V roce 1992 se v brazilském Rio de Janeiru sešlo deset tisíc oficiálních delegátů z více než sto sedmdesáti zemí světa, z toho sto šestnáct vrcholných hlav států a patnáct tisíc občanů a aktivistů na paralelním globálním fóru. Setkání se konalo pod hlavičkou OSN a bylo nazváno ‘Konference OSN o životním prostředí a rozvoji’ nebo také Summit Země. Představitelé tolika zemí se v Riu sešli proto, aby řešili naléhavé otázky dalšího vývoje na naší planetě. Nebylo to tedy jednání jenom o životním prostředí, ale také o kvalitě života a budoucím rozvoji v globálním měřítku. Výsledkem jednání bylo přijetí několika významných dokumentů: Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji, Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu, Úmluva o biodiverzitě (rozdílnosti druhů), Prohlášení k principům globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů. Hlavním úspěchem konference však bylo přijetí dokumentu Agenda 21 (A21), komplexního akčního programu k řešení vážných problémů naší planety.

A 21 usiluje o prosazení udržitelného rozvoje, kvality života a kvality životního prostředí, které spolu úzce souvisejí. Agenda znamená seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle, číslo 21 znamená 21. století. Agenda 21 tedy znamená program pro 21. století. Udržitelný rozvoj (UR) znamená uspokojovat potřeby lidstva v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby.

Zavádění A 21 je sledováno Valným shromážděním Organizace spojených národů. Tento orgán OSN ve své rezoluci z prosince 2000 rozhodl o tom, že zhodnocení dosažené úrovně prosazování strategie udržitelného rozvoje na všech úrovních (místní, národní, regionální a celosvětové) proběhne na světové konferenci pod názvem ‘Světový summit o udržitelném rozvoji’ ve dnech 26. srpna až 4. září v jihoafrickém Johannesburgu. Účast na vrcholné části konference na úrovni hlav států a vlád (2. až 4. září) již přislíbili prezidenti USA, Ruska, Francie, Polska, Maďarska, předsedové vlád zemí Evropské unie a další. Konference se má stát největší příležitostí setkání hlav států a vlád z celého světa v roce 2002.

V popředí jednání summitu budou zejména otázky likvidace chudoby, změny neudržitelných vzorců spotřeby a výroby, ochrany a udržitelného využívání přírodních zdrojů jako základu pro hospodářský a sociální rozvoj, zdraví, udržitelného rozvoje malých ostrovních států, plnění strategie udržitelného rozvoje v oblasti financí, obchodu, přenosu technologií, vědy a výzkumu. Summit má přispět k posílení politické podpory pro prosazování udržitelného rozvoje, nalezení účinnějších způsobů spolupráce hospodářsky vyspělých zemí tzv. Severu a rozvojových zemí tzv. Jihu, stručně řečeno měl by říci, jakým směrem se bude život na této planetě dále ubírat.

K o p ř i v n i c e (hod) - Obyvatelé Kopřivnice by se mohli v tomto roce dočkat nasvětlení siluety místního kostela sv. Bartoloměje.

Ve středu 21. srpna ve večerních hodinách mohli lidé, kteří procházeli nebo projížděli kolem kostela, vidět jeho osvětlování. V tuto dobu vystupoval chrám sv. Bartoloměje ze tmy a dva pracovníci firmy Thorn Lighting CS, s. r. o., Ostrava zkoušeli nasvětlování kostela z různých stran různými typy speciálních svítidel.

„Jedna firma nám nabízela, že by nám vypracovala pro lepší představivost trojrozměrnou vizualizační studii, ale protože město ani fara nemá k budově kostela pro tento účel potřebnou technickou dokumentaci, tak z toho nakonec sešlo.

Nevěděli jsme, jak je možné co nejlépe nasvítit kostel, aby se stala tato historická budova ve večerních hodinách dominantou Kopřivnice, a ještě, aby to město nestálo hodně peněz, a proto jsme přivítali nabídku firmy,“ sdělil Zdeněk Šerý, pracovník odboru majetkové správy a rozvoje kopřivnické radnice.

O tom, zda se osvětlení kostela sv. Bartoloměje bude realizovat a kdy, by měla rozhodnout rada města.

