Kopřivnické noviny č. 18/2003
ze dne 7. května 2003

K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města, která se sešla již po osmé ke své řádné schůzi, projednávala a následně schválila zvýšení ceny za teplo a teplou vodu, a to s účinností od dubna.

„Město projednávalo nabídku kopřivnické firmy, která se týká odkoupení pohledávek za nájemné a služby spojené s užíváním bytů. Rada města tuto nabídku zamítla z důvodu nedostatečné rozpracovanosti, protože tam byla absence smluvních vztahů a časovosti jednotlivých úkonů. Rovněž se nám zdálo jako problematické schvalování zpětného odkupu pohledávky v zastupitelstvu města. Dalším faktorem, který ukazoval proti tomuto kroku, bylo to, že by město ztratilo možnost rozhodovat o způsobu určení nájemce bytu. Vzhledem k tomu, že tato nabídka je obdobná jako již schválené postupy v oblasti nájemních vztahů, během projednávání v radě zaznělo doporučení počkat na praktické zkušenosti,“ sdělil k projednávanému bodu programu schůze rady města místostarosta Zdeněk Krajčír.

Dalším neméně důležitým materiálem, kterým se zabývala rada, bylo zpracování povodňového plánu. „Podle zákona č. 254/2001 Sb., je povinností města zpracovat povodňový plán svého správního obvodu. Vzhledem ke složitosti a rozsahu problematiky povodňového plánu, který musí obsahovat věcnou, grafickou strukturu včetně speciálních map, se tento dokument nechává zpracovat u akreditované novojičínské firmy Avona, která zpracovávala tyto plány pro bývalé okresní úřady,“ dodal místostarosta.

Rada města se dále zabývala problematikou energetických auditů objektů ve vlastnictví města Kopřivnice. Město jako vlastník má povinnost v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření s energií a prováděcí vyhláškou 213/2001 Sb., podrobit své energetické hospodářství a budovy energetickému auditu v případě, že celková roční energetická spotřeba je vyšší než vyhláškou stanovená hodnota. „Podle této vyhlášky jsme povinni podrobit energetickému auditu budovy základních škol, a to náměstí, Emila Zátopka, sv. Zdislavy, dále kulturního domu, tenisové haly, tribuny letního stadionu, domu s pečovatelskou službou, a to jak na ulici České, tak i na Masarykově náměstí,“ vyjmenoval Krajčír objekty, kde bude audit proveden.

„Město na vypracování energetických auditů vypsalo výběrové řízení a komise, která byla ustanovena k výběru, doporučila firmy, které posléze rada schválila,“ doplnil Krajčír. Audity u všech budov s výjimkou kulturního domu bude zpracovávat firma ECO - Project-Invest, s. r. o., Ostrava a audit kulturního domu vyhotoví Světlana Kravčenková z Ostravy. Město jako vlastník má také za povinnost nechat podrobit energetickému auditu i ty objekty, na které již byl v minulých letech vypracován energetický audit. Ten ale není v souladu s legislativou nového zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Jedná se o Základní školu Alšovu, dr. M. Horákové, 17. listopadu, dále o zimní stadion, krytý bazén a samotnou budovu Městského úřadu na ulici Záhumenní.

Zpracování auditů pro jejich finanční náročnost rozdělilo město do dvou let.

K o p ř i v n i c e (ili) - Příborští rybáři nahlásili na odbor životního prostředí minulý týden úhyn ryb v řece Lubině v místech od restaurace Mexiko níž. Havarijní služba na místě zjistila úhyn nejméně šedesáti kusů pstruhů.

„Byly odebrány vzorky vody i uhynulých ryb. Obojí bylo předáno k rozborům a expertize, výsledky však budou známy až příští týden,“ uvedl pracovník vodoprávního úřadu Jiří Sopuch, „voda na první pohled byla čirá, takže nebylo zřejmé, co bylo bezprostřední příčinou úhynu ryb. Prokazatelné je, že voda měla zvýšené ph a obsah dusíku, což není pro život ryb příznivé.“ Jisté je, že kvalita vody v řece Lubině nebyla dobrá. Stav vody v řece byl nízký a o to větší vliv na její kvalitu mělo vypouštění nečištěných odpadních vod z domácností a živností z obcí výše proti proudu.

