Kopřivnické noviny č. 27/2002
ze dne 8. srpna 2002

Koupaliště: za příznivého počasí 9 - 20 hodin

Atletika: st 14. 8. v 16.30 h. Slévárenská trojka - 10. závod Lašské běžecké ligy - parkoviště u slévárny v Kopřivnici; kategorie: M, Ž, V, ž

Plavání: Výsledky Petry Klosové při ME juniorů v Linzi: 100 m vol. zp.: rozplavba: 5. 58,24; semifinále: 9. 58,31; 50 m motýlek: rozplavba 5. 28,61; semifinále: 7. 28,52; finále: 7. 28,47; 100 m motýlek: rozplavba: 12. 1:04,38; semifinále: 1:04,37; 50 m v. zp.: rozplavba: 2. 26:62; semifinále: 6. 26,84; finále: 7. 26,75

Hasičský sport: výsledky krajského kola z Frýdku-Místku: 1. Mniší (198,63 s), 2. Pustkovec (199,85 s), 3. Frýdek (208, 63 s)

K o p ř i v n i c e (jk) - Tři generace kopřivnických házenkářů se již popáté sešly, aby zavzpomínaly na staré dobré časy. Na palubovce haly při ZŠ E. Zátopka, kterou znají jako své boty, se proháněli v sobotu 22. června. Kdysi zde čelili nejednomu věhlasnému soupeři. A dnes? Se „zalepeným“ balónem se potkávají zřídka. Alespoň většina z nich. Házená není sportem, který by se dal rekreačně hrávat do padesátky.

Některým to však nedá. Jiří Krčmář, jedna z největších postav kopřivnické házené, by o tom mohl povídat. Po tom, co loni ukončil prvoligovou činnost kvůli zdravotním problémům, vypomohl letos druholigové Velké Bystřici. Ránu má pořád.

Další zůstávají házené věrní coby trenéři. Protáhnout tělo si přišli Jiří Petrovič (dorost), Jan Martínek či Pavel Klím (oba žactvo), ale také současný kouč prvoligového Rožnova Jaromír Petřek. Nominaci na Para-handball-cup si vysloužili i někteří protřelejší borci současnosti - kapitán prvoligového celku Petr Brus či Dušan Hrnčárek. Jejich tým v modrém (II.) však kupodivu nestačil na nejzkušenější kolegy (III.) ani na mladé (I.) a musel se spokojit s třetí příčkou. Vítězství slavila zkušenost v čele s Jiřím Bukovským, Jaroslavem Jiránkem a Jiřím Krčmářem. Mladší kolegové neměli nárok. „Škoda, že se k těm nejzkušenějším nepřipojili další. Pozváni byli i Josef Mündlein, Jaroslav Pakštefl, Miroslav Bajgar, Miroslav Kučerka a Zdeněk Marek. Nedorazili buď ze zdravotních, nebo časových důvodů,“ litoval jejich absence pořadatel turnaje a brankář Roman Lipový. Vydařilo se i tradiční posezení „U Matesa“ a je tedy takřka jisté, že akci čeká šesté pokračování. Snad přijde i René Marek, který letošní boje odnesl sádrovým krunýřem na paži.

I.: Tomáš Čanky, Marek Antes, Jiří Petrovič, Petr Jonák, Jiří Hykel, Roman Rozsíval, Jan Martínek; II.: Miloš Mizerák, Karel Farkaš, Dušan Hrnčárek, Pavel Klím, Vlastimil Kostelecký, Petr Brus, René Marek; III.: Jiří Bukovský, Jaroslav Jiránek, Jiří Krčmář, Karel Richter, Petr Farkaš, Jaromír Petřek, Jiří Filip; brankáři: Martin Zelinka, Ivo Vávra, Tomáš Kutáč, Roman Lipový; rozhodčí: Zdeněk Kovalák, Petr Pilch

D a r m s t a d t (jk) - Tři finálová umístění a tři bronzové medaile. Taková je bilance kopřivnické plavkyně Hany Staroňové, která reprezentovala Českou republiku na mezinárodním multiutkání mladších juniorů v německém Darmstadtu. Ten hostil 5. - 7. července na již 39. ročníku zmíněných závodů 55 klubů a šest výběrů států či jejich částí.

