Kopřivnické noviny č. 11/2002
ze dne 21. ledna 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Tečkou za dosavadní historií akce a zároveň úvodem do její nové podoby byl letošní ročník diskuzního fóra Myšlenky T. G. M. a současnost. Zatímco v minulých šesti letech do Kopřivnice přijížděly osobnosti politického a společenského života, aby vzpomínaly na Masarykovy myšlenky a pokusily se je aplikovat na naši současnost, od příštího roku by právě dění kolem nás mělo být tím hlavním, čím se budou řečníci zabývat.

„Původní koncepce se již poněkud vyčerpala, a proto jsme letošní téma úmyslně udělali přelomovým. Kromě Masarykových názorů na sociální otázku se mluvilo o Evropské unii, která je v současnosti politickým tématem číslo jedna,“ tvrdí jeden z organizátorů akce Lubomír Sazovský. V příštích ročnících pak budou hosté akce podle Sazovského mluvit o současnosti a zamýšlet se nad tím, co by nám na kroky našich politiků řekl první prezident.

„Neumím si to zatím představit. Přijde mi to přirozené. Navíc Masarykovy myšlenky jsou tak obsáhlé, že se z nich dá vyjít k čemukoliv. Problém možná bude, jak zpětně aplikovat současné, mnohdy značně odlišné problémy na Masarykovy úvahy,“ řekl o připravované podobě diskuzního fóra účastník všech dosavadních ročníků, ředitel Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček.

To, kam budou ’Masarykovy myšlenky a současnost’ směřovat, do značné míry naznačilo již letošní zahajovací vystoupení, o které se postaral první náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednavač s EU Pavel Telička. Ten se ve svém poměrně dlouhém vystoupení do historie obracel pouze výjimečně. Podle jeho slov nelze unii chápat jako všelék, ale jako dílo, které přináší řadu pozitiv, údajně výrazně převyšujících nad nevýhodami. Filozofičtější a obecnější pohled na problematiku evropské integrace pak představovala vystoupení Ivana Medka, Pavla Pecháčka a socioložky Jiřiny Šiklové. Poslanec Lubomír Zaorálek z ČSSD pak vstup do unie označil v podstatě za nutnost vzhledem k naší velikosti a poloze na kontinentu. Naopak troškou skepse například vůči společné evropské měně zase přispěl Martin Říman z ODS.

S vystoupením hostů, které ani v případě aktivních politiků nesklouzlo k předvolební agitaci, byli spokojení i sami pořadatelé. Ty většinou nerozladil ani viditelně nižší zájem veřejnosti ve srovnání s minulými ročníky.

„Možná, že je to spíš pozitivní signál. Chodí sem už zřejmě opravdu jen lidé, které politika a veřejné dění zajímá, a to je pro nás důležité. Pokud se v příštích ročnících ukáže být velký sál příliš velký, klidně se přestěhujeme do menších prostor, ale pokud budou mít hosté z fóra co říci, tak s pořádáním akce neskončíme,“ nechal se slyšet Lubomír Sazovský.

K o p ř i v n i c e (hod) - Kopřivnická radnice oproti mnohým jiným splnila svou povinnost, kterou jí ukládá zákon, a na svých internetových stránkách zveřejnila výroční zprávu o poskytovaných informacích v loňském roce.

„Výroční zprávu o poskytování informací je povinen subjekt (tedy i město) zveřejňovat do 1. března, ve které uvede skutečnosti o své činnosti v oblasti poskytování informací. Podle jiného paragrafu zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je povinnost poskytovat informace tak, aby byl umožněn i dálkový přístup. Této povinnosti byly zbaveny na přechodnou dobu (do 1. 1. 2002) obce, které nejsou městy, a to proto, že malé obce neměly dostatek finančních prostředků na počítačovou síť a internet. Proto jim byla dána lhůta jednoho roku, aby si mohly počítače a internet zavést a dálkový přístup k poskytování informací umožnit,“ uvedla Pavla Jurková, vedoucí kanceláře tajemníka.

Ve výroční zprávě se musí uvést počet podaných žádostí o informace a počet podaných odvolání proti rozhodnutí.