Celková škoda jde podle slov hospodáře Místní organizace Českého rybářského svazu v Příboře Milana Konvičky do desetitisíců, protože se počet uhynulých pstruhů přehoupl přes čtyři stovky.

Po proudu nahoru má čističku odpadních vod pouze Frenštát pod Radhoštěm a obec Tichá, Lichnov, Bordovice stejně jako Mniší, Lubina a Vlčovice jsou bez čističek. Všichni občané těchto obcí vypouštějí odpadní vody do řeky bez čištění. Její samočisticí schopnost však není neomezená.

Pokud se neprokáže žádný bodový zdroj znečištění, ale potvrdí se výše uvedená teorie, nebude trestní řízení zahájeno. „Bude však na starostech zmíněných obcí a dalších volených představitelích, aby upřeli svou pozornost na řešení tohoto letitého problému a zařadili čištění odpadních vod ve svých obcích mezi priority, a to bez ohledu na náš vstup do EU, ale především s ohledem na ochranu životního prostředí nás všech,“ dodal na závěr Jiří Sopuch.

K o p ř i v n i c e (dam) - Od prvního května vyjíždějí zdravotníci rychlé záchranné služby k pacientům také z nového stanoviště v Kopřivnici. „Kopřivnice je velké město a je v něm velký počet zásahů, které jsme doposud prováděli především z Nového Jičína a občas z Frenštátu. O nutnosti zřídit stanoviště i tam jsme věděli delší dobu, šlo jen o to získat souhlas krajských orgánů s navýšením rozpočtu,“ řekl o otevření nového, v pořadí již pátého stanoviště rychlé záchranné služby v novojičínském okrese ředitel Okresního střediska záchranné služby v Novém Jičíně Jaromír Aleš. Ze stanoviště zřízeného v pronajatých prostorách bývalého zdravotního střediska Tatry bude zatím vyjíždět sanitka rychlé zdravotnické pomoci, jejíž posádku tvoří střední zdravotnický personál bez lékaře. Tento stav má být ale jen dočasný. „V okamžiku, kdy získáme kvalitního lékaře se zájmem pracovat na záchrance, tak posádku transformujeme na rychlou lékařskou pomoc. Je to především personální problém. Peníze sice taky hrají roli, ale v tomto případě ne rozhodující,“ uvedl Aleš. Podle jeho slov bude v některých dnech na kopřivnické záchrance lékař pracovat již nyní, ale nepůjde o nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou službu. Podle šéfa záchranky však lidé rozhodně nemusejí mít strach z nekvalitní péče, pokud bude pacient na místě potřebovat lékaře záchranky, bude okamžitě přivolán. Vznik stanoviště rychlé záchranné služby v Kopřivnici přinese mimo jiné výrazné zrychlení. Zatímco doposud byla většina zásahů prováděna ze sedmnáct kilometrů vzdáleného Nového Jičína a sanitka dorazila na místo určení za zhruba 12 minut od přijetí výzvy, kopřivnická posádka může být u pacienta již za dvě minuty. „Počet zásahů každoročně stoupá zhruba o tisícovku a naší snahou je, aby síť stanovišť byla v okrese co nejhustší. Nejde přitom jen o rychlost zásahu, ale také o vzájemnou zastupitelnost. Bude-li například posádka z Frenštátu u případu a obdrží další volání, může ji Kopřivnice zastoupit,“ vysvětlil šéf zdravotníků.

Existence stanoviště záchranné služby v Kopřivnici byla údajně tak žádoucí, že bylo zřízeno, aniž by bylo stoprocentně zajištěno finanční krytí jeho provozu.

„Zatím opravdu peníze potvrzeny nemáme, ale vedeme intenzivní jednání o finančním dokrytí,“ potvrdil Jaromír Aleš a dodává, že zřízení kopřivnického stanoviště nebylo až tak drahé a vyjíždění za všemi případy v druhém největším městě okresu z Nového Jičína bylo dlouhodobě neudržitelné.

