Kopřivnické noviny č. 14/2003
ze dne 10. dubna 2003

K o p ř i v n i c e (dam) - Příští školní rok začnou místní průmyslovka i učiliště jistě jako dvě samostatné školy. Krajští zastupitelé na konci března překvapivě neschválili sloučení obou škol. Delší dobu připravované spojení v jeden velký vzdělávací komplex neprošlo o jeden jediný hlas, když ODS hlasovala pro, komunisté proti a zastupitelé za ČSSD a KDU-ČSL nebyli v názoru jednotní.

„Musím říci, že mě docela překvapilo, že kolegové ze školského výboru, kteří tento materiál předjednávali a jednomyslně schválili, ještě než jej dostala rada kraje, nakonec změnili názor a někteří se zdrželi, nebo dokonce hlasovali proti,“ komentovala výsledek hlasování náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová.

Myšlenka sloučení škol ani po neúspěšném hlasování v zastupitelstvu kraje ale, zdá se, není mrtvá. „Můj dojem je, že k tomu spojení stejně dříve nebo později dojde a velmi pravděpodobně to bude brzy. Z některých reakcí na výsledek hlasování vím, že stále mnoho lidí na kraji sloučení považuje za logický krok,“ tvrdí ředitel kopřivnické průmyslové školy Jaroslav Ponec. Také Wenigerová připouští, že materiál o sloučení bude asi znovu předložen zastupitelům. Teď je podle jejích slov potřeba dát prostor diskuzím a vyjasňování stanovisek, a pokud bude politická vůle, mohlo by opětovné hlasování proběhnout již na dalším zasedání zastupitelstva v měsíci červnu. „Každopádně, i kdyby v červnu zastupitelstvo sloučení odsouhlasilo, nedojde k němu v původně plánovaném termínu 1. 9. 2003. To se v žádném případě nestihne. Procedura spojení škol je docela procesně a legislativně náročná. Nejdřív by k celé transakci mohlo dojít za rok,“ tvrdí hejtmanova zástupkyně pro oblast školství.

Ředitel průmyslovky Ponec je poněkud jiného názoru. „Pokud by spojení bylo odhlasováno v červnu, byl by to sice šibeniční termín, ale dal by se stihnout. Už předběžně jsme se dohodli, že tak jako tak připraví obě školy příští školní rok samostatně,“ prohlásil. Ředitel SOU Antonín Šugárek nechtěl rozhodnutí krajských zastupitelů nijak komentovat. „Teď záleží pouze na zřizovateli, jak bude ve věci dále postupovat,“ prohlásil pouze.

Podle kopřivnického starosty a zároveň i krajského zastupitele za ČSSD Jiřího Tichánka se ze sloučení škol stal důvod politických bojů a město do nich nebude zasahovat. „Ačkoliv to bylo na zastupitelstvu kraje senátorem Jaroslavem Šulou prezentováno jinak, orgány města nikdy žádné oficiální stanovisko ke sloučení nevydalo, neboť o to nebylo krajem požádáno, a pokud se to nezmění, ani nyní se nebudeme do záležitosti vměšovat,“ řekl Tichánek.

K o p ř i v n i c e (dam) - Irácký konflikt podle některých médií zvýšil poptávku po zbraních a vojenské technice v blízkovýchodním regionu. Obchodníci kopřivnické Tatry však na jedné z největších vojenských výstav světa Idexu v Abu Dhabi udělali opačnou zkušenost.

„Situace v regionu se projevila poměrně nízkou návštěvností na výstavišti, zvláště po zahájení války, což se ukázalo i na našem stánku,“ řekl obchodní ředitel a předseda představenstva kopřivnické automobilky Zbyněk Keisler, který se výstavy zúčastnil.

Tatra ve svém stánku předvedla dvě vozidla. Podvozek 6 x 6 s motorem Cummins a automatickou převodovkou a podvozek 6 x 6 s hákovým nakládačem. Na výstavním polygonu se navíc představila cisterna paliva na podvozku Liwa 8 x 8 a vyprošťovací vozidlo. Přímo z veletrhu si sice Tatrovka žádný významnější kontrakt nepřivezla, to však podle Keislera ani není běžné, každopádně prý účast firmy na výstavě nebyla marná.

