Kopřivnické noviny č. 12/2003
ze dne 27. března 2003

K o p ř i v n i c e (dam) - Za posledním koncertem předplatitelské sezony budou muset členové Kruhu přátel hudby vyrazit do místního kostela svatého Bartoloměje, mezzosopranistku Editu Randovou bude totiž doprovázet varhaník Jan Kalfus.

Edita Randová studovala zpěv soukromě u profesorky Milady Musilové a za pět let pod jejím vedením si vytvořila široký repertoár zahrnující skladby starých mistrů stejně jako současné autory. Sólově vystupovat začala Randová na začátku devadesátých let, kdy také absolvovala mezinárodní mistrovské kurzy a působila v souboru karlínského Hudebního divadla. Jednu sezonu působila Edita Randová také na scéně Státní opery Praha, kde nastudovala několik rolí ze světového operního repertoáru.

Hlasový rozsah a široké výrazové prostředky Randové umožňují účinkovat nejen v opeře, ale i koncertní provádění oratorních a kantátových děl stejně jako samostatných pěveckých recitálů. Právě koncertování v současné době v uměleckém životě Edity Randové výrazně převyšuje. Kromě koncertů u nás se chystá vystupovat také ve Vídni, Torontu či Budapešti. Pěvkyně spolupracuje s českými symfonickými a komorními tělesy a s dechovým kvintetem Národního divadla v Praze, se kterým uvádí zejména díla současných českých autorů, kteří své skladby věnovali přímo jí.

Varhaník Jan Kalfus, který bude v Kopřivnici Randovou doprovázet, získal základy hry od svého otce. To, co se naučil, pak v dalších letech zdokonaloval na pražské konzervatoři, posléze AMU a v letech 1982 - 83 také na Musikhochschule v Kolíně nad Rýnem. Jan Kalfus samostatně koncertuje bezmála čtvrt století, za tu dobu jej mohli lidé slyšet ve většině evropských států a v USA. Varhanní virtuos často spolupracuje s významnými soubory a orchestry, jako je Kühnův dětský sbor, Bambini di Praga, Česká filharmonie, FOK a Symfonický orchestr Českého rozhlasu, a mnoha dalšími.

V roce 1994 Jan Kalfus společně s Pavlem Kudeláskem a Pavlem Vernerem založil Stamicovo trio, které se věnuje interpretaci převážně skladeb barokních mistrů. Kalfus se však nevěnuje výhradně koncertní činnosti, od roku 1988 vyučuje na konzervatoři a je také varhaníkem kostela sv. Antonína v Praze. Z kůru kopřivnického chrámu bude ve středu druhého dubna znít hudba Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela, Johannese Brahmse, Antonína Dvořáka a dalších skladatelů zvučných jmen. Začátek koncertu je stanoven netradičně na devatenáctou hodinu.

Š t r a m b e r k (dam) - Už minulý pátek měla být zahájena štramberská ochotnická přehlídka, Lidové scéně Bernartice však onemocněl představitel hlavní role, a tak do města pod Trúbou nedorazila.

„Byli jsme nuceni představení přesunout, a tím pádem také pozměnit celý program přehlídky,“ řekl Jiří Navrátil z pořádajícího souboru Kotouč. Ovšem avizované změny nejsou nijak revoluční, všechna představení se uskuteční ve svých původních termínech. Pouze závěrečný večer spojený s vyhlášením výsledků se neuskuteční 25. dubna, ale v předvečer prvního máje ve středu 30. dubna. „Bernartice se pouze z úvodu přehlídky přesouvají až na její závěr,“ doplnil Navrátil.

Zítřejší úvodní večer přehlídky divadelních amatérů bude patřit souboru Vicena z Ústí nad Orlicí. Ti si ke své prezentaci před štramberským publikem vybrali veselohru českého dramatika Viléma Wernera Právo na hřích. Děj hry je sice zasazen do začátku minulého století, ale její téma je maximálně aktuální v jakékoliv době. Zpracovává totiž otázku manželské nevěry.

