Kopřivnické noviny č. 30/2001
ze dne 6. září 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - Probíhající rekonstrukce vozovky na ulici Záhumenní je pouze provizorním řešením. Za dva roky by se hlavní tah z Kopřivnice na Štramberk měl dočkat další rozsáhlé opravy.

„Oprava této vozovky byla opravdu nutná. Město její provedení požaduje již tři roky. Stav této důležité komunikace byl totiž velmi špatný a rapidně se zhoršoval,“ řekl kopřivnický místostarosta Alois Janek s tím, že počkat ještě dva roky na další opravu by již nebylo možné. „Silnice by se při své vytíženosti stala do té doby nesjízdnou,“ tvrdí zástupce starosty.

Stávající rekonstrukční práce probíhající po celé délce ulice Záhumenní od kopřivnické radnice až po křižovatku na Palárně spočívají ve vyfrézování svrchní části silnice, která bude nahrazena pět centimetrů hrubým kobercem z obalované směsi kombinované s drcenou pryží. „Pokládání koberce bude následovat okamžitě po ukončení frézování a celá rekonstrukce by měla být dokončena zhruba v polovině měsíce září,“ uvedl Janek po jednání na ostravské Správě silnic a dálnic.

Stejně jako letošní i další rekonstrukce, která čeká Záhumenní v roce 2003, bude probíhat za plného provozu. Kromě krajského úřadu, který bude v té době spravovat komunikace tohoto typu, se bude na opravě finančně spolupodílet také rakouská společnost Lasselsberger, která hodlá ve Štramberku postavit velkokapacitní cementárnu. „To, že investor zajistí rekonstrukci silnice, po které by po rozjetí cementárny mohla projíždět až stovka kamionů za den, byla jednou z podmínek souhlasu města s tímto záměrem,“ připomněl Janek. Podle jeho slov už se město o opravu silnice nebude muset starat. „Kraj nám po vyřešení všech náležitostí dá písemnou záruku, že v roce 2003 bude Záhumenní zařazena do plánu oprav. Jednání o podílu Lasselsbergeru na celé akci je tak věcí krajských úředníků,“ vysvětlil Janek.

Oprava plánovaná na rok 2003 počítá také s vyfrézováním celého povrchu silnice a jejím pokrytím deseticentimetrovým kobercem. „Větší zásah do konstrukce spodních částí silnice zřejmě nebude nutný. Několik desítek sond prokázalo, že podloží je až na výjimky kvalitní,“ tvrdí Janek. Podle jeho slov je nejhorší podloží paradoxně pod nejvytíženější částí na začátku ulice. Náklady na příští rekonstrukci by měly být podstatně vyšší, zatímco rozpočet letošních oprav počítá s částkou tři miliony, příští rekonstrukce bude stát pět až devět milionů.

K o p ř i v n i c e (dam) - Krátkou pracovní návštěvu kopřivnické Tatry absolvoval minulý pátek náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Jiří Šedivý. Nejvyšší armádní činitel navštívil Tatru v rámci programu podpory tuzemského obranného průmyslu.

Během zhruba dvouhodinové návštěvy si Šedivý na polygonu prohlédl nový výrobní program, následovala prohlídka Technického muzea a jednání s generálním ředitelem Tatry Petrem A. Urbanem a dalšími lidmi z vrcholného vedení automobilky. Podle sdělení mluvčí Tatry Věry Breiové se na přibližně šedesátiminutové schůzce hovořilo především o perspektivě dalšího použití vozidel Tatra v Armádě České republiky. „V návaznosti na zahraniční mise byly diskutovány také některé speciální úpravy, které chrání osádku vozidla v krizových situacích,“ řekla po schůzce Breiová. Šedivý se šéfy Tatry projednal také možnosti plateb zakázek pro armádu, včetně možnosti leasingu.

Tatra podle vyjádření své mluvčí připraví armádě konkrétní nabídky leasingového prodeje, které jí předá k posouzení.

„Leasing by mohl být jistou možností, jak by armáda mohla obnovovat vozový park pozemního vojska i v době, kdy je její rozpočet značně zatížen nákupem stíhacích letounů,“ uvedla Breiová. Jedním z vozů, o které by armáda mohla mít zájem, je kapotový sklápěč Jamal. Ten by mohl najít uplatnění také v záchranných sborech pracujících na odstraňování následků přírodních katastrof stejně jako jeřáby, sklápěčky a bagry na podvozcích značky Tatra.

K o p ř i v n i c e (dam) - Snahu obejít již uzavřený tendr vypsaný na výběr strategického partnera pro Tatru projevila na začátku minulého týdne společnost Czech Partners. Její představitelé tvrdí, že jejich nabídka je výhodnější jak pro stát, tak pro Tatru a chtějí přesvědčit ministry, aby v rozporu s doporučením poradenské společnosti Odien prodala kopřivnickou automobilku Czech Partners a nikoliv americké SDC International, která z výběrového řízení vyšla vítězně.

„Naše nabídka se v hrubých rysech neliší od té, kterou Odien vyřadil již v prvním kole,“ přiznává ekonomický poradce Czech Partners Václav Prokůpek. Podle jeho slov by však ministry měly přesvědčit záruky finančního krytí, které součástí původní předběžné nabídky nebyly. „Nemohli jsme odtajnit karty před dalšími firmami účastnícími se tendru,“ vysvětluje Prokůpek, proč firma se zmíněnými materiály nepřišla již dříve.

„Máme za sebou dva nadnárodní fondy, které hodlají v republice investovat sto milionů euro,“ tvrdí Prokůpek.