K o p ř i v n i c e (ili) - Jak hodnotíte změny v objektu tak zvaných kasáren, které nastaly v souvislosti s jejich odprodejem a následnými stavebními úpravami? Takto formulovaná otázka byla položena náhodným respondentům.

Václav P. (46 let, soukromý podnikatel) - V každém případě si může město oddechnout, že kápli na takového kupce. Opravdu je na první pohled vidět, že do budovy vložili spoustu peněz.

Jitka V. (27 let, mateřská dovolená) - Chodím tu ráda nakupovat, protože všechno najdu pod jednou střechou. Je tu poměrně velká rozmanitost obchodů i služeb.

Jan Z. (40 let, posunovač) - Já tu čekám na manželku. Do obchodů nechodím, ale vypadá to i zvenku lépe. Já spíš oceňuji, že je kde zaparkovat.

Lucie V. (32 let, pracovnice ve školství) - Přiznám se, že do kasáren chodím jenom ke kadeřnici, ale rozhodně se ta budova změnila k lepšímu.

Věra P. (58 let, invalidní důchodkyně) - Konečně kasárna nedělají Kopřivnici ostudu. Mají nový kabát a i vevnitř už to vypadá dobře. Jenom ten vzduch uvnitř chodeb mi pořád připomíná kubánskou ubytovnu.

Erika D. (21 let, nezaměstnaná) - Nejvíc jsem se těšila, až otevřou sportovní centrum a hlavně bowling. Konečně máme s partou kde se vyblbnout.

Miroslav G. (47 let, důlní inženýr) - Je to poměrně slušné obchodní centrum. A pokud se dobudují i všechna avizovaná sportovní a relaxační zařízení, tak to bude nejen slušné obchodní, ale i sportovní centrum.

Jindřich L. (68 let, důchodce) - Ať s tím udělají, co chtějí, stejně to zůstanou malé smradlavé kutlochy.

Dáša P. (53 let, mzdová účetní) - Do kasáren chodím pravidelně a opravdu jsem obdivovala, jak rekonstrukci provádějí za provozu. Vyžadovalo to zvýšenou toleranci na obou stranách, ale myslím si, že se to všem vyplatilo. Vždyť tady je problém zaparkovat, tak zájem občanů tady určitě nechybí.

Vladimíra R. (35 let, učitelka) - Nakupovala jsem tady vždycky, protože mi vyhovuje, že tu seženu veškeré vybavení pro děti do školy - od obalů na sešity po jarmilky - na jednom místě. A teď navíc budova vypadá opravdu důstojně.

Petr L. (18. let, student) - Moc jsem tomu squashi a bowlingu nevěřil, ale je to super! Teď bych potřeboval jenom víc peněz, abych mohl chodit hrát častěji.

K o p ř i v n i c e (ili) - Velkou asfaltovou plochu určenou k parkování u nákupního střediska Kaufland oživilo téměř dvacet stromů, včetně podélné aleje stromů na ulici Štefánikově.

„Návrh předložený na odbor životního prostředí sestává z výsadby alejových stromů podél ulice Štefánikovy a několika dalších zelených ploch menšího rozsahu s okrasnou zelení. Dokonce i plocha přilehlého parkoviště byla alespoň částečně rozčleněna výsadbou několika vzrostlých stromů v pravidelném sponu. Vedení společnosti byla doporučena změna navrženého druhu stromu a jeho velikosti pro výsadbu aleje a do plochy parkoviště s ohledem na rozpor mezi stanovištními podmínkami a skutečnými nároky původně zvolených dřevin.

Místo javoru klenu jsme navrhli vysadit alternativně lípu plstnatou (tím by vznikla návaznost na již existující lípy na protilehlé straně ulice) nebo javor babyku Elsrijk. Oba splňují požadavky, jako např. nezvedají svými kořeny dlažbu, jsou odolné vůči suchu a znečištění a nevyžadují náročnou údržbu. Vedení Kauflandu upřednostnilo javor, který nemá tak rozložitou korunu a jeho drobné listí se snadno zametá. Důvodem této volby je zřejmě i názor, že na lípách sají v létě mšice a jejich medovice pak znečišťuje pod lipami parkující vozy. To však u lip plstnatých neplatí. Vzhledem k tomu, že byla přednost dávána javoru před lípou, mohli jsme navrhnout i jerlín japonský. Ten by asi byl pro výsadbu v této aleji vhodnější, přestože se příliš často nepoužívá (v Kopřivnici jsou pouhé tři exempláře). Předpokládali jsme totiž, že bude vybrána lípa,“ uvedla pracovnice odboru životního prostředí Pavla Kašubová.