Pokud některý odbor úřadu žadateli nevyhoví nebo neposkytne dostatečnou informaci, žadatel se může obrátit na radu města prostřednictvím odvolání a rada definitivně rozhodne. Proti rozhodnutí rady není už možné další odvolání.

Podle občanského soudního řádu má občan, kterému nebylo podle jeho názoru vyhověno, možnost přezkoumání správního rozhodnutí soudem. Proto výroční zpráva musí obsahovat opis podstatných částí každého rozsudku soudu.

„V Kopřivnici nebyl podán k soudu žádný návrh na přezkoumání našeho rozhodnutí, takže toto jsme nemuseli ve zprávě uvádět. Také sankce za nedodržení zákona nám také nebyly uloženy, proto jsme výsledky řízení o sankci neuváděli,“ dodala Pavla Jurková, pod kterou podávání informací patří.

K o p ř i v n i c e (dam) - Většina zaměstnanců Tatry, kteří mají své místo v automobilce v blízké době opustit, již o svém propuštění ví. O tom, že o své místo v podniku přijdou, se od svých nadřízených dozvěděli v první polovině minulého týdne.

Vedení automobilky, které před měsícem informovalo o snižovaní stavů, zatím odmítá zveřejnit skutečný počet lidí, se kterými bylo jejich propuštění projednáno. „Jsou to interní záležitosti firmy a navíc v této věci stále ještě máme jednání s úřadem práce a podobně. Je předčasné o tom hovořit v novinách,“ řekl člen nejvyššího vedení Tatry a v současnosti také její personální ředitel Jan Ludva. Podle jeho slov dá Tatra počty propouštěných k dispozici až ve chvíli, kdy budou veškeré výpovědi skutečně předány.

Podle informací, které již Tatra uvolnila dříve, by mělo mateřskou společnost opustit zhruba 350 lidí pracujících v administrativě a režijních provozech. Ukončeno zřejmě bude také množství pracovních poměrů na dobu určitou a snižování stavů lze očekávat i v dceřiných společnostech.

Přestože podle Ludvových slov nejsou definitivní počty propuštěných známy, v této věci se stále intenzivně jedná, připouští, že řada lidí, kterých se propouštění týká, je již o celé věci informována.

„Máme dohody s odbory a ty mají právo k řadě věcí dát připomínky a pochopitelně stojí na straně zaměstnanců,“ tvrdí Ludva s tím, že Tatra dbá na to, aby její přístup k propouštěným lidem byl korektní. Podle místopředsedy tatrováckých odborů Pavla Baroně jsou diskuze s managementem vedeny především v případě, kdy hrozí velký sociální dopad. „Jednáme především o případech, kdy mají být propuštěni dva členové rodiny, nebo o uvolňování lidí, kterým zbývá jen několik let do důchodu, ale odchod do penze by byl problematický,“ řekl Baroň.

Většina z propuštěných lidí ukončí své působení v Tatře už na konci tohoto měsíce. Do práce s velkou pravděpodobností nebudou chodit ani lidé, kteří využijí tříměsíční výpovědní lhůty.

Ti by totiž podle vyjádření ředitele Jana Ludvy měli rovněž zůstat doma a pobírat sto procent platu. Podle vyjádření odborů však drtivá většina lidí využívá nabídky odejít z Tatry na dohodu s odstupným ve výši pěti měsíčních platů v kapse.

K o p ř i v n i c e (hod) - Svolání mimořádné rady na pondělí 11. března si vyžádaly práce na úpravě zřizovacích listin společností s ručením omezeným, Kabelové televize Kopřivnice a Slumeka. Změny ve zřizovacích listinách jsou nutné z důvodu nových právních předpisů, a to zákona o obcích a obchodního zákoníku.

Rada města schválila uzavření dodatku č.1 ke smlouvě o dílo č. 1/2002 na akci Výstavba domova důchodců v Kopřivnici mezi městem Kopřivnice a firmou Zlínstav, a. s., Zlín. „V dodatku smlouvy došlo k rozepsání sjednané ceny pro potřebu získání dotací,“ komentoval důvod znovuprojednávání smlouvy místostarosta Zdeněk Krajčír.

