K o p ř i v n i c e (dam) - Po týdnu včera místní automobilka Tatra ukončila své působení na 5. mezinárodním autosalonu v Moskvě. Hlavním lákadlem tatrováckého stánku, který je již tradičním účastníkem výstavy, byl letos Jamal SK4 o nosnosti 20 tun, který je podle výrobce univerzální vozidlo pro sibiřské i evropské podmínky.

Účast na moskevském autosalonu je pro Tatru údajně velmi důležitá. Země ruské federace jsou totiž vedle Indie a Číny jejím významným odbytištěm. „V loňském roce dodala TATRA, a. s., do zemí bývalého Sovětského svazu 470 nákladních automobilů, letos se očekává prodej v tomto teritoriu o několik desítek vozů vyšší,“ uvedla tisková mluvčí Tatry Eva Breiová. Podle jejích slov Tatra uspokojuje zhruba šestašedesát procent celkové poptávky po off-road nákladních automobilech v tomto regionu.

K o p ř i v n i c e - Během následujících několika týdnů by měla vláda konečně říci poslední slovo v několik let se táhnoucím procesu prodeje automobilky Tatra zahraničnímu strategickému partnerovi. Nejžhavějším kandidátem na koupi Tatry je zřejmě americká společnost SDC International. Ta se o vstup do Tatry zajímá již několik let a přesto, že na začátku se přílišné důvěře netěšila, byla poradenskou agenturou Odien vybrána jako nejvhodnější investor pro Tatru. Také vedení automobilky považuje SDC za nejvhodnějšího ze zájemců o majetkový vstup do Tatry. Plány firmy, jejímž cílem je údajně vrátit Tatru na první místo v žebříčku terénních vozů na světě, v rozhovoru naznačil jeden z hlavních akcionářů SDC a kandidát na obsazení některé z řídících funkcí v automobilce Milota K. Srkal.

My jsme si této žaloby vědomi a při hloubkové kontrole jsme získali množství materiálů, na základě kterých jsme připraveni Tatru obhajovat. Já v tom skutečně nevidím žádný velký problém. Je to jedna z těch věcí, která se za daných okolností dá předpokládat. Vždycky se objeví někdo, kdo podobným způsobem hájí své zájmy, to není v byznysu nic neobvyklého.

S příchodem nového majitele je samozřejmé, že přijde i nový management. Chci ale říci, že lidé, kteří jsou tady ve fabrice a nemám na mysli jen vrcholný management, ale také lidi na středních a nižších vedoucích místech, jsou velmi schopní. Potřebují však rozšířit obzor. Stěžejní síly tedy pravděpodobně vyšleme na nějakou dobu na stáž do Spojených států amerických tak, aby viděly, jak se to dělá někde jinde, pochopily naši mentalitu a důvody, proč bychom některé věci chtěli dělat jinak. Většina odborníků, které má automobilka k dispozici, totiž v Tatře vyrostla, čili nikdy neviděla, jak se to dělá jinde, a to chceme změnit.

Budou permanentně tady. Lidé z nového vedení zde budou bydlet a pracovat na plný úvazek. Nepůjde o žádné konzultace, ale vedení podniku se vším, co k tomu patří. Pokud chceme něco dokázat, tak je to jediná správná možnost.

Mluvit o zaměstnanosti je z naší strany zatím předčasné. My jsme dostali pouhých pět dnů, kdy jsme měli právo do Tatry přijít a udělat hloubkovou kontrolu. Za pět dnů po mně nikdo nemůže chtít vědět, jestli budeme propouštět tolik a tolik lidí, nebo jestli naopak budeme přijímat. Není pochyb o tom, že je nutné zvýšit produktivitu práce. Doufáme ale, že v některých provozech bude počet pracovních sil přiměřený, v některých však zřejmě bude přebytek zaměstnanců.

My samozřejmě máme detailní plán. Není možné sem přijít a teprve potom přemýšlet o tom, co je třeba udělat. Všechno, co budeme dělat, má určené priority. V prvé řadě se musíme starat o fabriku jako celek. Je nutné ji konsolidovat, udělat plán investic a pak jej bod za bodem realizovat. V průběhu pár dalších roků plánujeme investovat v Tatře několik desítek milionů dolarů. Bude také nutné co nejrychleji zmapovat veškeré výrobní ceny a výrobu udělat co nejekonomičtější. Začneme například novou organizací výroby, aby vozy vznikaly na co nejmenším prostoru a nebylo nutné jejich části převážet z haly do haly.