Lokalitu doplní travnaté plochy s okrasnou zelení jako například kvetoucími třešněmi. „Určitě to po dokončení všech prací bude vypadat lépe, než když tu byl plot z plechu,“ zhodnotila estetickou stránku Pavla Kašubová.

K o p ř i v n i c e - Na pátek 23. srpna jsem se domluvila se zástupcem velitele městské policie Zdeňkem Šostkem, a to proto, že se konal festival Bartness na letním stadionu a o půlnoci se mohlo začít se stavěním stánků.

Již během pátečního dopoledne se začali první stánkaři dotazovat na služebně městské policie, kde a kdy mohou začít se stavěním.

Krátce po devatenácté hodině dvě dvoučlenné hlídky vyrazily na obchůzky. Hlídka procházející městem upozorňovala nervózní stánkaře, že ještě nesmějí najíždět se svými karavany a přívěsy. Strážníci zanechali na sloupu veřejného osvětlení plánek s rozmístěním stánků a stánkaři si jej půjčovali, aby věděli, kam si mohou své stánky od půlnoci stavět. Někteří to psychicky nevydrželi a alespoň si na vyhlédnutá místa přinášeli kovové tyče od stánků. Podle sdělení pouťových prodejců asi ve dvacet hodin to dva nevydrželi a prý se dokonce pobili o místo. Zásah městské policie si to nevyžádalo.

Protože od šestnácti hodin se konal festival Bartness na letním stadionu, motorizovaná hlídka jela zkontrolovat situaci. Již na pohled bylo patrno, že kolem je klid, a sami pořadatelé říkali, že dorazilo málo lidí a že to mají pod kontrolou.

Krátce po jednadvacáté hodině se ozvalo ve vysílačce hlášení, že jeden z hlídaných objektů zapojených na pult centrální ochrany hlásí narušení. Hlídka vyjela na udanou adresu, ale nezjistila žádné narušení.

Kolem desáté hodiny byl nahlášen incident před restaurací Bonver, kde došlo k potyčce, při níž bylo na jednom autě urváno zrcátko. Strážníci ihned vyjeli.

Kolem dvaadvacáté hodiny nátlak ze strany stánkařů sílil a strážníci po dohodě se svým velitelem Janem Müllerem, který přišel na služebnu, dovolili stánkařům stavět své stánky až po odchodu lidí z odpolední směny z Tatry. První nastartoval místní stánkař a dovezl svůj přívěs ve 22.10 hodin. Ostatní jej následovali a na kamerách bylo možno ve služebně sledovat pouťové prodejce, jak staví své stánky.

Po půlnoci se kontrolovaly noční podniky, kde byl klid. Lidí bylo všude málo, a tak hlídky neshledaly žádné závady. Během nočních pochůzek strážníci často kontrolovali ulici Husovu, po níž se trousili lidé odcházející z festivalu, ale to bylo bez problémů.

Ve tři ráno bylo nahlášeno rušení nočního klidu, a proto se hlídka vydala na udanou adresu. Na první zvonění nikdo neotevřel, až na třetí se otevřely dveře a vyšel muž, který na upozornění, že jsou tři hodiny ráno, slíbil, že už půjdou spát a rušení přestane.

Kolem páté hodiny ráno přijížděli další stánkaři, ale to už bylo v poklidu, i když za stálé asistence strážníků.

P r a h a - V době povodní vypomáhalo v Praze osmašedesát profesionálních a dobrovolných hasičů z Moravskoslezského kraje. Z toho dvě družstva po šesti lidech byla přímo z našeho okresu. Mezi dobrovolníky byl i velitel čety Hasičského záchranného sboru Nový Jičín Kopřivničan Jaroslav Novotný.

