Kopřivnické noviny č. 18/2002
ze dne 9. května 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Posezení v nově vzniklém parčíku, jehož vybudování je plánováno v místě zasypaného vodotrysku mezi kavárnou a poštou, si Kopřivničané letos možná nevychutnají, a to přesto, že na realizaci projektu je v rozpočtu města vyhrazeno dvě stě padesát tisíc korun.

Plány, podle kterých by mělo na místě vodotrysku vzniknout místo s možností posezení na lavičkách pod pergolami obklopených zelení, sice existují, s realizací by však podle Vladimíra Zákutného, šéfa investičního oddělení radnice, nebylo vhodné začít nyní.

„Způsob i materiál, kterým byla vana vodotrysku zasypána, je nevyhovující k tomu, aby se na tom místě mohlo začít stavět,“ tvrdí Zákutný. Podle jeho slov by bylo vhodné počkat se stavbou do doby, kdy nasypaný materiál dostatečně zhutní.

K o p ř i v n i c e (dam) - Kvalita vyučování na zdejší ZUŠ Zdeňka Buriana je velmi dobrá, naopak v oblasti řízení existují výrazné nedostatky. Takový byl zjednodušeně závěr kontroly, kterou na místní základní umělecké škole provedli inspektoři České školní inspekce v polovině loňského června. I když inspekční zpráva vyznívá pro vedení školy dosti nelichotivě, podle části učitelů školy sdružených do odborové organizace nedošlo k žádným nápravným opatřením. „Vše zůstalo při starém, jako by tady žádná inspekce vůbec nebyla. Také proto jsme již požádali a byla nám přislíbena další návštěva inspektorů na škole,“ řekl předseda učitelských odborů Petr David.

Zda byla ve škole přijata opatření, jejichž cílem by bylo odstranění nedostatků zjištěných Českou školní inspekcí, se redakci nepodařilo zjistit. Ředitelka školy Hana Vyhlídalová se odmítla vyjádřit s odvoláním na svůj zdravotní stav, její zástupce Břetislav Chovanec se vyjádřil, že není oprávněn hovořit o těchto věcech v době dlouhodobé pracovní neschopnosti ředitelky školy. Ředitelka Hana Vyhlídalová však již po skončení inspekce na škole sepsala obsáhlý seznam připomínek, ve kterých mnohé závěry inspektorů zpochybňuje. „Za čtyři dny, které strávila inspekční komise na naší škole, se dá jistě poznat mnoho, ale zdaleka ne všechno. Proto se mi některé závěry České školní inspekce, uvedené v její závěrečné hodnotící zprávě, nezdají být zcela objektivní,“ tvrdí ve svém písemném vyjádření k závěrům kontroly ředitelka Vyhlídalová.

Inspektoři vedení školy vyčítali, že plánování není pojato jako ucelený systém a také že organizace celkového chodu školy neumožňuje účinné řízení. „Ředitelka školy postrádá samostatnost v jednání a v rozhodování o základních záležitostech týkajících se chodu školy. Ve vedení a motivaci pracovníků i v kontrolní činnosti byly shledány nedostatky,“ uvádí se dále v inspekční zprávě dostupné také na internetu.

Právě nerozhodnost a špatná komunikace s lidmi je tím, co své nadřízené vyčítají členové odborové organizace. „Na několika jednáních, kde jsme řešili pouze základní věci, se paní ředitelka opírala o rady externího právníka. U osobních jednání s námi vyžaduje přítomnost svědků, a nebo dochází ke komunikaci písemnou formou,“ tvrdí Petr David a spolu s ním další členové odborů na škole. Ti si mimo jiné stěžují na to, že těžkosti při jednání s ředitelkou školy vedou například k tomu, že již dva roky není uzavřena kolektivní smlouva se zaměstnanci.

K hodnocení kvality školy používá inspekce pětistupňový žebříček, zatímco kvalita výuky na tanečním a hudebním oboru byla hodnocena jako velmi dobrá, což znamená výraznou převahu pozitiv, nadprůměrnou úroveň a pouze drobné a formální nedostatky, oblast kvality řízení dopadla mnohem hůř a byla posazena až na druhou nejnižší příčku pomyslného žebříčku. Řízení školy označené jako ’pouze vyhovující’ znamená převahu negativ, výrazné nedostatky a citelně slabá místa. Tímto stupněm inspektoři ohodnotili oblast organizování, vedení a motivování pracovníků a také kontrolní mechanismy školy. Pouze oblast plánování byla hodnocena jako průměrná a v účetnictví školy nebyly shledány závažné nedostatky.