Start mezi elitní finálovou desítkou bez rozdílu věku si v padesátimetrovém bazénu Staroňová vyplavala na 100 a 200 m prsa a 50 m volný způsob. Nejlépe si vedla ve finále prsařské stovky, kde dohmátla sedmá v čase 1:18,39, na obou dalších tratích pak skončila osmá (200 m prsa - 2:47,95; 50 m v. zp. - 28,65). „S vystoupením Hanky jsem v podstatě spokojen. Tři vybojovaná finále jsou mezi špičkovými plavkyněmi úspěchem,“ podotkl k vystoupení Staroňové reprezentační trenér Boris Neuwirt. Cenné jsou i tři třetí příčky v Hančině soutěžním ročníku (r. 1988), které vybojovala na 100 a 200 m prsa (1:19,23 a 2:48,70) a 100 m v. zp. (1:01,32).

K o p ř i v n i c e (jk) - Léto tenistům přináší řadu turnajů jednotlivců. Dříve než se rozběhly, byly ovšem zakončeny soutěže družstev. Tenisový klub Kopřivnice měl ve hře celkem pět týmů, od nichž se očekávalo především setrvání v současných úrovních soutěží.

Snad jen dorost měl v oblastním přeboru postupové ambice, porážkou v Třinci, který rovněž aspiroval na postup, si ale do vyšší soutěže zavřel vrátka. Dospělí měli jiné starosti. Právě u nich se předpokládalo, že udržení soutěže bude nejtěžší. To se také potvrdilo. Zda si oblastní přebor zahrají i příští rok, ještě není, vzhledem k reorganizaci soutěží, jisté. Více bude klub vědět v polovině srpna. Pravděpodobnější je ovšem jejich pád o soutěž níže.

Z výsledků: dospělí (obl. přebor sk. A): TK Kopř. - TJ Č. Těšín 5:4, - VOKD Ostrava 3:6, - VD Start Ostrava 3:6; dorost (obl. přebor sk. A): TK Kopř. - TJ Hlučín 7:2, - TC Třinec 4:5, - TK Opava 7:2, - Baník Ostrava 5:4; st. žáctvo A (obl. přebor sk. B): TK Kopř. - Šumperk A 3:6, - I. NTC Olomouc 6:3, - Zbroj. Vsetín 3:6, - TJ N. Jičín 8:1; st. žáctvo B (sdružený okr. přebor): TK Kopř. - Zašová 7:2, - Příbor A 4:5, TK Bílovec 6:3, - Frenštát 5:4; ml. žáctvo (obl. přebor sk. B): TK Kopř. - Sokol Zábřeh 8:1, - Rožnov 6:3, - MEZ Vsetín 6:3, - Šumperk 5:4

O l o m o u c (jk) - První liga před kopřivnickými minigolfisty zavřela vrátka. V posledním, rozhodujícím kole ligy druhé, konaném 13. července v Olomouci, nestačili na domácí tým, a v tomto kole i celkově jim patří „jen“ druhá příčka. Ta postup do I. ligy, po němž Kopřivnice velmi toužila, nezaručuje.

I přes tato jasně hovořící fakta má ovšem klub jistou naději, že přece jen vyšší soutěž hrát bude. „Je to zatím otevřené. Olomouc by tím, že vyhrála, měla dvě družstva v první lize. Příští rok se ale chce soustředit na postup do extraligy, což je finančně náročné, a je možné, že se postupu a účasti druhého družstva v soutěži ve prospěch Kopřivnice vzdá,“ naznačuje alternativní možnost postupu manažer klubu Jiří Prokeš. Vše by mělo být jasné během srpna.

O týden později olomoucký areál ožil znovu. Tentokrát hostil mistrovství ČR jednotlivců a extraligová družstva. Kombi způsob, kterým se hrálo, bravurně zvládl Ivan Macho. V kategorii žáků dosáhl na skvělou třetí příčku. Sedmnácté místo pak na eternitovém a filcovém povrchu, který se střídal, vybojoval Leopold Holub.

