Kopřivnické noviny č. 15/2003
ze dne 17. dubna 2003

K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města, která se sešla ke své pravidelné schůzi minulý týden v úterý, projednávala zprávu, kterou předložila skupina zabývající se umístěním úředníků kopřivnické radnice. „Zpráva obsahovala mimo jiné i zhodnocení nabídek, které radnice obdržela. Z jednání vyplynulo, že nadále variantou číslo jedna je usilovat o koupi ředitelské budovy Tatry. Usnesení, které bylo přijato, doporučilo vedení města zahájit přípravy realizace koupě správní budovy včetně zastavěných a funkčně spojených pozemků,“ sdělil místostarosta Milan Bureš.

Dalším bodem programu, kterým se radní zabývali, byl prodej bytového domu na ulici Pionýrské č. p. 736 - 738. „V únoru letošního roku obdržel odbor bytového hospodářství žádost nájemců tohoto domu o jeho odkoupení do podílového spoluvlastnictví. Po projednání radní schválili zveřejnění záměru prodat tento bytový dům. Pracovníci bytového odboru osloví dopisem nájemníky, ve kterém jim budou vysvětleny rozdíly v možnostech koupi domu. Ti se budou muset ve stanoveném termínu závazně vyjádřit, jakým způsobem chtějí dům koupit, aby se předešlo komplikacím,“ okomentoval projednávaný bod programu místostarosta.

V polovině měsíce března oznámilo město prostřednictvím inzerátu, že má volný třípokojový byt. Žadatelé, kteří měli zájem tento byt získat, museli splňovat několik kritérií, například se mělo jednat o vícečetnou rodinu, obývající městský byt. Na odbor bytového hospodářství přišlo celkem šest žádostí, ale dvě byly vyloučeny, protože nesplňovaly daná kritéria. Na schůzi rady byla žádostem přidělena čísla a Dagmar Jančálková, jediná žena v radě, se ujala losování. „Vyhrála žádost číslo dvě a nájemci volného bytu se stala rodina se dvěma dětmi. S touto rodinou bude uzavřena nájemní smlouva,“ doplnil místostarosta.

Radní na své schůzi projednávali i šest smluv o dílo. Jednalo se například o projekt osvětlení dvou mateřských škol, opravu schodiště před hlavní budovou městského úřadu a vybudování tří bezbariérových přechodů, a to v lokalitě ulice Husovy a Záhumenní, ulice Záhumenní a Kpt. Jaroše a poslední vznikne na křížení ulice Štefánikovy a Kpt. Jaroše. Město za vybudování bezbariérových přechodů zaplatí částku přes jeden milion korun.

K o p ř i v n i c e (dam) - Kopřivnická Tatra by měla vyrobit podvozky a kabiny pro 315 vozidel určených izraelské armádě. Vyplývá to z oznámení, které v polovině minulého týdne automobilka zveřejnila.

Objednávku, jejíž očekávaná hodnota přesahuje padesát milionů amerických dolarů, nezískala přímo kopřivnická fabrika, ale společnost American Truck Company, jež je společným podnikem Tatry, Terexu a STV v zámoří.

Ačkoliv vozy pro Izraelce neponesou přímo značku Tatra, ta bude do společného podniku v USA dodávat ke konečné montáži kompletní podvozky včetně kabin, ale motor, převodovka a některé další komponenty budou americké provenience.

Kontrakt s izraelským ministerstvem obrany, jež by měl být uzavřen ještě v první polovině letošního roku, je první velkou zakázkou z regionu, ve kterém doposud nepůsobila. Právě otevření nových trhů bylo přitom jedním z hlavních slibů amerického investora při vstupu do Tatry.

Izraelci se pro automobily se značkou ATC rozhodli až po dvouletém náročném testování, ve kterém Tatra soutěžila s americkými vozy značek Oshkosh a Stewart & Stevenson.

V kopřivnické Tatře neskrývají radost z tak významného kontraktu. „Vítězství v tomto výběrovém řízení je potvrzením vynikajících vlastností podvozku Tatra v nejtěžších provozních podmínkách a důkazem schopnosti firmy obstát v tvrdém konkurenčním prostředí,“ řekl předseda představenstva Tatrovky Zbyněk Keisler s tím, že očekává, že zmiňovaná událost upevní důvěru klientů, obchodních partnerů a akcionářů nejen ve vozy značky Tatra, ale i v budoucnost firmy.

