Nový Hrozenkov 981 b., 8. Košice 941 b., 9. Zlín 861 b., 10. Holešov 860 b.

K o p ř i v n i c e (jfk) - Dva hokejisty, kteří vyrůstali nejen ve stejném městě, ale i ulici, svedl osud znovu dohromady. Václav Varaďa, dlouhé roky působící v Buffalu Sabres, přestoupil v uplynulé sezoně do Ottawy Senators. Za Radkem Bonkem a pěticí dalších Čechů, jež v kanadském klubu působí. „Už když jsem podepisoval smlouvu v Buffalu, věděl jsem, že je zájem od jiných mužstev, ale nechtěl jsem čekat na výměnu, tak jsem podepsal. Odehrál jsem za ně asi 40 utkání,“ vrací se k vývoji hokejových námluv Václav Varaďa. Za výměnu byl rád. „Byl jsem párkrát za manažerem a říkal jsem, že v Buffalu nejsem šťastný. Potřeboval jsem změnu, navíc jsme prohrávali,“ vysvětluje Varaďa u sklenice chladivého nápoje, kterým hasí žízeň po tréninku s činkami. Dlouho nevěděl, kam to bude, ale konečné rozhodnutí znějící Ottawa, bylo podle jeho gusta. „Odešel jsem z nejhoršího mužstva do nejlepšího. S Buffalem jsme proti Ottawě hráli těžké zápasy, měl jsem strach, aby mě kluci vzali, ale bylo to v pohodě. Opravdu perfektní výměna, kdybychom vyhráli Stanley Cup, tak by to nemělo chybu,“ usmívá se. Z pravého křídla se sice v Ottawě musel přeorientovat na levé, ale nijak mu to nevadí. „Záleží na tom, jak si člověk vyhovuje s tím pravým křídlem. A u nás to je v pohodě,“ podotýká. I Ottawa jako město mu více vyhovuje. „Buffalo je nejhorší město v lize. Není tam co dělat. Tady to je lepší. Navíc tu lidi hokej doslova žerou,“ pochvaluje si.

Ambice mužstva byly po vyhrané základní části vysoké. „Nepočítali jsme s ničím jiným, než že se dostanem do finále. V semifinále proti Jersey jsme hráli to co vždycky, ale oni dokázali čekat. Je to zkušené mužstvo. Přizpůsobili jsme se jeho hře,“ soudí o prohrané semifinálové sérii.

I semifinále ale bylo úspěchem. „Celou sezonu jsme hráli dobře. I když se nevyhrálo, lidi věděli, že jsme do toho dali vše. Příští rok ale očekávají finále, jestli nebude, tak to bude tóčo, nikdo nic jiného nebude brát,“ tvrdí a má tím na mysli jak fanoušky, tak vedení klubu. Pro něj osobně byl fakt, že týmu finále uteklo, zklamáním. „Věřil jsem, že to uděláme. Už jsem byl domluvený s našima, že by na finále přiletěli. Věřím, že bychom v něm Anaheim porazili. Na druhou stranu ale budeme o to hladovější příští rok,“ přemítá o další sezoně. Ta letošní se jemu osobně až na vydařený přestup příliš nevyvedla. Prodělal operaci obou kolen a ani momentálně není úplně fit. Zlobí jej rameno, věří však, že bude brzy v pořádku. Dovolenou zatím naplánovanou nemá, ví jen, že si bude udržovat kondičku fotbálkem.

P r a h a (jfk) - Celkem devět medailí vylovili plavci kopřivnického KVS Skokan na mistrovství dorostu, které hostil začátkem července pražský bazén v Podolí. Oproti loňsku, kdy dorost z Prahy dovezl patnáct cenných kovů, je to sbírka o něco skromnější, je však třeba vzít v úvahu, že Petra Klosová, která loni na šampionátu získala sedm individuálních medailí, již odrostla juniorskému věku. Plány tedy byly méně smělé, a i proto je výsledná bilance vedením klubu považována za solidní úspěch.