Kromě těchto výsledků je potěšující i další zpráva. Kopřivnici se podařilo uskutečnit přestup Miroslava Svobody, dlouholetého reprezentanta. Do Kopřivnice se vrací po dlouhých 21 letech. Na letošním mistrovství ČR, kde skončil čtvrtý v kategorii seniorů, hrál ještě za MGC Olomouc.

H a v l í č k ů v   B r o d (jk) - Polský UKS Trójka Ostrów se ukázal být nad síly mladších žáků kopřivnického klubu házené . V sedmém ročníku havlíčkobrodského mezinárodního turnaje Handball Help 2002 byl ale jediný. Další dva soupeře své kategorie (r. 1989) svěřenci trenéra Michala Mayera porazili, a vybojovali tak v charitativním turnaji, spojeném s bohatým kulturním programem, druhou příčku. Polský tým Kopřivnici přehrál suverénně pouze v prvním zápase, ve druhém měření sil i ve finále už mu to Kopřivničtí přece jen znepříjemnili.

Akci odehrávající se 3. - 7. července na havlíčkobrodském náměstí poctilo během čtyř dnů návštěvou na dvacet tisíc lidí. Prostředky z ní získané byly určeny handicapovaným lidem, včetně vybudování bezbariérových přístupů v Havlíčkově Brodě. Kromě mladších žáků svedli před početným obecenstvem boje další dvě mládežnické kategorie. V rámci ročníku 1985 se mimo jiné představila reprezentace kadetů vedená kopřivnickým trenérem mužů Miroslavem Bartoněm, aby odpovídajícím způsobem zakončila své třetí letošní soustředění. Dva týmy, jež byly z výběru pracovně sestaveny, svedly těžké souboje především s KPR Ostrvia Ostrów. Na ten ale nakonec zbylo třetí místo ve skupině, a o vítězné vavříny se tak ve finále utkaly oba týmy výběru, který je systematicky připravován na kvalifikaci pro ME hráčů do 19 let. Po dvou remízách v základní skupině byl ve finále lepší výběr č. I.

Tahákem byly ovšem i exhibiční zápasy. V nich své umění předvedly především ženské složky, hlavním tahákem ovšem bylo utkání domácího týmu mužů Tango Havlíčkův Brod s výběrem ze čtyř evropských lig.

Z výsledků: roč. 1989: základní skupina (každý s každým soupeřem dvakrát): KH Kopřivnice - Jiskra Tango H. Brod 15:14 (6:7), 16:10 (7:6); - RK Ruda Rudar (Chorvatsko) 37:3 (18:0), 27:4 (13:0); - UKS Trójka Ostrów (Polsko) 8:20 (3:13), 19:22 (5:13); finále: KH Kopřivnice - UKS Trójka Ostrów (Polsko) 11:18 (6:8); roč. 1985: základní skupina: ČR do 17 let I. - ČR do 17 let II. 19:19, 22:22; - KPR Ostrów 27:26, 34:15; - Sokol HC Přerov 30:15, 35:20; - TJ Jiskra H. Brod 26:15, 29:19; ČR do 17 let II. - KPR Ostrów 20:22, 32:31; - Sokol HC Přerov 28:20, 20:10; - TJ Jiskra H. Brod 22:13, 39:9; finále: ČR do 17 let I. - ČR do 17 let II. 19:15; exhibice mužů: Jiskra Tango H. Brod - Výběr z evropských lig 36:37 (H. Brodu byla branka počítána za tři body)

O s t r a v a (jk) - Kopřivnická atletika měla na letošním mistrovství ČR mužů a žen na dráze hubené zastoupení. Z místních na šampionátu, který hostila 19. - 21. července Ostrava, startoval pouze koulař Roman Bortel. Svou premiéru na vrcholném českém podniku svěřenec Rostislava Kociána nezvládl podle představ. Výkon 14,36, kterým zaostal takřka metr za osobním rekordem, stačil jen na 13. místo. Vzhledem k minimálním Romanovým zkušenostem z velkých závodů se však zřejmě nedalo čekat více.

Vytrvalkyně Renata Kvitová, která před dvěma lety získala na M ČR v Plzni bronzovou medaili v běhu na 10 000 m, po dlouhodobém zranění ještě odvahu startovat nenašla. Irena Šádková se tradičně zaměřuje spíše na silniční běhy.