K o p ř i v n i c e ,  O s t r a v a  (dam) - Kdo bude stavět řidiči toužebně očekávaný kruhový objezd, který nahradí stávající přetíženou křižovatku ulic Obránců míru a Záhumenní, se stále ještě neví. Termín přihlášek firem, které mají zájem o zakázku v hodnotě zhruba osmi milionů korun, byl dvaadvacátého dubna, přesto ještě ani na konci minulého týdne ředitel Správy silnic a dálnic Moravskoslezského kraje neznal vítěze tendru. Ten by však podle všeho měl být znám ještě do konce května. S koncem měsíce by měla vypršet také možnost podávat připomínky k proběhlému výběrovému řízení.

K o p ř i v n i c e (hod) - O hodinu dříve, než je obvyklé, se sejdou ke svému dvaadvacátému zasedání zastupitelé města v anexu městského úřadu. Datum zmíněného jednání je stanoveno na 16. května se začátkem v 15.30 hodin. Program zasedání je shodný s tím, které se mělo uskutečnit 25. dubna.

Hlavními body programu jsou schválení Strategického plánu ekonomického rozvoje města Kopřivnice a Strategický plán Průmyslového parku Kopřivnice. Dále se na zasedání zastupitelstva bude jednat o zadání změn územního plánu, o granty města, majetkoprávní úkony, rozpočtová opatření, finanční a jiné záležitosti na základě programu schváleného zastupitelstvem města.

K o p ř i v n i c e (hod) - Zrušeného zasedání zastupitelstva, na které se dostavilo hodně zástupců zahrádkářů v Kopřivnici, využil starosta Jiří Tichánek k tomu, aby vyzval přítomné zastupitele k jednání se zúčastněnými občany k vyhláškám města č. 2 a 3/2001 o odpadech a poplatcích. Řídícím schůzky se zahrádkáři se stal zastupitel Petr Černoch a místostarosta Zdeněk Krajčír, do jehož kompetencí patří agenda vážící se k životnímu prostředí.

Opět se hovořilo o černých skládkách v bezprostředních blízkostech kolem zahrádkářských osad i o tom, zda jsou zahrádkáři sami schopni uhlídat nejen své členy, ale i ostatní, aby nevznikaly nové. Na černých skládkách se velkou měrou podílejí i majitelé garáží, ale na ty zákon nepamatoval a na ty se také poplatková povinnost nevztahuje.

Radní Jan Jalůvka a Zdeněk Krajčír si obešli terén kolem zahrádek a zjistili skládky, na jejichž zlikvidování by bylo zapotřebí asi osm automobilů.

Z jednání vyšlo najevo, že majitelům zahrádkářům - majitelům chatek vadí, že musí platit poplatek za chatku tři sta korun za rok. Podle nich přece není rozdíl mezi těmi, kdo mají chatku, byť malou, a ostatními zahrádkáři. Rozdíl je pouze v tom, že někteří svůj organický odpad ze zahrádky kompostují a druzí nikoli. Ostatní odpady si ze zahrádek odnášejí a po cestě jej vyhazují do kontejnerů.

„Připomínky k vyhlášce města o odpadech a k ní se vztahujících poplatcích dostává vedení radnice od důchodců, početnějších rodin, studentů, lidí pracujících v zahraničí, ale i dalších. Je jasné, že se vyhláškou budeme zabývat, ale úpravy by bylo možné provést, ale až od příštího roku,“ řekl na schůzce Zdeněk Krajčír.

Jeden z přítomných občanů řekl, že ve Štramberku se platí poplatek pouze šedesát korun, proč chce Kopřivnice tolik. Následný den po schůzce zjišťoval informace na štramberské radnici vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek, a ten nám sdělil, že ve Štramberku je stanoven stejný poplatek jako v Kopřivnici - tři sta korun za chatku. Tam se ale organizovaní zahrádkáři s městem dohodli na tom, že jim zaplatí požadovanou částku svaz zahrádkářů, který ji rozdělil na všechny zahrádkáře bez rozdílu, zda mají chatku či nikoli, a proto to vychází na šedesát korun na majitele každé zahrádky ve Štramberku. Ti si to na své březnové schůzce odsouhlasili a v květnu při placení poplatků to organizace od nich vyinkasuje. Je otázkou, zda by něco takového šlo v Kopřivnici, když na schůzce zaznělo, že ne všichni majitelé zahrádek jsou organizovaní v zahrádkářském svazu.