To, co není spojeno se samotnou výrobou automobilů, tak toho se budeme zbavovat. O tom není pochyb. Chceme samozřejmě i nadále držet slévárnu, kovárnu, nářaďovnu a do jistého času také energetiku, ale zbytek dceřiných společností nás nezajímá. Podniky jako třeba Tatrarest konec konců ani neumíme řídit, jelikož se v tomto oboru nepohybujeme. U zbylých dceřiných společností musí dojít k úpravám produktu. Zatím totiž většinou vyrábějí polotovary, ale na trhu je větší poptávka po hotových výrobcích. To, aby bylo možné vyrábět kompletní výrobek, však vyžaduje investice, na které zatím nebylo.

Chceme rovněž razantně zvýšit objem výroby pro odběratele mimo mateřskou firmu a také Tatra by si měla zvyknou nakupovat u jiných firem, pokud to pro ni bude levnější. Tady musí dojít k oddělení té pupeční šňůry mezi nimi, aby vznikla skutečná konkurence.

Ano, to je pravda. Tatra má dnes pětapadesát nebo šedesát druhů vozů, tento počet je nutné snížit, aby bylo jednodušší jejich prvky navzájem kombinovat, což pochopitelně opět sníží náklady.

Je možná lepší neprodat než prodat se ztrátou. Ve fabrice je třeba udělat všechno pro to, aby vozy, které ji opouštějí, byly co nejlevnější a co nejkvalitnější. Tatra je v současnosti částečně nezodpovědná k trhu. Montuje totiž vozy ze svého výrobního programu a pak je nabízí na trhu. To je však nutné dělat obráceně. Musíme zjistit, co trh žádá, a podle toho upravit nabídku, je totiž pravděpodobné, že řadu vozů zákazníci koupí i bez modifikací, které je prodražují. Musí být větší provázanost trhu s výrobou.

Tatra není klasický automobil, ale specifický stroj vhodný jen pro určité podmínky a jako taková nepotřebuje mít dealera na každém kroku. Prodejců není třeba mnoho, ale je nutné je mít ve správném místě, kde je odběr největší. Nebudeme budovat novou síť, to si dnes nikdo nemůže dovolit, ale chceme, aby Tatra využívala obchodníky firmy Terex, která je jedním z našich velkých akcionářů a disponuje víc jak tisícovkou prodejců v šedesáti zemích světa. Terex vyrábí těžké nákladní vozy od pětadvaceti do tři sta šedesáti tun, což jsou úplně jiné vozy, než montuje Tatra. Pokud spojíme to, co obě firmy nabízejí, dostane se zákazníkům komplexní nabídky nákladních offroad automobilů všech velikostí.

Tatra není produkt pro rozvinutou zemi. Ve vyspělých ekonomikách jsou možnosti uplatnění tohoto vozu poměrně omezené. Například v USA se podle naší marketingové studie prodá nanejvýš pár stovek tater, a to pouze v lesařství, hasičské speciály a vozy pro armádu. Ve Spojených státech třeba tatru neprodáte do stavebnictví, tam se totiž nejdřív postaví cesta a teprve pak se zahájí stavba. Výhody, které má její podvozek, se tak neuplatní. Tatrovky jsou vozy pro země, které se rozvíjejí a budují infrastrukturu. Například Jižní Amerika je obrovský trh stejně jako Čína a armády snad všech zemí. Pokud se to všechno sečte, tak ten trh je dost velký. Rozhodně mnohem větší, než je současná produkce.

Je to otázka času. Když se chcete dostat do nového obchodního teritoria, tak to chce hlavně čas. Je třeba udělat velkou propagaci a soustředit se na jednu perspektivní oblast. Když budeme chtít přijít do Jižní Ameriky, tak nezačneme prodávat všude od Argentiny až po Mexiko, ale v tom státě, kde bude největší šance na úspěch, a odtud se budeme prosazovat dál. Je jasné, že konkurence bude dělat všechno, aby si své zákazníky udržela, a tak získání nových větších kontraktů může trvat dva nebo tři roky. Podle mého názoru bychom se v horizontu tří až pěti let mohli dostat minimálně na tři až pět tisíc prodaných vozů ročně.