Na šampionát se kvalifikovalo rekordních dvanáct místních plavců, nakonec však nestartoval Rostislav Měch, který určitě patřil k aspirantům na dobrá umístění. „Těsně před mistrovstvím si přivodil úraz kolenního kloubu,“ vysvětlil absenci trenér talentů Vlastimír Perna. I bez něj se ale kopřivnické jedenáctce podařilo vyplavat pět medailí z individuálních závodů a čtyři ze štafet. Nejúspěšnější byl znakař Jan Staník, jenž ve svých hlavních disciplínách získal dvě stříbra a jeden bronz. „Jen škoda, že se mu nepodařilo splnit hlavní cíl sezony, tedy pokořit limit pro účast na mistrovství Evropy juniorů,“ litoval trenér Perna. Další medaile do sbírky přidali Hana Staroňová, druhá na 50 m volný způsob, a Julius Botoš, třetí na 200 m volný způsob. Oběma pak medaile těsně unikly v dalších disciplínách, každopádně však svými výkony potvrdili výbornou formu. Oba navíc budou do dorostenecké kategorie věkem patřit i napřesrok, a budou tak mít šanci poprat se o nominaci na evropský šampionát juniorů.

Ostatní zvládli své disciplíny se střídavou spokojeností. Umístění kolem 10. - 14. místa jsou standardem, vklínění do první desítky lze podle trenérů považovat za velmi dobré. V tomto směru je třeba vyzvednout výkony Jana Matuše a Aleny Petříčkové, slušný výkonnostní růst potěšil i u Šárky Žižkové.

Velmi dobrou úroveň kopřivnického juniorského plavání potvrdily soutěže štafet, které vyválčily dvě druhá, dvě třetí a dvě čtvrtá místa. Na těchto potěšitelných výsledcích se podíleli všichni, z nichž byly štafety složeny, a téměř vždy podali lepší výkon než v individuálních závodech.

Na závěr mistrovství bylo oznámeno složení reprezentačních výběrů, které udělalo Kopřivnickým velkou radost. Pro sezonu 2003/04 se na základě svých výkonů v měsíci červnu kvalifikovalo do reprezentace těchto 8 plavců: reprezentační výběr A dospělých: P. Klosová; reprezentační výběr B dospělých: J. Staník; reprezentační výběr juniorů: H. Staroňová, M. Skurková, J. Botoš, R. Měch; výběr talentovaných plavců v předjuniorském věku: J. Matuš, R. Polášek. V zimní sezoně se kopřivničtí plavci pokusí potvrdit svou příslušnost k české špičce v krátkém 25m bazénu. Rádi by přidali i mistrovský titul.

K l a d n o ,  O l o m o u c (jfk) - Vynikajícím způsobem zvládla domácí vrchol jarní atletické sezony kopřivnická atletka Lenka Masná, která momentálně obléká dres ACP Brno. Na mistrovství ČR juniorů, konaném 5. - 6. července v Kladně, vybojovala stříbro na 400 m a podílela se na zisku zlaté medaile brněnské štafety na 4 x 400 m. Její členkou byla mimo jiné i další kopřivnická čtvrtkařka Petra Šenková, která se v individuálním závodě průměrným časem 1:00,59 neprosadila.

Masná si výborným výkonem vysloužila nominaci i do brněnské čtvrtkařské štafety pro M ČR dospělých, jež hostila o týden později Olomouc. Brno ve složení Nozarová, Sichertová, Masná a Szlendáková svedlo obrovský souboj s dlouho vedoucí štafetou Sparty Praha a ve finiši dotírajícím kvartetem USK Praha, v posledních metrech se mu ale podařilo vybojovat poněkud překvapivé zlato. Pro osmnáctiletou svěřenkyni trenéra Rostislava Kociána je to první medaile ze šampionátu dospělých.

„Nejvíce mě ale stejně těší juniorské stříbro ze čtvrtky. Nakonec jsem ráda, že jsme se s trenérem rozhodli pro kratší trať. Uvažovali jsme i o osmistovce,“ komentovala svou medailovou sbírku Masná. Od zlata ji dělilo 15 setin, což určitě mrzelo. „Trochu jo. Myslím, že jsem na Fišerovou měla. Ale to je těžké, je taky dobrá a závěr jí vyšel líp,“ přiznala Lenka. Štafetové zlato ze seniorského šampionátu ji překvapilo. „Nečekala jsem to, hlavně USK bylo hodně ambiciózní,“ poznamenala. Hodně ráda byla i za juniorské štafetové prvenství. „Těší mě to i kvůli Peťe Šenkové, které se moc nepovedla individuální čtvrtka,“ dodala ještě.