Během jednání se postoj některých zastupitelů pozměnil a například Jiří Sumbal řekl, že hlasoval pro vyhlášku tak, jak byla předložena, s vědomím, že zahrádkáři nemají připomínky. Vyzval také přítomné občany, aby využívali možnosti, které jim poskytuje zákon, a aby v klidu dávali připomínky.

Celá, přes hodinu trvající diskuze, byla místy silně emotivní, a dokonce padly vyhrůžky směřující k podzimním komunálním volbám. Jak došlo k vzájemnému pochopení, se uvidí při dalším projednávání vyhlášky.

K o p ř i v n i c e (hod) - Těm zapomnětlivým připomínáme, že v neděli 12. května se slaví Svátek matek. Každou ženu potěší, když dostane kytičku či vlastnoručně vyrobené přáníčko, a nemusí to být jen u příležitosti nějakého svátku.

Dne 29. dubna zasahovali strážníci v jednom z bytů na ulici Krátké, a to proto, že zde vznikla důvodná obava, že může být ohrožen život nebo zdraví ženy, která tam bydlela. Po otevření bytu strážníci nalezli na zemi ležet majitelku bytu. Okamžitě jí poskytli první pomoc a přivolali rychlou záchrannou službu, která dotyčnou převezla do nemocnice do Nového Jičína.

Dne 2. května oznámil strážník, který nebyl ve službě, že na ulici Kadláčkově zahlédl muže, který nohou kopl do zaparkovaného automobilu a rozbil blinkr. Podle popisu hlídka dotyčného zadržela u večerky na ulici Kadláčkově. Hlídka rovněž kontaktovala majitele poškozeného vozidla. Protože přestupce odmítl cokoliv řešit, bude přestupek i s náhradou škody řešen u přestupkové komise.

K o p ř i v n i c e (hod) - V pořadí už na druhé schůzce se sešli minulý týden ve čtvrtek 2. května zástupci místního mysliveckého sdružení Alois Jalůvka a Jaroslav Fulnek s pracovníky kopřivnické radnice v čele se starostou Jiřím Tichánkem a místostarostou Zdeňkem Krajčírem.

„Hovořili jsme o stavu honiteb v katastrálním území Kopřivnice a místních částí a o jejich rozdělení. Některá myslivecká sdružení chtějí rozdělit současnou honitbu, která se skládá z Vlčovic, Mnišího a Lubiny. Vlčovice požádaly o vytvoření vlastní honitby, která by znamenala ukrojení pozemku na úkor honitby kopřivnické. Ta by s velkou pravděpodobností zanikla, protože by nesplňovala podmínku nejmenší plochy honitby. Vlčovice žádají část pískovny, která spadá právě do kopřivnické honitby.

Tímto problémem se také zabývala i rada města. Domnívám se, že honitby tak, jak jsou v současnosti stanovené, jsou vyhovující. Konečné slovo v rozhodnutí musí udělat rada města,“ komentoval jednání s myslivci na radnici starosta Jiří Tichánek.

N o v ý   J i č í n (ili) - O přiblížení problematiky týkající se rybářství byl požádán předseda místní organizace Českého rybářského svazu ve Frenštátě pod Radhoštěm Miloš Martínek.

Na území České republiky působí dva rybářské svazy: Český rybářský svaz (ČRS) na území Čech a severní Moravy a Moravský rybářský svaz, který působí v bývalém regionu Jihomoravského kraje. Základní složkou je místní organizace, kterých je na území severní Moravy a Slezska šedesát. Členění není dáno podle okresů, ale každá organizace spravuje historicky dané území. Další organizační složkou je územní svaz, jehož sídlo je vždy v bývalém krajském městě. Nejvyšším orgánem je pak Rada Českého rybářského svazu se sídlem v Praze.

V našich podmínkách existují dva způsoby hospodaření: buďto samostatně, které je využíváno sporadicky nebo v rámci územního svazu. Místní organizace ve Frenštátě pod Radhoštěm hospodaří zhruba na dvaadvaceti hektarech mimopstruhové vody, tj. nádrž Větřkovice a nádrž v katastru obce Tichá a na šestnácti hektarech pstruhové vody na řece Lubině. Hranice našeho revíru začíná asi tři sta metrů nad restaurací Mexiko v Příboře a táhne se všemi přítoky Lubiny až k pramenům. Máme zhruba čtyři sta dospělých členů, dvanáct mladistvých od šestnácti do osmnácti let a na třicet dětí, které jsou organizovány ve dvou kroužcích při Domech dětí a mládeže ve Frenštátě a Mniší.