O s t r a v a (dam) - Víc jak dvě desítky svých olejomaleb a také řadu svých kresebných návrhů vystavuje v těchto dnech štramberská malířka a kostýmní výtvarnice Alena Schäferová. Její obrazy bude možné až do devátého dubna zhlédnout v galerii Mlejn v Ostravě-Přívoze.

Podle autorky byl klíč k výběru vystavovaných obrazů velice prostý. „Vybírala jsem věci, které teď maluji. V poslední době jsem měla období figurálních kompozic a jen na doplnění jsem tam dala pár žánrových obrázků Štramberka, které už jsou staršího data,“ prozradila Schäferová. To, že jde o opravdu nejnovější obrazy z její autorské dílny, výtvarnice dokázala také tím, že až v den vernisáže přivezla jedno ze svých pláten, na kterém ještě ani nestihla oschnout barva. Na výstavě v Mlejnu je velmi dobře patrný pomalý odklon od vysoce teatrálních a fantaskních motivů k civilnějšímu pohledu okořeněnému lehkou erotikou. Ostravská výstava může být na delší dobu poslední možností vidět tvorbu Aleny Schäferové v našem okolí. Výtvarnice sice zvažuje nabídky galerií z Hranic na Moravě a Hukvald, sama však přiznává, že se chce soustředit na svou prezentaci v hlavní městě. „Prahu se mi zatím nedaří dobýt. Už dvakrát jsem tam měla vystavovat a vždycky z toho sešlo. Naposledy, když jsem měla své věci představit v Divadle na Palmovce, tak ho zatopila voda. Příští rok mám slíbenou výstavu v Divadle Bez zábradlí a chci, aby byla co nejpůsobivější,“ vysvětlila malířka.

K o p ř i v n i c e (dam) - Z Noráckého nezávislého plesu se po třech letech stává tradice, tentokrát si organizátoři k jeho uspořádání vybrali poslední březnovou sobotu. Kromě dalších atrakcí čeká pozítří na návštěvníky CO krytu především spousta muziky. Hrát bude Milan ’105 kg’ Krajčí. Stejně jako předchozí večer v Nora Café budou v CO krytu své desky roztáčet i DJ Tall a Sandoz. Pomyslnou třešničkou na dortu by pak mělo být vystoupení místní kapely Nesselsdorf, která kromě taneční hudby chystá také originální pódiovou show. Celý ples bude pojat jako maškarní rej. Masky nejsou povinné, ale jejich nositelé ušetří na vstupném.

K o p ř i v n i c e (dam) - Pouhé čtyři týdny zbývají do začátku Kopřivy 2003 a program sedmnáctého ročníku přehlídky netradičního divadla dostává jasnější obrysy.

Na jevišti se během pátku 25. a soboty 26. dubna vystřídá pravděpodobně devět souborů. Kromě českých divadel pozval dramaturg Kopřivy Jiří Cachnín do Kopřivnice taky dva slovenské soubory a divadelníky z Polska.

„Celou přehlídku by mělo zahajovat ostravské divadlo MIMO s pouličním klaunským představením. Potvrzená je také účast Bábkového divadla Rázcestí z Banské Bystrice, královéhradeckého Dna, slovenského divadla Žart, brněnského Studia Dům a polského divadla Opole,“ prozradil Cachnín. Původně ohlášená účast slavného divadla Drak a kolínského Divadla Igdyž byla minulý týden zrušena a v současné době probíhají vyjednávání o odpovídající náhradě. Podle Cachnína je příprava letošní přehlídky obzvlášť složitá, z původní dramaturgie během příprav zbylo jen torzo, některé pozvané soubory odřekly, jiné se dokonce rozpadly. V hlavním programu přehlídky se po několikaleté pauze opět objeví také domácí soubor, a to Bílá ponožka z místního domu dětí s hrou Křičící žena. Původně měli být místní mladí herci součástí doprovodného programu, ale nakonec byli zařazeni do soutěžní části přehlídky.

