Kopřivnické noviny č. 36/2002
ze dne 17. října 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Prohlášení o tom, že oni sami, ale dokonce ani jejich blízcí nepodnikají či jinak nevydělávají v činnostech shodných s činností Tatry, podepisovali v nedávné době zaměstnanci automobilky. Zatímco prohlášení zaměstnance o tom, že on sám v oboru svého zaměstnavatele nepodniká, či není zaměstnán u jiné firmy s obdobným předmětem podnikání, je běžné, rozšiřovat toto prohlášení i na osoby blízké je nestandardní, což tvrdí i tatrovácké odbory.

„Podle toho, co víme od našich právníků, to výrazně přesahuje rámec zákona a zaměstnanci to nikdo nařídit nemůže. Problém je ovšem v tom, že to lidé podepsali a tím pádem se s touto podmínkou ztotožnili,“ řekl místopředseda podnikové organizace odborového svazu KOVO Pavel Baroň s tím, že podobné jednání považuje ze strany vedení podniku za neférové.

Také šéf představenstva Milota Srkal, který zastupuje vlastníky automobilky v jejím vedení, přiznává, že nejde o zcela běžné opatření. „Kdybychom byli v Praze, nebo jiném velkém městě, tak k takovému kroku zřejmě nepřistoupíme, protože ty vztahy tam nejsou tak blízké. Zde je to něco jiného. Skoro každá rodina má jistou vazbu na Tatru a někde jsou to třeba i dva tři lidé, kteří pracují v automobilce,“ tvrdí Srkal.

Jak předseda představenstva prozradil, vedení podniku ví o konkrétních případech, kdy její zaměstnanci využívají svého postavení ve firmě.

„Docházelo a stále dochází k situacím, kdy člověk, který pro nás pracuje, nahraje práci manželce, dětem nebo strýci, a to takovým způsobem, že je to velmi výhodné pro tu rodinu, ale ne pro Tatru. Chtěli jsme odstranit tuto možnost,“ tvrdí o tomto opatření Srkal s tím, že se rozhodně neobává právní zpochybnitelnosti prohlášení, které dali svým zaměstnancům podepsat.

Vedení Tatry si je prý dobře vědomo, že tento jeho krok rozhodně nebude populární. „Mnoha lidem se to nebude líbit, ale taky třeba proto, že tím zamezíme tomu, co dělali. Tatra tady není kvůli rodinám svých zaměstnanců, ale proto, aby vyráběla auta a vydělávala vlastníkům akcií. Zaměstnanci jsou za svou práci odměňováni platem,“ nechal se slyšet Srkal.

Ve vedení Tatry se podle Srkala ví o mnoha konkrétních případech, kdy zaměstnanci zneužívají svých pravomocí k vlastnímu prospěchu.

„Bohužel to ti lidé dělají velice chytře a my nemáme dostatek důkazů, abychom na ně mohli podat trestní oznámení,“ přiznává Srkal. Vyjádřit konkrétní finanční ztrátu, kterou zaměstnanci svému chlebodárci působí, je však podle vrcholného managementu automobilky téměř nemožné.

Unikající peníze přitom prý nejsou jediným důvodem, proč se majitelé Tatry rozhodli pro tento krok. „Existuje i morální stránka věci. Někteří zaměstnanci o těchto věcech vědí, ale mají strach to říci, protože jde o jejich nadřízeného. Budeme se snažit tomu co nejvíc bránit, i když pochopitelně víme, že zcela se tyto věci vymýtit nikdy nepodaří,“ tvrdí Milota Srkal.

Prohlášení, které tatrováci podepisovali, má také bránit tomu, aby lidé v pracovní době pracovali sami pro sebe a přitom ještě zneužívali například telefonní linky automobilky. „Bude to problém, tyto věci odstranit. Z toho, co víme, se to tady dělo vždycky, už za komunistů,“ prohlásil Srkal.

K o p ř i v n i c e (dam) - Jen velice pozvolný byl rozjezd provozu zdejšího azylového domu pro rodiče s dětmi Salus. Nyní však již charitativní zařízení podporované mimo jiné i zdejší radnicí znovu běží na plné obrátky.

To, že byl domov Salus delší dobu neobsazený, je podle jeho ředitelky Heleny Valentíkové pochopitelné. „Bylo tady půl roku zavřeno a je jasné, že se lidé naučili obracet se někam jinam,“ tvrdí šéfka azylového domu s tím, že dnes již zařízení běží stejně jako před zahájením rekonstrukce.

