Kopřivnické noviny č.
3/2003
|
Kultura |
Nora začíná rok etnickou hudbou, v klubu zahrají ruští Farlanders |
Chalupa ve své knížce povídek na rodnou Kopřivnici nezapomněl |
|
|
Nora začíná rok etnickou hudbou, v klubu zahrají ruští Farlanders
K o p ř i v n i c e (dam) - Zahraničním hostem zahájí nový koncertní rok místní klub Nora. Zítra večer bude na svém pódiu hostit ruskou skupinu Farlanders. Kapela Farlanders je označována za jednu z nejlepších ruských kapel, významnou pozici pak má mezi ethno kapelami celé Evropy.
Zpěvačkou skupiny je zkušená Inna Zhelannaya. Ta po studiích na několika moskevských hudebních školách začala vystupovat se skupinou Aliance považovanou za jednu z nejlepších na ruské pop-rockové scéně. V polovině devadesátých let se pak vydala na sólovou dráhu. Ve Farlanders se představuje nejen jako vokalistka disponující zajímavým hlasem, ale také jako hráčka na akustickou kytaru.
Duší kapely je Sergej Starostin, absolvent moskevské konzervatoře, který v kapela zpívá, hraje na klarinet a řadu lidových dechových nástrojů, které si dokonce sám také vyrábí. Starostin spolupracoval s mnoha nejrůznějšímu hudebními seskupeními a sjezdil s nimi mnoho zemí světa. Doma v Rusku řadu let působil a působí v televizi a rozhlase, kde má vlastní pořad popularizující etnickou hudbu. Spolu s dalším klarinetistou a flétnistou Sergejem Klevenskym vytváří Starostin pro Farlanders typickou širokou škálu neobvyklých zvukových variací, které vycházejí z lidové muziky.
Zbytek kapely tvoří Sergej Kalacheva, hrající na vlastnoručně vyrobenou šestistrunnou baskytaru, a bubeník Pavel Timofejev. Farlanders jsou kapelou, která s naprostou přirozeností kloubí rock, jazz a hravé funky s folklorními kořeny svých členů. Skupina má na svém kontě několik nahrávek a nepřebernou spoustu vystoupení po celé Evropě. Také v Čechách již několikrát vystoupili v pražských klubech a na velkých festivalech stále, jsou však mnohem známější na západ od našich hranic.
|
|
Novojičínské ToDivadlo uvede Cocteauovu hru
K o p ř i v n i c e (dam) - Novojičínské ToDivadlo bude hostem opět projektu Prkno v klubu Nora. Na jeho půdě ve středu 22. ledna uvede hru J. J. Cocteaua ’Emil, lhostejný milenec’.
Hra se dá údajně jen těžko žánrově zařadit. „Není ani veselá, ale ani vážná,“ tvrdí o ní herci ToDivadla. Kus o spolužití muže a ženy měl premiéru vloni v červnu a nastudoval ji režisér Rado Mesarč. V titulní roli Emila se divákům představí Jiří Hudec a jeho hereckou partnerkou bude Eva Reitererová.
|
|
Fojtství letos plánuje pět výstav
K o p ř i v n i c e (dam) - Už jen do konce týdne bude možné navštívit výstavu výtvarných prací žáků ZŠ Alšovy ve výstavní síni muzea Fojtství. Hned po odstranění současné výstavy začne instalace nové expozice. „Příprava výstavy bude poměrně náročná a bude trvat zhruba tři týdny,“ prozradila pracovnice muzea Dagmar Hyklová. První letošní výstava na Fojtství je připravena ve spolupráci s místními leteckými modeláři a piloty a ponese název Historie a současnost létání v Kopřivnici. Součástí dlouho připravované výstavy bude například i motorové rogalo, kluzák či padáky. Chybět nebudou velké létající modely a obrazové i písemné materiály vztahující se k tématice. Expozice aviatiků by měla na Fojtství vydržet až do závěru května. Na počátku června se do výstavní síně opět vrátí prodejní výstava paličkované krajky a malovaného hedvábí. Expozice nazvaná ‘Nitka k nitce’ bude v muzeu k vidění až do konce letních prázdnin. Dále bude podle výstavního plánu jedenáctého září odhaleno Tajemství depozitáře. Stejnojmenná expozice, která se v muzeu zdrží až do 23. listopadu, přinese do Kopřivnice sbírky, které na libhošťské faře shromáždil tamní páter Josef Slavíček.
