Kopřivnické noviny č. 27/2001
ze dne 9. srpna 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - K realizaci bezplatného převodu patnáctiprocentního balíku akcií akciové společnosti Tatra do rukou kopřivnické radnice zřejmě nedojde, alespoň to připustil starosta města Jiří Tichánek. Podle jeho slov však ještě není vyloučeno, že město určitý vliv v Tatře získá.

„Jde nám o to mít možnost kontrolovat, zda se sliby dané investorem skutečně budou plnit. Pokud vím, je cesta k dalšímu jednání například o poskytnutí místa v dozorčí radě otevřená, a to i po samotném prodeji,“ uvedl Tichánek s odvoláním na rozhovor s Milotou K. Srkalem, prezidentem americké společnosti SDC International, která je nejžhavějším kandidátem na koupi kopřivnické automobilky.

Město se o možnost získání podílu v Tatře začalo zajímat zhruba před dvěma měsíci v době, kdy zdlouhavý proces vedoucí k prodeji Tatry už směřoval do finále. „Většina lidí, se kterými jsem o záležitosti hovořil, včetně ministrů považuje naši myšlenku za správnou, ale bohužel pozdní. Aktivitu v tomto směru jsme měli vyvíjet již minimálně před rokem, což si samozřejmě taky uvědomujeme,“ přiznal Tichánek. Formou dopisů adresovaných ministrům vlády a v posledním případě i premiérovi (celé znění dopisu najdete na straně 2) byl podle Tichánka rozumný nátlak města na vládu, aby byl privatizační proces v Tatře konečně dokončen.

„Náš návrh byl postaven tak, že by nikomu neublížil. Žádali jsme akcie do majetku jen na dobu pěti let, po jejímž uplynutí by byly navráceny státu, případně převedeny novému majiteli,“ tvrdí Tichánek. Podle něj by totiž za pět let mohla být Tatra vyvedena novým majitelem z krize a nebyla by nutná kontrola města. V opačném případě by se ukázalo, že město v roli ’hlídacího psa’ zklamalo a akcie si nezaslouží. Cílem Tichánkova snažení, který v této věci intenzivně spolupracoval také s drobným akcionářem Tatry Ivanem Telaříkem, však podle jeho slov rozhodně není ohrožení prodeje Tatry, který se, jak se zdá, konečně blíží ke konci. „Vicepremiér Vladimír Špidla mě upozornil, že bychom v krajním případě mohli ohrozit prodej Tatry. Proto jsem mu sdělil, že v případě, že by naše aktivita mohla mít tyto důsledky, aby můj dopis byl chápán pouze jako proklamativní,“ prozradil Tichánek.

To, že město svůj požadavek nebude tvrdě prosazovat, Tichánek zdůvodnil informacemi získanými od prezidenta SDC. Ten mu měl v telefonickém rozhovoru naznačit, že bude-li město na svém požadavku trvat, může to pro akcionáře jeho společnosti znamenat překážku v dokončení jednání o vstupu do firmy.

„Věřím, že firma SDC to s Tatrou myslí dobře, a splní-li se jen pouhých padesát procent z toho, o čem jsem s jejím prezidentem hovořil, bude to skvělé. V opačném případě se město může hájit tím, že se porušení slibů strategického partnera snažilo zabránit,“ uzavřel Jiří Tichánek.

K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města, která se sešla ke své schůzi v úterý 10. července, jednala o postupu při zajištění oprav účelových kanalizací v lesích města Kopřivnice. „Všechny prostředky jsou z ušetřených peněz, které vznikly z hospodaření v lesích. Hospodaření má svoje náklady a výnosy, město na to doplácí, což je zřejmé z rozpočtu města. Vždycky, když se ušetří nějaká částka, tak se dá do poměrně hodně zničených komunikací. První úsek, který se bude opravovat, bude od rozcestí Čarodějnic až po Janíkovo sedlo. Další opravy jsou rozplánovány až do roku 2006. Ještě letos proběhne oprava lesních cest, mezi ty nejhorší, které se budou spravovat, patří i Bezručova vyhlídka atd. Samozřejmě se jedná také s firmami, které pracují v lesích a tím se podílejí na devastaci cest. I ty se budou podílet na opravách, buď finančně, nebo tím, že je samy provedou. Jedna z nich by měla spravit část cesty od sjezdovky směrem na Štramberk,“ komentoval zprávu místostarosta Zdeněk Krajčír.

Rada na své schůzi schválila mimo jiné osm smluv o dílo, např. na prodloužení chodníku ulice Záhumenní, opravu hydroizolace plochy na letním stadionu.

