Kopřivnické noviny č. 8/2003
ze dne 27. února 2003

Kultura

V Noře zítra koncertuje rockový písničkář původem z New Yorku

Minulý týden dům dětí uspořádal dvě akce plné zpívání

V příborském muzeu vystavují ojedinělou kolekci Rembrandta

Krátce

Ani Rodenovo jméno na komedii příliš nelákalo

Dny indické kultury přinesou tanec a také film

Vánoční výtvarná soutěž byla před týdnem vyhodnocena

Do rádia nesmějí, zpívají totiž anglicky


    [Top]    


V Noře zítra koncertuje rockový písničkář původem z New Yorku

K o p ř i v n i c e (dam) - Hudební sál Nora Café bude zítra večer patřit původem newyorskému muzikantovi a všestrannému umělci Christopheru Barickmanovi.

Pětatřicetiletý Barickman již několik let žije a pracuje v Brně jako učitel jazyků, umělecký svět mu však rozhodně není cizí. Již v osmdesátých letech pracoval u filmu, o deset let později začal psát muziku a texty písní, se kterými vystupoval nejdříve v newyorských barech a klubech a později i na západním pobřeží USA. Tehdy přijal za své umělecké jméno Chris Black a založil kapelu The dirty folk revolution, se kterou v roce 1997 a roce následujícím vydal první dvě desky. Před čtyřmi lety odjel s jinou rockovou skupinou do Irska, kde za sebou rovněž zanechal autorské CD. Od roku 2000 žije Barickman v České republice a také tady se věnuje nejen hudbě, ale také dalším uměleckým činnostem. Funguje jako spisovatel, na svém kontě má také dokumentární film Blekota in America a krátký film Wishing I was fishing a poměrně nedávno se v jedné z brněnských galerií představil i jako malíř.

Na začátku letošního roku vydal Chris Barickman své první sólové CD nazvané Miracle rat a právě ze Zázračné krysy by měl vycházet program jeho kopřivnického vystoupení.

Barickman jezdí koncertovat sólo jen se svou elektrickou kytarou, na kterou hraje rockovou muziku s příměsí blues a country s kořeny v tradičním americkém písničkářství. Jeho mnohdy pochmurné písně se věnují tématům, jako je ztracená láska či alkohol.

Začátek koncertu je plánován na půl devátou.


    [Top]    


Minulý týden dům dětí uspořádal dvě akce plné zpívání

K o p ř i v n i c e (dam) - Dvakrát během minulého týdne pořádal kopřivnický dům dětí a mládeže akci, jejíž hlavní náplní byl zpěv.

První z nich byla určena nejmladším dětem. Ty se sešly v klubu Klokan v pondělí sedmnáctého února na soutěži Petrklíč. Účast na šestém ročníku pěveckého klání poznamenala chřipka, a tak se přihlásilo pouze patnáct předškoláků. Nejmladší kategorie pro děti od jednoho roku do tří let měla hned dva vítěze, Vojtu Vjaclovského a Ondřeje Pokorného. Kategorii 4 - 5letých vyhrála Klára Hrstková a mezi šestiletými zpěváky kraloval Honza Krysa. Podruhé se v režii DDM zpívalo v pátek 17. února na Hrstkově chatě pod štramberskou Trúbou, kde se sešlo na šedesát spolupracovníků a příznivců domečku, aby si společně zazpívali.


    [Top]    


V příborském muzeu vystavují ojedinělou kolekci Rembrandta

P ř í b o r (dam) - Právě před týdnem otevřeli v refektáři příborského muzea ojedinělou výstavu grafik legendárního holandského malíře Rembrandta van Rijna. Za přednesu hudby starých mistrů byla veřejnosti zpřístupněna kolekce víc jak sedmdesáti grafik připisovaných právě Rembrandtovi. Ačkoliv pochopitelně nejde o originály, hodnotu sbírky to nijak nesnižuje. Jde totiž o téměř 110 let staré reprodukce vytvořené precizní a dnes již zapomenutou technikou.

„Nic podobně kvalitního neznáme. Ani hlubotisk nedosahuje tak vysoké kvality. Rastr je na reprodukcích patrný až při třicetinásobném zvětšení,“ prozradil majitel ojedinělé kolekce, výtvarník Zdeněk Valchař. Ten k ojedinělé kolekci jednoho sta rytin přišel zcela náhodou. Před víc jak čtyřiceti lety ji objevil v knihovně šlechtické rodiny donucené tehdejším režimem k vystěhování z Fulneku.