Na závěr roku se do výstavní síně opět vrátí výtvarné umění. Své práce zde budou od sedmadvacátého listopadu vystavovat učitelé - výtvarníci z novojičínského regionu.
|
|
|
|
Kurzy tance lákají i manželské páry
K o p ř i v n i c e (dam) - Uplatnit své nedávno nabylé dovednosti mohli o minulém víkendu absolventi tanečních kurzů, jejich ples také odstartoval novou plesovou sezonu.
O kurzy tance a společenské výchovy byl podle tanečního mistra Zdeňka Syrka obvyklý zájem. „Uspořádali jsme v Kopřivnici jeden zcela naplněný kurz v kulturním domě a jeden malý kurz o dvaceti párech v domě dětí,“ řekl Syrek. Absolventi tanečních budou podle jeho slov mít možnost pokračovat v pokročilostních kurzech, které budou asi od začátku února probíhat ve Frenštátě. Stoupající zájem o Syrkovu taneční školu je prý mezi dospělými. „Do kurzů pro manželské páry nám tentokrát přišlo několikanásobně více lidí než před třemi lety, kdy jsme s nimi začínali,“ uzavřel Syrek.
|
|
Slovácké divadlo přiveze Lorcovo drama Pláňka
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Prvním představením v novém roce pokračuje v úterý jednadvacátého ledna série předplatitelských divadelních představení v kulturním domě. Tentokrát se na jevišti objeví soubor Slováckého divadla z Uherského Hradiště s dramatem Pláňka - Yerma.
Drama ze španělského venkova napsal F. G. Lorca v roce 1934 v období, jež je považováno za tvůrčí vrchol tohoto španělského básníka a dramatika. Hlavní hrdinkou hry je žena zoufale toužící po vlastním dítěti. Nenaplněná touha po mateřství, neschopnost komunikovat se svými nejbližšími a falešná morálka vesnice, ve které žije, ji nakonec dovedou až k zoufalé vzpouře. Lorcovy texty z jeviště Slováckého divadla zněly již před desíti lety, kdy divadlo uvádělo Krvavou svatbu v nastudování Igora Stránského.
Tentýž režisér obklopen téměř totožným tvůrčím týmem vloni na jaře přivedl na uherskohradišťskou scénu také Pláňku. „Vnitřní život hlavní hrdinky je velmi bohatý. Yerma je silná osobnost plná hlubokého citu a lásky, hlavně pak až zaslepené touhy po dítěti. Díky ní přestává vnímat okolní svět, doslova se utápí ve své nenaplněné touze, a ta ji pomalu sžírá a ničí a pustoší její duši,“ tvrdí o titulní postavě její představitelka Anna Michlíčková, pro kterou role znamenala jednu z prvních větších hereckých příležitostí po příchodu z brněnské JAMU.
Přestože aktuální nastudování Pláňky v Uherském Hradišti označují jako činohru, hudba má v tomto kusu nevšední význam. Autor Martin Štědroň jejím prostřednictvím vytváří silnou a působivou atmosféru. Hudba je součástí kolektivních scén i podkresem jednotlivých dialogů a Yerma se i prostřednictvím zpěvu dělí o své duševní stavy.
„Jedná se o vnitřní monology, Yerma v nich hovoří se svým vysněným dítětem. Rozhodně to ale není muzikál, spíše činohra se zpěvem,“ říká o hře a svých pěveckých partech Anna Michlíčková. S hudbou úzce souvisí také pohybová stránka představení, která je dílem hostující choreografky Ladislavy Košíkové.
