Kopřivnické noviny č. 30/2001
ze dne 6. září 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - Zhruba milion dvě stě tisíc korun spolkly opravy provedené na místních základních školách během prázdninových měsíců.

Na Základní škole Emila Zátopka na žáky čeká nově vybavená počítačová učebna s jedenácti novými PC. „Původní počítače Apple jsme přesunuli do jiné místnosti a nahradili jsme je novějšími přístroji,“ uvedl ředitel školy Jan Mužík s tím, že náklady na vybavení učebny se pohybovaly řádově okolo dvou set padesáti tisíc. Dále škola prošla běžnou prázdninovou údržbou, včetně malování. Rekonstrukcí prošla část odpadů v budově.

Škola Dr. Milady Horákové se může pochlubit nátěry palubovky v obou tělocvičnách protiskluzovým lakem. „Proběhlo také vymalování a nátěry většiny oken ve škole, taky nějaké ty drobnosti jako tabule,“ uvedl ředitel školy Lumír Pospěch s tím, že náklady se vyšplhaly zhruba na tři sta až tři sta padesát tisíc korun.

„Na Alšově škole byla provedena rekonstrukce zastaralých chladicích boxů ve školní kuchyni,“ uvedl Zdeněk Šerý z odboru majetkové správy místní radnice, která opravy většího charakteru zajišťuje. Kromě toho na školáky navštěvující zmíněnou školu čeká nové vybavení v některých třídách. „Samozřejmostí je vymalování školy, nátěry tabulí a podobné drobnější záležitosti, které se provádějí každoročně,“ řekl Milan Bureš, ředitel Základní školy na ulici Alšově.

Na církevní škole sv. Zdislavy se o prázdninách pracovalo na odhlučnění a estetickém vylepšení interiérů školy. „Město navíc v budově provedlo instalaci regulace topení,“ prozradil ředitel Pavel Janek.

Poměrně rozsáhlými rekonstrukcemi prošla během prázdnin také nejstarší místní škola na náměstí. Během prázdnin byla částečně opravena střecha budovy, generální opravou prošly jedny z WC ve škole. „Byl proveden nátěr vnějších oken na nové části budovy a v části školy bylo položeno nové lino,“ řekla ředitelka Jitka Kalužová.

Okna se natírala i ve škole na ulici 17. listopadu. „Přestože jde o nejnovější školu, bylo nutné udělat rozsáhlou opravu rozvodů vody. Především u teplé vody byly značné problémy s tlakem,“ konstatoval Šerý.

Investic se o prázdninách dočkali také v malotřídkách v Mniší a Lubině. V první zmíněné škole byl po zavedení plynového vytápění nepoužívaný sklad uhlí přebudován na místnost sloužící k ukládání pomůcek a učebnic. V Lubině byly provedeny nátěry oken a zrekonstruovány nevyhovující odpady.

K o p ř i v n i c e (dam) - Z poměrně výrazného nárůstu návštěvnosti se může těšit místní Technické muzeum. Historické tatrovky si od začátku června do konce srpna prohlédlo o víc jak čtyři a půl tisíce lidí více než ve stejném období loňského roku. „Trošku nás to překvapilo. Loňský rok bylo skoro celé prázdniny škaredě a návštěvnost logicky byla vyšší, přesto se tento rok ještě zvýšila,“ uvedla ředitelka Regionálního muzea Lenka Hodslavská s tím, že by ráda dosáhla pětaosmdesátitisícové roční návštěvy. Červencová návštěvnost sice byla o necelých tisíc návštěvníků nižší než vloni, zato červen a srpen své loňské dvojníky předstihly výrazně. „Návštěvnost v muzeu na Fojtství je zhruba stejná jako vloni a pohybuje se okolo pěti set padesáti lidí měsíčně,“ řekla Hodslavská. Poměrně velký je podíl zahraničních hostů, které zláká možnost prohlédnout si automobilové stařečky v muzeu. Nejčastěji do muzea jezdí Poláci, Němci a Slováci.

K o p ř i v n i c e (ili) - Turistickou sezonu v městském informačním centru poznamenalo nepříznivé červencové počasí. „Je-li špatné počasí, vyhledávají klienti naše služby ve větší míře. To se pak orientují víc na kulturní památky a muzea,“ uvedla vedoucí MIC Dagmar Hyklová.