My kupujeme fabriku jako celek a s ní chtě nechtě i společné podniky. Například v Indii je velmi důležitý a dobře vedený společný podnik, který má velkou perspektivu. V Brazílii je to úplně něco jiného, tam to špatně začalo, špatně to pokračovalo a špatně to skončilo, tento podnik je dneska taky v zániku. Brazílie je sice dobrý region, ale je to třeba dělat zcela jinak, což platí třeba i pro Čínu.

Dne 25. srpna prováděli strážníci dohled nad průběhem akce-diskotéky na koupališti v Kopřivnici. Protože akce probíhala i po druhé hodině ranní, ačkoliv povolení podle rozhodnutí města bylo vystaveno pouze do druhé hodiny ranní, byli strážníci nuceni zábavu ukončit.

B a r t o š o v i c e (red) - Celý tento týden, tedy od pondělí 27. až do pátku 31. srpna se uskuteční v rámci Policie ČR Správy Moravskoslezského kraje celokrajský přebor ve výkonu služebních psů, který se uskuteční v Bartošovicích.

V kategorii služebních psů pátracích bude soutěžit celkem jedenáct psovodů se svými svěřenci, do kategorie služebních psů hlídkových je zařazeno deset soutěžících. Disciplín, ve kterých budou policisté hodnoceni, je několik, např. poslušnost psa, noční zadržení pachatele, vypracování stopy v terénu, osobní obrana, hlídání nebo likvidace výtržnosti.

Vyhlášení výsledků přeboru proběhne v Bartošovicích zítra, tj. v pátek kolem třinácté hodiny.

K o p ř i v n i c e (ili) - Když v letošním roce vstoupil Pharmos, velkodistributor léků a léčiv, se svojí majetkovou účastí do akciové společnosti Therápon 98 a stal se majoritním akcionářem ve výši osmdesáti procent, rozeslal všem partnerům a dalším institucím přípis, ve kterém přednesl základní představu změn v této společnosti.

„Základní krédo spočívá ve dvou rovinách. Zaprvé musí dojít k zásadní změně v činnosti společnosti, co se týká hospodaření, čili dosáhnout vysoce racionálního a efektivního hospodaření na straně jedné a ruku v ruce rozvíjet druhou, daleko podstatnější část, kterou je zdravotnická činnost,“ uvedl k nejbližším snahám společnosti její ředitel František Zapletal.

Lékařská zdravotní péče o obyvatele by měla v nejbližší době doznat podstatně vyššího kvalitativního i kvantitativního růstu. „Chceme-li, aby Therápon provozující polikliniku prosperoval, musíme nejen racionálně vynakládat peníze, ale zajistit si přísun peněz. To se nám podaří pouze tenkrát, když rozšíříme své činnosti,“ objasnil filozofii společnosti Zapletal, „jedná se v podstatě o jednotný zájem, protože občané chtějí širší a větší zdravotní péči, aby za ní nemuseli dojíždět.“

V současné době je na poliklinice připravována celá řada nových pracovišť, která zde doposud občanům k dispozici nebyla. Jedním z prvních a patrně co do rozsahu největších je léčebna dlouhodobě nemocných, která bývá označována jako středisko následné péče. Zařízení, jehož kapacita by měla v první fázi dosáhnout třiceti lůžek, bude určeno starším a osamělým občanům, kteří potřebují doléčení.

„V rámci okresu se hovoří o potřebě osmdesáti až sta lůžek právě pro tyto občany,“ přiblížil problémy s nedostatečnou kapacitou ředitel Theráponu, „projektová dokumentace léčebny dlouhodobě nemocných je dokončována, připravujeme její projednání a získání stavebního povolení.“ Lůžková část by měla vzniknout v hospodářské části polikliniky v prvním poschodí. Souběžně s technickým zajišťováním probíhá legislativní příprava.

„V návaznosti na tento základní a nosný projekt provádíme šetření a zkoumáme zřízení dalších lékařských pracovišť, jako je například gastroenterologie, která by se měla rozjet už během měsíce září. V dalších týdnech připravujeme kardiologii, ambulanci léčby bolesti a alergologii při současném rozšíření fyziatrické léčby. To znamená balneologie, rehabilitace, péče o zdraví lidí z hlediska pohybového ústrojí,“ představil další chystané změny František Zapletal.