Kopřivnice je tak po Novém Jičíně, Frenštátu p. R., Studénce a Odrách pátým městem okresu, ve kterém záchranka sídlí. Přestože k otevření stanoviště došlo až minulý týden, jeho posádka zasahuje u nemocných a zraněných už měsíc, od prvního dubna totiž vyjížděla z frenštátského stanoviště.

K o p ř i v n i c e (ili) - Zastupitelstvo města schválilo uzavření smlouvy o dotaci mezi městem Kopřivnice a nestátním zdravotnickým zařízením Therápon 98, a. s., na částečnou úhradu neinvestičních nákladů spojených se zřízením a nejnutnějším vybavením sociálních lůžek a na částečnou úhradu neinvestičních nákladů na provoz tří tzv. sociálních lůžek - maximálně do výše půl milionu korun pro rok 2003.

Tím, že na Městský úřad Kopřivnice byla převedena rozšířená působnost v oblasti výkonu státní správy v oblasti sociálního zabezpečení, převzal také kompetence v oblasti sociální péče, která se realizuje ve zdravotnických zařízeních - jedná se o tzv. sociální hospitalizaci. „Sociální lůžka slouží k takovému účelu, kdy pacient skončil v lůžkovém zdravotnickém zařízení zdravotní léčbu.

Ale zároveň nemá vytvořeny podmínky k tomu, aby se mohl vrátit do původního prostředí. S ohledem na nutnost např. celodenní péče o pacienta nestačí zajišťovat jen pečovatelskou službou a domácí ošetřovatelskou péči, nebo není nikdo z rodiny, kdo by o něj mohl a chtěl pečovat, neboť tuto službu potřebuje občan čtyřiadvacet hodin denně, není možné jeho umístění v domově důchodců apod. Zkrátka pacient již nepotřebuje odbornou zdravotní péči, ale převážně péči sociální,” vysvětlila pojem vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jiřina Mikulenková.

Sociální péče o občana může být v některých případech a za určitých podmínek vykonávána i ve zdravotnických zařízeních. „Po konzultaci s vedením akciové společnosti Therápon 98 a vedoucím lékařem střediska následné léčebné péče Petrem Huvarem jsme hledali možnosti, jak těmto občanům v jejich neřešitelné situaci pomoci. Nakonec kopřivnická poliklinika nabídla kapacitu ke zřízení a provozování sociálních lůžek,” uvedla Mikulenková.

„Protože se však jedná o záležitost finančně velmi náročnou, kterou zdravotní pojišťovny zdravotnickému zařízení nehradí, podílí se na krytí nákladů z podstatné části město Kopřivnice částkou čtyři sta padesát korun na osobu a den, částečně pak také občan využívající tuto službu. Vyčíslené náklady na jedno sociální lůžko a den činí částku 615 korun. V letošním roce byla k těmto účelům schválena zastupitelstvem města částka půl milionu korun, což stačí na úhradu provozních nákladů tří sociálních lůžek,” vysvětlila Mikulenková nezbytnost dotace.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ani fakt, že letošní ročník Beskyd Model Kit Show byl na rozdíl od předchozích zkrácen na pouhý jeden den, nezabránil tomu, aby se stal ročníkem nejúspěšnějším. Už čtyři hodiny před ukončením akce se její organizátoři radovali ze tří tisíc pěti set návštěvníků.

Lidé, kteří doslova ucpali kulturní dům, se rozhodně měli na co dívat. Jen v soutěžích bylo přihlášeno osm set modelů. Další lodě, letadla, automobily, bojová technika, figurky či dioramata byly vystaveny mimo soutěž a počet všech exponátů přesáhl 1 500.

Zdaleka ne všechny modely, které byly v sobotu v kulturním domě navíc, byly k vidění. „Modelů je hodně a prostory nejsou nafukovací. Dochází proto k tomu, že méně kvalitní modely postupně nahrazujeme zdařilejšími. Když mluvíme o patnácti stech modelech, tak se bavíme jen o těch nejlepších, dalších možná pět set je v zákulisí,“ prozradil jeden z organizátorů akce Jan Štědrý.