Zhodnocením činnosti dvou pracovnic odboru životního prostředí se radní zabývali hlouběji. „Od května 2000 jsou na odboru životního prostředí zaměstnány dvě vysokoškolské absolventky oboru zahradní a krajinářské architektury, Lenka Němcová a Pavla Kašubová. První jmenovaná byla přijata za paní Zátopkovou. I když už Lenka Němcová má praxi, ale stále ji chybí čas na práci v samosprávě, neboť agenda státní správy je náročná a zabírá hodně času. Město má již dlouho svého architekta na odboru rozvoje města na stavby a asi rok ho má už i na zeleň. Začalo se tedy odborně pracovat na problémech zeleně ve městě. Také jde o to, že začala poměrně složitá práce na přípravě obecně závazné vyhlášky o zeleni a především se vytvořil koncept zajišťování ochranných dat, což je nesmírně složitá záležitost. Druhá pracovnice Pavla Kašubová měla smlouvu do 31. srpna, a proto se jí smlouva prodloužila do konce roku, a to z důvodu rozdělané práce, která by se jinak musela zastavit nebo omezit, což jsme nechtěli. Obě pracovnice pracují na spoustě rekonstrukcí, výsadby v parcích atd.,“ rozebral projednávaný bod schůze rady Zdeněk Krajčír.

Radní po projednání schválili jednorázové udělení výjimky z vyhlášky města na pořádání akce ’Večer s Elvisem’ a ’Bartolomějský večer’, které se uskuteční v rámci poutě u kulturního domu.

K o p ř i v n i c e (red) - Nebývale kladný ohlas mělo při poslední schůzi rady města srovnání hospodářských výsledků domu s pečovatelskou službou za první čtvrtletí roku 2000 s rokem 2001. V oblasti domácí péče a pečovatelské služby výnosy opravdu vzrostly.

Čísla, která i bez dalšího komentáře hovoří sama za sebe, ředitelka střediska sociálních služeb Jitka Veřmiřovská přesto komentuje: „Jsou to jen čísla, za kterými je třeba hlavně vidět nasazení a obětavost celého pracovního týmu. Jsem si plně vědoma, že jsem na své zaměstnance naložila mnoho nových úkolů a změn, které byly v rychlém sledu, ale jsme přesto přesvědčená, že to nebyly věci zbytečné,“ přibližuje ředitelka.

„Přestože jsou změny k lepšímu patrné ve středisku sociálních služeb na každém kroku,“ tvrdí ředitelka, „že je stále co vylepšovat. Problémy, které máme teprve před sebou,“ jmenuje ředitelka jen namátkově.

„Trápí nás hlavně nedostatečná společenská místnost, kaple pro věřící, výpadek teplé vody v době tatrovácké dovolené, dovybavení Ústavu sociální péče ve Vlčovicích. Ale hlavním problémem je domov důchodců, který by navazoval na dům s pečovatelskou službou, a tím by vyřešil problém stále aktuálnější, problém starých lidí. Ještě nedávno to byl velký problém najít lékaře pro naše klienty. Možná se Vám bude zdát lehké najít lékaře v takovém velkém výběru, ale opak je pravdou. Nakonec pouze doktor Ivo Kysa byl ochotný mi v této situaci pomoci. Nejde jinak než mu vyslovit poděkování za jeho snahu a pomoc.

Poděkování patří všem těm, kteří mají dobré srdce a snahu nám pomoci, ať materiálně, či pouze slovem nebo radou. Práce s lidmi přináší sama o sobě mnoho nemalých problémů, které se někdy nedají řešit než za pomoci rodiny pečovaných. I když rodina slibuje, že se o pečované postará sama, je to mnohdy nereálné, neboť ve velmi krátké době zjistí, že na takovou péči nestačí, protože je to fyzicky a psychicky velmi vyčerpávající.

Takže většinou veškerá náročná péče zůstává na personálu a těm je třeba poděkovat. Jsem si vědoma, že problémy starých lidí nejsou někdy řešitelné bez výrazného přispění jejich rodin a jich samých. Poděkování patří i všem těm, kteří pomohli a mají i nadále snahu pomáhat sponzorskými dary klientům ústavu sociální péče ve Vlčovicích.

Snažím se, abych v této oblasti byla co nejvíce nápomocná a věřte, že naléhavost zdravotně sociální péče narůstá s osamělostí. Naše výsledky budou určitě stále lepší, protože získáváme všemi možnými cestami podrobné znalosti o sociálním terénu a aktivně vyhledáváme lidi potřebující pomoc,“ uzavřela Jitka Veřmiřovská.