Složitost situace na poliklinice byla natolik závažná, že si vynutila vstup partnera. Ten coby majoritní vlastník si prosadil změnu na klíčových vedoucích místech. MUDr. Richard Váně je do konce roku 2001 pověřen výkonem funkce vedoucího lékaře, bývalý ředitel MUDr. Rudolf Babinec zůstává členem tříčlenného představenstva.

M n i š í (ili) - Dlouho připravované oslavy k stému založení Sboru dobrovolných hasičů Mniší vyvrcholily minulou sobotu. Náročnému programu, který byl rozdělen na společenskou, kulturní i sportovní část, napomohlo k vysoké účasti návštěvníků i krásné počasí. Na druhou stranu by se těžko v Mniší hledala rodina, v níž by se za tak dlouhé období nenašel alespoň jeden aktivní příznivec místních hasičů. Oslavy byly zahájeny slavnostní schůzí, na jejímž programu bylo seznámení se stoletou historií sboru, vyznamenání členů a diskuze, v níž vystoupila řada hostů. Mezi hosty nechyběl starosta města Kopřivnice Jiří Tichánek, oslavy navštívili i oba místostarostové Alois Janek a Zdeněk Krajčír. Devadesátiminutové vystoupení Městského dechového orchestru pod vedením Aloise Hrnčárka zpestřilo vystoupení mažoretek. V kulturním domě byla instalována výstava dokumentující stoletou historii spolku, včetně vítězných pohárů ze soutěží, kterou pravidelně rozšiřuje současné družstvo už od svých dorosteneckých let.

Od patnácti hodin začala samotná pohárová soutěž, při níž nastoupilo osmnáct družstev ze šestnácti sborů. Loňské vítězství hasiči z Trojanovic neobhájili, pohár starosty SDH Mniší vybojovalo družstvo domácích.

K o p ř i v n i c e (ili) - Dvaaosmdesát přihlášených veteránů by mělo stanout první zářijovou sobotu na startu tradiční Rallye Beskydy pořádané Tatra Veteran Car Clubem Kopřivnice. Letošní dvaatřicátý ročník rallye, který je pořádán k 105. výročí narození Josefa Veřmiřovského, si vytkl za cíl nejen vzpomenout sportovních úspěchů tohoto závodního jezdce Tatry dvacátých a třicátých let minulého století, ale zároveň poukázat na jeho záslužnou práci v kopřivnickém Technickém muzeu. Start účastníků bude tradičně na Horní Bečvě v rekreačním středisku Retaso v devět hodin, cíl akce je naplánován na čtrnáctou hodinu na Pustevnách. Trať v celkové délce 80,5 kilometrů povede přes Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Hodslavice, Nový Jičín, Rybí, Štramberk, Kopřivnici, Lubinu, Tichou, Trojanovice a Ráztoku.

„Letos budou účastníci Kopřivnicí jen projíždět, protože jsme nenašli prostory, kde by se mohlo v poledne odstravovat 230 lidí. S tím nám vyšli vstříc až v Libušíně na Pustevnách, proto jsme původní program rallye upravili z dvou etap na jednu,“ přiblížila jen některé z mnoha problémů Alena Čípová, s kterými se letos potýkala pořadatelská organizace. Na startu stanou mimo jiné i účastníci z Německa, Rakouska, Slovenska, očekává se příjezd ruské posádky. V kategoriích, rozdělených podle stáří vozu, budou nejstaršími vozidly dvě Tatry 12 z roku 1926 a klubové vozidlo Tatra 17.

K o p ř i v n i c e (ili) - Tradiční výstava ručních prací provázela pouťový program v průběhu minulého víkendu.

V klubu důchodců byly k vidění práce nejméně dvaceti autorek. Letos převládala vyšívací technika richelieu a křížkové vyšívání, dále byly k vidění ukázky zuberského vyšívání, detvanská krajka, pletené oděvy a velikonoční dekorace.

„Každý rok nabízíme návštěvníkům zcela nové ukázky ručních prací našich členek,“ představila výstavu předsedkyně klubu Josefa Tománková, „někteří se přijdou jenom podívat, pro ostatní je výstava zdrojem inspirace.“

K o p ř i v n i c e - Památných stromů je v Kopřivnici sedm. Platan Emila Hanzelky roste v parku Dr. Edvarda Beneše. Platany jsou krásné, mohutné a hluboko kořenící stromy nápadné loupavou borkou. Mají-li dostatek prostoru a dobré podmínky k růstu, dosahují úctyhodných rozměrů (výška až 40 m a obvod kmene 5,5 m). Vytváří zajímavá kulovitá plodenství.