Její tréninkové partnerce Andrei Krstevové se závod na 800 m při juniorském mistrovství vydařil jen částečně. Probojovala se sice časem 2:17,40 do finále, tam však nepřišlo očekávané stlačení času o další vteřiny dolů. Čas 2:17,86 min. znamenal šesté místo a tak trochu zklamání. Na patnáctistovce si pak sice vylepšila umístění, skončila čtvrtá, čas 4:53,18 min. ale znovu zůstal za očekáváním.

S h e r b r o o k (jfk) - Atmosféru velkého závodu v červenci poprvé okusil výškař Tomáš Krása. Počátkem měsíce bojoval v kanadském Sherbrooku na MS juniorů do 17 let.

Úvod výškařské soutěže mu vyšel náramně. Spolu s Australanem Davidem Baskinem a Ukrajincem Oleksandrem Nartovem nezaváhal ani při jednom ze čtyř skoků, vyhrál kvalifikační skupinu A a výkonem rovné dva metry postoupil do dvanáctičlenného finále. To mu ale bohužel nevyšlo. Nedokázal zopakovat ani kvalifikační výkon a se 195 cm skončil na chvostu finálového startovního pole, tedy dvanáctý. Umístění je mezi 31 výškaři světové úrovně bezesporu výborným výsledkem, finálový výkon však pro Tomáše tak trochu zklamáním.

K o p ř i v n i c e (jfk) - Tři týdny tréninků a dvě přátelská utkání za sebou zatím v přípravě má místní fotbalový A tým, který v uplynulém ročníku soutěže vybojoval postup do III. třídy. Na hřišti Valašského Meziříčí remizoval 2:2 s tamním B týmem (okresní přebor) a minulou sobotu roznesl 7:0 Trojanovice, s kterými se v nadcházející sezoně potká ve III. třídě. Ani v jednom ze zápasů nebyla Kopřivnice zdaleka kompletní, v obou se však představila nová posila útoku Marek Macíček, kterého místní celek získal na roční hostování z Valašského Meziříčí výměnou za brankáře Michala Polomského. V prvním mistrovském utkání hostí Kopřivnice 16. srpna Straník.

Výsledky: V. Meziříčí B - Kopřivnice 2:2, branky: Hajník, Macíček; Trojanovice I. - Kopřivnice 7:0, branky: Macíček 4, Buček, Machciník, Feilhauer

M o n t e   B o n d o n e ,  O l o m o u c (jfk) - Sladkou odměnou za zdolání 8 km dlouhé tratě s převýšením 855 m se pro kopřivnickou vytrvalkyni Irenu Šádkovou stala stříbrná medaile s evropským puncem. Spolu s týmovými kolegyněmi Annou Pichrtovou a Pavlou Matyášovou ji pro Českou republiku vybojovala na ME v běhu do vrchu, které se konalo 6. července v Monte Bondone. Před český celek se dostaly jen výborně připravené domácí Italky.

Šádková se neztratila ani v soutěži jednotlivců. V čase 46:38 min. doběhla na výborné desáté příčce, a přiblížila se tak svému umístění ze šampionátu v roce 1999, kde skončila sedmá. Nejlepší z našich Anna Pichrtová protla cílovou metu jako osmá v čase 45:51 min. Konkurence v této atletické odnoži přitom roste každým rokem a dostat se do první desítky není vůbec jednoduché. Šádkovou před mistrovstvím zlobila záda, takže finální příprava nebyla stoprocentní, ale v samotném závodě si na problémy již stěžovat nemohla.

Za pět dní pak Šádková, startující v domácích soutěžích v pardubickém dresu, přidala k evropské medaili bronz z mistrovství ČR na dráze. Získala ho na desetikilometrové trati časem 35:36,22 min. Závod s přehledem vyhrála olomoucká Petra Kamínková výborným výkonem 33:58,20 min.

