Kopřivnické noviny č. 16/2002
ze dne 25. dubna 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Na dvě stovky tanečníků a tanečnic, žáků tanečního oboru zdejší Základní umělecké školy Zdeňka Buriana, se dnes odpoledne představí v kulturním domě. Právě tam totiž o půl páté startuje další z tradičních Jarních tanečních koncertů školy.

Zhruba dvouhodinový program představí všechny žáky oboru od těch nejmladších až po končící děvčata, která si na pódiu odbydou svá absolventská vystoupení. Připraveno je čtyřiadvacet tanečních čísel s obrovskou žánrovou pestrostí. K vidění budou lidové motivy, klasický tanec, současný tanec, pochody mažoretek či afrotanec v podání nejstarších žaček tanečního oboru.

Taneční koncert je tradičně největší akcí oboru. O jeho náročnosti svědčí mimo jiné i to, že program se začíná zkoušet již krátce po zahájení školního roku. „V září vybíráme hudbu a tvoříme choreografii, od října už se zkouší,“ tvrdí vedoucí tanečníků na ZUŠ Zdeňka Buriana Drahomíra Vraspírová s tím, že všechna čísla, která budou v kulturním domě k vidění, budou premiérami.

Kromě dnešního představení pro rodiče čeká žáky tanečního oboru ještě uvedení zkrácené verze programu pro místní mateřské a základní školy, které je naplánováno na zítřejší dopoledne.

K o p ř i v n i c e (dam) - Nejdřív dechovka a později valašský folklór, takový bude v hrubých rysech také letošní program prvomájového odpoledne před kulturním domem. Celá akce odstartuje už ve dvě hodiny zhruba čtyřicetiminutovým programem Městského dechového orchestru Kopřivnice. Připravený program bude tentokrát podle kapelníka orchestru trošičku jiný, než je zvykem.

„Toto vystoupení jsme pojali především jako koncert, na kterém svá nová čísla předvedou mažoretky. Hrát budeme především lehčí repertoár a pochody. Slavnostnější program je pak připraven v souvislosti s oslavami dalších květnových státních svátků,“ řekl dirigent MěDO Alois Hrnčárek.

Ještě před třetí by měly režii programu převzít žákyně tanečního oboru ZUŠ Zdeňka Buriana. Ty předvedou zhruba pět zcela nových tanečních čísel.

„Kolem třetí hodiny by měl dorazit Valašský soubor písní a tanců Beskyd,“ slíbila autorka programu celého odpoledne Dagmar Rysová. Cimbálová muzika a taneční soubory jak dětí, tak i dospělých by měly publikum bavit zhruba půldruhé hodiny dlouhým pásmem složeným z valašských písní, tanců a zvyků. „V rámci programu před kulturním domem vztyčí také malou symbolickou májku. Velká májka bude totiž v centru města stát již o den dříve,“ uvedla Rysová. Zhruba o půl páté by se na pódiu měl objevit dětský pěvecký sbor z místní soukromé ZUŠ MIS music. O úplný závěr se v podvečer sérií country melodií postará zdejší kapela Condor band.

Prvomájové odpoledne, na které je vstup volný, se podle pořadatelů uskuteční za každého počasí. „Pokud bude hezky, proběhne program pochopitelně před budovou, v opačném případě však bude možné totožný program vidět uvnitř ve velkém sále kulturního domu,“ řekla Rysová.

K o p ř i v n i c e (dam) - Crossoverový dýchánek je v sobotu večer naplánován do CO krytu pod kulturním domem. Právě na půdě zdejšího klubu Nora se totiž hranická kapela The Korf rozhodla pokřtít své debutové album ’Cur World’.

The Korf vznikl v roce 1998 jako pětičlenná kapela, ale brzy přestala fungovat a obnovení se dočkala až vloni již jako tříčlenná formace. Ta také vlastními náklady natočila cédéčko s osmi zcela autorskými skladbami, které bude v Noře křtít. „Hrajeme na Hranicku, chtěli jsme původně křtít tam. Bohužel tu ale není kde a v Noře jsme zažili skvělou atmosféru, proto jsme se rozhodli právě pro ni,“ tvrdí Roman Studený z The Korf. Hosty křestu debutu The Korf bude jednak spřátelená přerovská kapela Tchoři, hrající ztřeštěný undergroundový rock, a punkový Mravouk z Ostravy.