Dalšími památnými stromy jsou Fojtova lípa u muzea Fojtství a Husova lípa u koupaliště. Jedná se o lípy malolisté. Nejstarší známé otisky lip jsou staré 20 milionů roků a možná také díky starobylosti se stala majestátná a voňavá lípa naším národním symbolem. Lípy jsou statné stromy využívané mj. ve farmaceutickém průmyslu, včelařství, řezbářství…

U základní školy - náměstí roste Ořech Leopolda Víchy. Nejedná se o náš domácí ořešák vlašský, ale o jeho příbuzného ze Severní Ameriky. Tento ořešák má cenné dřevo a jeho plody s ostře brázditou skořápkou se používají k výrobě šperků. U Raškova kamene roste skupinka tří památných buků - Raškův, Ondrášův a Buk černých myslivců. Buky jsou našimi domácími dřevinami. Jsou nápadné především svou hladkou, světlešedou borkou. V mnohých krajinách se dodnes zachovaly pozůstatky téměř nedotčených pralesů, ve kterých dominují právě buky. Na Červeném kameni se nacházejí původní porosty květnatých bučin.

Š t r a m b e r k (ili) - K letním aktivitám Občanského sdružení Hájenka patří údržba chráněných oblastí. Jednou z nich je Zámecký vrch ve Štramberku. „Je to v podstatě nejcennější zbytek štramberských skalních stepí, které v tomto kraji byly daleko více rozšířené, jejich jádro bývalo na Kotouči v té části, která již dnes díky těžbě neexistuje,“ vyzdvihl výjimečnost lokality člen ekologického sdružení Dalibor Kvita.

V lokalitě pod Trúbou se nachází některé vzácné rostlinné a živočišné druhy, jako jsou například máčka ladní, tolice nejmenší, lomikámen tříprstý či dvojštítek hladkoplodý. „Pokud by se lokalita pravidelně neudržovala, začala by samovolně zarůstat náletem dřevin a došlo by ke změnám v rostlinném společenstvu a druhy, které jsou vázány na výsušné skalní stepi, by nenávratně zmizely,“ odůvodnil potřebu údržby Kvita.

Výjimečnost této lokality stála dokonce v devadesátém šestém roce u zrodu Občanského sdružení Hájenka. „Údržbu jsme zde už prováděli i předtím, ale najednou vyvstala potřeba zajistit si právní subjektivitu, aby všechno bylo v náležitém pořádku,“ dodal Kvita.

Kromě manuální údržby vypracovali v letošním roce ekologové projekt na údržbu porostů na Zámeckém vrchu. „Na základě přírodních podmínek a určitých navržených cílových stavů na jednotlivých plochách se zvolily optimální způsoby obhospodařování a postupy prací. V podstatě to obnáší soubor informací o tom, jak nejlépe o tuto lokalitu pečovat, aby v cílovém stavu byly co nejlepší podmínky pro chráněné organizmy, které se tam vyskytují,“ popsal odborně Dalibor Kvita práce, které ještě před třiceti léty spolehlivě nahrazovaly pasoucí se kozy.

Zároveň ekologové zahájili dlouhodobější sledování vývoje rostlinných společenstev. „Provádíme odbornou botanickou práci, aby se prokázalo, jakým způsobem se na vývoji této lokality podílí zásahy, které se tam provádějí. Praktické výstupy a výsledky pozorování pak budou srovnatelné v rámci České republiky a zpřístupněné odborníkům na internetu,“ upřesnil další postupy Kvita.

Tím, že je Zámecký vrch pod stálým a častým dohledem odborníků, podařilo se jim objevit pro Štramberk dva nové druhy. Jeden je rostlinný, tráva s poněkud zvláštním názvem rosička krvavá, která provází polní cesty a okraje polí a luk na jižní Moravě, a druhým je chráněný druh zlatohlávka huňatého. Tento zhruba centimetr veliký brouk je podle slov Kvity pro severní Moravu dost zvláštním druhem, protože jeho domovinou jsou teplejší oblasti na jihu naší republiky.