Kit Show jako akce, která je svými rozměry a směřováním na modeláře a laickou veřejnost ojedinělá nejen u nás, je oblíbena také u zahraničních modelářských klubů. K vidění byly výtvory modelářů z celého území Slovenska a Polska, ale také věci z dílen Maďarů, Rakušanů, Holanďanů a Němců. Kvalitu vystavených modelů demonstrovala mimo jiné i přítomnost evropského modelářského mistra, jehož bojové lodi si všimnul nejen Bolek Polívka, ale také diváci, kteří jí přisoudili třetí místo v divácké soutěži.

Ve výsledcích hlasování diváků se zračil jistý patriotizmus, neboť první i druhé místo si odvezl Slovák Marek Kaša za své perfektně vypracované papírové modely tatrovek.

Ani letos pochopitelně nechyběly soutěže o Moravský knipl a Moravský šrapnel. Tyto soutěže hodnocené podle přísných kritérii by navíc od příštího roku mohly být ještě prestižnější. „Jak Knipl, tak Šrapnel má ambice stát se do příštího ročníku mistrovstvím republiky. Tak jako tak se sem sjíždí celá naše modelářská špička, a tak stačí jen dohodnout se s modelářským svazem a dát soutěži novou fazonu,“ míní Štědrý a dodává, že by se tento záměr mohl stát skutečností již napřesrok.

Součástí Kit Show byla také tradiční výstavka vojenské techniky před kulturním domem, která se díky nepřízni počasí netěšila tak velkému zájmu jako v minulých letech. Také cvičný útok ženské jednotky české armády na džíp narušil déšť, přesto mohli účastníci akce, kteří dorazili buďto hned ráno, nebo až po třetí odpoledne, jejich ukázku zhlédnout.

K o p ř i v n i c e (ili) - Rekordních sto šedesát čarodějnic, čarodějů a čarodějátek si dalo dostaveníčko na V. sletu čarodějnic v Domě dětí a mládeže v Kopřivnici. Účast předčila všechna očekávání. „Rok od roku se nás slétává čím dál tím víc. Jsem ráda, že si většina čarodějů uvědomuje, že výroční setkání není jenom o tom, kdo má jaký nový model koštěte či klobouku, ale hlavně skvělá příležitost si porovnat čarodějnické umění,“ vyzdvihla podstatu každoročního setkání vrchní čarodějnice Eva Müllerová, ostatními přezdívaná babice Evice.

Letošní setkání prověřilo účastníky hned v osmi čarodějnických zkouškách. Klasické disciplíny, jako je let na koštěti, zapsání do mezinárodní listiny čarodějnic či zkouška čichu, obohatil netradiční hod krysou do pavučiny stejně jako výroba a zavěšování netopýrů. Každým rokem bývá nejvíc povyku u zkoušky hmatem, kdy čarodějové musejí prokázat svou odlišnost od mudlů tím, že pohladí jedno s vystavovaných zvířat. Vrchní chovatelku Jasmínu nahradila neméně originální čarodějnice Julča, která se svými pomocníky přitáhla hada, krysu, myši, fretku a pro ještě plachá čarodějátka králíčka.

„Čím víc techniky, tím menší snaha o dodržování tradic,“ míní vrchní čarodějnice, „byly doby, kdy každá z nás měla kolem krku hada a na hrbě černou kočku. Dnes má každá alergii na chlupy a sáhnout na krysu jim dělá zle.“ O to víc se všechny čarodějnice snažily zaujmout při volbě miss. Titul byl nakonec předán stejně jako dort z Cukrářství u Babi nejpočetnějšímu třídnímu kolektivu, který si odneslo patnáct čarodějnic a čarodějů z třetí třídy ze Základní školy náměstí. Každý z účastníků dostal pamětní list a keramickou medaili.

Ilona Hoffmannová