Kopřivnické noviny č. 9/2002
ze dne 7. března 2002

K o p ř i v n i c e (ili) - Poslední středu v minulém měsíci se sešli zástupci města a firmy Slumeko, s. r. o., společně s kopřivnickými zahrádkáři, aby si vyjasnili stanoviska k placení poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Předmětem sporu byla sazba pro fyzické osoby, které mají ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Tato sazba je vztahována i na zahrádkáře na základě obecně závazné vyhlášky č. 3/2001 města Kopřivnice, která vychází ze zákona č. 565/1990 Sb § 15. Zahrádkáři se však v drtivé většině cítí touto vyhláškou diskriminováni. „Je vyložený nesmysl považovat chatku za zdroj odpadu,“ poukázal na poněkud nešťastnou formulaci jeden z aktérů schůzky. Zastupitel Jaromír Krejčí, tentokrát v roli zahrádkáře, zdůraznil, že nehlasoval pro přijetí vyhlášky, a za svůj výrok, že je platební povinnost ukládána na základě nepřesné specifikace, sklidil potlesk. „Jenom škoda, že jsi s takovými důvody nevystoupil při jednání na zastupitelstvu,“ reagoval na Krejčího vystoupení místostarosta Zdeněk Krajčír.

Schůzka se nesla přes čtyři hodiny stále ve stejném duchu. Na jedné straně zástupci města, kteří uvádějí v život státem přijaté zákony, na straně druhé zahrádkáři, kteří odmítají připustit existenci jakéhokoli odpadu ze svých zahrádek vyjma toho, který lze zkompostovat. Z toho důvodu považují za zbytečné i služby, které jim město prostřednictvím firmy Slumeko hodlá zprostředkovat. Jedná se o přistavení šestnácti velkoobjemových van v jarních a podzimních měsících, každý navíc dostane šest igelitových pytlů, které budou v dohodnutou dobu sváženy.

Zahrádkáři jednoznačně odmítají tvrzení, že někteří z nich jsou tvůrci černých skládek, které se již po tři léta odstraňují na náklady města. „Zahrádkář má cit a estetické cítění, ten skládky nedělá. Zahrádkáři by zasluhovali uznání za svou bohulibou činnost,“ zazněl jeden z názorů. Nenechali se zviklat ani fotografickou dokumentací. „Ale vždyť to je normální kompost a ne skládka,“ pohoršovala se jedna z účastnic nad fotografií. Ale už si neuvědomila, že zmíněný kompost si zahrádkář nezaložil na svém pozemku, ale za plotem.

Na společném jednání bylo dohodnuto, že v místech zvýšeného výskytu nepovolených skládek kolem zahrádkářských kolonií budou inkriminovaná místa osázena výstražnými tabulemi. Vedení města se zavázalo připravit do voleb novelu vyhlášky o odpadech, kde bude buďto lépe specifikován dotčený objekt platby poplatku, nebo budou uděleny výjimky osvobozující od poplatku. V každém případě v letošním roce jsou povinni poplatek za odpad zaplatit všichni zahrádkáři vlastnící stavbu k individuální rekreaci.

K o p ř i v n i c e (hod) - Do konce měsíce ledna měli občané za povinnost přihlásit se do systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Svou povinnost si v lednu splnilo 7 769 domácností, v únoru se zaevidovalo dalších 434, z toho 18 z nich v poslední den v měsíci.

Na místních poplatcích za odpady, které mohli občané uhradit buď jednorázově, nebo čtvrtletně s tím, že první částka musí být zaplacena do 28. února, vyinkasovalo město částku 4 255 555 korun.