Vybavenost upomínkovými předměty, pohlednicemi a dalším propagačním materiálem je rok od roku lepší, což se v letošním roce příznivě projevilo v nárůstu tržeb. „Všechno se letos dobře prodává, zájem je o mapy, dobře jdou na odbyt i nově vydané dřevěné turistické známky, rozepře mezi zakladatelem Valašského království a jeho králem zase zvýšila poptávku po valašských pasech, místní upřednostňují publikaci o Lubině,“ dodala Hyklová. Zájem je o široký sortiment pohlednic Kopřivnice a okolí. U obrázků s digitální rekonstrukcí hradů Hukvald, Trúby a Šostýna dochází leckdy ke kuriózním situacím při vysvětlování, že na Šostýně jsou dnes k vidění pouze trosky. Nabídka městského informačního centra je opravdu vysoká, internet dostupný veřejnosti je ze strany turistů také často využíván k vyzvedávání pošty a podobně. Oproti minulým létům se podstatně zvýšily dotazy návštěvníků na vlaková a autobusová spojení.

V letošním roce poprvé při dotazech převládla nad němčinou angličtina, kromě tradičně vysokého počtu Poláků navštívilo Kopřivnici také hodně Holanďanů.

K o p ř i v n i c e - Městský úřad v Kopřivnici, odbor ŽP-VLHZ, v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění dalších předpisů oznamuje zahájení veřejného nahlížení do dokumentace zpracované podle tohoto zákona k záměru ’Silnice I/58 Příbor - obchvat’.

Záměrem investora - Ředitelství silnic a dálnic České republiky, je v úseku Lubina rekonstrukce stávající silnice a vyrovnání trasy v oblasti napojení k průmyslové zóně Kopřivnice; v úseku Příbor je řešena nevhodná průjezdnost silnice I/58 v dosahu centra města a jeho historické části nevhodným dopravním řešením západním obchvatem města. Cílem řešení je zabezpečení dopravního napojení silnice I/48 a silnice I/58 ve směru Frenštát včetně zajištění bezpečnosti dopravního provozu.

Protože záměr svým rozsahem a charakterem podléhá projednávání podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (příloha č. 1 zákona), má veřejnost právo do dokumentace nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie této dokumentace, a to po dobu 30 kalendářních dnů. V této lhůtě lze rovněž podat k dokumentaci písemné vyjádření.

Do dokumentace lze nahlížet od čtvrtku 30. 8. 2001 do pátku 28. 9. 2001, v úřední dny, tj. v pondělí a ve středu v době od 8 do 17 hod., v úterý a ve čtvrtek od 8 do 14 hod. a v pátek od 8 do 12 hod. Dokumentace je uložena na Městském úřadě, Štefánikova 58, Kopřivnice, odboru ŽP-VLHZ, dveře č. 14 nebo 15, tel. 0656/879680 a 0656/879682.

Písemné připomínky k dokumentaci lze podat nejpozději v pátek 28. 9. 2001 do 12 hod. Tento den je i posledním dnem jejich doručení na Městský úřad v Kopřivnici při zaslání poštou.

Připomínky lze podat osobně přímo v místě uložení dokumentace, na podatelně Městského úřadu v Kopřivnici na ul. Záhumenní 1152, zaslat poštou na adresu Městský úřad, odbor ŽP-VLHZ, Štefánikova 58, 742 21 Kopřivnice nebo elektronickou poštou na adresu ziv.prostredi@koprivnice.cz.

K o p ř i v n i c e - V parku Dr. Edvarda Beneše byl vybudován chodníček z mechanicky zpevňovaného kameniva. Je to první viditelnější počin, na kterém je patrná naše snaha přizpůsobování řešení zeleně potřebám občanů.