Kontrakt, s jehož plněním by se mělo začít zhruba čtyři měsíce od podpisu smlouvy a bude trvat příštích osmnáct až čtyřiadvacet měsíců, ale pravděpodobně nijak výrazně neovlivní plánované propuštění šestnácti set zaměstnanců kopřivnické automobilky. Vedení automobilky zatím údajně s žádnou změnou plánů nepočítá. „Na oznámeních, která jsme zveřejnili, tento kontrakt nic nezmění, což v médiích řekl i předseda představenstva společnosti Zbyněk Keisler,“ prohlásila personální ředitelka Tatry Zuzana Jalůvková.

K o p ř i v n i c e (dam) - Blížící se začátek turistické sezony sice na krátko zmírní problémy kopřivnického Technického muzea, definitivní vyřešení tíživé situace, do které se muzeum dostalo díky vypovězení smluv a neplnění závazků ze strany spoluzakladatele automobilky Tatra, je však stále v nedohlednu.

Žádný krok vpřed neznamenalo ani jednání zástupců muzea městského a krajského úřadu na půdě muzea. „Tato schůzka měla informační charakter a byla reakcí na náš dopis se žádostí o pomoc,“ zestručnila obsah schůzky Lenka Hodslavská, ředitelka Regionálního muzea, o. p. s., provozující obě zdejší muzea. Výsledkem již jednou odloženého jednání bylo doporučení krajských úředníků, podle kterého by se muzeum mělo se žádostí o konkrétní finanční pomoc obrátit přímo na radu kraje, která případně tento požadavek postoupí dále moravskoslezskému zastupitelstvu. Dotace od kraje by však byla opět jen dočasným řešením. „Znamenalo by to pomoc pro letošní rok. To, že by muzeum mohl kraj vzít pod svá křídla, je zatím bohužel nereálné,“ tvrdí Hodslavská. Tomu, aby kraj vstoupil do Technického muzea v Kopřivnici, přitom podle jejích slov brání hned několik problémů, kromě toho, že kraj nemá vytvořenu koncepci muzejnictví na svém území, která by měla být hotova zhruba za dva roky, je překážkou také to, že muzeem vystavované exponáty jsou v majetku Tatry. Žádost o podporu zřejmě muzeum zašle kraji společně se zdejší radnicí. „Byli jsme upozorněni, že krajský úřad přispívá pouze tam, kde již podporu poskytuje také město,“ řekla Hodslavská a doplnila, že výše částky, o které muzeum hejtmanův úřad požádá, je otázkou dalších ekonomických rozvah a jednání s městem. Vzhledem k tomu, že návrat do normálních kolejí je muzeu vzdálený, byla již zahájena úsporná opatření. Počet zaměstnanců byl snížen o čtyři, a pokud se situace nezlepší, bude podle ředitelky muzeí po sezoně snižování stavu pokračovat, i když by to mohlo znamenat zhoršení poskytovaných služeb.

Finanční toky nepříznivě ovlivnilo také zvýšení dluhu ze strany automobilky. Zatímco na začátku roku existovala pohledávka ve výši 1,9 milionu korun, dnes již Tatra muzeu dluží dva miliony čtyři sta tisíc korun. „Zrušené smlouvy ještě během prvního čtvrtletí roku dobíhaly. Pro nás to znamená další potíž, neboť i přesto, že jsme oněch pět set tisíc korun fyzicky nedostali, budeme z nich muset odvést daň,“ řekla Hodslavská.

Ještě daleko temnější mračna než nad Technickým muzeem se stahují nad Fojtstvím. Na provoz muzea s historickými a národopisnými sbírkami Regionální muzeum ročně doplácelo kolem půl milionu korun. Objekt včetně sbírek si před časem od Tatry za šedesát tisíc na dvanáct měsíců pronajalo město. Radnice pak obratem vše zapůjčila Regionálnímu muzeu. „Teď budeme jednat o dalším provozu muzea. Město by pochopitelně bylo rádo, aby byla zachována stávající otvírací doba,“ řekl Jiří Tichánek, starosta Kopřivnice, který připustil, že existují i varianty na jeho zkrácení. V současné době probíhá pečlivá katalogizace sbírkových předmětů.

K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města projednala a doporučila zastupitelům ke schválení rozdělení částky určené na granty. Do výběrového řízení bylo přihlášeno čtyřicet projektů. „Při posuzování se dbalo na dodržení vyhlášených podmínek, především se mělo jednat o nové aktivity. Komise nakonec radě doporučila ke schválení jen jedenáct projektů, které se podělí o 177 500 korun. Původně bylo na granty v rozpočtu města vyčleněno dvě stě tisíc korun. Zbylou částku město použije na mezinárodní akci, jež se uskuteční v srpnu v rámci oslav pětapadesátého výročí povýšení na město,“ sdělil po schůzi rady místostarosta Zdeněk Krajčír, který byl zároveň i členem grantové komise.