Ve městě Kopřivnici a v místních částech je k trvalému pobytu přihlášeno 23 759 občanů a každý z nich má za povinnost zaplatit tři sta korun za odpady, město by tedy mělo získat celkem 7 137 700 Kč. Je to tedy téměř šedesát procent z celkové částky za rok, z čehož vyplývá, že hodně domácností zaplatilo poplatky na celý rok, aby náhodou nezapomněly. Na konci ledna měla radnice na účtu za poplatky částku 3 715 055 Kč, v měsíci únoru zaplatili lidé v pokladně městského úřadu 365 825 korun a na odloučeném pracovišti finančního odboru 174 675 Kč. Kolik přišlo peněz za odpady na účet přímo převodem z účtů, se nám do uzávěrky nepodařilo zjistit.

Na to, jak byli lidé při zavedení nové vyhlášky do praxe skeptičtí, je to příjemné zjištění, kolik už radnice vyinkasovala peněz.

K o p ř i v n i c e (hod) - Okresní úřad Nový Jičín vydal nařízení č. 1/2002, kterým se vyhlašuje záměr zadat zpracování lesní hospodářské osnovy pro všechny lesy o výměře menší než padesát hektarů ve vlastnictví fyzických a právnických osob v určeném území, pokud pro ně není zpracován lesní hospodářský plán.

Plné znění tohoto nařízení je vyvěšeno na úřední desce Městského úřadu v Kopřivnici, na vývěskách v místních částech Lubina, Vlčovice a Mniší. Případně se s nařízením můžete seznámit také na odboru životního prostředí Městského úřadu na ulici Štefánikově u vedoucího tohoto odboru Hynka Rulíška, tel. 87 96 82, a to do pondělí 11. března.

K vašemu článku „Američané začnou v Tatře rozdávat výpovědi“ z 28. února 2002 bych rád uvedl některé skutečnosti, o nichž jsem dopisem informoval i pana Srkala.

Mám vážné výhrady k jeho uveřejněnému výroku ohledně propouštění v minulém roce, kde mimo jiné říká: 'Nikdo se k tomu neměl. Je to velká škoda, že se snižování stavů oddálilo a nenašla se odvaha již v minulém roce provést tento nutný krok. Naopak byli vloni přijati noví lidé, což určitě nebylo nutné, a dnes se musíme potýkat s touto nezáviděníhodnou situací'.

TATRA, dle vyjádření Revitalizační agentury, měla být prodána již v létě 2000, jak mi při mém nástupu 2. května 2000 oznámili. Pak termín změnili na podzim, pak na zimu, pak opět na jaro 2001, opět změna na léto a nakonec rozhodnutí vlády padlo až 7. listopadu 2001. Byl proto naprostý nesmysl dělat jakékoliv závažné změny ve firmě s touto krátkodobou a stále se měnící perspektivou. Přesto řada organizačních změn byla průběžně dělána a zhruba 180 lidí z těchto důvodů muselo z TATRY odejít.

Přes veškeré průtahy v prodeji TATRY jsem oslovil firmu TRIFID, která se zabývá snižováním stavu jejich pracovníků. Já jsem je požádal o spolupráci, ale tak, aby jakékoliv snižování stavu pracovníků plně odpovídalo jak požadavkům firmy, tak požadované efektivnosti a produktivitě. Jednání probíhalo v zimě 2000 a na jaře 2001, kdy jsme obdrželi návrh firmy TRIFID ne na plošné propouštění, ale na selektivní a citlivou redukci, která by vyhovovala zadaným parametrům. Jejich návrh musel být schválen dozorčí radou, která ale tento návrh zamítal.

Propouštění lidí též závisí na strategii firmy - současné i budoucí. Tuto strategii může definovat a určit jen vlastník a nikdo jiný. Vlastníkem byl stát a ten nebyl ani způsobilý, ani ochotný tuto strategii určit, natož definovat. Bude TATRA i nadále vyrábět motory? Kabiny? Bude vyrábět vozidla v celém dosavadním rozsahu, větším, menším? Na co by se měl zaměřit vývoj? atd. To všechno jsou strategické otázky, na které může odpovědět jen vlastník, a podle toho upravit stavy pracovníků. Management toto rozhodnutí nemohl udělat. Jestliže někdo říká něco jiného, tak neví, o čem mluví.