Chodníček byl vybudován ze dvou hlavních důvodů. Prvním bylo, že zde vedla nejpoužívanější cesta, tj. zkratka z města k nádraží. Naprosto pochopitelná, neboť řešení cestní sítě parku neodpovídá provozním vztahům. Druhým důvodem byla ochrana kořenového systému dřevin zde rostoucích, hlavně blízkého památného stromu. Byla použita moderní metoda mechanicky zpevňovaného kameniva, které je nejen levnější než používané dlažby, ale také o mnoho šetrnější ke stromům, neboť toto kamenivo má podobné fyzikální vlastnosti jako zemina (propustnost pro vzduch a vodu). Prostor byl doplněn lavičkami a koši a na dokončení čeká zeď, na které budou umístěny kachle s obrázky vyhynulých živočichů, které vyrobily děti z místní ZUŠ. Vybudování zdi zajistil Dalibor Kvita, člen OS Hájenka. Chtěly bychom touto cestou poděkovat odboru majetkové správy za zajištění realizace našeho nápadu a ostatním, kteří nám vyšli vstříc, a doufáme, že se chodníček líbí. V současné době čekáme, jak toto dílo přijmou občané Kopřivnice, a plánujeme druhou etapu budování - umístění dalších laviček, indiánského totemu, drobného dětského hřiště, vodního prvku či plastiky.

V době od 17. do 29. srpna neznámý pachatel v Lubině ohnul čtrnáct zabetonovaných sloupků budovaného oplocení kolem pozemku firmy Vida Lubina. Vzniklá škoda činí 4 500 korun.

Dne 30. srpna ve večerních hodinách zasahovala hlídka městské policie na ulici Horní, kde muž kopal do vstupních dveří azylového domu a dobýval se dovnitř. Hlídka na místě muže uklidnila, zjistila jeho totožnost, a protože byl zjevně pod vlivem alkoholu, byl vykázán z místa. Jeho jednání bude projednáno na služebně městské policie.

Dne 31. srpna bylo přijato na služebně městské policie telefonické oznámení, že v prodejně potravin byl přichycen muž, který odcizil zboží. Na místě hlídka zjistila, že byl odcizen balíček kávy. Dotyčnému byla po zjištění totožnosti uložena bloková pokuta za přestupek proti majetku.

Dne 31. srpna neznámý pachatel v Kopřivnici v prodejně Albert využil nepozornosti poškozeného a odcizil mu z igelitové tašky, kterou měl odloženou v nákupním vozíku, pánskou koženou peněženku s finanční hotovostí 7 500 Kč a osobní doklady.

Dne 2. září pachatel P. Š. v Kopřivnici v restauraci Koruna na ul. Štefánikově využil u stolu nepřítomnosti poškozených cizích státních příslušníků a ze stolu jim odcizil 2 fotoaparáty, finanční hotovost a doklady. Pachateli sdělil vyšetřovatel obvinění z trestného činu krádeže.

K o p ř i v n i c e (ili) - Minulou středu se zúčastnila čtyřiadvacetičlenná výprava nultého ročníku Sportovních her těžce zdravotně postižených, které pořádal výbor obyvatel Ústavu sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni ve spolupráci s vedením a rehabilitačním oddělením ÚSP.

Celkem se her zúčastnilo sedmdesát osm sportovců většinou na vozících z Hrabyně, Kopřivnice a Habrovan z jižní Moravy. Soutěžící se utkali v hodu granátem, ruských kuželkách, šipkách, v jízdě a slalomu na elektrických a mechanických vozících. Chlad a občasný déšť nenarušily sportovní klání. „Nevadil nám ani déšť, zahřáli jsme se smíchem,“ zhodnotila atmosféru her členka kopřivnické výpravy Renáta Byrtusová.

Důvodů k radosti bylo několik: hned dvanáct medailí si odvezli kopřivničtí sportovci. Zásluhu na tom měli Rostislav Svoboda, který v jízdě na mechanickém vozíku zvítězil a ve slalomu skončil druhý, a Dušan Byrtus, který si umístění ve zmiňovaných disciplínách s Rosťou prohodil. V hodu granátem pak bodovaly v pořadí Váňová, Drlíková, Byrtusová, u mužů Martin Poruba na druhém a Petr Dousek na třetím místě, v šipkách pak Byrtusová, Hanzelková a Hanzelka, kteří se vzdali cen ve prospěch vozíčkářů.

Rostislav Svoboda byl navíc v rámci her v Hrabyni vyhodnocen nejlepším sportovcem.