„Jako každoročně vybírám z představení, které jsem měl sám možnost vidět, a nebo z toho, co mi doporučili kolegové,“ nechal se slyšet dramaturg, který určuje tvář přehlídky již od jejího vzniku.

Letošní Kopřiva má být velmi různorodá. K vidění budou loutky, činohra ale i představení postavená na pohybu a výtvarných prvcích. Celou škálu doplní také divadlo jednoho herce.

Jak se stalo dobrým zvykem, Kopřiva, to není jen divadlo. Již teď je jasné, že součástí doprovodného programu bude promítání krátkých filmů absolventů zlínské vyšší odborné školy filmu. Návštěvníci procházející mezi jednotlivými sály se budou moci obdivovat výstavě fotografií a první přehlídkový den korunuje koncert kapely Traband v CO krytu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ne všechny programy, které nabízí místní kulturní dům, se objeví na měsíčních plakátech. Minimálně dvakrát do měsíce je totiž v kulturním domě živo i dopoledne, to když školáci a děti z mateřských škol vyrazí na Kulturu školám. V letošním školním roce například kulturní dům uvedl v cyklu Kultura školám již dvě desítky nejrůznějších pořadů a dva další ještě připravuje. „Mezi pořady, které školám nabízíme, jsou koncerty, divadelní představení, besedy a komponované pořady určené různým věkovým skupinám,“ tvrdí dramaturgyně kulturního domu Dagmar Rysová. Diváci dopoledních školních představení tvoří poměrně významnou skupinu využívající služeb kulturního domu, vždyť jen v letošním školním roce bylo na všech dvaadvacet kulturních akcí přihlášeno bezmála dvanáct a půl tisíce dětí. Nejvděčnějším publikem jsou podle Rysové předškoláci a děti mladšího školního věku, právě jim bylo určeno také nejúspěšnější představení sezony, kterým byl koncert známého hudebního skladatele Jaroslava Uhlíře. U starších školáků a studentů se pořadatelé bohužel potýkají s problémy a stává se, že návštěva kulturního představení končí i kázeňskými postihy.

V těchto dnech začíná vznikat také nabídka Kultury školám pro následující rok. „V brzké době se chci sejít s učiteli, kteří mají tuto oblast na starost, abych se jich zeptala, jak hodnotí uplynulou sezonu a co by rádi v programu našli v dalším roce,“ řekla Rysová. Podle jejích slov bude výsledkem setkání katalog, ze kterého budou moci školy na konci prázdnin vybírat, jaká představení si pro své žáky přejí. Pořádat Kulturu školám je podle pracovníků kulturního domu možné jen díky tomu, že radnice na tyto programy přispívá, přesto je však nutné hlediště vždy optimálně naplnit, není proto výjimkou, že představení navštěvují nejen školáci a předškolní děti z Kopřivnice a jejích místních částí, ale také z obcí jako Mošnov, Petřvald, Kateřinice či Příbor. Poměrně značnou oblibu mají také školní filmová představení, jen v minulém roce se jich uskutečnilo 50 a promítané snímky vidělo bezmála čtyři a půl tisíce školáků.

• Koncert české rockové legendy Katapultu chystá na příští čtvrtek 3. dubna kopřivnický kulturní dům. V jeho velkém sále bude koncertovat skupina, která na tuzemské scéně úspěšně působí osmadvacet let, zahraje nejen své největší zlidovělé hity, ale i skladby z novějších alb. Návštěvníci akce, jejíž začátek je plánován na sedmou hodinu večer, se mohou těšit na čtyři hodiny zábavy, kromě zhruba hodinové úvodní rockové diskotéky Honzy Opěly bude už pódium patřit pouze Katapultu.
• Zavzpomínat na velkou osobnost české kultury Miroslava Horníčka společně s jeho dlouholetým přítelem Richardem Pogodou budou moci všichni, kdo v pátek 4. dubna zavítají do novojičínského klubu Galerka. Pogoda svůj život stejně jako Horníček zasvětil divadlu, působil v olomouckém divadle, pro které napsal několik muzikálů.
• Na dvou albech, která byla před týdnem oceněna Akademií populární hudby, se podílel také kopřivnický muzikant a producent Dušan Neuwerth. Jeho producentský vklad ovlivnil konečnou podobu desky Biorytmy kapely Tata Bojs (kategorie Album roku - rock) stejně jako Slowthinking taneční party Ecstasy of St. Theresa. Druhé album ostravského Kryštofu V siločarách, na kterém se Neuwerth také podepsal, skončilo v kategorii pop na stříbrné příčce.