Nakonec nám ODIEN, nástupce Revitalizační agentury, přikázal, abychom po tzv. due diligence (hloubkové kontrole), při které navštívili Tatru od dubna 2001 čtyři potenciální zájemci, nedělali žádné závažné ani materiální změny ve složení, organizaci a majetkových vztazích firmy.

Pokud se týče přijímání pracovníků, tito byli přijímáni na dobu určitou pouze do dělnických profesí podle požadavků výroby - s nárůstem výroby se tito lidé přijímali, při poklesu byli propouštěni. Do nedělnických profesí nebyli tedy žádní noví zaměstnanci přijati.

V době od 18. do 24. února došlo na území okresu k jednatřiceti dopravním nehodám, dvě z nich byly způsobeny pod vlivem alkoholických nápojů. Šest osob utrpělo lehká zranění a způsobená škoda je vyčíslena na částku 1 007 500 korun.

Dne 1. března kolem poledne přijala stálá služba městské policie telefonické oznámení, že v prodejně potravin na ulici Francouzské přichytili muže při krádeži zboží. Hlídka zjistila jeho totožnost a uložila mu na místě blokovou pokutu.

Téhož dne přijala městská policie další oznámení, že z jednoho bytu na ulici Alšově teče voda a majitelka není doma. Na místo byla okamžitě vyslána hlídka MP a zároveň byla uvědoměna poruchová služba Rekazu. Ve spolupráci s P ČR se podařilo najít majitelku bytu, která se dostavila na místo, a porucha byla odstraněna.

Dne 4. března oznámili zaměstnanci prodejny potravin Delvita, že přichytili muže při krádeži zboží. Hlídka městské policie, která se do prodejny dostavila, zjistila totožnost muže a udělila mu na místě blokovou pokutu.

K o p ř i v n i c e (ili) - Firma Slumeko, s. r. o., se snaží každým rokem zkvalitňovat a rozšiřovat poskytované služby. V minulém roce byla přidána dvě sběrná místa na tříděný odpad, a to první na ulici Kpt. Nálepky 1175 a druhé uprostřed ulice Pabla Nerudy. Celkem je na území Kopřivnice a místních částí šedesát stanovišť na tříděný odpad s dvě stě pětačtyřiceti nádobami a pět set kontejnerů na netříděný odpad.

„V letošním roce uvažujeme o zřízení dalších dvou míst, abychom zvýšili sběr separovaného odpadu,“ uvedl vedoucí odpadového hospodářství Jiří Sopuch, „když budou mít občané sběrná místa na tříděný odpad po ruce, je větší šance, že budou odpady separovat. Při vstupu do Evropské unie musí Česká republika splnit směrná čísla ohledně separace odpadů. A abychom toho byli schopni dosáhnout, musíme sběr zintenzivnit, protože se jedná o poměrně vysoká čísla.“

Těch prozatím Kopřivnice nedosahuje. Například osmdesát procent skla, které je vyrobeno, se musí do roku 2005 objevit v tříděném odpadu k druhotnému zpracování. Pro představu to představuje 15 kilogramů na osobu. U plastu se jedná o čtyřicet procent, které mají být recyklovány, což jsou 4 kg na osobu. „Kopřivnici se daří tříděním oddělit 8,5 procent hmotnosti z veškerého komunálního odpadu, který na území města vznikne. Tímto procentem se řadíme mezi přední města v Moravskoslezském kraji, což vyplynulo i z krajské koncepce,“ nastínil problematiku třídění odpadů Sopuch.

Přestože třídění odpadů je několikanásobně dražší než prosté ukládání odpadů na skládku, z hlediska budoucnosti se jedná o jediné možné řešení. Padesát kilogramů papíru nahradí pokácení jednoho stromu, odděleným sběrem plastů se omezuje spotřeba ropy a dvacet PET lahví vystačí na výrobu jednoho kabátu.