Zarybňovací plán je stanovený na jednotlivé druhy vod podle rozlohy. Samozřejmě, že je zarybnění zároveň odvislé od finančních prostředků. Proto osmdesát procent ceny povolenky, kterou si každoročně členové kupují, jde právě na zarybňování. Povolenky se vystavují na místní, územní nebo celosvazové rybářské svazy.

Pro zarybnění mimopstruhových vod ryby většinou nakupujeme a některé vychováme v našich rybochovných zařízeních. Na vodu mimopstruhovou máme stanoveno vysazení čtyři a půl tisíce kusů (o váze 0,84 kg) kaprů ročně. Na větřkovickou přehradu dále vysazujeme pět set kusů candáta ročka, tisíc kusů lína, tisíc kusů plůdku štiky (o velikosti deseti centimetrů) nebo dvě stě až tři sta kusů štiky ročka (o velikosti pětatřiceti až čtyřiceti centimetrů) a sto kusů býložravého amura. Každý druhý rok vysazujeme tři tisíce kusů úhořího monte, kteří se dovážejí z Francie nebo Anglie.

Pstruhové vody zarybňujeme každoročně osmi tisíci kusy pstruha obecného z našich vlastních rybochovných zařízení, dále čtyři sty kusy pstruha duhového. V rámci likvidace škod z roku 1997, které způsobily povodně, dosazujeme po úpravách toků ryby nad zarybňovací plán z fondu ministerstva životního prostředí.

Ročně vysadíme rybí násady v celkové hodnotě tři sta až tři sta dvacet tisíc korun.

Rybářská stráž byla celá rekonstruovaná v roce 2000, na základě nového zákona, kde jí byl přidělen statut veřejného činitele. V současné době máme čtrnáct členů rybářské stráže, kteří dbají na našich revírech nejen na dodržování rybářského řádu, ale i pořádku kolem vodních toků.

V případě lovení bez povolenky je tzv. pytláctví postoupeno Policii České republiky, u pochybení členů rybářského svazu jsou přestupky řešeny dozorčí komisí v rámci místní organizace.

Je to sice tradice, která však nikomu neprospívá, spíš naopak. Kapři, určení na vánoční trh, jsou sloveni z rybníků někdy kolem října, a než se dostanou k nakupujícím, jsou v sádkách, kde nepřijímají potravu. Když je pak v závěru roku ryba vhozena do vody, je zesláblá a už není schopna se adaptovat na nové prostředí. Neříkám, že umírá, ale v každém případě je velmi náchylná k nemocem a infekcím.

Jsem vyložený pstruhař. A pstruh vždycky patřil k těm velmi kvalitním rybám. Co do kvality masa preferuji všechny lososovité ryby - lipana, pstruha duhového, sivena. A jejich úprava? Čím jednodušší, tím lepší. V žádném případě jej však nepřipravuji na másle, které se připaluje, ale na sádle a máslo přidávám v úplném závěru.

A nějaký dobrý recept na kapra? Kapra nakrájíme na podkovy, osušíme, osolíme, potřeme česnekovou pastou, obalíme v mouce s paprikou a drceným kmínem a osmažíme.

K o p ř i v n i c e (ili) - Výkon rybářského práva upravuje zákon č. 102/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona jsou na území města a v jeho okolí ustanoveny tři místní organizace Českého rybářského svazu, které obhospodařují své určené vodní plochy, tzv. revíry. Město Kopřivnice nemá vlastní základní organizaci, ale zhruba pět set až šest set členů Petrova cechu je evidováno v místních organizacích ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Příboře a v Novém Jičíně. Na úseku odboru životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici se vyřizují záležitosti, které se týkají dodržování ustanovení vodního práva uvedeného zákona, jako je například vydávání státních rybářských lístků.