Úspěchy tak kopřivnická atletika momentálně sbírá především v mládežnických kategoriích a také v bězích do vrchu. V českém běžeckém poháru je prozatím Štefan Groš čtvrtý a Miroslav Macíček osmý (oba kategorie muži B).

K o p ř i v n i c e (jk) - Už je to jisté. Kopřivnická Základní škola Emila Zátopka se stane v březnu příštího roku pořadatelem národního finále základních škol ve florbale. Jediným soupeřem v organizaci této akce jí byl Stod u Plzně, ten však sliboval přivítat jen chlapecké kategorie, zatímco Kopřivnice nabídla zorganizování chlapeckého i dívčího turnaje.

Výhodou pořadatelství je přímá účast v národním finále, které se koná jednou za dva roky. Kopřivnice se tak vyhne prestižním kvalifikačním turnajům, z nichž není jednoduché postoupit. Dříve si účast mezi elitou zajistili vítězové krajů, dnes, kdy jich je čtrnáct, bude ještě probíhat kvalifikace mezi nimi. „Z Moravy tak postoupí jen tři mužstva, z Čech čtyři a ty pak doplní pořadatel. Jsem rád, že se sítem kvalifikací nebude muset protloukat,“ říká učitel Jan Slezák, který v loňském finále dovedl chlapecký tým ZŠ E. Zátopka k vynikajícímu druhému místu.

Pořadatel se na akci finančně nepodílí. Pouze zajišťuje, aby vše klapalo. Již nyní se předběžně ví, že třídenní turnaj se nebude konat o víkendu, ale v průběhu týdne. Hoši jej zřejmě odehrají v hale Základní školy Emila Zátopka, děvčata na palubovce haly SOU. Kopřivnice zcela jistě postaví chlapecké družstvo, zda ale využije pořadatelství i k sestavení týmu dívčího, který na svém kontě nemá výrazné úspěchy, se zatím neví.

L i c h n o v (jk) - Již po sedmnácté bude Lichnov hostit svůj unikátní cyklistický závod dvojic. Maraton s názvem „Lichnov 24 hodin“, jenž klade závodníkům za cíl urazit ve dvou za jeden den co nejvíce kilometrů, bude i tentokrát rozdělen do čtyř kategorií. V pátek 9. srpna se na start postaví registrovaní cyklisté, neregistrovaní se součtem let do 65, neregistrovaní se součtem let nad 65 a ženy.

Po tradičním okruhu mezi Lichnovem, Frenštátem a Bordovicemi měřícím 9,8 kilometrů budou dvojice kroužit od pátečních 17 hodin do soboty téhož času. Absolutní rekord netradiční čtyřiadvacetihodinovky je starý pět let a drží jej dvojice Martin Kuchař - David Manďák, která v roce 1997 ujela 911,66 km. V té době však ještě nebyly výkony registrovány do Guinnessovy knihy rekordů. V té figuruje vzdálenost 875,79 km, kterou v loňském roce zdolala slovenská dvojice Martin Demko - Miroslav Kovařík. Ta by měla přijet svůj loňský triumf obhajovat a snad se i pokusit o vylepšení stávajícího rekordu, a kdo ví, možná i rekordu absolutního. Kromě formy k tomu bude potřebovat příznivé počasí, které mnohdy plány ambiciózních dvojic zhatí.

Vedle cyklistů by se na startu měla objevit i dvojice vozíčkářů. Součástí akce je i závod dětí, jenž bude odstartován po dojezdu maratonu.

K o p ř i v n i c e (jk) - Kopřivnický hokej bude mít další zastoupení v zámoří. Útočníka Tomáše Fleischmanna, bronzového medailistu z mistrovství světa do 18 let v Piešťanech, draftoval ve druhém kole Detroit Red Wings. Letošní vítěz Stanley Cupu si jej vybral jako 63. v pořadí, což je považováno za úvelký spěch. Hvězdička juniorky Jiří Hudler byl totiž draftován jen o pět míst před ním. Za zmínku určitě stojí i fakt, že byl osmým Čechem a zároveň čtvrtým útočníkem, o nějž byl projeven zájem.