K o p ř i v n i c e (ili) - Z důvodu přizpůsobení se době platnosti jízdních řádů v Evropské unii nedochází ke změnám od května, jak tomu bylo v předešlých letech. Vlakový jízdní řád má platnost do 5. prosince a autobusový do 14. prosince tohoto roku.

V prvním březnovém týdnu se uskuteční jednání Českých drah o případných změnách na regionálních tratích, s kterými by do konce měsíce měly být seznámeny obecní a městské úřady. „Neočekáváme žádné podstatné změny, platný jízdní řád zůstane zachován,“ uvedl referent dopravy a silničního hospodářství Rudolf Doubek.

Stejná situace zůstává i u autobusové dopravy provozované francouzskou firmou Connex Morava, s. r. o. O změnách, které vstoupily v platnost 28. ledna, jsme již informovali a další jsou teprve ve fázi předběžných úvah. Jeden z podnětů, kterým se bude dopravní komise zabývat, vzešel od vedení Základní školy Alšovy. Škola má zájem o zřízení provizorní zastávky pro výstup na sídlišti Korej, aby školáci při výstupu na autobusové zastávce na ulici Obránců míru ve směru na Nový Jičín nemuseli tuto frekventovanou silnici z bezpečnostních důvodů přecházet.

Další uvažovaná změna by se dotýkala ve všedních dnech trasy u spojů číslo 15, 17, 31, 35, 39 a v opačném směru u 2, 6, 20, 22, 34 a 36 na lince 880 644 Kopřivnice - Štramberk, Libotín. V současné době vyjíždí autobus z autobusového nádraží a cestující přibírá pouze na zastávce u železniční stanice. „Za předpokladu, že by autobus vyjel na nadjezd, mohli by nastupovat cestující na zastávce u Komerční banky, která je pro polovinu Kopřivnice dostupnější než autobusové nádraží, a pokračovat Husovou ulicí a na zastávce u Katolického domu by přistoupili další cestující a dál by spoj pokračoval v původní trase,“ zvažuje jednu z možných variant Doubek.

„Vždycky jsme byli a jsme přístupni rozumným a konstruktivním návrhům ze strany cestujících,“ dodal Doubek, na kterého se občané obracejí osobně na Městském úřadě na ulici Štefánikově nebo telefonicky na čísle 87 96 88.

Městská neboli místní doprava v Kopřivnici neexistuje, a proto se dopravní komise s odborem dopravy okresního úřadu snaží provoz stávajících autobusových linek maximálně zefektivnit. V rámci programu rozvoje města se do budoucna počítá se zřízením městské hromadné dopravy. Za tímto účelem byl již před léty proveden průzkum pomocí dotazníků a byl vypracován projekt, který ve své době počítal s třemi linkami a náklady zhruba ve výši tří milionů korun. Realizace takového projektu je však závislá na finančních možnostech města.

K o p ř i v n i c e (dam) - Tentokrát ne osamocena, ale s naplněnou kandidátkou a dokonce se stranickým průkazem v kapse hodlá v letošních komunálních volbách kandidovat kopřivnická exzastupitelka a lékárnice Marie Pešlová.

„Dostat se přes pětiprocentní hranici bude těžké i s naplněnou kandidátkou a bez ní by to bylo absolutně nemožné,“ komentuje své rozhodnutí Pešlová. Ta se hodlá v brzké době stát členkou nově vzniklé politické strany Naděje, která vzešla z iniciativy Děkujeme, odejděte.

„Nikdy jsem se netajila tím, že se chci věnovat politice dlouhodobě a i na komunální úrovni je lepší být ve straně, než být pouze nezávislá,“ tvrdí politička, která se například neúspěšně pokoušela vstoupit do zdejší ODS.

