Kopřivnické noviny č. 14/2002
ze dne 11. dubna 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Dětská zvědavost a chvilková nepozornost bude pětiletou Markétu K. z Kopřivnice stát mnoho nepříjemností. Jediné píchnutí jehlou použité injekční stříkačky totiž stačilo, aby se u děvčete objevilo podezření z nakažení hepatitidou typu B. Vše se odehrálo na konci velikonočního týdne jen několik desítek metrů od Mateřské školy Krátká.

„Při návratu z vycházky našly děti jen pár kroků od Mateřské školy na ulici Krátká použitou injekční stříkačku. Markéta se pak při manipulaci s touto nebezpečnou ’hračkou’ píchla do prstu,“ líčí incident matka holčičky, která poranění na dceřině ruce našla až večer po návratu z práce. Vyšetření, které děvče absolvovalo druhý den ráno na porubské infekční klinice, předběžně prokázalo nakažení nebezpečnějším typem žloutenky. „Znamená to absolvovat očkování a během celého roku každé tři týdny chodit na odběry krve, které budou testovány na další infekční choroby, které se mohou objevit později,“ tvrdí matka poraněné holčičky. Pro tu nepříjemnosti neskončí ani rok po nešťastném píchnutí, dalších deset let bude totiž muset pravidelně absolvovat jaterní testy. Použitou stříkačku, kterou děti našly v trávě, tam zřejmě odhodil narkoman. „Když se setmí, tak se v oblasti okolo školky pohybují taková individua. Druhý den po tom, co se Markétka píchla, jsem na tom místě našla další tři stříkačky,“ tvrdí matka nakažené dívky.

Podle údajů společnosti Renarkon, která se věnuje pomoci drogově závislým, je v Kopřivnici, zhruba pět desítek lidí, kteří užívají drogy nitrožilně. „Kolik z nich trpí žloutenkou nebo dalšími infekčními chorobami, nevíme,“ tvrdí streetworker Pavel Matula. Podle jeho slov se Renarkon snaží podobným případům, jako se stal v Kopřivnici, stejně jako šíření chorob mezi samotnými uživateli drog, zabránit programem na výměnu jehel. „Použité jehly od klientů vybíráme a necháváme odborně likvidovat. Ne všichni narkomani s námi však spolupracují,“ uvedl Matula. Městští strážníci se podle slov svého velitele Jana Müllera se stříkačkami odhozenými v ulicích nesetkávají, i přesto jsou prý strážníci vybaveni ochrannými rukavicemi a v případě potřeby jsou schopni nebezpečný nález odklidit.

Ačkoliv nakažení se použitou stříkačkou není běžné, těchto případů přibývá a samotné infikování je velmi snadnou záležitostí. K nákazu žloutenkou typu B stačí, aby se do těla člověka dostalo pouze 0,00004 mililitrů nakažené krve. Lékaři tvrdí, že nemocí je možné se infikovat dokonce i z několik týdnů staré zaschlé krve. Lidé, kteří se poraní neznámou injekcí, musejí ránu ihned vymýt, vydezinfikovat a vyhledat lékaře.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ti, kdo doufali, že letos najdou uplatnění v novém výrobním závodě společnosti Dura Automotive Systems v Kopřivnici, si budou muset na svou šanci ještě minimálně několik měsíců, ale možná i celý rok, počkat. Vedení Dury totiž změnilo svůj původní záměr a výrobu, která měla být přestěhována do České republiky, přemístí do svého již fungujícího závodu v Portugalsku.

„Toto rozhodnutí vedení společnosti bylo do jisté míry dáno stávající situací na trhu, kdy se moc neprodává a výroba automobilek stagnuje,“ tvrdí ředitel kopřivnické Dury Milan Černý. Podle jeho slov dostalo Portugalsko před tuzemskem přednost proto, že tam již měla Dura fungující podnik včetně zaměstnanců a pouze využila uvolněné kapacity.