Radní se také zabývali zprávou o rozhledně Bílá hora za rok 2001, kterou předložila kabelová televize.

„Ve zprávě o rozhledně se hovoří o poklesu návštěvnosti oproti předešlému roku. V roce 2000 navštívilo rozhlednu zhruba dvaatřicet tisíc lidí, v roce 2001 to bylo okolo čtrnácti tisíc. V návštěvnících převažují dospělí, těch se bylo podívat na rozhledně asi sedm tisíc. Hromadné vstupenky si zakoupilo kolem tří tisíc návštěvníků. Příjmy ze vstupného byly menší, ale protože poklesly i náklady, byl zisk z provozu rozhledny přibližně stejný jako v předešlém roce, a to ve výši devětapadesáti tisíc korun. Protože se jedná o jednu z vedlejších činností Kabelové televize Kopřivnice, požádal její ředitel radu města o podíl na zisku ve výši deseti procent. Rada po zvážení s tímto souhlasila,“ rozvedl projednávanou zprávu v radě města místostarosta Krajčír.

K o p ř i v n i c e (hod) - Pod petici na přímou volbu prezidenta, jejímž iniciátorem byla Koalice, se podepsalo podle slov okresního tajemníka KDU-ČSL Jiřího Navrátila jeden tisíc pětačtyřicet občanů. „Hned v pondělí jsme získali sto podpisů, v úterý, kdy probíhala podpisová akce v Kopřivnici u prodejny Albert, se na petici podepsalo dvě stě sedmdesát lidí. Ve středu na náměstí v Novém Jičíně, kdy se konala stejná akce, jsme získali dvě stě šedesát podpisů. V pátek, kdy jsme sbírali petiční archy z organizací, jsme obdrželi dalších čtyři sta patnáct hlasů,“ řekl Navrátil.

„Předsedovi Senátu Petru Pithartovi jsme slíbili, že jsme schopni sehnat za dva týdny tisíc podpisů, což se nám podařilo už za jeden týden. Ve sběru podpisů budeme pokračovat ještě v našich organizacích, takže konečné číslo může být ještě vyšší,“ dodal Navrátil.

K o p ř i v n i c e - Na výroční členské schůzi Sdružení zdravotně postižených v Kopřivnici se poděkování za práci v organizaci dostalo všem členům, ti dlouholetí navíc dostali kytičku a dárkový balíček. Mezi odměněnými se největší vážnosti těšil zakládající člen organizace Karel Zrůnek. „Do té doby jsme dojížděli do Nového Jičína, a protože nás z Kopřivnice a okolí bylo dost, rozhodli jsme se osamostatnit,“ vzpomíná Zrůnek, který je v organizaci od šedesátého druhého roku ještě za školního působení, „snažili jsme se dělat to, co bylo v našich silách, aby se organizace prosadila a aby se lidé mohli společensky vyžívat.“

Karel Zrůnek se navíc aktivně angažoval v odborech na svém pracovišti, kam časem přenesl hlavní aktivitu. „Za těch třicet let se tady vystřídala spousta předsedů, ale asi nejvíc se práce pro zdravotně handicapované zhostila nynější garnitura vedená Petrem Douskem,“ neubránil se srovnání Zrůnek, „z počátku nás moc nebylo a nebyly ani takové podmínky a možnosti, jako jsou teď. Vždyť například vybrané peníze z členských příspěvků musely být z padesáti procent odváděny na okres, dotace od města neexistovaly a s tím málem, co nám zbylo, se už zázraky dělat nedaly.“

Od roku 1964 Karel Zrůnek pracuje v Tatře a právě vzdělání považuje pro člověka, navíc zdravotně handicapovaného, za nezbytné pro zvýšení možností uplatnění na trhu práce. „Takový význam, co před třiceti léty znamenala maturita, to už převzala vysoká škola. Vzdělání je naprostou nezbytností. Pro spoustu mladých lidí s postižením se teď nabízí možnost uplatnění při práci s počítačem. Pokud se chce dneska invalida prosadit, musí mít dostatečné vzdělání,“ uzavřel Zrůnek úvahu nad uplatněním postižených.