„Už asi tři týdny jsme naplněni na sto procent. Jsou obsazena všechna lůžka a také dvě nouzové přistýlky,“ tvrdí Valentíková s tím, že v současné době Salus poskytuje azyl čtyřem matkám a osmi dětem.

Čtyřlístek - krizové centrum pro děti, jehož přístavba v podkroví byla důvodem nákladné rekonstrukce, je ale využíván o poznání méně. V zařízení, které je schopno najednou pojmout sedm až deset dětí, se od jeho otevření na počátku června vystřídalo jen šest malých obyvatel.

Krizové centrum navíc zvyšuje náklady na provoz domu, který se v podstatě nepřetržitě potýkal s nedostatkem peněz.

„Přístavba samozřejmě znamená větší spotřebu elektřiny nebo plynu, je třeba také platit vyšší zálohy,“ tvrdí Valentíková. Podle ní je rozpočet opět napjatý a Salusu rozhodně žádné peníze nezbudou.

„Věříme, že do března, kdy by měly přijít dotace z ministerstva, s penězi vystačíme, ale na rozhazování rozhodně není,“ tvrdí ředitelka azylového domu a přiznává, že snaha vlády ušetřit na výdajích může znamenat i pro Salus krušné časy. Podle Valentíkové Salus nepolevuje ani při snaze získat peníze ze soukromých zdrojů.

„Sponzory samozřejmě oslovujeme, ale zdaleka ne vždy jsme úspěšní. Každopádně za každou pomoc budeme vděčni,“ uzavřela šéfka azylového zařízení.

K o p ř i v n i c e (ili) - Od března letošního roku úřaduje Jaromír Navrátil v křesle ředitele Střediska sociálních služeb v Kopřivnici, kterému dal přednost před dlouholetým vedením Salusu.

Je to nesrovnatelné. Práce tady je daleko dynamičtější. Člověk je od rána do večera v jednom kole. Na Salusu to bylo o přímém kontaktu s lidmi, speciálně pedagogická práce a poradenství, teď je to spíš o vedení.

V současné době probíhá inventarizace, která zmapuje technickou způsobilost zařízení. Počínaje autem, přes počítače až po rehabilitační vybavení, všechno by potřebovalo zmodernizovat.

Je to hlavně dostavba přístavby, ve které jsou některé životně důležité funkce, například jídelna, společenská místnost a další. Je to i otázka tepelných ztrát, přístupnosti do objektu, nedostavěnosti vstupních prostor a podobně. Pokud by se přístavba vybudovala zároveň s domovem důchodců, bylo by to velkým přínosem. V případě odkladu stavby domova je třeba přístavbu dobudovat, aby nedocházelo k dalšímu znehodnocování stávajícího objektu. Pak by služby seniorům mohly být na úrovni, která je dnes nejen evropským standardem, ale která je i vyžadována kontrolními orgány při vstupu do EU. Připadá mi to, že činnost, která se tu vyvíjí, nemá ideální podmínky, neustále se vychází z nějakého provizoria, hledají se náhradní řešení a vytlouká se klín klínem.

V čem vidíte největší změny střediska od zahájení provozu po současnost?

To, co při otevření ve čtyřiadevadesátém roce bylo nadstandardní, je dnes nedostačující. Navýšily se výkony v pečovatelské a ošetřovatelské službě, zvýšil se odběr obědů, vzrostly nároky na rehabilitaci a další. V každém případě se změnila skladba klientů, zdravotní stav některých vyžaduje zvýšenou péči.

Tu sice zabezpečujeme, ale bez dalšího navýšení finančních prostředků. V rámci rozšíření péče, kterou si vyžaduje provoz, uvažujeme v přízemí o vybudování šesti tzv. lůžek následné péče pro klienty, kteří jsou imobilní, nebo potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zvýšenou péči. V současné době čekáme na vyjádření města, protože tato služba klade vyšší nároky na personální obsazení a zároveň na technické vybavení, jako jsou například dekubitační matrace, polohovací lůžka či zvedací hrazdy.

Azylový dům by také potřeboval určitou finanční injekci, nevyhovující je technický stav vnitřního zařízení kuchyňky, sociální zařízení a další. Jeho zaměstnanci však dělají svou práci opravdu dobře. Problém Vlčovic je ten, že budova je již léta v demoliční zóně, to znamená, že se nikomu nechce do zařízení investovat další prostředky. Z hlediska zefektivnění provozu by bylo třeba budovu připojit na plynové topení a provést další úpravy. Zařízení pro handicapované občany však pracuje dobře, plánujeme rozšíření činnosti a během čtyř let by se měla kapacita zcela naplnit.