Podle vyjádření Czech Partners nejde firmě o zrušení tendru provedeného Odienem ani o vypsání nového. „Na takové věci není čas. Uvědomujeme si, že Tatru je nutné prodat co nejdříve, jde tady o zaměstnanecká místa a udržení výroby. Proto jsme se obrátili přímo na vládu,“ uvedl Prokůpek s tím, že Czech Partners kabinetu doporučuje nebrat výsledky řadu měsíců probíhajícího výběru na vědomí a rozhodnout přímo o tom, která z nabídek je výhodnější. V případě, že by ministři návrh Czech Partners neupřednostnili, je možné, že celý případ skončí i před mezinárodní arbitráží. „Zaplatili jsme Odienu peníze, a neměli jsme ani možnost hloubkového auditu v Tatře. Nejsem ale příznivcem soudů a je to pouze ve stádiu úvah,“ nechal se slyšet Prokůpek. Podle jeho slov je navíc Czech Partners vhodnou alternativou amerických vlastníků, nad jejichž jednáním ve Vagónce Studénka se podivoval ministr průmyslu Grégr.

Zatímco Czech Partners o svém privatizačním plánu hovoří v superlativech, reakce Odienu a Tatry jsou mnohem zdrženlivější.

„Na našem stanovisku se nic nemění. Czech Partners z tendru vypadl, jelikož jejich nabídka byla méně výhodná než jiné. Je také s podivem, že tuto mediální kampaň firma rozjela až nyní, když naše rozhodnutí zná již řadu měsíců,“ komentoval jednání představitelů Czech Partners v posledních dnech mluvčí Odienu Alice Undusová. V samotné Tatře trvají na stanovisku, že SDC je pro ni nejlepším z potencionálních partnerů..

Pokud by souboj o Tatru skončil pro Czech Partners neúspěchem, hodlá firma zaměřit svou pozornost jinam. „Dalším vhodným kandidátem pro investici tohoto druhu je například Škoda Plzeň,“ uzavřel Prokůpek.

K o p ř i v n i c e (hod) - V pondělí 3. září ráno ožila Kopřivnice ruchem dětí, kterým opět začala škola. Na všech základních školách se uskutečnilo slavnostní zahájení školního roku za přítomnosti vedení města, radních i zastupitelů.

V tento den šlo poprvé do školy v Kopřivnici a místních částech dvě stě devadesát sedm dětí v doprovodu svých rodičů. V letošním roce došlo poprvé v historii k poklesu odkladů povinné školní docházky. V minulosti se toto číslo pohybovalo kolem devadesáti, letos jich bylo jen šestašedesát.

V Kopřivnici a místních částech se otevřelo celkem třináct prvních tříd, z toho hned tři na Základní škole Emila Zátopka. Po dvou prvních třídách mají ZŠ Alšova, Dr. Milady Horákové a 17. listopadu. Celkový počet žáků základních škol v Kopřivnici a místních částech se pohybuje kolem tří tisíc tří set.

K o p ř i v n i c e (hod) - V pondělí dopoledne se sešli v Podnikatelském areálu ve Vlčovicích vedení města, senátor a poslanec Parlamentu ČR a pracovníci městského úřadu, aby připili na zahájení stavby prvního závodu.

„Dnes máme symbolický den, kterým se začíná výstavba nové továrny na pozemku naší průmyslové zóny, firmy Dura. Původně jsme chtěli láhev šampaňského rozbít o první pilíř, ale bohužel. Doufáme, že Duru budou následovat další firmy. Od 1. září byl jmenován do funkce ředitele kopřivnického závodu firmy Dura Milan Černý,“ řekl v přípitku starosta Jiří Tichánek.
 
 
 
 

T ý n e c n a d S á z a v o u - Netradiční závěr prázdnin zvolilo osmatřicet účastníků plavby po Sázavě. Akce Domu dětí a mládeže v Kopřivnici, která byla určena pro rodiče a děti, se měla původně uskutečnit v první polovině června. Z technických důvodů se však přesunula na poslední prázdninový víkend.

Naděje, že teplotní rekordy z předešlého víkendu vydrží, se ukázala jako lichá. Stany se na vodáckém tábořišti v Týnci nad Sázavou stavěly až za tmy. „Ráno jsem nemohla svůj stan najít. Šla jsem se umýt a už jsem netrefila zpátky,“ svěřovala se se smíchem jedna z účastnic výpravy, která měla stan vypůjčený. To byl jeden z mála veselejších okamžiků deštivého rána. Pádla se rozdala, háčci i zadáci zaujali své pozice a už se sjíždělo. První jez, první kolize. S počtem jezů, peřejí a šlajsen přibývalo zmáčených dobrodruhů. Už se nikdo nepřevlíkal, nebylo do čeho. Kdo se s lodí nepřeklopil, stejně moknul pod přívaly deště. Druhý den některým chybělo suché prádlo a odvaha pokračovat v tomto riskantním podniku. Nebo spíš měli víc rozumu. V každém případě náročnost řeky byla přímo úměrná zvýšené hladině toku. Kdo se nestihl vykoupat předchozí den, dohnal to až na výjimky den následující. „Řeku sjíždím poprvé, ale v životě jsem nezažila takovou zimnici. Klepalo se mnou celých dvacet minut,“ líčila své prožitky Jitka. Dvanáctileté Hance, když se na koruně splavu dostala pod loďku, narazila si prst a odřela ruku, vehnal strach slzy do tváře. Ale všechny útrapy statečně překonala a pokračovala dál po proudu. Mnozí se shodli v názoru, že nic podobného v životě nezažili. A že jim zvýšená hladina adrenalinu v krvi zachutnala, už teď se těší na příští rok na Ohři.