Kopřivnický odchovanec, který se na místním ledě proháněl do osmé třídy základní školy, je momentálně hráčem Vítkovic. Na přelomu srpna a září okusí, co obnáší přípravný camp Detroitu. To už však za sebou bude mít camp s kanadským týmem Moose Jawe, který po něm sáhl v juniorském draftu, stejně jako kdysi po Pavlu Kubinovi. „To, že si zahraje juniorskou ligu, je jisté. To, že má šanci se poprat o to, aby hrál v Detroitu, je něco navíc. Samozřejmě je to ohromné,“ vyjádřil se k draftu Tomášův otec a někdejší trenér Jaroslav.

Po skončení loňské sezony Tomáš na odchod do Ameriky nepomýšlel. „Musím dodělat školu, příští rok mě čeká maturita. Rád bych si zahrál ve Vítkovicích extraligu,“ tvrdil tehdy.

Situace se změnila. Osmnáctiletý mladík nabídce okusit zámořský chlebíček neodolal. Maturita na ostravské strojní průmyslovce ovšem nebude odsunuta na neurčito. Tomáš bude studovat po internetu. Učitelé jej uvidí až při závěrečných zkouškách z dospělosti na jaře příštího roku. „V žádném případě mu to neuškodí. Naučí se řeč a získá řadu zkušeností,“ je přesvědčen jeho otec.

Plavkyně Petra Klosová se svým trenérem Vlastimírem Pernou u bazénu, v němž při mistrovství Evropy juniorů vybojovala dvě sedmá místa. Foto: Archiv

L i n z (jk) - Kopřivnická plavkyně Petra Klosová vybojovala dvě velká finále. Na mistrovství Evropy juniorů, které 11. - 14. července hostil rakouský Linz, vyválčila postup mezi elitní evropskou osmičku na 50 m motýlek a 50 m volný způsob. V obou finálových závodech doplavala sedmá, přičemž v motýlku posunula stávající český dorostenecký rekord až na skvělých 28,47 s. Starý rekord přitom vylepšila již v rozplavbě a semifinále. Ve finále kraulové padesátky, kterou své vystoupení na šampionátu zakončovala, si vybrala smůlu. Od páté příčky ji totiž dělila jediná setina sekundy.

Na dosah měla i finále stovky volným způsobem. Postup ze semifinále jí unikl o jediné místo a pár setinek. Čas z rozplavby by přitom na postup stačil... Na stovce motýlek byly ambice nižší než v dalších třech disciplínách, takže postup do semifinále, celkové 14. místo a dvojnásobné vylepšení osobního rekordu byly považovány za maximum, které uspokojilo. „Zvažovali jsme účast v několika disciplínách. Kromě motýlkových a kraulařských tratí nás lákala polohová dvoustovka a padesátka znak. Vzhledem ke kolizím některých startů jsme se ale rozhodli pro stejné čtyři disciplíny jako loni,“ vysvětlil volbu trenér plavkyně Vlastimír Perna, který na rozdíl od loňska svou svěřenkyni doprovázel jak na mistrovství samotném, tak na závěrečném soustředění ve Strakonicích.

Oproti loňsku, kdy evropský šampionát hostila Malta, si Petra výrazně polepšila. Tehdy její cesta padesátimetrovým bazénem skončila třikrát v semifinále. „Vloni Petra doplavala nejlépe devátá, a tak jsme si stanovili jako hlavní cíl alespoň jedno finálové umístění,“ poznamenal Perna. Klosová očekávání předčila. Byla jednou z opor patnáctičlenné české výpravy a její vystoupení bylo hodnoceno jak reprezentační trenérkou, tak pracovníky plaveckého svazu velmi kladně.