O tom, že místní podnikatelé nevyužívají možností tak, jak by bylo zapotřebí, jsme se mohli přesvědčit minulý týden, kdy se v rámci kopřivnické poutě konal v pátek Večer s Elvisem, jejž pořádal kopřivnický kulturní dům. Lidí přišlo hodně, od malých dětí až po ty nejstarší. Bylo teplo, program byl zajímavý, lidi zaujal. Ti, kteří se chtěli nějak občerstvit, měli problém. U letní restaurace v přízemí kulturního domu byla tak dlouhá fronta, že to mnozí raději vzdali. V bezprostřední blízkosti byl stánek (přívěs) s medovinou, u kterého byl jen jeden stůl se čtyřmi plastovými židličkami. Dále už fungovala jen cukrárna, která nabízela zmrzlinu a nealko nápoje. Místní restaurace praskaly ve švech. Lidé korzovali po městě i s dětmi, neboť na parkovišti za hotelem Tatra byly v provozu ještě kolotoče. Mnozí, kteří se chtěli bavit, to raději vzdali a šli domů. Je škoda, že nebyly v provozu stánky. V sobotu večer už to bylo lepší, neboť to byli právě stánkaři, kteří nabízeli občerstvení všeho druhu i v pozdních hodinách.

Při rozhovorech s místními podnikateli člověk slyší, jak jsou na tom špatně, jak jim město hází klacky pod nohy. O tom, že nereagují tak, jak by měli, měli občané možnost se přesvědčit už vícekrát. Například nedávno si návštěvníci výstavy Beskyd Kit show stěžovali na to, že se ráno neměli kde občerstvit.

K o p ř i v n i c e (ili) - V domě s pečovatelskou službou v Kopřivnici se navíc provozuje účelové zařízení pečovatelské služby pro staré a zdravotně postižené občany od roku 1996. Je určeno buďto pro denní pobyt, občan zde tráví pouze část dne, nebo krátkodobý pobyt, který omezen dobou tří měsíců, v odůvodněných případech lze ubytování smluvně prodloužit.

K původnímu záměru tak zvané školky pro seniory se přestala záhy domovinka z nedostatku zájmu veřejnosti využívat. Rozšíření možnosti využívání domovinek si vyžádalo vydání nových pravidel pro krátkodobé ubytování občanů v ubytovacích kapacitách domu s pečovatelskou službou, která byla schválena radou města.

„V současné době si situace vyžádala při poskytování domovinek určité změny. V podstatě se částečně změnil jejich charakter. Máme tu jak klienty, kteří potřebují pečovatelskou a zdravotní péči během dne případně i v noci vzhledem ke svému stavu, a pak klienty, u kterých je pobyt v domovince určitou sociální výpomocí,“ přiblížila současný stav ředitelka střediska sociálních služeb Jitka Veřmiřovská. U posledně jmenovaných se jedná o dva obyvatele azylového domu, kterým byla dána možnost samostatného bydlení.

„Jsem ráda, že mou důvěru nezklamali a že se naplnila původní myšlenka, aby obyvatelé azylového domu měli určitou inspiraci,“ uvedla Veřmiřovská. V případě mladého chlapce, který se neměl po ukončení pěstounské péče kam vrátit, a proto skončil v azylovém domě, se celá záležitost dotáhla do zdárného konce. Radou města mu byl v červnu přidělen byt.

Žádost o krátkodobé ubytování v domovinkách si může podat invalidní nebo starobní důchodce, který potřebuje pomoc jiné osoby a ocitl se dočasně v bytové tísni, případně bez potřebné pomoci blízkých osob (potřeba lázeňské péče, hospitalizace, případně dovolené osob, které jinak o občana pečují). Dále je domovinka určena pro invalidního nebo starobního důchodce, který je čekatelem na byt v domech s pečovatelskou službou na území města Kopřivnice, případně je čekatelem na umístění v domově důchodců a je v situaci, která mu znemožňuje pobyt v dosavadním bydlišti. Ve výjimečných případech se mohou obyvateli domovinky stát i ostatní občané, zejména pak obyvatelé azylového domu v Kopřivnici, kteří žijí dlouhodobě bezúhonným životem pracujícího občana a je u nich naděje na získání bytu. V těchto případech je nutná konzultace s příslušnými odbory městského úřadu.

Pokoje jsou plně vybavené, s vlastním sociálním zařízením, umývadlem a sprchovým koutem. V DPS jsou pravidelně pořádány bohoslužby v kulturní místnosti, na přání je možno zprostředkovat návštěvu duchovního na pokoji. Případní zájemci se mohou s dotazy obrátit na sociální pracovnici nebo vrchní sestru na telefonním čísle 80 23 05.