Slovácké divadlo uvádí Pláňku v překladu Antonína Přidala, který se účastnil také několika zkoušek. Kromě Anny Michlíčkové v hlavní roli se diváci mohou těšit na Alexandru Vronskou, Irenu Poledníkovou, Moniku Horkou, Pavla Hromádku, Míru Zavičára a další. Představení začíná o půl osmé večer ve velkém sále kulturního domu.
|
|
Chalupa ve své knížce povídek na rodnou Kopřivnici nezapomněl
B r n o (dam) - Kopřivnice jako dějiště a někteří její obyvatelé přímo jako aktéři literárně zpracovaných příběhů se objevují v povídkové knize Hostina kulisáků a jiné podhostiny. Autorem knížky, která se na pultech knihkupců objevila na podzim minulého roku, je kopřivnický rodák Kristián Chalupa.
Ačkoliv autor zdůrazňuje, že mnohé, co se čtenář na stránkách jeho knihy dozví, je pouhá fikce, všech dvacet povídek knihy má reálný základ ve skutečném zážitku z jeho života. „Prvních jedenáct povídek se odehrává v různé době a v nejrůznějších prostředích. Tři z nich pak přímo v Kopřivnici. Třeba hned první povídka knihy ’Družice velká jako pomeranč’ se odehrává v Kopřivnici v době, kdy jsem tam chodil na základní školu,“ prozradil Kristián Chalupa. Kniha však svého čtenáře zavede například do Bruntálu, kde její autor počátkem sedmdesátých letech pracoval jako vychovatel, nebo zprostředkuje jeho setkání s vnučkou nacistického tyrana Reinharda Heidricha. Druhou polovinu knížky věnoval Chalupa, jak sám řekl, jednomu z období svého života, na které vzpomíná nejraději. Hned v devíti povídkách zde líčí události, jichž byl svědkem, když pracoval jako jevištní technik brněnského Mahenova divadla.
„Šest a půl roku jsem byl kulisák a statista. Do divadla jsem tehdy nastoupil, neboť jsem potřeboval zaměstnání s volnější pracovní dobou, abych při něm mohl dokončit svá vysokoškolská studia. Nakonec jsem v divadle zůstal i po škole. Vyhovovalo mi být obklopen tolika zajímavými charaktery. Pracovali tam s námi cizinci, disidenti a mnoho jiných. Byla to obrovsky pestrá společnost,“ vzpomíná Chalupa. Jeho kolegové z kulisárny se pro něj stali studnicí svérázných charakterů, které pak s pozměněnými jmény zasadil do dějů svých povídek. Mnohé, jako třeba některé výroky literárních hrdinů, jsou však čistě autentické. „Už tehdy před lety jsem vlastně sbíral materiál pro svou knihu. Zážitky jsem si zapisoval do hlavy a mnohé citáty taky na papír. Sbírka těch mnohdy velmi úsměvných výroků je široká,“ vzpomíná Chalupa, jehož profesní životopis je velmi bohatý, kromě již zmiňovaných profesí se živil také jako stavební dělník či novinář.
Výroky jako například ’Vytuhnul jsem na balkoně a pak mě přenesli. Dal jsem si pod hlavu šicí stroj a spal jsem dál,’ se objevují nejen v Hostině kulisáků, ale byly i obsahem samizdatové knížky Fórismy, kterou Kristián Chalupa vydal v polovině osmdesátých let. „To byla taková malá předehra k Hostině kulisáků, kterou je možné považovat za mou prvotinu,“ řekl autor o knize, jejíž sepsání mu s přestávkami zabralo asi devět měsíců.