Změna plánů v Duře však podle Černého rozhodně neznamená, že by kopřivnická hala zůstala prázdná, jen se zaplní později. „Hlavní boom očekáváme v příštím roce. To by se měla kopřivnická hala kompletně zaplnit,“ tvrdí Černý. Prvních několik výrobních dělníků však přece jen nastoupí ještě letos.

Zhruba v horizontu dvou měsíců by se měla v Kopřivnici rozjet ne přestěhovaná, ale zcela nová výroba. „Půjde o produkci pák ruční brzdy včetně bowdenů. V současné době se technologie připravuje ve Francii, ale předpokládáme, že v květnu bude dopravena do Kopřivnice a v červnu bychom rádi zahájili sériovou výrobu,“ nechal se slyšet šéf kopřivnické Dury.

Tato technologie však podle jeho slov zabere jen malou část stávající haly. Tomu bude odpovídat taky počet nově přijímaných zaměstnanců. Ke stávající dvacítce zaměstnanců, mezi kterými jsou především specialisté na údržbu a technici připravující rozjezd výroby, by mělo přibýt zhruba deset výrobních dělníků. Další lidé by pak mohli přijít společně se zavedením výroby, se kterým se předběžně počítá na podzim.

„Skutečný rozjezd výroby a s ním spojený nábor lidí nás čeká až v příštím roce,“ tvrdí Černý a připouští, že to znamená změnu toho, co firma deklarovala vloni, když začal její závod vyrůstat. Podle šéfa Dury je nyní veškerá energie věnována důkladné přípravě informačních systémů a systémů řízení jakosti tak, aby se v příštím roce mohla výroba rozjet naplno.

K o p ř i v n i c e (hod) - Před necelým měsícem proběhla v televizi Nova a následně ve všech novinách zpráva o tom, že městské policie využívají bezpečnostní kamerové systémy v ulicích nezákonně. Kamerové systémy podle nich mohly používat pouze Policie ČR.

Podle mluvčí ministerstva vnitra Gabriely Bártíkové byla panika zbytečná, protože takzvaný pasivní monitoring je v souladu se zákonem o obecní policii. Kamerové systémy se nepopíratelně osvědčily. Ministerstvo vnitra poskytlo dotace na pořízení tohoto systému sedmdesáti městům v republice a jedním z nich je právě i naše město. Z údajů, které jsou k dispozici, vyšlo najevo, že v celé České republice poklesla kriminalita od roku 1997 do 2000 o 3,02 procenta, zatímco ve městech, ve kterých je sledování prostřednictvím kamer, došlo k poklesu až o 6,89 procenta. Ministr vnitra Stanislav Gross řekl, že podle právního názoru, který si nechal vypracovat, má obecní policie právo monitorovat veřejná prostranství, a že je jedno, jestli to zajistí přímo strážníkem nebo prostřednictvím kamerového systému. V případě, že kamera zaznamená trestný čin, musí, podle Grosse, strážníci poskytnout nahrávku Policii ČR.

Jan Müller, velitel kopřivnické městské policie k tomu řekl: „Některé městské policie, které měly zřizovat kamerový systém, se po kauze v médiích zalekly a přípravy na vybudování pozastavily. Tím, že monitorujeme prostory kamerou, se nedopouštíme ničeho nezákonného.

Není možné zneužít videokazetu se záznamem. Kazety měním jen já a můj zástupce, jsou evidovány a skladovány v bezpečnostní skříňce a nikdo jiný k nim nemá přístup. Kazety se přehrávají jen v tom případě, že si to vyžádá Policie ČR, a to jen v případech podezření spáchání trestného činu. K zařízení kamerového systému se dostane také jen ten, kdo je k tomu oprávněný, tedy velitel směny, stálá služba, já jako velitel a nebo můj zástupce, jinak by tam neměl být nikdo jiný.“

K o p ř i v n i c e (hod) - Starosta Jiří Tichánek spolu s tajemníkem městského úřadu jednali minulý týden ve čtvrtek v Tatře s předsedou představenstva Tatry, a. s., Milotou Srkalem o prodeji budovy Tatrarestu, tzv. ’Včelínu’ pro potřeby města. To by budovu potřebovalo z důvodu rozšíření počtu pracovníků, kteří pod město přejdou s příchodem nového roku, kdy se Kopřivnice stane úřadem III. typu.