K o p ř i v n i c e (dam) - Zakázky v celkovém objemu dvě stě osmdesát až tři sta vozů přivezli tatrováčtí obchodníci z letošního ročníku moskevského autosalonu. Dvacet z celkového množství objednaných vozů by přitom k zákazníkům mělo putovat ještě do konce letošního roku, ostatní pak během roku 2002. Největší zájem mají ruští zákazníci o v Moskvě vystavovaný model Jamal SK 4 a dále o jednostranné sklápěče stejně jako o těžké návěsové tahače.

Podle sdělení tiskové mluvčí automobilky Věry Breiové budil stánek Tatry velký zájem nejen u tradičních partnerů, kterými jsou ruské naftařské společnosti, ale i u mnoha nových zájemců, zvláště pak stavebních firem.

„Na ruské straně stále stoupá zájem o nákladní automobily Jamal, jejichž sériové dodávky do zemí bývalého Sovětského svazu započaly v průběhu roku 2000. Letos by mělo být dodáno do tohoto teritoria sto dvacet těchto vozů.

Právě proto, že zájem o Jamal projevují i v dalších republikách bývalého sovětského teritoria, vrací se vystavovaný Jamal SK 4 z Moskvy zpět po vlastní ose přes Petěrburg, Estonsko, Lotyšsko a Litvu, kde bude předveden potencionálním zákazníkům,“ uvedla v tiskové zprávě Breiová.

P u s t e v n y (ili) - Výjezdem na Pustevny završilo osmdesátikilometrovou trasu sedmasedmdesát účastníků, kteří se zúčastnili XXXII. ročníku Rallye Beskydy pořádané Tatra Veteran Car Clubem Kopřivnice.

„Původně bylo přihlášených dvaaosmdesát posádek, ale od května, kdy se přihlášky zasílají, se nemusí stihnout vždy auto dát dohromady,“ odůvodnila nižší počet startujících než přihlášených zástupkyně pořadatelské organizace Alena Čípová.

Startovalo se v devět hodin z rekreačního střediska Retaso na Horní Bečvě, poslední vozidlo přijelo o půl třetí poté, co posádky absolvovaly osm průjezdních a jednu tajnou kontrolu. Po osmé hodině pak došlo k slavnostnímu vyhlášení výsledků.

Absolutní vítězství zůstalo doma zásluhou Bedřicha Johna, který soutěžil s T 57 kabriolet, druhým absolutním vítězem byl František Prosecký junior s T 805 sanitkou. V jednotlivých kategoriích odstupňovaných podle stáří vozidel zvítězil již zmiňovaný Bedřich John, Jaroslav Stehlíček s Tatrou 600 a Ctibor Veleba z Velké Bíteše. V kategorii zahraničních účastníků si pro prvenství dojel německý účastník Werner Kratzat ve vozidle T 603. Kategorii nákladních automobilů vyhrál František Prosecký. Oceněných však bylo podstatně víc, došlo i na hodnocení dobových kostýmů, které se v poslední době v soutěžích veteránů ujaly.

K o p ř i v n i c e (hod) - Minulý týden v pátek 31. srpna v osm hodin ráno proběhlo za přítomnosti pracovníků soudu vyklizení městského dvoupokojového bytu s kuchyňským koutem na ulici Francouzské z důvodu neplacení nájemného.

Přestože se jednalo o rodinu s dítětem, bylo provedeno na základě rozsudku Krajského soudu vystěhování bez povinnosti zajištění jakékoliv bytové náhrady ze strany pronajímatele. Nájemce opustil byt před výkonem soudního rozhodnutí.

K o p ř i v n i c e -V posledním díle miniseriálu o významných stromech bych vás ráda seznámila s legislativou a s postupem při vyhlašování památných stromů.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. lze mimořádně významné stromy vyhlásit za ’památné’. Podnět k vyhlášení může podat kterýkoli občan. Na základě podnětu podá příslušný orgán ochrany přírody ’návrh na vyhlášení památného stromu’, který obsahuje základní údaje o stromu (druh, taxonomické veličiny, hodnocení stavu…).

Následuje projednávání, na jehož konci je strom vyhlášen jako chráněný. Chráněné mohou být i skupiny stromů a celá stromořadí. Stromům je vymezeno ochranné pásmo, jsou určeny podmínky ochrany, strom je zaevidován a označen v terénu i na mapě. Zákon umožňuje zvláštní ochranu památných stromů.