Třiačtyřicetiletý Kristián Chalupa, který v současnosti pracuje jako ředitel odboru tisku a informací na brněnském antimonopolním úřadě, vloni sice literárně debutoval, ale již nyní pracuje na dalších dvou knihách. V prvním případě by mělo jít opět o sbírku povídek. „Druhou publikaci, kterou připravuji, jsem si pracovně nazval Setkávání a chci v ní využít setkání se zajímavými lidmi v pozitivním i negativním smyslu slova,“ nechal se slyšet Chalupa. V knize rozhovorů a fejetonů by se měli objevit lidé jako Vasil Biľak, Karel Urbánek nebo třeba Milan Kňažko.
|
|
Cestovatelka bude vyprávět své zážitky z Íránu
K o p ř i v n i c e (dam) - Také letos se mohou příznivci exotiky těšit na besedy s cestovateli v kulturním domě. První letošní výlet povede ve středu 22. ledna do Íránu.
Přednáška formou komentované diaprojekce doplněné několika krásnými videosnímky bude mapovat třítýdenní cestu po Íránu, kterou cestovatelka Alena Žákovská podnikla v roce 2000.
V programu jeho návštěvníci uvidí nejen putování pohořím Alborz a výstup na 5 670 metrů vysoký vrchol sopky Kúh-e-Damavand, ale také řadu historických památek či obyčejný život v zemi, která je mnohdy označována za nábožensky zfanatizovanou. Program plánovaný na půl sedmou do kina Puls bude mít v Kopřivnici svou premiéru.
|
|
Puls nabízí komedie, ale i napětí
K o p ř i v n i c e (dam) - Opona v kině Puls se dnes poprvé otevře již ve tři hodiny odpoledne a v rámci Filmového klubu nejen pro seniory se na plátně objeví britsko - americké drama Iris. Film úspěšného divadelního režiséra Richarda Eyreho vypráví skutečný příběh filozofky a spisovatelky Iris Murdochové, která v roce 1999 zemřela na Alzheimerovu chorobu. V titulní roli se představí vynikající Judi Denchová. Výkon jejího partnera Jima Broadbenta, hrajícího spisovatelčina manžela, byl dokonce oceněn Oscarem za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli.
Až do neděle budou odpolední představení kina patřit animované komedii Doba ledová. Film kompletně vytvořený počítačovou animací sleduje příběh nesourodé skupinky pravěkých zvířat, kteří se rozhodnout chránit člověčí mládě. Vzájemné vztahy mamuta, lenochoda a šavlozubého tygra jsou zdrojem řady slovních i vizuálních gagů.
Doba ledová je filmem určeným jak dětem, tak jejich rodičům. Jak malí, tak velcí se před plátnem rozhodně nenudí, o čemž svědčí celosvětový úspěch snímku. Uznání si vysloužil také zdařilý český dabing filmu, na kterém se podílel například Ota Jirák, Jiří Lábus či Zdeněk Mahdal.
Také večerní představení od 16. do 18. prosince se ponesou ve znamení zábavy. Na plátno Pulsu přichází americká nezávislá komedie Moje velká tlustá řecká svatba. Ústřední postavou této milé romantické komedie je Toula Portokalosová, která je v lůně své obrovské rodiny vychovávaná ve víře, že vše dobré dalo světu Řecko. Možná i díky tomu ještě v jednatřiceti letech dělala Toula servírku v rodinné restauraci. Pak ale dívka, která není zrovna ideálem krásy, potká toho pravého a s oběma se zatočí svět. Vše nezadržitelně spěje ke svatbě. Je tu však jeden problém, Ian Miller je sice hodný a milující, ale není Řek. Příjemně lidský film plný obyčejného humoru ze života je neuvěřitelně úspěšný. Přestože jeho výroba stála pouze tři miliony dolarů, jeho tržby už v listopadu jen v USA přesáhly dvě stě milionů.
V neděli večer poprvé z přístavu v sále Pulsu vypluje K-19: Stroj na smrt. K-19 je nejen název amerického thrilleru, ale hlavně typové označení sovětské atomové superponorky, která byla spuštěna na vodu začátkem šedesátých let a závada na jejím reaktoru hrozila vypuknutím jaderného konfliktu. Vyhlazení lidstva se v atmosféře studené války snaží na její palubě zabránit Harrison Ford a Liam Neeson.