„Cílem každé účasti je posílení mezinárodní prestiže firmy, což se nám i v letošním roce úrovní našeho stánku podařilo,“ uvedl Keisler. Tatra se podle slov svého šéfa snaží systematicky budovat svou pozici na trhu speciálních a vojenských vozidel a součástí této strategie je každoroční prezentace na největších vojenských výstavách Eurosatory, Idex a Idet. V souvislosti s válkou v Iráku se již nyní hovoří také o programech na poválečnou obnovu země. I tady vidí kopřivnická Tatra svou šanci. „Máme zájem se podílet na obnově Iráku a činíme pro to příslušné kroky,“ poznamenal stroze Keisler.

Š t r a m b e r k (dam) - Konkurenční boj údajně brzdí stavbu nové cementárny pod Kotoučem. Stavba komplexu na výrobu cementu, představující investici ve výši 1,2 miliardy korun, měla být podle prvotních předpokladů zahájena už vloni na podzim. Po sérii zdržení investor hovořil o první polovině letošního roku, teď je však jasné, že ani tento termín nebude splněn.

Investor nadnárodní společnost Lasselsberger stále čeká na územní rozhodnutí, zatím je však stále nemá. Podle Jana Kozlovského ze štramberského stavebního úřadu je nejoptimističtější termín vydání územního rozhodnutí za dva měsíce, spíše to prý ale bude později.

„Do územního řízení se hlásí účastníci, kteří k tomu nemají právo, mezi jinými také cementáři z konkurenčních společností. Než se jim to vysvětlí, nebo zamítne, tak existují jisté správní lhůty, a ty celý proces protahují,“ nechal se slyšet generální ředitel Lasselsbergeru Luděk Šílený.

Podle příslušného stavebního úřadu se do územního řízení přihlásil například jeden z největších výrobců cementu, betonu a kameniva na světě společnost Holcim. „Vydali jsme rozhodnutí o vyloučení účastníka z územního řízení a teď budeme čekat, jak ve věci rozhodne kraj, kterému se Holcim odvolal,“ řekl pracovník stavebního úřadu Jan Kozlovský.

Oddalování stavby je přitom podle investora nákladné, zatím prý ale neexistuje datum, jehož překročení by znamenalo upuštění od snahy cementárnu ve Štramberku postavit.

„Zatím pracujeme na výstavbě cementárny s plným nasazením. Když se nevyrábí, znamená to pochopitelně vždy ztrátu. Kolik nás už dosavadní zdržení stálo, ale nedovedu říci, nemáme to spočítáno a nerad bych pouze spekuloval,“ uvedl Šílený.

Jako o možném termínu zahájení stavebních prací se dnes v Lasselsbergeru mluví o druhé polovině léta, kdy bude cementárna se zhruba sto padesáti pracovními místy uvedena do provozu, se zatím odhadnout nedá.

K o p ř i v n i c e (ili) - „Letošní zima byla poněkud atypická. Přestože postrádala kalamitní ráz předchozího roku, byla finančně náročnější, protože problémových dní, kdy jsme museli vyjíždět s technikou, bylo více,“ v krátkosti zhodnotil letošní sezonu ředitel firmy Slumeko, s. r. o., Karel Březina, „pokud to porovnám, tak v předcházejícím roce jsme měli zhruba osmnáct dní, kdy jsme byli nuceni zasahovat, letos, přestože zima měla opravdu mírnější průběh, těch dní už bylo třiatřicet.“ Ve srovnání s předcházejícím rokem došlo navíc ke zvýšené spotřebě posypového materiálu. I to podstatně zvýšilo náklady na zimní údržbu.

„Prakticky každá posypaná komunikace v zápětí roztála, a tak to šlo celou zimu, proto je teď všude na okrajích cest spousta materiálu, který je třeba uklidit,“ upozornil na specifika této zimy ředitel Březina.

Posypový materiál, který firma Slumeko začala minulý týden z chodníků a komunikací odstraňovat, nelze opakovaně použít pro zimní údržbu. „Je natolik smíchaná s prachem a dalšími nečistotami, že opravdu nelze použít ke stejnému účelu. Tento materiál se ukládá na skládku, nebo jej lze případně využít k zásypu nerovností,“ vysvětlil Karel Březina. „Jednu dobu jsme o opětovném využití posypového materiálu uvažovali, ale je to strašně pracná záležitost a ta práce by vyšla dráž, než když se nový materiál nakoupí.“ Zimní údržba v předcházejícím roce přišla na milion sto tisíc, letos se očekává ještě větší částka. „Údržba komunikací nás letos přišla na 1,1 milionu podle výsledků do konce měsíce února. Tato částka se však ještě navýší o úklid komunikací, který stále probíhá,“ dodal Březina.