K o p ř i v n i c e (jfk) - S vítězstvím a spoustou zážitků se 6. července vrátil fotbalovým tým starších žáků Kopřivnice z turnaje v Itálii. Hostilo jej městečko SanFutucchio, nacházející se v sousedství partnerského města Kopřivnice Castiglione del Lago.

Kopřivnice v turnaji nejprve porazila Castiglione 2:0 a po něm stejným poměrem Montepulciano. Ve finále pak rozstřílela domácí SanFutucchio 7:0. Zajímavostí jistě je, že SanFutucchio patří k jedněm z mnoha malých fotbalových klubů, nad kterými drží ochrannou ruku AS Řím. Nepodporuje jej sice finančně, ale sleduje její talenty a je schopno je vytáhnout výše. „Klub samotný má ale jinak stejné problémy jako my. Vše je založeno na dobrovolné a bezplatné práci funkcionářů a trenérů,“ říká trenér kopřivnického týmu Milan Gilar. Organizaci turnaje označil za typicky italskou, jinak ale prý vše klapalo. V Castiglione družstvo uvítal Armando Teatini mající na starosti mezinárodní vztahy. Vyhlášení vítězů se pak zúčastnila oficiální delegace partnerského města.

Formu na turnaj ladilo družstvo u moře. Především díky cestovní agentuře Fox totiž mohlo pět dnů před samotným turnajem strávit v letovisku Marotta. „Denně jsme tam trénovali. Ráno jsme většinou udělali takovou delší rozcvičku v písku nebo v moři a k večeru jsme mívali trénink ve sportovním centru Marotty,“ vrací se k příjemně stráveným dnům Gilar, kterému v Itálii asistovali hráči z A týmu Kopřivnice Petr Hala a brankář Michal Polomský. V Marottě sehrála Kopřivnice i přípravné utkání s tamním týmem. Vyhrála je 6:3. Trenér si zápas pochvaloval. „Z fotbalového hlediska to bylo nejlepší utkání, co jsme v Itálii sehráli. Navíc kluci hráli poprvé za umělého osvětlení, takže kromě vítězství měli i další zážitek,“ uzavřel Gilar.

Výsledky: turnaj v SanFutucchiu: Kopřivnice - Castiglione 2:0 (2:0), branky: Tran, Špaček; Kopřivnice - Montepulciano 2:0 (2:0), branky: Špaček 2; Kopřivnice - SanFutucchio 7:0 (3:0), branky: Špaček 2, Solanský, Tran, Eliáš, Toman, Martinovský; přípravný zápas v Marottě: Kopřivnice - Marotta 6:3 (3:1), branky: Tran a Špaček po 2, Solanský, Eliáš; sestava Kopřivnice ve finále se SanFutucchiem: Toman - Kocián, Klozík, Perez, Peroutka - Solanský, Rečka, Eliáš, Burýšek - Špaček, Tran; stř.: Martinovský, Spurný, Pokluda, Ostrý

K o p ř i v n i c e (jfk) - Tak trochu odměnou a zároveň tečkou za házenkářskou sezonou byl pro kopřivnické mladší žáky turnaj ve Slovinsku. Do přímořské Izoly na 11. ročník Eurofestu zamířily týmy mladších žáků A a B hned po vysvědčení. A dojeli si pro slušné výsledky. Ročník 1990 vybojoval v konkurenci 16 družstev osmou příčku, ročník 1991 skončil mezi sedmi účastníky na výborném třetím místě.

Tamní mezinárodní turnaj byl mega akcí. V chlapeckých i dívčích kategoriích se jej zúčastnilo celkem 154 týmů z 19 zemí Evropy, Asie a Afriky, což čítalo více než 2 000 mladých nadějí. Hrálo se na venkovních hřištích i halách, a to v Izole a také v nedalekém Koperu. Celkem bylo k dispozici sedm hřišť, přičemž to centrální, na němž se odehrávala finálová utkání, se rozprostíralo u moře.