Ani Perna, který Petru na šampionát připravoval spolu s Mojmírem Axmanem, neskrýval radost z výsledku. „Jsem velice spokojen, Péťa dosáhla opravdu výborného výsledku. I když její zklamání ze závěrečné disciplíny jakoby malinko zatáhlo mráčky nad celým mistrovstvím, měla by si uvědomit, že oproti loňsku si vylepšila jak umístění, tak dosažené časy. Překonat třikrát dorostenecký rekord během jednoho dne se také nepodaří často. Potvrdila, že patří k nejlepším juniorkám v Evropě. Velice si toho vážím a věřím, že se neztratí ani v seniorské reprezentaci.“

K o p ř i v n i c e (jk) - Šestnáctiletá Petra Klosová dosáhla fantastického úspěchu. Dvě sedmá místa, která vybojovala na červencovém mistrovství Evropy juniorů, ji řadí k absolutní evropské špičce. Ona osobně je ráda, že to má všechno za sebou a čeká ji bezstarostných šest neděl prázdnin bez plavání a školy. K šampionátu se však ráda vrátila.

Jsem spokojená až na padesátku volným způsobem, kde mě od pátého místa dělily dvě setinky. Hodně mě to mrzelo. Čekala jsem, že čas bude lepší.

Nevěděla jsem, co se stalo a začala nabírat k pláči. Když tam pak čas i umístění naskočily, tak jsem to stejně obrečela.

Nebyla jsem moc nervózní a únavu z předchozích startů jsem si nepřipouštěla. V tu chvíli jsem zaplavala, na co jsem měla. Jen jsem možná chtěla až moc.

Byla jsem mnohem uvolněnější. Nečekala jsem zázraky. Před mistrovstvím jsem měla problémy s technikou. S trenérem jsme se dohodli, že se budu soustředit na záběr. Zkusila jsem to a povedlo se.

Třikrát jsi na této trati vylepšila český dorostenecký rekord a skončila sedmá, bylo to tedy více, než jste čekali?

Určitě stovka kraul. Byl to první závod, cloumala mnou strašná nervozita. Tak červená jsem prý před startem ještě nebyla. Nakonec jsem zaplavala druhý a třetí nejlepší čas sezony, takže i tady to bylo dobré.

Loni to byly první velké závody, ale o nic nešlo. Neměla jsem strach. Letos už to byl boj o finále a s nervozitou to bylo horší. Ale tentokrát tam byl trenér, což bylo super.

Českou špičku už znám a nemám z ní respekt. Prosadit se dál bude těžké. Letos mě od limitů na ME dospělých dělily na 50 m volný způsob dvě tři desetiny. Je to prý necelý metr, skrývá se za ním ale hodně práce.

M ě r k o v i c e (jk) - První náznak toho, že se to s obnovením fotbalového týmu dospělých v Kopřivnici myslí vážně, byla účast družstva na turnaji v Měrkovicích. V sobotu 6. července se tam ke 22. ročníku turnaje sjelo 6 týmů. Nešlo o měření sil na hřišti klasických rozměrů, spíše o malou kopanou. Kopřivnice postoupilo hladce ze skupiny. Porazila v ní 2:0 Palkovice a 5:0 Myslík. V souboji o finále ovšem podlehlo Měrkovicícm 2:4, a znovu se tak utkala s Myslíkem. Tentokrát o 3. místo, které vybojovala poměrem 3:1.

V Měrkovicích se sešla poměrně velká část mužstva, která na podzim začne své působení ve IV. třídě. Letní příprava, směřovaná k působení v soutěži, začala 15. července.

T r o n d h e i m (jk) - Norsko je pozoruhodná země. Poutá svými přírodními scenériemi i pohostinnými lidmi. Je ovšem také rájem pro řidiče. Silnice klikatící se v nespočetném množství zatáček, stoupání a sjezdů si v polovině června vychutnával i Tatra 603 Team bratří Hajdušků. Právě po nich mířil do norského královského města Trondheim, aby díky populární Tatře 603 B5 pomohl mediálně zviditelnit čtvrtý ročník norského mistrovství automobilů v rally.

To spočívalo v prezentaci továrny Tatra týmu a samozřejmě v účasti na rally dlouhé 310 km a čítající 10 rychlostních zkoušek o délce 82 km. Tatra v něm jako jedno ze dvou historických vozidel vybojovala 45. místo.