K o p ř i v n i c e (dam) - Pokřiky „Dědku, hobluj!“ či „Oldo, jeď!“ zněly před týdnem velkým sálem kulturního domu. Právě ten totiž hostil legendární kapelu Katapult. Úvodní rocková diskotéka Jana Opěly na samém úvodu akce se příliš velkému zájmu netěšila, ale když krátce po osmé hodině vběhl na pódium frontman Katapultu Olda Říha, pětisethlavé publikum se rychle dostalo do varu. Rockoví veteráni na pódiu předvedli, že ještě nepatří do starého železa nejen proto, že publikum dokázali svou muzikou bavit nezvykle dlouho.

Během dvou a půl hodiny koncertu zněly kulturním domem všechny velké hity skupiny, která se na výsluní posluchačské přízně drží bezmála třicet let. Známé písně si publikum, tvořené nejen pamětníky nejlepších let Katapultu, ale i příslušníky nejmladší generace, zpívalo spolu s kapelou.

Jak Jiří Šindelář, přezdívaný Dědek, tak Říha si atmosféru koncertu pochvalovali a před rozdováděným publikem svou pódiovou show dokazovali, že jsou skutečnými, lety prověřenými profesionály.

K o p ř i v n i c e - „Pane učiteli, když vyhrajeme, tak budete mít zelenou bradu.“ Tato výzva k sázce padla při posledním tréninku týmu ZŠ Emila Zátopka před mistrovstvím ČR škol ve florbale. A ujala se.

„Myslím, že to byl Láďa Alföldi, kdo s tím přišel. Je takový srandista,“ říká učitel tělocviku a trenér týmu Jan Slezák. „Vzal jsem to,“ dodává. To je ostatně zřejmé. Při páteční zpovědi, tedy týden po triumfu, už má jeho pěstovaná ozdoba obličeje barvu jako Alföldiho fotbalové trenky. „Měl jsem jen jedinou starost, a to, jestli to půjde odstranit. Jinak jsem pro každou srandu,“ přiznává pedagog, který své svěřence v národním finále dovedl k vítězství. Ač měl s jakýmkoliv barvením vousů dosud nulové zkušenosti, zvládl to výtečně. „Techniku, kterou jsem s úspěchem použil, mi poradila paní Vránová z drogerie. Do misky jsem sprejem nastříkal barvu a kartáčkem ji dnes o velké přestávce nanášel,“ dává k dobru.

Součástí sázky byl i dodatek, který zaručuje, že novou image Jana Slezáka nezhlédnou jen žáci školy a učitelský sbor. „Slíbil jsem, že se zastavím za tatínkem Josefa Šimona v obchodě s porcelánem. Budu tedy muset přes město,“ dodává.

A co na to kluci? „Sázka je sázka. Je dobré, že to dodržel,“ říká brankář Vladimír Skurka. Kdyby prohráli, měli se původně vzdát svých bohatých kštic a nechat se ostříhat po vzoru pana učitele, tedy prakticky do hola. „Od toho jsem ale upustil. Zůstalo jen u zelené brady,“ říká Slezák. A kdy svou ozdobu shodí? „Do zítřka vydržím, jsem pro každou špatnost,“ směje se.

Dá se říci, že tato legrácka byla součástí oslav. „Ty ještě pořádně neproběhly, jdeme slavit ve čtvrtek,“ říká opora týmu Zbyněk Melčák.

Tomu se dostalo velkých ovací hned po vítězném mači. „Kluci v šatně řvali ’Zbyněk na Hrad’. Dobře věděli, kdo je jejich vůdce,“ podotýká Slezák.

Že oslavy teprve budou, není zas tak úplně pravda. Část mužstva už si triumf vychutnala v dresech, s medailemi a vlajkou v ulicích města ještě v den, kdy se prvenství dobylo.

„Původně jsme si dali sraz ve městě čtyři, přidávali se k nám ale další děcka ze školy, takže nás nakonec bylo asi dvacet. Bylo to super. Obcházeli jsme další kluky a zvonili taky u pana učitele,“ popisuje první slavení Ladislav Alföldi. Další ještě bude. Mimo jiné si kluci velkou slávu určitě vychutnají u příležitosti tělovýchovné akademie.