V pondělí jsme nastoupili na normální čtyřiadvacetihodinovou směnu. V úterý ve čtyři hodiny ráno jsme byli vyzváni, ať spočítáme techniku, která by se dala použít. V půl sedmé ráno přišel rozkaz krajského ředitele, že směna, která slouží, nesmí domů, a hodinu nato padlo rozhodnutí, že se odjíždí do Prahy. Nahonem jsme si stihli vybrat nějaké peníze z bankomatu, nakoupit jídlo a v devět jsme se hlásili v Ostravě. Absolvovali jsme krátké školení o způsobu přepravy celé kolony, o udržování spojení a podobně. V takových situacích je nejdůležitější organizace a ta byla v tomto případě perfektní.

Z Ostravy se vyjelo v 11 hodin. Představte si půlkilometrovou kolonu šestnácti vozidel - od velitelských vozů po cisternové automobilové stříkačky, včetně pojízdné dílny, vyprošťovacího automobilu a nákladní avie s deseti čluny, jak jede s rozsvícenými světly a majáky. Co se techniky týče, jsme byli zcela soběstační - elektrocentrála, čerpadla na vodu i kalová, motorové pily...

Výstražné sirény jsme používali jenom tehdy, když jsme projížděli městy přes křižovatky. Organizace byla perfektní, před každým větším městem nás očekávala policejní auta, která koloně zajistila plynulý průjezd městem. Ohleduplnost řidičů byla příkladná. Ti, kteří nás předjížděli, na nás troubili, blikali, zkrátka všemožně dávali najevo, že vědí, kam a proč jedeme. Do Prahy jsme dojeli v úterý navečer, kde nás nechali vyspat, a ráno v pět byl budíček.

Byli jsme rozděleni do čtyř operačních skupin, ke každé byl pro usnadnění orientace přidělen pražský hasič, který navíc zajišťoval spojení mezi jednotkou, operačním střediskem a krizovým štábem. Naše novojičínská skupina měla stanoviště u hotelu Hilton a operovala v nejpostiženější části Prahy v Karlíně - na ulicích Sokolovské, Pobřežní, Křižíkově, na Florenci a Karlínském náměstí. Prakticky všechny záběry v televizi z této oblasti byly pořizovány z našich člunů.

Sundávali jsem dva muže z telefonní budky.

Desetitisíce lidí byly evakuovány, ale stovky jich v domech zůstaly. Někteří podcenili situaci, jiní nechtěli opustit svůj majetek, někdo si vzal jednoduše prášek na spaní, a když se probudil, byla všude voda. Většinou jsme zachraňovali staré lidi. Výzvy k evakuaci neuposlechli, ale jak viděli kolem vodu, tak byli rádi, že jsme pro ně přijeli. Doma jim nešla elektřina, plyn, voda, začala na ně doléhat samota. Za celou dobu se naše skupina nesetkala s odporem, spíš byli vzniklou situací zdrceni.

Posádku člunu tvořili čtyři záchranáři. Jeden se držel zdi domu, aby proud nestrhnul člun, druhý jistil žebřík a dva vylezli nahoru. Pomohli do sedačky zachráněné osobě a pak ji spouštěli po laně do člunu. Tímto způsobem naše jednotka z Nového Jičína zachránila během středy zhruba padesát lidí.

Problémem byly silné proudy, v kterých jsme museli jezdit. Jenom pro představu: přijeli tam vojáci s obojživelným pásovým transportérem, ujeli dvě stě metrů, strhnul je proud a nabourali do mostu, kde se transportér zašprajcoval. V takových podmínkách jsme tam pracovali.

V Karlíně bylo tolik vody, že když jsem ve člunu natáhl ruku, mohl jsem se držet trolejí městské hromadné dopravy. Navíc jsme neustále museli sledovat zatopené značky, ploty a podobně, aby nedošlo k protržení člunu.

V rámci možností perfektně. Během dne jsme byli zásobeni bagetami, balenými vodami, večer jsme na centrále dostali hamburgry a hranolky.

Další den jsme byli převeleni do Ústí nad Labem, protože odtud přicházely zprávy, že jsou nejvíc ohroženi. Ta situace tam zdaleka nebyla tak kritická jako v Praze, protože byl ohrožen majetek, ne lidské životy. V Ústí jsme pomáhali uvolňovat mosty. Po Labi plavaly nákladní přívěsy, utržené čluny, chaty, unimobuňky, které ohrožovaly mosty.

V pátek v 18 hodin jsme pak Ústí opouštěli a domů dorazili ve tři hodiny ráno.