Ze Stjordalu, kde byl závod odstartován, vyrazila Tatra jako poslední z 89 posádek. Čekala ji tvrdá zkouška. Devadesát procent rychlostních zkoušek vedlo lesem po šotolinové silnici, v některých úsecích po druhém průjezdu všech posádek značně rozbité. Soudobé vozy chvílemi dosahovaly rychlosti i přes 200 km v hodině. Také Tatra mohla jet díky dvěma sadám šotolinových pneumatik Matadori ve velmi rozbitých erzetách poměrně ostře. „To, co se tatřičce nelíbilo, byly prudké sjezdy a následné zatáčky za roh. Neustále měla tendenci jít do smyku a to, co jsme si nepřáli, ji bylo rozbít někde o skálu,“ přiblížil náročnost trati Stanislav Hajdušek, který spolu s norským spolujezdcem Oddvarem Karlsenem tvořil posádku vozu.

Karambol Tatru nepotkal, při třetí rychlostní zkoušce ovšem mechanici Zdeněk a Jaromír Hajduškovi objevili utržený držák levého tlumiče a začalo to vypadat na předčasný konec. „Podařilo se jej vyměnit, ale držel jen na dvou ze tří šroubů a moc nadějí, že to bude stačit, se mu nedávaly,“ vysvětlil Stanislav. Po ujetí dalších dvou RZ byl levý tlumič vymontován a jelo se bez něj. Díky odskakujícímu kolu bylo nutné zvolnit a výsledkem byla již zmíněná 45 příčka. Jediný soupeř v kategorii historických vozů, o deset let mladší Opel Ascona, si stejně jako loni na Tatru vyšlápl.

Podstatné však je, že Tatra dojela, vždyť v průběhu soutěže byly k vidění nedobře vypadající havárie. „Naštěstí skončily jen pomačkanými plechy. Posádku na voze Hyundai Accent WRC, která havarovala v RZ, dokonce záchranné vozy nemohly v lese najít. Skončila na střeše 150 m mimo silnici,“ dodal jezdec, který mimochodem Trondheim velice dobře zná. Právě zde hrál kdysi téměř pět let norskou hokejovou extraligu.

T ř i n e c (jk) - Po nedávném bronzu z mistrovství ČR dorostu Andrey Krstevové má Kopřivnice další atletickou medaili. Tentokrát tu nejcennější. Na mistrovství ČR staršího žactva, které se konalo 29. - 30. 6. v Třinci, ji na trati 800 m vybojoval Michal Krkoška z místního Maraton klubu. Své ambice svěřenec Roberta Šádka naznačil již v sobotním rozběhu, kde si pohlídal postupovou pozici. V nedělním finále vsadil na svou rychlost. Na první místo zaútočil 150 m před cílem, a i když soupeři ve spurtu dlouho odolávali, závěrečná padesátka patřila Michalovi. Pro titul, který je už jeho druhým, si doběhl v novém osobáku 2:03,79 min. „Věřil jsem v medaili a tajně i ve zlatou. Michal byl hodně nervózní, ale závod zvládl perfektně. Dokázal dodržet stanovenou taktiku,“ pochválil svěřence trenér. Ze zlaté medaile měli oba obrovskou radost, Michal dokonce takovou, že se s medailí nechtěl odloučit ani při povinném vyklusání.

Zálusk na medaili mohl vzhledem k osobnímu rekordu 188 cm mít i Tomáš Krása. Své maximum však v prvním velkém závodě zopakovat nedokázal. Skočených 180 cm stačilo „jen“ na čtvrté místo. I první tři se přitom přehoupli přes 180 cm a jen vyšší počet pokusů na 175 cm odsoudil Tomáše k nepopulární bramborové. Pro deváté místo si na 150 m doběhl Pavel Rečka, třetí ze svěřenců trenéra Šádka. Vyhrál nedělní B finále v čase 18,45 s.

S nervozitou debutantů se musela vyrovnat i Markéta Schybolová (AK Kopřivnice), která je teprve mladší žákyní. Na trati 1500 m se přiblížila svému letošnímu osobáku, čas 5:05,83 min. však v konkurenci 29 běžkyň stačil jen na 17. místo. Trenér Kocián byl však spokojený. Markéta totiž mezi žačkami ročníku 1989 doběhla druhá, a to se cení. Také pro Janu Pitrunovou byl závod především o sbírání zkušeností. Na třístovce vypadla časem 44,84 s už v rozběhu.