„Tato varianta se nám jeví jako nejvhodnější, neboť bychom mohli nově příchozí pracovníky nastěhovat pod jednu střechu zároveň s úředníky ze Štefánikovy ulice. Výhodné je to proto, že tento objekt je propojen chodbou s budovou městského úřadu. Navrhli jsme Tatře cenu za odkup budovy za osm milionů, neboť další nemalé finanční prostředky si vyžádají její stavební úpravy.

Pan Srkal přislíbil, že náš návrh projedná v představenstvu a své rozhodnutí nám sdělí v úterý 9. dubna na jednání rady, kterého se zúčastní spolu se svými dvěma kolegy,“ sdělil starosta Jiří Tichánek.

Jak bude město postupovat v případě, že Tatra nepřistoupí na jeho nabídku, řekl starosta, že „pokud se nedohodneme, tak s největší pravděpodobností přistoupíme k úpravě bývalé mateřské školky, kterou využívala Základní škola Emila Zátopka.“

K o p ř i v n i c e - Blížící se boj o parlamentní křesla přinutil kopřivnického místostarostu Aloise Janka usednout zatím mnohem méně pohodlně, a to do sedla jízdního kola. Hlavním bodem předvolební kampaně Koalice, za kterou Janek kandiduje, je totiž akce zvaná Cyklotour.

„Celkem nás čeká šestadvacet etap, během kterých projedeme celý kraj. Vyjeli jsme včera z Ostravy a skončíme devátého června na Červenohorském sedle,“ řekl Janek v cíli druhé etapy, která skončila minulou středu v Kopřivnici. Pomyslný bič v podobě sedm set kilometrů dlouhé Cyklotour si přitom kandidáti na sebe upletli sami.

„Jak bude volební kampaň vypadat, rozhodují kandidáti v každém kraji sami. My jsme zvolili tento způsob a podle toho, co nám řekli čelní představitelé našich stran, kteří objíždějí jednotlivé kraje, tak patříme k nejoriginálnějším,“ libuje si Janek. Současnému kopřivnickému místostarostovi prý pobyt v sedle velmi svědčí. „Cítím se velice dobře a myslím, že to bude dobré i pro moji postavu,“ nechal se slyšet poté, co absolvoval první dvě etapy.

Pár týdnů před tím, než Cyklotour v Ostravě odstartovala, věnoval již Janek volné chvíle tréninku a se svou manželkou po okolí najezdili asi sto kilometrů. „Kdysi jsem na kole jezdil dost, ale za poslední tři roky, co jsem na radnici, jsem na něm skoro neseděl, takže to bylo třeba,“ směje se Janek a dodává, že ani to nestačilo, aby si poradil s předsedou své strany Cyrilem Svobodou. „On i Ivan Pilip jsou opravdu zdatní, do Štramberka na náměstí dojeli jako první daleko před všemi ostatními,“ pokyvuje uznale hlavou Alois Janek. Podle jeho slov na členy cyklistického pelotonu čekají i jiné záludnosti než jen prudké kopce. „V každé vesničce stojí někdo se slivovicí. Když odmítnete, jsou ti, co nabízejí, naštvaní, a když si dáte, zase se špatně dýchá,“ nechal se slyšet Janek. Ztrátu tempa si přitom ’cyklisté - politici’ dovolit nemohou, do cíle každé etapy, kde je připraven mítink, je totiž třeba dorazit včas.