Kopřivnické noviny č. 38/2001
ze dne 1. listopadu 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - Už jen požehnání vlády schází k tomu, aby rozhodující 91,61procentní balík akcií kopřivnické Tatry přešel z vlastnictví státu do rukou strategického partnera. Předposlední krok na neustále protahované cestě automobilky k prodeji učinila minulý čtvrtek dozorčí rada České konsolidační agentury.

Z vyjádření jejích představitelů vyplývá, že konsolidační agentura nakonec prodej Tatry americké společnosti SDC International schválila, přestože má o jejím budoucím majiteli pochybnosti. „Americká firma se nezdá být strategickým partnerem pro Tatru a existují pochyby o jejích finančních možnostech,“ řekl ČTK po jednání dozorčí rady její tajemník Tomáš Páv. S Pávovými slovy nesouhlasí společnost Odien, která partnera pro Tatru vybírala, ani automobilka sama. „S ohledem na obsah námi předloženého doporučení nechápeme, co ho vedlo k takto neopodstatněné kritice doporučeného investora,“ uvedla tisková mluvčí Odienu Alice Undusová. Vedení Tatry se již v minulosti nechalo několikrát slyšet, že společnost SDC má potenciál být přínosným partnerem automobilky.

„V době, kdy probíhal výběr partnera, dostal management Tatry k dispozici dvě zcela anonymní nabídky potenciálních investorů a jeho úkolem bylo posoudit, která varianta je pro Tatru přínosnější. Až později jsme se dozvěděli, že šlo o nabídku SDC,“ řekl Jan Slezák, manažer vnějších vztahů kopřivnické Tatry s tím, že došlo k velké shodě v tom, co podle managementu Tatra potřebuje a co kupec nabízel. Zároveň však Slezák přiznal, že Tatra nemůže znát a posuzovat finanční zázemí SDC. Rozhodnutí konsolidační agentury z minulého čtvrtka Tatra podle Slezáka vítá. „Věříme, že tímto důležitým krokem se celý proces prodeje posune ke zdárnému konci a že vláda bude schopna co nejdříve rozhodnout,“ řekl. Také Odien ústy své tiskové mluvčí uvítal kladné stanovisko dozorčí rady konsolidační agentury.

„Doufáme, že se i Vláda ČR zachová obdobným způsobem a podpoří vstup námi doporučeného partnera do Tatry. Jak ostatně někteří její členové avizovali v průběhu celého prodejního procesu,“ uvedla Undusová.

Schválení prodeje automobilky v nejbližší době je přitom otázkou její další existence. Pokud by totiž nenašla Tatra nového majitele do konce roku, hrozil by kopřivnické firmě konkurz. Jednou z podmínek udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory, kterou Tatře poskytl antimonopolní úřad, bylo ukončení procesu prodeje automobilky nejpozději do konce letošního roku. Nestane-li se tak a Tatra nebude ještě letos v rukou nového majitele, bude to znamenat anulování čtyřmiliardové státní pomoci, díky které se Tatra v létě loňského roku zbavila svých starých dluhů.

V době uzávěrky tohoto čísla ještě nebylo známo, kdy se rozhodování o dalším osudu největšího místního zaměstnavatele dostane na pořad jednání vlády.

K o p ř i v n i c e (hod) - Kolem dvou tisíc žádostí o zaměstnání v kopřivnickém závodě Dura Automotive Systems CZ, s. r. o., zaslali lidé z Kopřivnice i z širokého okolí jako odpověď na inzeráty zveřejněné v regionálním tisku, ale především spontánně, v očekávání vytváření nových pracovních příležitostí.

Zájem projevili i lidé, kteří jsou zaměstnáni a kteří hledají perspektivní firmu, možná i lepší platové ohodnocení. Podle Milana Burgeta, personálního manažera kopřivnického závodu, budou však platy v závodě Dura srovnatelné se mzdami okolních podniků, jako např. ve firmách Siemens, Autopal, ale i v Tatře. Zaměstnanci mohou samozřejmě dosahovat lepšího platového ohodnocení, ale vždy v závislosti na výkonu v odpovídající kvalitě a objemu odvedené práce.

Zpracování velkého množství přihlášek provádí liberecká personální agentura Aperta, která jednotlivé žádosti třídí a zařazuje do databáze, kterou následně předá pracovníkům kopřivnického závodu Dura, a ti s ní budou dále pracovat.

Lidé, kteří se ucházejí o zaměstnání především v technických funkcích a oblasti logistiky, seřizování a údržby, by měli znát jazyky, neboť mnozí z nich budou zaškolováni v jiných závodech Dura po celé Evropě a budou spolupracovat se zahraničními partnery.

K o p ř i v n i c e (ili) - Radě města byla předložena zpráva navrhující monitorování kvality ovzduší v Kopřivnici v roce 2002, zpracovaná odborem životního prostředí. Tato zpráva byla rozšířena o další navrhovanou variantu způsobu sledování ovzduší oproti zprávě, která byla radě předložena před půl rokem.

Z důvodu optimalizace státní imisní sítě monitoringu kvality ovzduší se Český hydrometeorologický ústav rozhodl zrušit některé vytipované automatické monitorovací stanice (AMS) na území republiky, mezi nimi i tu, která sleduje kopřivnickou lokalitu. Jedná se zejména o stanice, kde z dlouhodobého hlediska nedochází k překračování koncentrací oxidu siřičitého, oxidů dusíku, prašného aerosolu, oxidu uhelnatého a dalších sledovaných ukazatelů.

Vedení města nechce ovšem kontrolu nad kvalitou stavu ovzduší zcela ztratit. „Je to pochopitelné, ať už z důvodu chystané obnovy výroby cementu ve Štramberku nebo následného zvýšení dopravní obsluhy cementárny, která má být vedena přes město,“ uvedla pracovnice odboru životního prostředí Pavlína Blahutová, do jejíž kompetence ovzduší spadá.

Ze čtyř navrhovaných variant byla upřednostněna stávající stanice automatického imisního monitoringu, která pracuje v rámci celostátní sítě. I když se jedná o nejdražší variantu, jejíž provoz zatíží roční rozpočet města zhruba o 300 až 350 tisíc korun, ukázala se jako nejvýhodnější. „Měření na automatické stanici probíhají nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně s okamžitým stanovením naměřených hodnot, které po připojení na kabelovou televizi mohou sledovat naši občané, a to vše bez nároku na obsluhu,“ přiblížila výhody schválené varianty Blahutová.

Rozhodnutí o tom, zda přestane Český hydrometeorologický ústav automatickou monitorovací stanici v Lubině provozovat, by mělo padnout do konce roku. Podle předběžných příslibů by se na nákladech provozu AMS měla podílet i cementárna ve Štramberku.

K o p ř i v n i c e (hod) - Minulý týden ve čtvrtek si pár desítek Kopřivničanů připomnělo u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka vznik samostatného Československa, jenž se pojí s datem 28. října 1918. Již od osmnácté hodiny vyhrával Městský dechový orchestr pod vedením Aloise Hrnčárka, krátce po půl sedmé položili kytice k pomníku představitelé města a poté vystoupil s krátkým projevem starosta Jiří Tichánek, ve kterém vzpomněl právě zakladatele první republiky a jejího prezidenta T. G. Masaryka. Po zaznění státní hymny se vydal směrem ke kulturnímu domu lampionový průvod vedený mažoretkami a dechovkou.

„Jsem rád, že v době ’blbých nálad’ přišlo tolik lidí. V kraji jsme možná jediní, kteří oslavují tento státní svátek lampionovým průvodem,“ neskrýval radost nad oslavami svátku Bohuslav Ficek, člen Konfederace politických vězňů.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

K o p ř i v n i c e (jk) - Kopřivnický Tenisový klub se dočkal. Od pátku 26. října mohou jeho členové i široká veřejnost využívat ke hře halu se zrekonstruovaným povrchem.

Novotou zářící zelená podlaha byla klubu do užívání slavnostně předána právě v pátečním odpoledni za přítomnosti osobností ve věci zainteresovaných a také pozvaných hostí. Po krátkém proslovu prezidenta klubu Karla Fojtíka a místostarosty města Zdeňka Krajčíra byl proveden ’premiérový odpal’. Čest vyslat první míčky přes síť měli oba místostarostové.

Nemohlo tomu být ani jinak. Objekt patří městu a právě ono uhradilo téměř polovinu částky, kterou si za rekonstrukci podlahy ve vytopené hale účtovala firma Sportovní podlahy Zlín. Celkově vše přišlo téměř na jeden a půl milionu korun.

K havárii vodovodního potrubí a tím i zničení původního povrchu nisaplast došlo v únoru, k dohodě mezi městem a firmou pak 10. července s tím, že již na podzim chtěli tenisté začít halu využívat. Nešlo tedy o dlouhodobě plánovanou, nýbrž bleskovou akci. Zásluhu na rychlém řešení problému, který vyvstal, má, jak již bylo řečeno, pružně jednající město a ve velké míře i výbor klubu. Ten mimo jiné věnoval spoustu času a energie výběru vhodného povrchu. Zvolil Conipur HG, což je elastická polyuretanová sportovní podlaha. Jde o povrch, který je bezešvý, trvale elastický, odolný proti vlhkosti, protiskluzový, snadný na údržbu a lehce opravitelný. Jeho životnost činí minimálně 20 let. „Zkoušeli jsme více povrchů, ale tento, který jsme otestovali v Českém Těšíně, se jevil jako optimální pro naše účely. Jeho vlastnosti se blíží antuce a já věřím, že bude dobře sloužit,“ uvedl manažer klubu Miroslav Bartoň. Cena hraní v hale se oproti loňsku vyšplhala poněkud výše, jak ovšem podotkl prezident klubu Karel Fojtík, nový povrch v tom vůbec nehraje roli. „Za vším je zvýšení cen energie,“ potvrdil. Cena se podle něj liší podle toho, zda je třeba využít umělého osvětlení či nikoliv.

Kromě oficialit ale došlo i na pořádný tenis. V sobotu se konal turnaj ve čtyřhře, a rekreační hráči tak měli možnost povrch pořádně otestovat. Vítězství v prestižním boji devíti dvojic se stal kořistí dvojice Lumír Pospěch - Karel Fojtík.

K o p ř i v n i c e - Minulý týden vládlo tzv. dušičkové počasí, ochladilo se, protože přes den nesvítilo sluníčko, stmívalo se dřív, no zkrátka počasí, že lidé venku moc nepobývali a ve skříních začali hledat teplejší oblečení, ti zimomřivější i zimní bundy. Během uplynulého víkendu chodilo mnoho lidí s květinami či květinovými koši, které odnášeli na hřbitovy. Hodně z nich chodí na hřbitovy pravidelně, jiní alespoň jednou v roce právě na Dušičky. Hřbitovy v tuto dobu jsou velmi pěkné, zvláště v podvečer všechno svítí a hroby jsou upravené.

Co ale na mě minulý týden zapůsobilo zrovna ne nejlépe, bylo to, že už i v rádiu začali mluvit o Vánocích, o nakupování dárků. Někteří známí, kteří měli naladěnou stejnou stanici, mi během telefonního rozhovoru jakoby mimochodem připomněli, že „za dva měsíce máme Štědrý večer, za dva měsíce máme první svátek vánoční…“. Na to, že v obchodech se vánoční zboží začalo objevovat na začátku měsíce října, jsem si už zvykla. Diskuze v rádiu mě opravdu zaskočila, bylo to i pro mne ’silné kafe’.

Člověk, ač se tomu brání, začíná uvažovat, že přece ty dva měsíce není tak dlouhá doba, a zamyslí se nad tím, co by měl koupit svým blízkým za dárek, aby mu udělal radost, aby se neopakoval. Mezi kolegyněmi na úřadě se začíná diskutovat o tom, zda budou péct cukroví doma nebo si trochu ulehčí a objednají si potřebné množství. U některých osvědčených firem už dokonce objednávky na vánoční cukroví neberou.

Pak se člověk zarazí a řekne si, času do Vánoc ještě dost. Vánočnímu maratonu v podobě uklízení, pečení a shánění dárků ale stejně neuniknu.