Kandidátka, na které bude Pešlová v letošních volbách do zastupitelstva kandidovat, ponese hlavičku ’Naděje’, čímž zanikne nutnost získat podpisy pod peticí, ale většinu kandidátů by měli tvořit nezávislí. „Sehnat lidi ochotné kandidovat pod hlavičkou politické strany bude určitě těžší pro kandidátku nezávislých,“ přiznává Pešlová. Ta hodlá oslovit vytipované lidi z Kopřivnice, ale třeba také místní podnikatele.

„Chápu, že podnikatelé jsou velice vytížení lidé, ale pokud by kandidovali, mají jistě větší možnost ovlivňovat rozhodování o věcech, které se jich přímo dotýkají,“ myslí si Marie Pešlová. Podle jejích slov jsou z kandidátky předem vyloučeni všichni současní i bývalí komunisté.

Politička, která již dvakrát působila v zastupitelstvu jako nezávislá na kandidátce KDU-ČSL a v posledních volbách před čtyřmi lety jako samostatná politická strana nezískala potřebný počet hlasů ke zvolení, tvrdí, že sama nemusí nutně být lídrem kandidátky, jejíž vytvoření iniciuje.

„Pokud se najde někdo, kdo by byl ochoten tento post přijmout a mohl by jím být, nebudu tomu stát v cestě,“ vzkázala Pešlová.

K o p ř i v n i c e (hod) - Město obdrželo žádost Petra Bilského na zřízení funkce školního psychologa. Podle zpracovaných podkladů by si zřízení školního psychologa vyžádalo finanční podporu ze strany města sto osmdesát tisíc korun. Tato problematika byla projednávána i s ředitelem Pedagogicko-psychologické poradny z Nového Jičína a bylo zjištěno, že poradna má zájem rozšířit svou činnost na území Kopřivnice zřízením odloučeného pracoviště s pracovními funkcemi psycholog a speciální pedagog, ale v současné době nemá potřebné pracovníky. Komise pro výchovu a vzdělání se tímto zabývala a doporučila, že v případě financování ze strany města je nutno vypsat výběrové řízení. Komise i ředitelé základních škol považují funkci školního psychologa za potřebnou s tím, že by ji měl financovat stát. Zastupitelé na svém zasedání tyto názory podpořili a zamítli nabídku Petra Bilského.

V loňském roce - 29. září 2001 - jsme si připomenuli sté výročí posvěcení farního kostela sv. Václava ve Větřkovicích. Chceme proto říci něco o jeho historii a co víme o jeho předchůdcích.

Údajně první kostel na území Větřkovic byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metoději. Později bylo změněna patronace na sv. Václava. Píše se o tom v německých pramenech a také v českém Světozoru, ročník 1871. Nevíme však, kde stával, ani jak dlouho sloužil.

Podle písaře příborské městské rady Fabiána, zavražděného r. 1610, stál ve Větřkovicích kostel zasvěcený sv. Ondřeji. O tomto kostelu je zmínka také v kopřivnické farní kronice. V r. 1567, kdy byl na tamní kostel zavěšen zvon, zdůrazňuje kronikář jeho starobylost, když jej porovnává s kostely ve Větřkovicích, Tiché a Mořkově. Říká, že všechny jsou jednoho slohu. Ani o něm nevíme, kde stával. Kostelík pravděpodobně nepřečkal vzbouření Valachů r. 1623, možná řádění vojsk uherského Gabriela Bethlena. Anebo dánských vojsk generála Mansfelda, který r. 1626 vypálil Příbor, Brušperk a řadu našich obcí.

V roce 1584 biskup Stanislav Pavlovský změnil farní příslušnost Větřkovic z Frenštátu do Příbora. Pro zajímavost v uvedeném roce byla do frenštátské správy převedena Kopřivnice, a to až do roku 1763.