K o p ř i v n i c e (hod) - Město Kopřivnice ve spolupráci s firmou Ludvík Moravia, s. r. o., připravily u příležitosti vyhlášení samostatnosti Československa lampionový průvod a kulturní program tentokrát na pátek 25. října.

Od osmnácti hodin bude u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka vyhrávat Městský dechový orchestr Kopřivnice pod taktovkou Aloise Hrnčárka. Samotný pietní akt začne v 18.30 hodin, kdy se slavnostním projevem vystoupí starosta Jiří Tichánek a po položení kytic k pomníku T. G. M. se vydá lampionový průvod městem zpět ke kulturnímu domu.

Ve velkém sále kopřivnického kulturního domu bude od 19.15 hodin program oslav pokračovat. Se svým kulturním programem nazvaným Slavnostní večer kopřivnických škol se představí jednotlivé základní školy.

K o p ř i v n i c e (dam) - Dvě třetí místa si z letošního ročníku přehlídky Kafka odnesla pořádající Kabelová televize Kopřivnice. Porota bronzovým postem ocenila její publicistický snímek ’Náš zákazník, náš pán’ a reklamní spot na mobilní telefony. Celkem se na přehlídku prací malých televizních studií sjelo sedmnáct tuzemských a devět slovenských televizí. Celkový počet televizí, které Kafku navštívily, byl však podle pořadatelů ještě vyšší. „Celkem tady byli zástupci z pětatřiceti různých televizí včetně těch velkých,“ pochlubila se organizátorka Kafky Renata Plánočková.

Porota složená ze zkušených televizních profesionálů a vysokoškolských profesorů zhlédla během dvou soutěžních dnů bezmála osmdesát soutěžních příspěvků rozdělených do čtyř samostatných kategorií.

„Sešlo se opravdu hodně velmi kvalitních věcí,“ nechala se slyšet Plánočková. Její slova potvrzuje také fakt, že porota kromě čtyř sad cen určených pro jednotlivé kategorie udělila ještě sedm dalších čestných uznání a cen poroty. „Porada poroty byla letos opravdu velice dlouhá a přesto nebyli odborníci mnohdy schopni vybrat jen jeden nejkvalitnější snímek,“ řekla Plánočková a slíbila, že ty oceněné snímky, jejichž kopie soutěžící zapůjčili, se počínaje dnešním dnem budou objevovat ve vysílání kabelové televize vždy za Zpravodajem KTK.

K o p ř i v n i c e - Mladí vyznavači Petrova cechu se sešli třetí zářijovou sobotu na Větřkovické přehradě, aby změřili své síly v I. ročníku Frenštátského poháru. Osm dvoučlenných družstev mládeže do patnácti let a tři družstva dorostenců, z toho jedno smíšené, se pokoušely ve dvou kolech ulovit co největší množství ryb. Zájemci se delegovali ze čtyř místních organizací Českého rybářského svazu, a to z Frenštátu pod Radhošťem, Havířova, Ostravy - Zábřehu a Příbora.

Dodržování poměrně přísných pravidel soutěže nečinilo mladým rybářům problémy. Účastníkům byly vyhrazeny sektory, do kterých směl vstoupit pouze trenér příslušného družstva a rozhodčí. Zároveň nesměli přijmout jakoukoli pomoc mimo ústní rady.

„Pro závod nebyly stanoveny nejnižší zákonné míry mimo ryby ušlechtilé - ty se však do soutěže nezapočítávaly, ale soutěžící měl možnost si podle rybářského řádu jednu ušlechtilou rybu ponechat,“ uvedl k propozicím jeden z organizátorů Bronislav Bartoš.

Ušlechtilá ryba nakonec chycena nebyla, ale soutěžícím se podařilo ve dvou kolech trvajících dohromady pět hodin ulovit téměř dvaadvacet kilogramů ryb, převážně plotic.

Přestože počasí přálo všem závodníkům i pořadatelům, čekali organizátoři větší účast. „Přes územní svaz Českého rybářského svazu Ostrava byly informovány všechny organizace, kde sdružují a připravují žáky a dorost na soutěže v rybolovu, proto jsme očekávali větší zájem. V každém případě chceme napřesrok uspořádat druhý ročník a přilákat další zájemce,“ prozradil plány na příští rok jeden z organizátorů rybolovu Milan Kapica.