Kopřivnické noviny č. 7/2002
ze dne 21. února 2002

K o p ř i v n i c e (dam) - Zhruba 140 milionů korun v současnosti dosahují celkové dluhy Kopřivnice vůči bankovním domům a dalším institucím. Nejvyšší částku, necelých sto dvacet milionů, dluží město České spořitelně. Peníze z tohoto úvěru byly použity jednak na dostavbu druhé části kulturního domu a jeho proměnu v Technické muzeum a rovněž část prostředků na plynofikaci místních částí.

„Pokud je zadlužení města větší než patnáct procent nákladů na jeho provoz, je to pro hospodaření radnice vražedné. My se pohybujeme kolem dvanácti procent, což znamená, že jsou města a obce, která jsou zadlužená víc, ale není jich moc,“ přiznal místostarosta Alois Janek. Jednou z nevýhod zadlužení je například důsledná kontrola hospodaření města ze strany věřitele. „Česká spořitelna pravidelně dostává měsíční hospodářské uzávěrky a každý větší pohyb peněz pečlivě monitoruje. Když jsme například schválili mimořádný příspěvek házenkářům, banka se okamžitě zajímala o to, jak bude tento výdaj kryt,“ prozradil Janek.

Právě dluh u spořitelny tíží městský rozpočet nejvíce. První roční splátky se pohybovaly okolo 30 milionů. Postupem času se splácená částka snížila v závislosti na platbě úroků. V letošním roce bude město muset na umoření dluhu vydat z rozpočtu 20,5 milionu a dalších 3,6 milionu spolknou úvěry z půjček. Podle Janka by se město mělo hlavní dluhové zátěže zbavit do tří let. „V roce 2005 už nás čeká pouze poslední, ve srovnání s výší celého úvěru, zanedbatelná částka,“ pochvaluje si místostarosta.

Ani po splacení pohledávky u spořitelny však město nebude od dluhů zcela očištěno. V tomtéž roce bude totiž zahájeno splácení dvacetimilionové půjčky od Českomoravské záruční a rozvojové banky na průmyslový areál. Vzhledem k výši půjčky by to však nemělo mít na rozpočet zásadní vliv.

„V příštím volebním období by Kopřivnice mohla být od dluhů oproštěna a město bude mít volnější ruce ve vztahu k masivnějším investicím, například do komunikací, které jsou díky stávající dluhové službě poněkud zanedbávány,“ tvrdí Alois Janek. Radnice se podle jeho slov hodlá dalšímu zadlužování vyhýbat.

V případě, že by se však rozhodla pro větší projekt, jako je třeba generální rekonstrukce ulice Štramberské, bez úvěru to nepůjde.

Kromě klasických půjček disponuje kopřivnická radnice každoročně také kontokorentním úvěrem u České spořitelny, který je podle Janka jakousi záchytnou sítí pro období, kdy se město dostane do krátkodobé platební neschopnosti.

„Úroky z kontokorentního úvěru nejsou nijak významné, neboť se platí pouze za ty dny, kdy je úvěr využíván, což bylo vloni asi 21 dnů,“ uvedl Janek. Pohledávky vůči městu se podle jeho druhého nejvyššího představitele omezují prakticky jen na dlužné nájemné.

K o p ř i v n i c e (ili) - Zástupci základní organizace Českého zahrádkářského svazu se obrátili na vedení města se svým nesouhlasným postojem k aplikaci zákona č. 185/2001 Sb. Cítí se dotčeni povinností platit poplatek za odvoz odpadů ze zahrádkářských lokalit.

„Jsme přesvědčeni, že drtivá většina místních zahrádkářských chatek naprosto neodpovídá zákonné terminologii o stavbách určených k individuální rekreaci. Ve zdejších zahrádkářských osadách jde vesměs o jednoduché stavby s podlahovou plochou od 4 do 16 m2 sloužící jako sklad nářadí, výpěstků, umělých hnojiv a podobně,“ uvedl k nepřesné specifikaci termínu předseda nejstarší zahrádkářské osady Oldřich Klos. Navíc zahrádkáři argumentují tvrzením, že vyprodukovaný odpad je z 95 procent rostlinného původu a je zpětně vrácen do půdy formou humusu. Zbývajících pět procent tvoří obaly od hnojiv, postřikových látek apod., k jejichž likvidaci je využíván sběrný systém města.

„Celou situaci chápeme jako vnucování placených služeb, které ve své podstatě nepotřebujeme,“ uvedl Oldřich Klos.

„Za neuváženou a nezdůvodnitelnou pak chápeme samotnou výši třistakorunového poplatku,“ dodal Klos, který své tvrzení opírá o následující příklad.