K o p ř i v n i c e (dam) - Už potřetí v řadě budou v promítacím cyklu kina Puls dominovat evropské snímky a chybět nebudou ani dva tuzemské filmy. Na první z nich, komedii Městečko, je možné do kina vyrazit už dnes v podvečer.

Režijní a scenáristický debut herce Jana Krause Městečko vede své diváky na samý začátek devadesátých let. Do dob podnikatelů s pastelovými saky a bílými ponožkami, do dob zmatku s restitucí a prvního nesmělého osahávání ‘výdobytků’ západní civilizace. Městečko je mozaikou několika příběhů naprosto obyčejných lidí v neobyčejné době.

Scénář sice není nijak světoborný, ale přesto se v něm objevuje řada dobrých vtipů a satirický nadhled, chybou Krause režiséra tak zřejmě byl jeho nápad obsadit snímek neherci nebo maximálně ochotníky. Neokoukanost jejich tváří měla dodat filmu na autenticitě, ale jejich herecká bezmoc však docílila pravého opaku. Městečko se bude promítat ode dneška až do neděle v šest večer a o víkendu také ve dvacet hodin.

Milovníci historických velkofilmů by si na své mohli přijít dnes a zítra večer, právě tyto dva termíny budou totiž v Pulsu patřit polskému snímku Quo Vadis. Další z řady filmových přepisů slavného románu Henryka Sienkiewicze měl všechny předpoklady proto, aby uspěl. Předloha patří k nejúspěšnějším románům z období antického Říma. S rozpočtem osmnáct milionů dolarů byl Quo Vadis nejdražším projektem polské kinematografie a jeho režie byla svěřena filmařskému veteránovi Jerzymu Kawalerowiczovi, který kdysi dosáhl i na oscarovou nominaci. Bohužel většina divákových nadějí bude zklamána. To, co je v knize strhujícím příběhem, na plátně ztrácí dech a výprava působí také dosti laciným dojmem, přesto je Quo Vadis dalším titulem pro milovníky ’antických’ filmů.

Oba pondělní promítací časy a také úterní odpoledne bude Puls patřit akci v podání hollywoodských hvězd. Tajní superagenti Antonio Banderas a Lucy Liu se utkají Tělo na tělo. Přestože obsazení hlavních hrdinů, kteří si nejdříve nemilosrdně jdou po krku, aby po nějaké době zjistili, že mají společného nepřítele, proti kterému je třeba napnout všechny síly, je jistě hvězdné, film je ‘poctivým’ propadákem. Tělo na tělo stálo sedmdesát milionů dolarů, ale divák se v něm dočká jen plytkého a od první chvíle předvídatelného děje, scén, kde se hodně střílí a hodně zabíjí, mnoho toho vybuchuje a přesto nejsou příliš akční.

Úterní večer bude patřit koprodukčnímu česko-slovensko-francouzskému filmu Lesní chodci uváděnému v rámci Filmového klubu. Režisér Ivan Vojnár, původní specializací kameraman, natočil film o svobodě a lidském pinožení v tomto podivném světě. Hlavním hrdinou je Rufus, muž, který se sice snažil žít ‘normální’ život, ale jeho touha po svobodě byla silnější, a proto se stal tulákem, který společně s kamarádem Čerčilem procházel světem.

Lesní chodci jsou výjimečným snímkem nejen proto, jak zvláštní téma zpracovávají, ale i tím, že přes složitost námětu film na plátně funguje. Velkou zásluhu na tom má nejen režisér, ale také Jiří Schmitzer, jehož Rufus je skutečným hereckým koncertem.