Největší vodní plocha na našem území je Větřkovická vodní nádrž, kterou má na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství přidělena místní organizace ve Frenštátě pod Radhoštěm. „Město s touto organizací poměrně úzce spolupracuje. Každý rok se před zahájením sezony na této přehradě koná společná schůzka zástupců města a vedení pobočky ve Frenštátě, kde se upřesňují podmínky této spolupráce v průběhu letní sezony,“ uvedl Antonín Bubík, pracovník odboru životního prostředí, „instalace odpadkových košů, svoz odpadků z naší strany, ze strany rybářské stráže zajištění dobrovolné dozorové činnosti na pláži a v okolí přehrady na dodržování pořádku.“

K o p ř i v n i c e (dam) - Vybrat nejlepší recesní model a pasovat jeho autora na Valalašského rytíře přijel letos v zastoupení krále Boleslava Polívky jeho nejvyšší komoří Jiří Pecha. Nakonec však musel v zastoupení svého panovníka zaneprázdněného natáčením filmu vykonat také několik státnických úkonů.

Již jednou avizované připojení Lašska k Valašsku až v neděli dostalo právní váhu. V rámci oficialit před kulturním domem byla také vůbec poprvé představena nová valalašská hymna a především standarta, která kromě ústředního motivu švestek obsahuje také heslo ’Valaši aj Laši družně z jednej flaši.’ Bohatý park vynálezů pak letos rozšířil vrtulník poháněný koňmi.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

K o p ř i v n i c e (dam) - Ve chvíli, kdy akci, jako je Beskyd Model Kit Show, opouštějí poslední návštěvníci, nezůstávají soutěžní modely bez pozornosti, právě naopak. Právě v tuto dobu je berou do rukou a podrobně prohlížejí lidé, kteří umí skutečně posoudit jejich kvalitu, a to modelářští rozhodčí.

Hodnotit modely nemůže každý. Práce svých kolegů zpravidla bodují lidé, kteří mají v modelářské obci určitý kredit a absolvují speciální školení. „Jsou to lidé, kteří jsou nadšení modeláři a jsou tomuto koníčku ochotni obětovat spoustu času a nemálo peněz,“ tvrdí člen organizačního týmu Kit Show a zároveň i modelářský rozhodčí Karel Čvančara. Systém hodnocení schválený a užívaný Českomoravským modelářským svazem je údajně jeden z nejpropracovanějších na světě. „Vše je uděláno tak, aby byla co nejvíce omezena subjektivní stránka hodnocení. Porotci jsou ale tak fundovaní, že při maximálním možném zisku sto bodů nejsou zpravidla odchylky větší než pět bodů,“ prozradil Čvančara. Zhodnotit stovky modelů vyžaduje značné úsilí. Na hodnocení oficiálních soutěží Moravský knipl a Moravský šrapnel na letošní Kit Show pracovalo pětadvacet porotců od osmnácti hodin a svůj úkol dokončili teprve o půl jedné v noci.

Práce porotců přitom vyžaduje nejen vlastní modelářské zkušenosti na vysoké úrovni, ale také technické znalosti, přehled v historii a nakonec i umění. Některé modely jsou opravdová umělecká díla. Tak jako malíř dokáže vytvořit perfektní obraz, tak i ten model může mít stejnou hodnotu. Dobrý model může poznat i laik. Když se na něj podívá, neměl by vidět jen model, měla by z něj dýchat nějaká atmosféra a působit živě,“ tvrdí Čvančara. Také autoři modelů jsou podle něj vlastně v mnohém umělci. „Stejně jako třeba malíři musí být nejen zruční, ale i ovládat celou řadu technik,“ tvrdí Čvančara, sám vášnivý modelář.

K o p ř i v n i c e (dam) - Se značnými finančními problémy se budou muset porvat organizátoři letošního ročníku Kit Show. Akce, jejíž rozpočet se pohybuje okolo pěti set tisíc, totiž přišla o hlavního sponzora z minulých let a v předběžných kalkulacích se rozpočet pohyboval zhruba dvě stě tisíc korun v minusu.

„Po tři roky jsme měli jednoho velkého mecenáše, který nám věnoval peníze, ze kterých bylo možné pokrýt celou řadu nákladů. Ten však letos, stejně jako několik dalších partnerů, od sponzoringu upustil,“ přiznal organizátor akce Jan Štědrý. Kromě příjmů ze vstupného, poplatků od prodejců modelářských potřeb by nelichotivou ekonomickou bilanci akce mohlo zlepšit také přidělení grantu Moravskoslezského kraje. „Nechci předjímat, ale myslím, že je to na dobré cestě,“ řekl o penězích z grantu Štědrý.