Š t r a m b e r k (dam) - Triumfem domácích divadelníků opět skončila Štramberská přehlídka amatérských divadelních souborů. Kromě divácké ceny, kde se před ochotníky z Kotouče dostal soubor z Drahotuš a jejich Revizor, či méně sledované ceny za scénu, která putovala do Bílovce, si Štramberáci odnesli, co mohli. Nejlepší herečkou přehlídky byla vyhlášena Dagmar Benešová, nejlepším hercem pak její kolega ze štramberského souboru Ondřej Šimíček. Cenu za nejlepší režii si odnesla rovněž domácí Pavla Jurková a představení Jedna kalorie něhy bylo vyhlášeno i nejlepší hrou přehlídky.

Š t r a m b e r k (dam) - Tradiční průběh bude mít letošní, již deváté šermířské klání, kterým bude v sobotu oficiálně zahájena turistická sezona ve Štramberku.

Aby společným programem otevřeli Trúbu, do valašského betléma se sjedou šermíři z celé Moravy. Celkem by mělo do Štramberka přijet sedm šermířských souborů, tři hudební skupiny hrající dobový repertoár a jedna stylová taneční skupina.

Celé šermířské klání odstartuje o půl desáté dopoledne průvodem všech vystupujících od školy na náměstí. V deset hodin by měli rytíři vybojovat první bitvu a vrátit klíč od Trúby starostovi města. Následovat bude šestihodinový blok vystoupení, během kterého se publiku představí všechny šermířské i hudební kapely. Pouze mezi polednem a jednou hodinou je vyhrazena pauza, během které si děti budou moci vyzkoušet některé středověké zbraně. Celá akce vyvrcholí v pět hodin, kdy všichni šermíři společně zinscenují boj o město.

K o p ř i v n i c e (dam) - Někdejší častý host místních předplatitelských představení, soubor divadla z Českého Těšína, zavítá na začátku května do Kopřivnice. Představení těšínských herců má na programu Katolický dům v Kopřivnici v neděli pátého května v pět hodin odpoledne. Diváci se mohou těšit na komedii Rád to někdo horké? v nastudování režiséra Pavla Palouše. Hra, která měla premiéru na začátku tohoto roku, vznikla podle scénáře proslulého amerického filmu Někdo to rád horké s Marilyn Monroe v hlavní roli. Příběh o tom, jak se dva hudebníci bez práce během krize ve třicátých letech stanou členkami dívčího bigbandu, je notoricky známý. Těšínské divadlo ho uvádí jako komorní hudební grotesku, přesně odpovídající dispozicím souboru. Ústřední trojici postav ztvárnili Petra Plánková (Sugar), Zdeněk Hrabal (Joe - Josefina) a Libor Olma v roli Jerryho alias Dafné. O hudební stránku inscenace tvořenou vtipně aranžovanými swingovými hity se stará orchestřík z posluchaček konzervatoře.

K o p ř i v n i c e (dam) - Po Pánu prstenů přichází do kopřivnického kina Puls další kasovní trhák, jehož předlohou je knižní hit. Také tentokrát výpravný snímek zavede diváky do říše fantasy žánru, místo do Tolkienovy Středozemě se však můžete vydat do kouzelnického světa Harryho Pottera.

Harry Potter se zdá být docela obyčejný kluk, v den svých jedenáctých narozenin se však dozví, že ve skutečnosti je čarodějem a v září má nastoupit do kouzelnické školy v Bradavicích. Tak začíná příběh, který učaroval milionům nejen dětských čtenářů po celém světě. Harry Potter a Kámen mudrců je filmovým přepisem prvního ze čtyř již vydaných a celkem sedmi plánovaných knih anglické spisovatelky J. K. Rowlingové. Režie filmového Pottera byla svěřena hollywoodskému rutinérovi Chrisu Columbusovi a drtivá většina rolí byla svěřena britským hercům, aby byla zachována ’ostrovní’ atmosféra předlohy. Malému kouzelníkovi bude plátno Pulsu patřit ode dneška až do pondělí vždy od čtvrt na šest. Od pátku do neděle navíc přibydou představení začínající o půl třetí, a během víkendových dnů dokonce dopolední promítání se začátkem v deset hodin.