V zahrádkářské osadě číslo 1 ze 79 členů vlastní sedmdesát chatku. Ročně by museli uhradit 21 tisíc korun. Při ceně 1 500 korun za jeden vanový kontejner by ročně naplnili čtrnáct kontejnerů. Za čtyřicet let trvání osady by podle této teorie bylo vyprodukováno 580 kontejnerů odpadu. Přesto žádný odvoz podle tvrzení předsedy odsud nebyl realizován díky samoobslužnému systému.

S touto teorií nesouhlasí předseda Občanského sdružení Hájenka Dalibor Kvita, který s dalšími ekology pravidelně likviduje černé skládky na území Kopřivnice a místních částí. „Není jediná zahrádkářská kolonie, v jejíž blízkosti by se v posledních letech nenacházela nepovolená skládka, která se prokazatelně skládá z bioodpadu pocházejícího ze zahrádek,“ poukazuje na neukázněnost některých zahrádkářů Kvita.

Ten také po letošním roztání sněhu nafotil pro potřeby odboru životního prostředí další fotodokumentaci. „Jsou na ní patrny ořezané větve stromů, moniliózou napadená jablka, dokonce obaly z postřiků,“ uvedl Kvita, „nechci se vyjadřovat k oprávněnosti poplatku, ale existenci nepovolených skládek, včetně vyčíslení nákladů na jejich odstranění máme zdokumentovanou od roku 1999.“

Zástupci města - vedoucí odboru životního prostředí, vedoucí finančního odboru a vedení města se sejdou na společné schůzce se zástupci zahrádkářů v anexu městského úřadu 27. února, aby společně projednali sporné otázky.

K o p ř i v n i c e (dam) - Daleko více peněz, než by se na první pohled mohlo zdát, jde podle kopřivnického místostarosty Zdeňka Krajčíra na prevenci kriminality ve městě. Sto padesát tisíc korun, se kterými město ve svém rozpočtu počítá na spoluúčasti na projektech Komplexního součinnostního programu prevence kriminality, nejsou jediné peníze, které mají působit proti nežádoucím jevům ve městě. Dalšího čtvrt milionu bude stát provoz klubu Kamarád a provozní výdaje na prevenci. Celková suma, která je v návrhu rozpočtu skryta pod kolonkou ’Prevence kriminality’, tak dosahuje částky čtyř set tří tisíc korun. Ani to však není podle Krajčíra všechno.

„Peníze, které jdou na podporu kultury, příspěvky sportovním klubům, na volnočasové aktivity a další věci, se dají všechny zařadit do prevence kriminality. To jsou potom sumy, které jdou do milionů,“ tvrdí místostarosta.

Doby, kdy drtivou většinu nákladů na předcházení vzniku zločinnosti ve městě neslo prostřednictvím dotací ministerstvo vnitra, jsou zřejmě nenávratně pryč. „Částka, kterou ministerstvo na programy vyčleňuje, je pořád zhruba stejná, ale počet obcí a měst, které se o dotace ucházejí, se mnohonásobně zvýšil. Konkurence je teď opravdu velká a navíc Kopřivnice je v programu již dlouho a získala z něj značné prostředky, je proto i pochopitelné, že je dávána přednost jiným uchazečům,“ nechal se slyšet Krajčír s tím, že radnice počítá v návrhu rozpočtu s větší sumou, než je nezbytně nutná k pokrytí plánované spoluúčasti města na preventivních projektech. „Zkušenosti nám říkají, že ne všechno, co bychom chtěli, dostaneme,“ řekl místostarosta. Specializovaná komise doporučila radním a následně zastupitelstvu k odsouhlasení čtyři projekty a od ministerstva by jejich autoři rádi viděli podporu ve výši 177 tisíc korun. „Při rozhodování v radě jsme se řídili doporučením komise a ani v zastupitelstvu neočekávám nějaké problémy,“ odhaduje Krajčír šance, že plány na papíře se časem promění v realitu.

K o p ř i v n i c e (hod) - Na své poslední únorové schůzi se radní zabývali i problematikou agendy občanských průkazů a cestovních dokladů.

„Od 1. července 2000 nabyl účinnosti zákon č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech a č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech a od tohoto data bylo možno požádat o vydání nového občanského průkazu či pasu na kterémkoliv okresním úřadě nebo na obecním či městském úřadě pověřeném vedením matrik. V průběhu této doby došlo na oddělení občanských průkazů k několika změnám, například byly upraveny úřední hodiny, které byly rozšířeny z původních dvou dnů na čtyři. Ustálil se také způsob předávání žádostí na okresní úřad,“ řekla Pavla Jurková, vedoucí kanceláře tajemníka, pod kterou evidence pasů patří.