Přesné doklady o založení máme až o kostele sv. Václava, jehož základní kámen byl položen 16. září 1636. Nápis na něm říká: Za panování B.W.O.R. Františka, knížete Dietrichsteina, biskupa olomouckého a urozeného pána Martina Warkociuse, úředníka hukvaldského, položen jest tento první kámen ode mne, kněze Wáclava Cosmiana, faráře prziborského. Tento základní kámen se zachoval a je v lapidáriu muzea v Olomouci.

Dostavěn byl v r. 1638. Byl celý ze dřeva, 12 sáhů (22,75 m) dlouhý, 5 sáhů (9,5 m) široký, cihlami dlážděný, krytý šindelem. Byl osazen třemi zvony. Jeden měl letopočet 1529. Je možné, že byl přenesen z dřívějšího kostelíka sv. Ondřeje. Sv. Ondřej byl patron hukvaldského panství.

Kostel sloužil dvě stě třicet let. Za tu dobu značně zchátral, a tak kardinál Fürstenberk, olomoucký arcibiskup, který situaci velmi dobře znal, neboť na Hukvaldech často pobýval a tam i roku 1892 zemřel, se rozhodl postavit ve Větřkovicích kostel nový. Stavělo se v letech 1868 - 70. V roce 1872 byly ještě přistavěny dva boční oltáře.

O tom, že kardinál Fürstenberk poměry u nás dobře znal, svědčí taky, že ve stejném roce - 1868 - vyhověl kopřivnickým občanům a zřídil samostatnou kopřivnickou farnost.

Nový kostel byla krásná, novogotická dřevěná stavba, pouze sakristie byla kamenná. Plány k němu zhotovil vídeňský architekt Lippert, stavbyvedoucím byl inženýr Antonín Kybarst, rovněž z Vídně. Kostel byl široko daleko obdivovaný a architekty velmi ceněný. Stával tam, kde je teď márnice. Hlavní vchod byl u hřbitovního kříže.

Jednou měsíčně v něm některý příborský kněz sloužil mši. Na hřbitově kolem kostela byli pochováváni zemřelí z Větřkovic, Drnholce, Sýkorce, Mnišího, Hájovského a Haškovského dvora.

Bohužel, 29. srpna 1887 pouhých sedmnáct let starý kostel vyhořel. Za prudkého větru se podařilo hasičům z Kopřivnice, Příbora a Štramberka požár lokalizovat a zabránit vyhoření blízké školy a domů. Zachránilo se pouze několik soch, část oltáře, nějaké obrazy, svícny a mešní roucha. Za pár hodin bylo po všem.

Když občané Rožnova začali budovat valašský národopisný skanzen, použili pro kostel Lippertovy plány, uložené v kroměřížském arcibiskupském zámku. Změnili však věž. Místo původní gotické postavili repliku věže kostelíka v Tiché (vyhořel roku 1964). Postavili jej v létech 1939 - 43 a zasvětili sv. Anně.

Rozvoj průmyslu v Kopřivnici a rozšiřující se stolkárna v Drnholci znamenaly také přírůstky obyvatelstva v obcích a tím i potřebu mít kostel prostornější. Kopřivničtí začali se stavbou kamenného na jaře roku 1893 a v červenci roku 1895 bylo svěcení.

O stavbě velkého kostela a fary ve Větřkovicích se začalo jednat už v roce 1880, kdy nově postavený dřevěný ještě zářil novotou. Tehdy začala korespondence mezi příborským děkanstvím a olomouckou konzistoří. Příbor v písemném styku používal němčinu, Olomouc latinu. Čeština se v jednání objevuje poprvé v roce 1893. Je to petice osmi občanů, kteří žádají prověřit nutnost stavby, vyjadřují obavy z finančního zatížení obcí a nesouhlasí s vyvázáním ze svazku s příborskou farou. Petici podepsalo asi čtyřicet občanů. Připojili k ní ještě požadavek na hukvaldskou správu panství o udržování lávek přes Lubinu, jakožto její největší uživatel.