Večer budou tentokrát v Pulsu patřit novince scenáristky a režisérky Alice Nellis. Ta do své hořké komedie Výlet stejně jako do svého debutu Ene Bene obsadila Ivu Janžurovou, tentokrát dokonce s oběma jejími dcerami Theodorou a Sabinou Remundovými.

K o p ř i v n i c e (dam) - Po loňské premiéře se i letos v programu Kopřivy objevily projekce krátkých filmů vybraných a uváděných Martinem Čihákem.

„Vloni to bylo spíš takové oťukávání. Nevěděl jsem, do čeho jdu a jaké publikum mě čeká, proto se vloni promítala spíš taková všehochuť,“ vzpomíná na zrod ’filmových pauz’ na Kopřivě Čihák. Pro letošní rok již byla sestavena smysluplnější dramaturgie, jejímž cílem bylo uvést diváky v pěti blocích do tajů abstraktního filmu. Nedějové a převážně nefigurální snímky, které se mnohdy omezují jen na střídání různých geometrických útvarů na plátně, Čihák zvolil záměrně. „Jsem tady jako program k vyplnění přestávek mezi divadlem a chtěl jsem, aby si lidé vnímající děj na divadle mohli u těch filmů odpočinout a využít jiný způsob vnímání. Abstraktní film je totiž nutné vnímat spíš jako hudbu než klasický film,“ nechal se slyšet Čihák. Ten záměrně v jednotlivých blocích postupně představoval snímky jednodušší až k těm opravdu náročným. „Kopřiva jako festival netradičního divadla je ideálním prostředím pro promítání podobných filmů. Mnohem snáz si porozumím s člověkem, který jde na alternativní divadlo než s konzervativním filmařem,“ tvrdí Čihák. Ten pro příští Kopřivu připravuje ještě něco náročnějšího. „Myslím, že už si tady můžu dovolit ještě víc přitlačit na pilu.“

K o p ř i v n i c e (dam) - V sedmi z osmi představení letošní Kopřivy si ve větší či menší míře zahrály loutky. Užívání neživých herců je u divadelníků, jak se zdá, stále populárnější, a proto právě loutkářství bylo tématem rozhovoru s dlouholetým porotcem přehlídky a loutkohercem Luďkem Richtrem.

Odráží to ten trend tak ze tří čtvrtin. Existují totiž taky čistě činoherní divadla, která by zapadala do té škatulky netradičních a mají zajímavá představení, ale většinou jsou tak prostorově náročná, že by se na Kopřivu prostě nevešla.

Je to tak. Je to vývoj zhruba posledních dvaceti let, který teď zřejmě vrcholí. Do osmdesátých let na českých jevištích vládla děsná chudoba a nebarvitost, z čehož vystupovalo jen pár divadel. No, a teď jako by se to převrátilo na druhou stranu. Právě výrazová barvitost je tím nejdůležitějším a nejpreferovanějším a mnohdy je to na úkor dramaturgie a smyslu těch představení. V souvislosti se snahou o co největší barvitost se pochopitelně nabízí užití loutky a velká část divadelníků na to slyší. Loutka je prvek pro oko. Posiluje výtvarné prvky, bohužel mnohdy na úkor prvků dramatických. Souvislost oslabení funkce příběhu a užití loutek je mnohdy opravdu výrazná.

Řekl bych, že to není specifikem menších skupin. Je ale fakt, že v pravém smyslu slova velká kamenná divadla nemohou loutky užívat už jen proto, že lidé v posledních řadách je prostě neuvidí. U menších skupin hraje roli také to, že loutka umožňuje zmnožit síly. Jeden dva lidi Hamleta nezahrají, ale loutkami je to naprosto reálné. Od osmdesátých let se špičky loutkových divadel kvalitativně vyrovnaly se špičkami hraného divadla, což dřív nebylo. Loutkářství bylo vnímáno jako druhá liga.

Klasická definice je, že loutka je objekt, který se chová jako jednající subjekt. Zdali tím objektem je figura nebo jen špalek dřeva, je úplně jedno. Vše záleží na tom, jestli divák ten předmět začne vnímat jako jednající postavu nebo jen jako výtvarný prvek.

Nemají. To je bohužel největší bolest celého tuzemského loutkového divadla bez ohledu na to, zda jde o amatéry nebo profesionální soubory.