Budova muzea je významnou památkou spjatou s historií kopřivnické automobilky. Právě ona je rodným domem Ignáce Šustaly, zakladatele výroby kočárů a bryček v Kopřivnici. Areál měl zásadní vliv na dějiny Kopřivnice. V roce 1850 zde byla zahájena výroba kočárů, začátek dnešní automobilky Tatra.

V současných dnech slouží památná budova Fojtství k muzejním účelům. V největší místnosti je stálá expozice věnovaná právě počátkům budoucí továrny Tatra a samozřejmě jejímu zakladateli. V bývalé kuchyňce je výstava typických krojů moravského lidového folklóru.

V třetí místnosti byla zřízena selská jizba. Návštěvník se v ní pomyslně přesune do dávných dob a pozná styl bydlení, života a práce našich předků. Dále v prostorech muzea lze zhlédnout některé významné archeologické nálezy z Kopřivnice a jejího nejbližšího okolí. Opravdovým skvostem je bronzový poklad z poloviny 8 stol. př. n. l. a figurka ze slonoviny z počátku 14. stol. nalezená na hradě Šostýn, tzv. Šostýnská Venuše. Nezapomnělo se ani na velké selské povstání, které proběhlo roku 1695. Poslední částí je rozsáhlý půdní prostor (bývalá sýpka), který nyní slouží k výstavním účelům.

V areálu Fojtství je stodola, v níž Ignác Šustala roku 1850 postavil první kočár. Dnes jsou ve stodole vystaveny ukázky výrobků z první Šustalovy dílny.

K celému areálu přiléhá turisticky zajímavý starý hřbitov s řadou hodnotných náhrobků z 19. století a se dvěma honosnými hrobkami rodiny Šustalů (zakladatelů kočárovky) a Rašků (zakladatelů továrny na kameninu a hliněné zboží).

Otevřeno: denně mimo pondělí, 1. 5. - 30. 9.: 9 - 17 hod., 1. 10. - 30. 4.: 9 - 16 hodin

Rozhledna Bílá hora - Kopřivnice se také může pochlubit víceúčelovou věží s rozhlednou, slavnostně otevřenou 28. 9. 2000, tvořící dominantu nejen městu, ale i přiléhajícímu okolí.

Moderní konstrukce rozhledny vám při troše fantazie připomene symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, stejně jako jejímu architektovi. Na horu vede několik cest. ’Sluneční cesta’ se však nazývá ta nejkrásnější, vedoucí lesoparkem ze strany Štramberka, která je zároveň naučnou stezkou. Za zmínku stojí, že věž unese více než 200 dospělých osob. Pokud vystoupáte celkem 161 schodů do 26metrové výšky, odměnou vám bude výhled do celého okolí.

Otevřeno: od 1. května do 31. října, úterý až neděle od 8 do 18 hodin

K Bílé hoře neodmyslitelně patří vápencový skalní útes nazývaný Váňův kámen, tyčící se na jejím východním svahu. Kámen je opředen pověstí o čertu, který ho zde upustil. Proto se mu také říkávalo Čertův kámen. V dávných dobách byla u jeho paty upálena mladá čarodějnice. Před několika lety zde bylo objeveno několik archeologických nálezů, naznačujících možnost přítomnosti starého sídliště. K místu u Váňova kamene se taktéž váže významná historická událost - selské povstání dne 26. června 1695, které bylo jedním z největších na severní Moravě.