Ve vyhlášce o zeleni, kterou připravujeme, bychom chtěli umožnit také ochranu ostatních významných stromů na území Kopřivnice a blízkého okolí. Stromy mohou být významné z mnoha důvodů: historická, estetická či sadovnická hodnota, vzácný druh či odrůda, velikost, významná krajinná dominanta. Stromy můžeme chránit také pro budoucí generace jako němé svědky našich činů. Zúčastněte se ankety Stromy milénií, dejte hlas svému oblíbenému stromu, navrhněte jej na ocenění. Cílem ankety není pouze zjistit, který strom je nejkrásnější, ale také jaké stromy mají lidé rádi a kde ve městě jim stromy chybí.

K o p ř i v n i c e - Příspěvek Jana Váni, majitele obuvi v kasárnách, nás přivedl k tomu, abychom se reklamacím věnovali více. Při rozhovoru s ním a po přečtení právní poradny časopisu Rádce spotřebitele vyplynulo, že pokud zákazník, který chce věc reklamovat, a dotyčný prodejce ji odmítne, má už jedinou možnost, a to obrátit se k soudu, který vynese konečný verdikt.

V časopise Kožařství č. 8 z letošního roku se v rozhovoru se soudním znalcem Zdeňkem Řehou píše, že obchodník by měl vědět, jestli prodává zboží obvyklé jakosti, což by si měl ověřit u svého dodavatele. Prodejci by měli brát do svých prodejen jen takové zboží, o kterém vědí, že prošlo technickou destrukční zkouškou, a proto by mělo vydržet. Podle Zdeňka Řehoře by si prodejci měli v prvé řadě ověřit spolehlivost dodavatele. Zda to prodejci dělají či ne, to je věc dalších nákladů, které už tak jsou dost vysoké, a mnozí toto riziko podceňují.

Člověk, kterému se něco pokazí, například boty, je musí reklamovat bez zbytečného prodlení, a zamezit tak tomu, aby se vada dala opravit. Nesplněním pořádkové lhůty se stane poškození neodstranitelné, případně poruší i celý výrobek.

Zákazník by si měl dnes dobře rozmyslet, jaké boty si koupí a v jaké cenové relaci, neboť, jak jsem vyčetla, ani bota určená ke sportu, nemusí vydržet šest měsíců. Člověk je zděšen, když se dozví, že si koupil boty za necelé dva tisíce a prý je zničil sám nesprávným nošením.

Jan Váňa tvrdí, že většině zákazníkům výrobce reklamace uzná, i když podle něj si boty zničili sami nesprávným způsobem užívání. Ukázal mi sešit, ve kterém si vede reklamace ve svém obchodě, číslo poslední z nich mělo 1 318, zamítnuto výrobcem bylo jen padesát.

K o p ř i v n i c e - Záruční doba na všechny věci, nejen boty, prodané spotřebitelům, je šest měsíců s malými výjimkami u potravin a jiných. Je stejná na auta, televizory, kde ji prodlužují výrobci dobrovolně, jako na zápalky a hřbitovní svíčky. Brzy má být v celé Evropě dva roky. Někde je už dávno 6 let (Anglie), někde je neomezená (Švédsko, Norsko).

Z toho je zřejmé, že záruční doba není životnost, ale doba, ve které musí svíčka po zapálení řádně hořet. Ale šest měsíců nebo 6 let v Anglii hořet nebude. Auto se čtyřletou zárukou, použité týden po zakoupení na autokros reklamovat nelze. Letní sandály z umělých hmot používané dvanáct hodin denně klukovským způsobem nemohou vydržet déle než dva měsíce. Životnost prostě závisí na způsobu užívání. Fotbal a brždění je totéž, co ten autokros.

Především se však výrobky, kde se projeví vada, nemohou dále používat, aby se právě tím stav dále nezhoršoval, aby se nesnižovala možnost opravy, posouditelnost, zda příčina defektu byla ve výrobku založena už při výrobě, a také prodejce má své lhůty vůči dodavateli (dost krátké).

Boty dělají 3 procenta výdajů domácností, ale třetinu všech reklamací. Protože obecně kvalita bot nemůže být jiná než kvalita všeho ostatního, co se vyrábí a vůbec dělá ve společnosti, bude příčina jinde. Možná v tom, že firma ADIDAS má pro celou Evropu dva lidi na vyřizování reklamací, ale pro Českou republiku jich má deset.