Skoro polovina žadatelů o granty žádala o příspěvek na akce, které se konají každoročně nebo které se uskuteční mimo náš region, a na ně se udělení grantu nevztahovalo.

K o p ř i v n i c e (dam) - Svým vrstevníkům, mladším spolužákům, dětem z mateřských škol a v neposlední řadě rodičům zahrály děti z 2.B divadelní pohádku ‘Jak se Honza proměnil’. Než v polovině minulého týdne došlo na čtyři představení, přímo ve třídě ZŠ 17. listopadu musela proběhnout řada příprav. „Pohádku jsme s dětmi připravovali od září v různých vyučovacích hodinách,“ prozradila učitelka druháků Stanislava Mlejnecká.

V českém jazyce děti pohádku četly a učily se text svých rolí správně intonovat. V hodinách výtvarné výchovy a praktických činností vznikaly kulisy a rekvizity.

V hudební výchově pak školáci nacvičovali písničky z představení. Každý ze žáčků se nejen podílel na přípravách, ale také si zahrál.

„Cílem celého projektu bylo mimo jiné také vytvořit životní dovednosti, jako je ohleduplnost či trpělivost. Každé dítě navíc poznalo, že má v třídním kolektivu své místo,“ řekla Mlejnecká. K realizaci pohádky ve vyučovacím procesu ve škole na ulici 17. listopadu nedošlo poprvé. Už před dvěma lety děti, které v představení účinkovaly ještě jako předškoláci, pohádku ve stejné třídě zhlédly. „Je možné, že naši dnešní diváci si za dva roky také vymění role s účinkujícími,“ uzavřela pedagožka, která je také autorkou zajímavého nápadu.

T r n á v k a - Nová zábavná hra ostravského studia České televize Hodina pravdy si už našla svoje příznivce a vynesla na světlo popularity i nové tváře. K těm šťastným, kteří se těší z nemalých výher, patří od března i rodina Šimečkova z Trnávky.

Úkolem hlavy rodiny bylo přelezení obřího jídelního stolu v časovém limitu takovým způsobem jako by se balil dárek, tzn. zdolat dlouhou i krátkou stranu nad i pod stolem, aniž by se Dalibor dotknul země. To, co při demonstraci horolezce vypadalo jako nenáročná podívaná, připravilo Daliborovi perný týden.

„Na nácvik měl manžel přesně sedm dní. Pak stůl odvezli a my ho viděli až při natáčení,“ upřesnila dobu nácviku Hanka Šimečková, manželka. Přestože Dalibor rozhodně nepatří ke sportovním antitalentům, z počátku se zdálo, že úkol bude nad jeho síly. Navíc si hned první den způsobil na stehnech a pažích mnohačetné modřiny a zhmožděniny, které mu jakýkoliv nácvik změnily v utrpení. „Dostat se zpod stolu nahoru byl asi nejtěžší okamžik,“ vzpomíná stále vysmátý Dalibor na horké chvilky, „nakonec mi přišel na pomoc kolega z práce. Poradil jsem mu některé pohyby, které se mi osvědčily, a jemu se na čtvrtý pokus stůl podařilo překonat.“ Pak si jeho postup natočili na video, nácvik rozfázovali a pátý den se Daliborovi podařilo stůl v obou směrech překonat.

„Pozvali jsme kamarády, aby si výkon Dalibor vyzkoušel před diváky,“ vzpomíná Hana, „a ti ho dokázali pořádně vyhecovat.“ „Tehdy jsem si poprvé začal věřit,“ doplnil Dalibor, když po prvním neúspěšném pokusu dvakrát stůl zdolal.

Na sobotní natáčení rodinu Šimečkovu přijela povzbudit padesátka příbuzných a přátel.

Všichni s vlaječkami obce Trnávky se před finále chytili za ramena jak hokejisté v Naganu. Chvilka zatajeného dechu a napnutých nervů a pak mohutný potlesk - Dalibor úkol zvládl za osmačtyřicet vteřin! V místním hostinci se večer konala hodně velká oslava s krycím názvem trachta. „Říkal jsem, že pokud nevyhraju, tak si útratu zaplatí každý sám, v opačném případě půjde všechno na můj účet,“ řekl Dalibor. Oslavovat bylo co: Dalibor získal fasádu a eurookna, Hanka DVD a videokameru a tříapůlletá dcera Terezka bazén s klouzačkou. „Kamarádi si ze mě dělali legraci, že už mám příjem jako Jágr - 48 vteřin a eurookna do celého baráku,“ usmíval se šťastný vítěz.