Družstvo mladších žáků A v základní skupině čtyřikrát zvítězilo a třikrát odešlo poraženo. To znamenalo čtvrté místo, a jak již bylo výše napsáno, celkové osmé. Trenér Jan Martínek je považuje za úspěch, zároveň je však přesvědčen, že celek mohl pomýšlet i na vyšší mety. „Soupeři byli kvalitní a kromě Italů i lépe fyzicky vybavení, zejména vzrůstem. Proto se také výrazněji projevila nekompletnost našeho kádru,“ míní kouč. Družstvo turnaj odehrálo pouze se třemi spojkami. Po zranění jedné z nich bohužel úplně propadlo s týmem Povážské Bystrice a nedotáhlo dobře rozehraný zápas se Zagrebem. „Na druhou stranu dostali všichni šanci si zahrát, a také se všem podařilo vstřelit alespoň jednu branku. Tak říkajíc jsme si osahali házenou v jižanském stylu a viděli mnoho zajímavého z házenkářského umění. Tyto zkušenosti jistě budou hráčům pro jejich další výkonnostní růst velkým přínosem,“ dodává Martínek.

Družstvu mladších žáků B velice těsně unikl postup do finále. Se skóre o šest branek lepším postoupila Povážská Bytrica. I třetí místo ale trenéra Michala Mayera těšilo. „S předvedenými výkony jsem naprosto spokojen. Třetí místo beru jako úspěch, vždyť jsme se utkali s různými týmy z několika států. Věřím, že tento turnaj bude motivací k dalšímu výkonnostnímu růstu,“ komentoval vystoupení svých svěřenců Mayer.

Z výsledků: kat. 1990: skupina A: KH Kopřivnice - RD Prule 67 (Slovinsko) 13:10 (4:4), - HC BW Feldkirch (Rakousko) 13:11 (6:5), - RK Cimos (Slovinsko) 12:19 (4:8), - Pallamano Trieste (Itálie) 12:6 (4:4), - URK Studentski Grad (Jugoslávie) 14:6 (2:4), - RK Badel Zagreb (Chrovatsko) 9:15 (6:6), - MŠK Považská Bystrica 5:20 (4:8); pořadí ve skupině A: 1. MŠK P. Bystrica 13 b., 2. RK Cimos 13 b., 3. RK Badel Zagreb 10 b., 4. KH Kopřivnice 8 b., 5. URK Studentski Grad 6 b., 6. HC BW Feldkirch 4 b., 7. Pallamano Trieste 2 b., 8. RD Prule 67; sestava a branky Kopřivnice: Veselka, Hejduk - Krejčiřík 30, Kowalik 10, Kubalec 9, Janáč 9, Tobola 9, Chromečka 4, Samek 4, Křižák 2, Krhovják 1; kat. 1991: základní skupina: KH Kopř. - HC BW Feldkirch (Rakousko) 15:3, - URK Studentski Grad (Jugoslávie) 17:20, - HC Zlín 22:12, - MŠK Povážská Bystrica 15:15, - RK Trnje Zagreb (Chorvatsko) 19:15, - Hrvatini (Slovinsko) 25:11; pořadí v základní skupině: 1. URK Studentski Grad 10 b., 2. MŠK P. Bystrica 9 b. (111:68), 3. KH Kopř. 9 b. (113:76), 4. HC Zlín 8 b., 5. RK Trnje Zagreb 4 b., 6. Hrvatini 2 b., 7. HC BW Feldkirch 0 b. utkání o 3. místo: KH Kopř. - HC Zlín 19:12; finále: URK Studentski Grad - MŠK Povážská Bystrica 9:10; sestava a branky Kopř.: Hodslavský 42, Koudelka 27, Ulrych 24, Szikriszt 16, Paseka 8, Poláček 6, Valentín 4, Michálek 3, Klosík 2, Kramoliš 1, Kos, Pilch, Hoffmann, Jaroň, Pavlačík, Zálešák

Ve středu 30. července v Novém Jičíně tragicky zahynul trenér kopřivnického hokejového A týmu Milan Macháček. Bylo mu pouhých 47 let. V Kopřivnici působil od konce sezony 2001/02. V sezoně 2002/03 se v krajském přeboru neúspěšně pokoušel s omlazeným týmem vybojovat zpět II. ligu. V červnu letošního roku s ním načal přípravu na sezonu 2003/04. Před příchodem do Kopřivnice působil jako trenér mužů i juniorů v Novém Jičíně.