V Příboře je vystaveno zhruba sedmdesát rytin a leptů ze zmíněné kolekce doplněné také několika kresbami. Expozice zahrnuje grafiky z celého průběhu Rembrandtova tvůrčího života, je na nich možné sledovat vývoj jeho osobnosti a postupné zdokonalování techniky až k absolutnímu mistrovství. Zhruba dvě třetiny kolekce, která byla vystavena již na padesáti místech celé České republiky, tvoří rytiny s biblickou tematikou, k vidění jsou však i krajinky a výjevy ze světského života v sedmnáctém století. Výstava potrvá do šestého dubna.


    [Top]    


Krátce


    [Top]    


Ani Rodenovo jméno na komedii příliš nelákalo

  Ústřední dvojice komedie Otevřené
manželství v podání Jany Krausové
a Karla Rodena. Zdařilé představení
bohužel nemělo příliš vysokou návštěvnost.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Ani známá jména pražských herců na plakátech už zřejmě nejsou zárukou velkého zájmu diváků. Důkazem toho bylo uvedení komedie Otevřené manželství na prknech kulturního domu. Karel Roden a Jana Krausová v hlavních rolích přítáhli do hlediště jen něco málo přes dvě stovky lidí. „Čekal jsem větší zájem,“ přiznává dramaturg kulturního domu Jiří Cachnín a vinu přisuzuje nepříznivé ekonomické situaci ve městě.

Ti, kdo na čtvrteční představení dorazili, ale rozhodně neodcházeli zklamáni. Kvalitní text Daria Fo v podání excelentního hereckého dua byl lahůdkou.
 
 
 
 
 


    [Top]    


Dny indické kultury přinesou tanec a také film

K o p ř i v n i c e (dam) - Dva exotikou vonící programy jsou v první polovině příštího týdne připraveny v rámci Dnů indické kultury. Ty ve spolupráci s místním kulturním domem připravilo místní sdružení Jóga v denním životě.

Úterním tanečním programem a středeční filmovou projekcí místní jogíni připomenou nejen třicet let praktikování systému Jógy v denním životě v tuzemsku, ale také dvacet roků cvičení jógy v Kopřivnici a patnáct let existence zázemí jejich vyznavačů na Sokolovské ulici.

Zhruba půldruhé hodiny trvající recitál v podání tanečnice s uměleckým jménem Bhakti Devi začne v úterý o půl šesté večer a publikum se může těšit na klasický jihoindický chrámový tanec zvaný Bharatanatyan. Ten vznikl v Indii před zhruba čtyřmi tisíci lety a jeho nynější podoba je stará dvě tisíciletí. Dynamický tanec za zvuků tradiční indické hudby lze bez nadsázky označit za řeč těla. Původní chrámové rituály se časem proměnily ve složitý systém symbolů a gest. Roušku tajemna, která tanec obestírá, pak sama Bhakti Devi poodhalí výkladem, kterým bude tanec prokládat.

Bhakti Devi je umělecké jméno původem české tanečnice, která se již několik let u indické učitelky ve Vídni učí indickému duchovnímu tanci. Ten má podle organizátorů Dnů indické kultury s jógou společného víc než jen zemi původu. „Lze jej podobně jako jógu považovat za určitou duchovní cestu a způsob, jak pohybem dosáhnout nějaké vnitřní seberealizace,“ vysvětlil místní cvičitel Jan Vjaclovský.

Ve středu 5. března se návštěvníci Dnů indické kultury budou moci do Indie skutečně podívat, i když pouze prostřednictvím dokumentárního filmu Sarvamangalam kameramana, režiséra a cestovatele Viliama Poltikoviče.

Dokumentární filmy tohoto pražského režiséra se čas od času objevují i na obrazovkách České televize. Poltikovič je například autorem cyklu promluv Eduarda Momáše uváděného pod názvem Paměti mystika, sedmidílného seriálu Duše východu či několika dílů z populárního cyklu Cestománie.

„I přibližně hodinový Sarvamangalam již televize zhruba před třemi lety uváděla, ale nyní se nabízí vzácná příležitost vidět jej na širokém plátně,“ láká do kina Vjaclovský. Kromě hlavního dokumentu, který je koláží rozhovorů s himálajskými jogíny, bude během programu, jehož začátek je plánován na osmnáctou hodinu, připravena také projekce krátkého filmu Slovo Budhovo.