Zatímco v roce 2000 bylo vydáno 1 226 občanských průkazů a 332 cestovních dokladů, vloni si žadatelé vyzvedli již 2 592 občanek a 1 209 pasů.

Když si porovnáme čísla a vydělíme počtem měsíců, tak u občanských průkazů došlo ke zvýšení měsíčního průměru, a to o dvanáct kusů, zatímco u cestovních dokladů se tento průměr zvyšuje, a to o pětačtyřicet kusů.

K o p ř i v n i c e (dam) - V květnu nebo na začátku měsíce června by měl být zahájen provoz nového bowlingového centra nad kopřivnickou průmyslovkou.

Čtyři dráhy s veškerým příslušenstvím na ’zelené louce’ staví frýdecko-místecký podnikatel Kamil Příhoda se svým společníkem. „Už se pracuje v interiérech, na elektroinstalacích a zateplení. Trošku nás zdrželo počasí, ale plán otevřít do léta se nám zřejmě zdaří,“ prozradil Příhoda. Podle jeho slov většina bowlingových drah vzniká ve starších budovách a umístění v novostavbě je spíše výjimkou.

„Nemusíme bowling přizpůsobovat stavbě, ale naopak stavbu jejímu účelu,“ pochvaluje si podnikatel.

Dráhy, na kterých bude možné kuželky srážet, budou mít veškeré velikostní parametry a budou v UV provedení, přesto v Kopřivnici nebude možné pořádat oficiální závody.

„Podmínky Českého bowlingového svazu jsou v důsledku lobbingu pražských klubů velmi přísné a vyžadují šest drah,“ vysvětlil Příhoda.

Podle jeho slov ale v Kopřivnici s velkou pravděpodobností vznikne místní amatérská ligová soutěž.

K o p ř i v n i c e - Těžko očekávat v době konání zimní olympiády větší účast na besedě, byť sebezajímavější. Ti, kdo přišli do křesťanského centra Apoštolské církve, však rozhodně nelitovali. Misionář Václav Bednář z Havířova přednášel o svých zkušenostech z cest po zemích bývalého Sovětského svazu s humanitární pomocí. Jeho aktivity se postupem času specializovaly. Dnes se naplno věnuje pomoci dětem, které žijí bez domova a prostředků v kanálech ukrajinského Kyjeva.

„Důvody, proč děti utíkají od rodin, jsou různé - neutěšené rodinné poměry, alkoholismus, hlad, sexuální zneužívání, někdy i obyčejný dětský vzdor,“ seznamuje s příčinami Bednář, „není výjimkou, že se na ulici objevují předškolní děti, které prakticky okamžitě začínají fetovat, žebrají, vedou promiskuitní život, kradou, dostávají se do dětských vězení anebo záhy umírají. Málokteré z nich se však dožije dvaceti let.“

Křesťanská charitativní organizace pro takto postižené děti, kterých je jenom v Kyjevě podle odhadu patnáct tisíc, vaří jídlo, které v době od osmnácti do tří do rána rozváží po kanálech. Přes léto se spolupodílí na pořádání tříměsíčních rehabilitačních pobytů na ostrově na řece Dněpru, kde děti alespoň na chvíli poznají, co je to základní hygiena, pravidelná strava, ale i obyčejné lidské slovo a pohlazení.

Základem práce zůstává provozování soukromého dětského domova pod názvem Otcův dům. Tam se snaží pomoci dětem najít smysl života, umožnit jim vzdělání a vrátit vlastní identitu. Jenom získání dokladů totožnosti bývá ve většině případech zcela nadlidský výkon, ne nepodobný detektivnímu pátrání.

Mezi šťastlivce, který našel azyl v Otcově domě, patří například dnes už patnáctiletá Diana, kterou matka pořezala po celém těle, obličeji, vlasy spálila v troubě, oslepila na jedno oko a rozdrtila nos baseballovou pálkou. Tři roky strávila prostřednictvím Červeného kříže v USA, kde podstoupila třináct plastických operací.

Mášu Zakrevskou matka od devíti let nutila k sexuální prostituci, aby si zajistila prostředky na drogy, Saša Čygarov osiřel poté, co všichni v rodině zemřeli na předávkování drogami nebo alkoholem. Ne každému dítěti se však podaří přivyknout ústavnímu režimu, výjimkou nejsou případy, které po dvou třech letech utíkají zpět na ulici.

Co dítě, to osud nahánějící hrůzu i dospělým. A zároveň lítost nad lhostejností a sociálními poměry země, která do takové situace děti uvrhla. O to víc pak ční nezištný zájem lidí z křesťanské organizace, podobných Václavu Bednářovi, kteří se snaží v rámci svých možností alespoň snížit tragický úděl těch nejmenších.