Mysleli jsme si, že naše Troubky nic nepřekoná. Bohužel překonalo a mnohonásobně. A konkrétně pak třiaosmdesátiletá stařenka, neskutečně klidná, vyrovnaná, která po vysazení na pevnou zem poděkovala a utíkala na tramvaj.

Uznání a obdiv nepatří pouze záchranářům, kteří zasahovali přímo v Čechách, ale i jejich kolegům, kteří za ně zajišťovali provoz hasičského záchranného sboru. Dobrovolníků z řad profesionálních hasičů bylo daleko víc, ale protože bylo nutné zajistit chod stanice, nemohli všichni odjet. Zbylé dvě směny obden sloužily čtyřiadvacetihodinové služby.

Vážený pane starosto!

Dovolte, abych vás co nejsrdečněji pozdravil z našeho města a poděkoval vám za rychlou a velmi účinnou pomoc, kterou jste Rokycanům poskytli. Noc z pondělí na úterý těžce město poškodila. Byl stržen menší most, silně poškozeny některé komunikace, zcela zaneseno nedávno vyčištěné koryto řeky a všude je spousta vyvrácených stromů a páchnoucího bahna. Máme 14 000 obyvatel a 61 domů bylo zaplaveno a desítky dalších měly sklepy plné bahna a vody. Následky povodně naše město ponese ještě velmi dlouho, přestože se všichni snažíme vzniklé rány zacelit. Naštěstí nejsou oběti na životech a také domy stojí všechny. Mnohé domácnosti však jsou plné neštěstí a není v jejich silách hned tak odstranit škody vzniklé přívaly vod. Mnozí přišli skoro o všechno.

Teď se nejlépe ukazuje skutečný charakter lidí. Díky povodni poznáváme, kdo je skutečným přítelem, kdo vymění vlastní pohodlí za namáhavou pomoc potřebným, kdo poskytne materiální pomoc i cizím lidem. Vhod přišla nejen každá pomáhající paže, ale také zejména úklidové a desinfekční prostředky, které však byly díky rozsáhlým záplavám v celé oblasti jen těžko k sehnání. Bez nich hrozilo nebezpečí epidemie z vody smíšené s obsahy kanalizací či mrtvými hlodavci. Město sice horečně shánělo po celém okolí, ale podařilo se sehnat a distribuovat jen několik desítek kusů desinfekčních prostředků.

Do této situace pak přijel v neděli v poledne nákladní automobil z vašeho města, který byl naplněný humanitární pomocí pro město Rokycany. Tolik potřebné Savo, Chloramin, nejrůznější mycí prostředky, rýžáky, hadry, košťata, gumové rukavice, ale i mýdla, zápalky a toaletní papíry při vykládání tvořily velké hromady. S povděkem jsme registrovali, že jste mysleli na všechno. Kdo by si vzpomněl, že budou třeba igelitové tašky na distribuování pomoci, zápalky, hygienické potřeby… Tomu se říká rychlá a kvalitní pomoc v nouzi! Na dojetí však nebyl čas. Přestože byla neděle, ihned se zorganizovalo balíčkování a rozvážení dovezeného materiálu do postižených domácností. Pracovníci města jezdili po Rokycanech a Borku večer až do 21 hodin a v pondělí od rána znovu. Když se balíčky rodinám předávaly se slovy: To vám posílá Kopřivnice, mnozí jen dojatě polkli. Pomoc přišla z neočekávaného směru. Byli jsme stejně mile překvapeni jako před pěti lety stejně postižená severomoravská vesnice Ludvíkov, jíž tehdy představitelé jim neznámých Rokycan osobně dovezli vysokou finanční výpomoc.

Takže vám posíláme do Kopřivnice upřímné poděkování za velkou a rychlou pomoc, která podstatně přispěla ke znormalizování života našeho města, a mnoho pozdravů dnes už nám známému městu Kopřivnice. Byla to pomoc od přítele a my na ni nezapomeneme.

Děkujeme

Š t r a m b e r k (dam) - Stejně jako ve většině dalších obcích v okolí i ve Štramberku se rozhodli pomoci konkrétní obci. Do Hořína u Mělníka, obce se zhruba 750 obyvateli, vyrazila šestičlenná hasičská jednotka vybavená elektrocentrálou, sedmi vysoušeči, čtyřmi čerpadly a také dalším materiálem.