Po promítání, kterého bude účasten také sám Poltikovič, bude následovat beseda s tvůrcem, který má sám zkušenosti na poli jógy, psychotroniky a příbuzných oborů.


    [Top]    


Vánoční výtvarná soutěž byla před týdnem vyhodnocena

K o p ř i v n i c e (dam) - Až od minulého pondělka má své vítěze vánoční výtvarná soutěž, kterou ve spolupráci s tradičním českým výrobcem uměleckých potřeb KOH-I-NOOR uspořádala ve své papírnické prodejně firma B-market.

Do soutěže určené dětem mezi 3 a 15 lety se přihlásilo se svými pracemi 77 dětí, jejichž úkolem bylo namalovat svou představu o Vánocích. Tříčlenná porota, složená z místních učitelek výtvarné výchovy, nakonec vybrala nejlepší práci v každé ze tří věkových kategorií a z nich pak sestavila konečné výsledky.

Vítězkou se stala sedmiletá Lucie Petrášová ze ZŠ Štramberk, druhá skončila desetiletá Daniela Plachtová z téže školy a třetí místo patří dvanáctileté Petře Fučíkové z místní MIS music. Nad rámec vyhlášené soutěže pak laická porota ze zaměstnanců B-marketu vybrala další tři práce, které rovněž ocenila diplomy a dárky. Tady bodovali kopřivničtí Jan Hána, Boris Hradec a Petra Venská ze Štramberka.


    [Top]    


Do rádia nesmějí, zpívají totiž anglicky

Alexandra Langošová při koncertu
November 2nd v kopřivnické Noře.
Minulou sobotu tam kapela představila
své debutové CD.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Ve vynikající atmosféře mohla v sobotu večer hranicko-pražská kapela November 2nd představit místnímu publiku své debutové album. Návštěvníci Nory se kapely v čele se zpěvačkou a kytaristkou Sašou Langošovou nemohli nabažit a kapela byla nucena třikrát přidávat.

Velkou část jejich koncertu tvořily písničky obsažené právě na nedávno pokřtěné desce Midnight Desert. Ty však v kopřivnickém CO krytu nezněly poprvé, na stejném místě, jako proběhl sobotní koncert, totiž kapela zhruba před dvěma lety nahrála jejich první pracovní verze. To, že na demosnímku pořízeném v Kopřivnici byla většina písniček z novinkové desky, potvrdila taky Langošová. Cesta od demosnímku ke skutečnému vydání desky byla podle kapely ale ještě velice dlouhá a složitá.

„Na tom, že nám vyprodukování desky trvalo tak dlouho, máme sami velký podíl. Měli jsme zkrátka přesnou představu o tom, jak by naše písničky měly znít, a šli jsme za svým cílem, dokud album nemělo tu podobu, kterou jsme chtěli. Když prostě něco nevyšlo, tak jsme to zkoušeli jinak a tak dlouho, než jsme byli stoprocentně spokojení,“ vysvětlila Saša Langošová.

Perfekcionistický přístup kapely je na desce rozhodně patrný, i tak byl ale problém sehnat také vydavatelství. „Rozhodně se o nás nijak neprali,“ charakterizoval hledání vydavatele baskytarista Aleš Zenkl. Každopádně ihned po podpisu smlouvy s vydavatelským domem EMI se prý skupině začaly hlásit další firmy, které chtěly, aby album vydali právě u nich, a dokonce nabízeli i výhodnější podmínky.

„Bohužel už se s tím nedalo nic dělat, a tak jsme si museli sami shánět i peníze na nahrávání, kterých jsme od EMI dostali velice málo,“ povzdechl si Zenkl.

November 2nd jsou již dlouho známí jako vynikající koncertní kapela, přesto první opravdovou desku vydávají až nyní. Jistý podíl na tom má také to, že veškeré texty jsou v angličtině. „Měli jsme již před čtyřmi lety nabídku od Polygramu, ale pod podmínkou, že budeme mít české texty. Nakonec jsme to odmítli. Přišli na to, že by to byla křeč a vyloženě účelová věc psát česky jen proto, aby nám vydali desku,“ tvrdí zpěvačka a autorka většiny textů. Ze stejného důvodu se písničky November 2nd neobjeví také ve velkých rádiích, ty mají těžko pochopitelné nepsané pravidlo, že anglicky zpívající tuzemské kapely do éteru nepouští.