L i c h n o v (jk) - Zorganizovat akci, která by zůstala v paměti dětí i dospělých hluboko vryta, se ne každému, kdo se o to pokusí, podaří. Kopřivnický hokejový klub, který koncem června připravil hokejbalový turnaj dětí a exhibici mezi malými adepty hokeje a hokejovými hvězdami (Bonk, Varaďa, Eliáš, Hossa, Havlát, Chára...), si může gratulovat jak k myšlence, tak k výsledku celého sportovního podujetí. Spokojenost v následujícím rozhovoru vyjádřil i prezident klubu Jaroslav Hrubý.

Myšlenka vznikla, když dostal Libor Zátopek (šéftrenér mládeže - pozn. redakce) nabídku k zapůjčení hokejbalového hřiště. Vzápětí byly vypsány granty, a když jsme grant dostali, začali jsme myšlenku uspořádání této akce rozvíjet. Přes pana Bonka jsme navázali spojení na Radka, který nám domluvil kluky, a přes Vaška Varaďu jsme získali spojení na ty ostatní. Takhle nějak to tedy bylo.

Po zkušenostech, které jsme měli a které měli i další pořadatelé podobných V.I.P. akcí, jsme doufali, ale nevěřili. V podstatě se všechno rozhodlo asi 14 dní před termínem uspořádání, kdy kromě Zdenka Cháry byli všichni v Česku a měli jsme potvrzené, že přijedou.

Jsou to pro nás zajímavé ročníky z důvodu, že v jejich věku je ještě pořád možné zabezpečit příliv děti do hokejového klubu a je možné je zapojit. Ve vyšších ročnících už je problém naučit je hokej a zapracovat je do toho kolektivu, který už je nějak zformovaný.

V páté třídě rozhodně pozdě není a klidně může právě díky této akci nějaký talent začít. Když si vezmete Pavla Kubinu, který začínal ve 12, nebo ve 13 letech, tak to je přesně ten příklad.

Chtěli jsme ukázat, že umíme udělat dobrou akci, která se bude líbit všem. Tak staří kluci už s tou hokejkou i na betonu něco umí. Zároveň jsme chtěli, ať tam přijdou i mladší. I to se podařilo. Zároveň s nimi přišli rodiče, kteří když vidí hrát vzory, o kterých pořád jenom slyší, tak uvěří, že to všechno má smysl.

Myslím, že těm kluků to až tak nepřišlo, snažili se a brali to velmi prestižně. V první třetině byli vůbec rádi, že se vedle hvězd pohybují, později se přestali bát a už to bylo dobré.

Turnaj skončil, jak jsme si přáli - vyhrála ZŠ - náměstí, ale myslel jsem si, že velice dobrou základnu má díky florbalu škola E. Zátopka. Takže jsem čekal, že to bude trochu vyrovnanější.

Určitě. Nechat se s nimi vyfotit a dostat od nich propocený dres - to je pro děti nezapomenutelný zážitek. Vůbec pro ty, kdo sledují hokej, je to zážitek, i pro mě, který jsem hokej hrál a znám ty kluky z televize. Navíc takové množství hráčů se schází pouze na prestižních akcích, jako je setkání Jágr Teamu. Myslím, že dostat tolik hvězd na akci, která není řízena manažery, je úspěchem. Dělané to je i pro ty kluky (hokejové hvězdy) a pro hosty, kteří sponzorují hokej nebo spolupracují s klubem.

Rozhodně bychom nechtěli, aby zůstalo u prvního ročníku, ale rádi bychom to zopakovali znovu. Moc nám šlo o to, aby se tady všichni cítili dobře a příští rok dorazili znovu.

Ve skrytu duše doufám. Také proto jsme udělali posezení na fotbalovém hřišti v Lichnově, kde je krásné prostředí. Kdyby se nám je sem podařilo příště dostat na dva dny, tak bychom na druhý den naplánovali fotbal.

Uvažovali jsme o chatě Foto Moravy, ale nechtěli jsme, aby kluci byli pořád v permanenci, což by v Kopřivnici asi byli.