Je třeba si uvědomit, že cena musí pokrýt všechny náklady, tedy i reklamace. Na chytráky zase doplácejí ti méně výbojní. Časem nejspíš zůstanou jen ti prodejci, které za dvanáct let stát ani úřady nedonutily, aby měli na svém podniku aspoň jméno, adresu a IČO a kde si občané moc netroufají ani žádat paragon.

V mé prodejně byla zamítnuta čtyři procenta reklamací. Bohužel větší část reklamačních řízení probíhá za jiskření a kraválů. Většinou proto, že nesouhlasí s opravou a pod. Obvyklý křik je, že máme nakupovat kvalitní boty. Rádi bychom, ale o tom, co nabízíme a má aspoň nějaký obrat, rozhodují zákazníci. Dětské lékařky marně nutí maminky, aby kupovaly botičky s atestem (české).

Kdo není spokojen s vyřešením reklamace, má možnost, a nic jiného, dát posoudit stav soudnímu znalci. Bude-li posudek příznivý pro zákazníka, žádný normální obchodník nenechá jít věc dále k soudu a vyplatí boty i posudek.

K o p ř i v n i c e (ili) - V rámci dnešní ankety jsme se obrátili na občany s dotazem, jaké mají zkušenosti s reklamacemi jakýchkoliv výrobků a ochotou prodavačů tyto reklamace vyřizovat.

Ivan M. (41 let, ekonom) - S kvalitou výrobků to jde na našem trhu rapidně z kopce a s reklamacemi mám jednoznačně špatné zkušenosti. Už to došlo tak daleko, že raději upřednostňuji nákup levného zboží u Vietnamců, které kupuji s vědomím, že se stejně za chvíli rozpadne, ale není předražené a nemusím se dohadovat při reklamacích.

Kamila N. (39 let, finanční poradce) - Doma mám zavedenou samostatnou složku na paragony, abych je měla v případě reklamace k dispozici. Stávalo se mi, že jsem některý založila, a to byl hned první problém, na kterém reklamace ztroskotala. Dnes už se nenechávám při reklamaci odbýt, ale hladký průběh nemívá žádná.

Iva B. (26 let, mateřská dovolená) - Při zařizování bytu jsem došla k tomu, že čím větší nebo spíš dražší věc, tím větší ochota při vyřizování reklamací. Největší problém byl s reklamací práce od řemeslníků. Podlahu nám dělali natřikrát a ani teď není podle našich představ.

Dalibor R. ( 30 let, stolař) - Nejhůř se mi vyřizují reklamace se sportovními botami. Pokaždé narazím na tvrzení výrobce, že boty byly vystaveny jinému zatížení, než pro jaké byly vyrobeny. Jednou mi dokonce prodavačka tvrdila, že botasky jsou jenom na sportování a ne na chození do práce, tak ať se nedivím, že mi po třech měsících odešly.

Tomáš K. (56 let, stavební technik) - Reklamace - to je záležitost manželky, já bych se neudržel.

Stanislava B. (64 let, důchodkyně) - Pokud reklamuji výrobek, tak jdu pokorně s prosíkem a pokaždé mi vyšli vstříc. Horší zkušenost mám s reklamacemi za odvedenou práci. Tam už musí být člověk víc neodbytný.

Hedvika M. (51 let, střihačka) - Je to s podivem, že u jednoho prodejce vyreklamujete boty bez řečí a jiný si neustálé vymýšlí neexistující problémy. Já si myslím, že je to všechno v lidech.

Drahomíra B. (39 let, zdravotní sestra) - Mám tu zkušenost, že pokud se jedná o výrobek zahraniční firmy, tak s reklamací nejsou problémy. U tuzemských výrobců už takový úspěch nemám.

Ladislav Z. (48 let, soukromý podnikatel) - Já jsem ten, který reklamace od kupujících přijímá, a nevěřila byste, s čím jsou lidi schopni do prodejny přijít. Jak slyším, to přestalo samo od sebe fungovat, tak už se mi ježí chlupy. Po rozebrání zjistíte, že se jim do motorku dostala voda, zapadl řetízek a podobně. Ale oni jsou svatí, oni nic neudělali, to samo.