Hasiči s sebou vezli také šestačtyřicet tisíc korun vybraných v humanitární sbírce. Pomáhat hasičům do Hořína odjela také osmičlenná skupinka dobrovolníků z řad štramberských Junáků. Do Hořína směřovala také stotisícová částka věnovaná společností Kotouč Štramberk či víc jak desetitisícový výtěžek ochotnického představení souboru Pod věží.

K o p ř i v n i c e (dam) - Významnou pomoc zatopeným oblastem se podařilo nashromáždit kopřivnické kanceláři České katolické Charity. Výsledkem finanční sbírky bylo v době uzávěrky tohoto čísla čtyřicet sedm tisíc korun. Podle Miroslava Leška z České katolické Charity však tato částka ještě není konečná a vzroste. Katolická Charita na začátku minulého týdne shromažďovala rovněž materiální pomoc. „Výsledkem pondělní sbírky byla téměř plná avie materiálu. Jen balené vody mohlo být odhadem tisíc litrů a desinfekčních prostředků bylo mnohem víc,“ uvedl Leško. Všechen sesbíraný materiál putoval hned následující den do centrálního skladu v Praze Sedlčanech, odkud bude rozdělován potřebným. „Chtěl bych všem, co jakýmkoliv způsobem přispěli, moc a moc poděkovat,“ vzkázal Leško.

Dvěma obcím na soutoku jihočeské Lužnice pomohly také sousední Závišice. Na tamním obecním úřadě se podařilo shromáždit během tří dní čtyřicet jedna tisíc korun a také desinfekční prostředky v hodnotě čtyři a půl tisíce. Přestože pomoc již dorazila k těm, kdo ji potřebovali, v Závišicích sbírka i nadále pokračuje.

K o p ř i v n i c e (hod) - Vstříc občanům Kopřivnice přichází Česká pošta, která mění otevírací dobu pro veřejnost na pobočce Kopřivnice 3, na Sokolovské ulici.

Od 1. září bude tato pobočka otevřena pro veřejnost v pracovní dny od osmi do jedenácti hodin a od třinácti do sedmnácti hodin.

K o p ř i v n i c e (red) - Dnešní díl je věnován tomu, jak se chovat, když je vyhlášena havárie.

Havárie v chemickém závodě, ve skladu chemikálií nebo při dopravní havárii s únikem nebezpečných látek.

Hlavní činností obyvatelstva je ochrana před účinky chemických látek vhodnými ochrannými prostředky, ukrytí nebo evakuace.

Nezbytná doporučení:

Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti.
Uzavřete a utěsněte okna a dveře a další otvory.
Vypněte ventilaci.
Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
Připravte si prostředky improvizované ochrany.
Připravte si evakuační zavazadlo.
Budovu opusťte jen na pokyn.
Havárie v jaderném energetickém zařízení nebo jiná havárie s únikem radioaktivních látek do životního prostředí
Hlavní činností obyvatelstva je ochrana před účinky radioaktivních látek vhodnými, předem připravenými, či improvizovanými prostředky s ochrannými vlastnostmi, ukrytí nebo evakuace.

Nezbytná doporučení:

Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení.
Uzavřete a utěsněte okna a dveře.
Vypněte ventilaci a utěsněte další otvory.
Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
Připravte si prostředky improvizované ochrany dýchacích cest a povrchu těla.
Připravte si evakuační zavazadlo.
Jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany odeberte a použijte až na základě veřejné výzvy.
Budovu opusťte jen na pokyn.
Ochrana před povodněmi

Před povodní:

Vytipujte si bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou.
Připravte si pytle s pískem na těsnění nízko položených dveří a oken.
Připravte si potraviny a pitnou vodu na 2 - 3 dny.
Vlastníte-li osobní automobil, připravte jej k použití.
Připravte evakuaci zvířat. Upevněte věci, které by mohla odnést voda.
Připravte si evakuační zavazadlo.

Při povodni:

Opusťte ohrožený prostor.
V případě evakuace dodržujte zásady pro opuštění bytu (domu).
Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou.

Po povodni:

Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statická narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el. energie apod.), stav kanalizace a rozvodů vody.
Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou, podle pokynů hygienika.
Informujte se o místech humanitární pomoci.
Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod.