Kopřivnické noviny č. 34/2001
ze dne 4. října 2001

K o p ř i v n i c e (hod) - Na začátku zasedání zastupitelstva města, jež se konalo ve středu minulý týden, složil slib Jan Jalůvka z Mniší, nový zastupitel za KDU-ČSL, který nahradil zemřelého Jaromíra Maroně. Poté následovalo projednání a schválení rozborů hospodaření města za první pololetí letošního roku a rozpočtová opatření, to bylo velmi rychlé, neboť v pondělí se uskutečnil seminář zastupitelstva.

Větší diskuzi si vyžádalo schválení příspěvku ve výši sto tisíc Jiřímu Navrátilovi na realizaci výstavy Betlémy v Kopřivnici - současná tvorba na Moravě a ve Slezsku. Po vystoupení jejího organizátora a vysvětlení všech připomínek byl příspěvek schválen. K samotné výstavě píšeme více na straně 4 v samostatném článku.

Zastupitelé schválili finanční příspěvky z rozpočtu odboru školství, kultury a sportu - volnočasových aktivit, ASK Tatra na sedm akcí v celkové výši 29 500 korun.

Dalším bodem, při jehož projednávání se živě diskutovalo, bylo schválení uzavření dohody o poskytnutí finančního příspěvku ve výši dvě stě padesáti tisíc korun na opravu místní komunikace Štramberk - Lichnov, ulice Janáčkovy mezi městy Kopřivnicí a Štramberkem. Zastupitelé jednali ze začátku o částce dvě stě tisíc korun, ale po vystoupení štramberského starosty Jana Sochy, který byl na jednání přítomen, byly navrženy částky 250 tisíc a tři sta tisíc korun. Zastupitelé nakonec odsouhlasili částku 250 tisíc korun. „Mně bylo líto, že maličký Lichnov dal vloni tři sta tisíc korun. Kopřivnice byla před dvěma lety požádána o totéž. Mohlo to být už za námi, pomoc je účinná, když je včasná,“ komentoval schválení konečné částky štramberský starosta Jan Socha.

Na zastupitelstvu byly schváleny prodeje domů č. p. 1316 na ul. Pod Morávií a č. p. 771 - 773 na ul. Karla Čapka. Zastupitelé znovu projednávali pět prodejů domů, které schválili na svém červnovém zasedání, a to z důvodu, že se jejich kupcům - současným nájemníkům - nepodařilo dát dohromady potřebnou částku peněz. V těchto smlouvách se měnily platební podmínky a doplňovaly se o splátkové kalendáře.

Do té doby velmi svižné jednání zastupitelstva se zadrhlo v bodě Různé, kdy se rozpoutala velká diskuze.

Ta byla hlavně o přihlášce Marie Pešlové do kontrolní a revizní komise. Byť na posledním zastupitelstvu zaznělo, že členy komisí navrhují jen zastupitelé, Marie Pešlová opět vystoupila s tím, že by chtěla v těchto komisích pracovat a není jí to umožněno. Jiří Sumbal, předseda kontrolního výboru, odpověděl, že ze zákona je počet členů lichý a že on nemá důvod žádného člena z ní vyloučit. Diskuzi utnul až návrh zastupitele Petra Chromečky, který navrhl, aby zastupitelé hlasovali o tom, zda chtějí, aby se počet členů komise rozšiřoval. Hlasováním dali jasně najevo, že k žádnému rozšiřování nedojde. Přesto je Marie Pešlová označila za uzavřené mocenské centrum, které nechce, aby občané měli kontrolu nad jejich činností. Jiří Sumbal jí odpověděl, že ve finanční komisi pracují tři zastupitelé a čtyři občané.

Rovněž se hovořilo o zátěži cesty Záhumenní při rozšíření těžby a výroby cementu v cementárně. Zastupitelé se shodli v tom, že by bylo vhodné, aby se dalšího jednání zúčastnil zástupce firmy a vše jim podrobně vysvětlil.

Na přetřes v hodinu a dvacet minut trvajícím bodu Různé přišly i vývěsní skříňky, jež jsou určené pro politické strany, organizace, spolky či sdružení a ne pro občana jako jednotlivce. O jednu totiž projevila zájem Marie Pešlová a nebylo jí vyhověno, proto se o tom diskutovalo. Zda je ti, jimž jsou určeny, využívají, záleží na nich.

Š t r a m b e r k (hod) - Na úterý 2. října bylo svoláno mimořádné zastupitelstvo města Štramberka z důvodu podepsání smlouvy s firmou Strabag ČR, a. s., České Budějovice, která bude provádět opravu průtahu cesty od městského úřadu až po Palárnu.

„Oprava cesty byla stěžejní bod našeho volebního programu a chceme se do toho hned počátkem října pustit,“ řekl Jan Socha, štramberský starosta, a pokračoval, „převod místní komunikace na město je danajský dar od státu. Pět let už prosíme správce inženýrských sítí a všechny občany, aby si vyměnili přípojky, protože nebude možno do vozovky vstupovat. Nový koberec by měl vydržet tak dvacet let. Město získalo pět milionů korun z programu Sapard-test, což je zpráva velice radostná, než zjistíme, že je to asi pětina peněz rozdělených v republice na tento program. Všechny ostatní zprávy jsou špatné. Cena opravy celého průtahu je spočítána na patnáct milionů korun, a my jsme dostali pět, musíme proto opravu silnice rozdělit do dvou etap.

První etapa bude zhruba stát 7,5 mil. korun a opravíme jen živici a obrubníky od úřadu až po Palárnu. Neumožní nám to ale opravit jednosměrku, tedy cestu kolem hřbitova a školy, která není tolik postižená. Dále nám také nedostatek finančních prostředků nedovolí položit asi třícentimetrový koberec od úřadu ke zdravotnímu středisku a také nedojde k opravě hrbolatých kostek od Dallasu. Do 10. prosince musí být tato akce hotova, zkolaudována a vypořádána. Chodníky, přechody, retardéry, parkovací stání - to vše je předmětem další etapy,“ uzavřel Socha.

Na otázku, kdy bude druhá etapa opravy silnice, odpověděl starosta Socha, „že to vše záleží na penězích. My se několik let snažíme o získání státní dotace a po třech neúspěšných pokusech nám to vyšlo. Není záruka, že obdržíme další, spíš se budeme snažit domluvit, pokud se bude stavět cementárna, s jejím vedením. Máme to v podmínkách.“

K o p ř i v n i c e (dam) - Domov důchodců s kapacitou zhruba čtyřiceti lůžek by mohl v Kopřivnici začít vyrůstat již příští rok. „Je tady šance získat ze státního rozpočtu peníze na dostavbu a stavbu domova důchodců,“ řekl místostarosta Alois Janek. Podle jeho slov navíc politiky na radnici do urychleného zahájení stavby netlačí jen předvolební sliby občanům, ale také technické záležitosti.

Domov důchodců by měl vyrůst na nedostavěné společenské části stávajícího domu s pečovatelskou službou. Tato hrubá panelová stavba je již dlouhou dobu zakonzervována. „Jestli nebude objekt nejpozději do dvou tří let stát, hrozí poškození stavby do té míry, že nebude použitelná a bude ji třeba asanovat,“ varoval Janek. Podle něj již radnice požádala ministerstvo financí o dotace, a to peníze zahrnulo do návrhu státního rozpočtu na příští rok. Do náležitostí žádosti o státní peníze musí město doplnit již pouze jméno vítěze tendru na zhotovení stavby, která by odhadem měla stát sedmdesát milionů korun. Radnice již dokonce vypsáním výběrového řízení pověřila brněnskou společnost RTS. Ta by již měla inzerovat v obchodním věstníku a nejvýhodnějšího uchazeče o zakázku hledat.

Pokud by peníze ze státní kasy do města skutečně dorazily, mohla by být stavba domova důchodců podle Janka zahájena už v polovině příštího roku.

„Projektová dokumentace na stavbu je hotova již od roku 1997 a existuje i platné stavební povolení,“ tvrdí Janek. Podle architekta města Milana Šmída je projekt domova důchodců průběžně aktualizován a největší změny doznaly finanční kalkulace.

Čtyři desítky lůžek a dvanáct míst plánovaných jako rezerva v podkroví budovy by měly pokrýt potřeby Kopřivničanů. Podle šéfky sociálního odboru radnice Jiřiny Mikulenkové je v domovech důchodců v novojičínském okrese zatím rozmístěno asi třicet občanů Kopřivnice. Nejvíc kopřivnických seniorů obývá domovy v Příboře, Frenštátu a Novém Jičíně.

Podle Mikulenkové by stavba nového domova mohla také zkrátit mnohdy mnohaměsíční čekání v zařízení s celodenní péčí.

„Je nepravděpodobné, že by všichni kopřivničtí důchodci, kteří bydlí v jiných městech, projevili zájem o přesun do Kopřivnice,“ tvrdí vedoucí sociálního odboru.

V současné době evidují úředníci okresního úřadu, kteří mají umísťování důchodců do domovů na starosti, celkem dvacet žádostí z Kopřivnice. Přírůstek čtyřiceti nových lůžek je i vzhledem ke stárnutí populace vítaný.

K o p ř i v n i c e (dam) - Víc jak patnáct tisíc z téměř čtyřiadvaceti tisíc obyvatel Kopřivnice by se v případě nebezpečí mohlo uchýlit do krytů civilní obrany na území města. Kopřivnice disponuje celkem jednapadesáti úkryty s celkovou kapacitou patnáct tisíc dvě stě čtyřicet osob. Víc jak polovina jich přitom existuje na území automobilky Tatra. Sedmnáct tatrováckých krytů totiž pojme zhruba šest tisíc sedm set lidí. Tatra s necelými šesti tisíci zaměstnanci je tak schopna poskytnout místo v krytu všem.

„Kryty ve fabrice jsou pro město téměř nepoužitelné. Doběhová vzdálenost je totiž plánována na 400 metrů. Jsou to kryty čistě pro zaměstnance,“ tvrdí odpovědný pracovník radnice Petr Mareček. Evakuační plány pro město jsou navíc patnáct let staré a málokdo ví, kam by se v případě krize či havárie měl ukrýt.

V případě krize by se občané prý všechny informace dozvěděli od jednotek integrovaného záchranného systému, které by veškeré záchranné práce řídily. Nový evakuační a krizový plán Kopřivnice by měl podle nařízení vlády vzniknout do čtyř let, podle Marečka ale radnice udělá vše proto, aby to bylo dříve.

Součástí civilní obrany jsou také ochranné plynové masky. V současné době se na území města nenajde ani jediná. „Veškeré masky z místních skladů byly převezeny do okresního skladu, kde taky prošly revizí. V případě hrozící krize by pak byly dopraveny do Kopřivnice,“ tvrdí Mareček. Podle něj není nutné, aby masky byly přímo ve městě.

„V případě, že by měly zabránit nějakému nečekanému nebezpečí, musel by je každý člověk nosit neustále za pasem,“ prohlásil Petr Mareček. Ten také přiznává, že masek je stejně jako ve zbytku republiky nedostatek.

K o p ř i v n i c e (dam) - Léta nefunkční a nepříliš estetický vodotrysk v prostoru před kavárnou u hlavní kopřivnické pošty by měl nahradit parčík.

K rozhodnutí zrušit dosavadní stavbu bylo přikročeno pro její neutěšený stav. „Vana bazénu byla prasklá a její oprava není možná. Pokud bychom chtěli vodotrysk zachovat, bylo by třeba jej zbourat a postavit celý znovu, což by si vyžádalo obrovské náklady,“ řekl ředitel firmy Slumeko, s. r. o., Karel Březina. Podle jeho slov někdejší opakované pokusy o opravu selhaly, a proto přišly ke slovu bagry.

Vana vodotrysku bude během následujících dnů vybavena drenáží a zavezena sutí a následně zeminou. S budováním parku se pak počká do jara.

V současnosti se již dokončuje příslušný projekt, který počítá s tím, že na místě vodotrysku vznikne klidová zóna, kde bude možné posedět na lavičkách ve stínu pergol. Je možné, že prostranství bude vybaveno i zařízením pro hru dětí a případně i nějakým drobnějším vodním prvkem, to však záleží na množství peněz, které budou v rozpočtu k tomuto účelu vyhrazeny. Osázení zelení je samozřejmostí.

K o p ř i v n i c e - Adam chodí do deváté třídy základní školy a patnáctiny oslavil v květnu. Svou první zkušenost s cigaretami datuje do první třídy.

„No, to jsme s klukama kouřili od slámy, rákosu až po rodičům kradené cigarety všechno, co jenom trochu hořelo. Ale první potáhnutí jsem zvládl ještě v plínkách,“ vzpomíná na své kuřácké začátky Adam. Jeden z rodičů, oba silní kuřáci, nechal zapálenou cigaretu v dosahu malého děcka, a to využilo situace. „Tehda prý z toho byla velká sranda, jak jsem napodoboval staříky, a dodnes to všem dávají k lepšímu. Škoda, že jim ten humor nevydržel,“ konstatuje Adam. Vzpomíná přitom na nekonečnou řadu výprasků, které následovaly poté, co byl přichycen.

„Pak už jsem si dával většího majzla, ale jak mamka čekala bráchu a kouř z cigaret ji natahoval, tak přesně poznala, že jsem si jednu práskl,“ přibližuje problémy nezletilých kuřáků Adam, „teď už na to jdu jinak. Nekouřím v uzavřených místnostech, aby mi nesmrděly hadry, a ’winterfreška’ se postará o svěží dech.“

Od třinácti jeho denní spotřeba vzrostla z deseti na patnáct cigaret. Cigarety krade rodičům přímo z otevřených krabiček, a že jim ubyde pár drobných v peněžence, většinou taky nepoznají.

Adam od malička trpí častými záněty dýchacích cest, každoročně jezdí do lázní v Jeseníku. S kouřením rozhodně skončit nehodlá: „Rodiče bafají celý život, i babka s dědou, tak mi přece nebudou kázat, že to škodí zdraví. A do těch lázní se vždycky těším. S sebou dostanu dost peněz na útratu a tam nás rozhodně nehlídají tak, že bych si nemohl zakouřit.“