K o p ř i v n i c e (dam) - Zhruba šest desítek lidí vyrazilo minulou sobotu na šestnáctikilometrovou trasu nové Lašské naučné stezky. Šestnáct tematických tabulí rozmístěných na trase vedoucí od kopřivnického nádraží přes Brdy, Šostýn, Červený kámen, Kamenárku, vrchol Bílé hory a Váňův kámen zpět k nádraží nabízí turistům, ale i místním zajímavé informace o historických a přírodních pamětihodnostech.

Účastníci premiérového výšlapu obdrželi zvláštní pamětní list a byli svědky slavnostního přestřižení pásky. „Takový zájem jsme nečekali. Taky vzhledem k počasí, které nás trošku postrašilo,“ přiznal vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek.

O údržbu značení stezky a informačních tabulí se budou starat členové místního Klubu českých turistů, kteří se s dalšími zhruba padesáti lidmi podíleli i na jejím vybudování.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

L u b i n a (hod) - Lidé projíždějící od Vlčovic do Tatry si mohli všimnout stavebního ruchu v podnikatelském areálu, kde se začalo se stavbou výrobní haly firmy Dura Automotive Systems CZ, s. r. o., jež podepsala smlouvu s městem letos v dubnu.

„Staveniště jsme přebrali v úterý 31. července o půl osmé večer a ráno 1. srpna jsme začali se stavbou,“ řekl mi Milan Juránek, stavbyvedoucí z IPS Skanska, a. s., závod 07 Třinec, která má nejpozději do konce letošního roku postavit závod pro zmiňovanou firmu Dura.

Ve vlčovickém podnikatelském areálu má firma IPS Skanska postavit čtyřlodní halu ze železobetonového skeletu a dvoupodlažní administrativní budovu, ve které bude umístěna jídelna včetně bufetu, kanceláří pro technické pracovníky a šatny. To je výčet objektů, který má být vybudován v rámci první etapy, jež má být ukončena nejpozději do konce prosince, kdy si stavbu převezme firma Dura, která ji následně vybaví technologickým zařízením.

Stavební firma IPS Skanska, a. s., závod O7, Třinec stavěla i závod v nedalekých Hranicích pro firmu Philips, který postavila v poměrně krátkém čase za jedenáct měsíců.

K o p ř i v n i c e - Možná inspirován příkladem podivínského milionáře ze Spielbergova Jurského parku se i majitel štramberského arboreta Petr Pavlík pokouší přivést zpět na svět již vyhynulou formu života. Na rozdíl od zmíněného filmu však jeho cílem není vzkříšení dinosaurů, nýbrž nenápadné žlutokvěté rostliny.

Druhem, který by Pavlík rád znovu viděl na svazích Kotouče, je devaterníček skalní. Štramberk a konkrétně jihozápadní svah Kotouče byl poslední lokalitou na našem území, kde bylo možné tuto rostlinu spatřit, ale od poloviny padesátých let je považována za vyhynulou a figuruje v české Červené knize. „Nebyl by problém zajet na Slovensko a odtamtud rostlinu přenést. Tam se však vyskytují jiné varianty tohoto druhu. Pokud bych tedy slovenský devaterníček vysadil na Kotouči a vydával jej za zdejší druh, tak se mi každý botanik vysměje,“ tvrdí Petr Pavlík

Minimální rozdíly mezi rostlinami, které rozezná jen zkušené oko odborníka, se staly důvodem, proč štramberský nadšenec rozjel téměř detektivní pátrání. „Prošel jsem všechny herbáře, ve kterých jsou rostliny ze Štramberka v okolních muzeích, ale třeba i v Praze. Některé sběry byly dokonce i z devatenáctého století, jiné ze začátku toho minulého. Všechny ale byly, jak je obvyklé, v květu. Pouze u jediné položky z roku 1932 se mi podařilo najít semena,“ prozradil Pavlík. Pět drahocenných semen následně putovalo do laboratoří Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. „Teď nezbývá než čekat a být trpělivý,“ usmívá se Pavlík s tím, že od plísní očištěná semena označili odborníci univerzity za životaschopná a nyní je nechávají ve sterilním prostředí klíčit.

„U takto starých semen se projevuje takzvaná přeleželost a jejich probuzení k životu může trvat třeba i dva roky,“ uvedl Pavlík, kterému může čekání zpříjemnit například myšlenka na to, že vědci donutili vyklíčit třeba i obilí nalezené v egyptských hrobkách.

„Vím, že někteří lidé mluví o muzeích jako o hřbitovech zvířat a rostlin, ale díky moderní genetice zaplať pánbůh za ně. Až totiž toto odvětví poskočí ještě o kousek dopředu, bude možné spoustu druhů, o kterých jsem se domnívali, že jsou ztraceny, rekonstruovat,“ vyhlíží budoucnost Pavlík.